ad 3 Proskočilo to tiskem a internetem v 90.letech, ještě za Jelcina. Co z toho je dostupné, to vám takto z hlavy neřeknu, ale řada textů z té doby není dohledatelná na netu, možná v papírových knihovnách.
Těch lidí, co bylo postiženo "Komisemi pro neamerickou činnost", bylo řádově pár stovek a existují k tomu seznamy, takže je dohledat nebyl problém.
Důležité je. že se ukázalo nejen tohle, ale že např. prakticky celé hnutí proti válce ve Vietnamu (a mírové hnutí v západních zemích obecně) řídili sověti a sověti řídili i M. L. Kinga (dokonce jeho známý projev "I have a dreem ..." a patrně i další texty byl dílem KGB, nikoli jeho samého) a další aktéry "emancipačního hnutí". Z tohoto pohledu byla likvidace MLK zcela oprávněným aktem obrany.
Ty Komise pro neamerickou činnost mě zaujaly právě proto, že měly tak vysokou účinnost a žádné nevinné oběti (je to zajímavé i z hlediska obecně laboratorních metod stanovení toho či onoho, kde jsou skoro vždy falešně negativní a falešně pozitivní výsledky). Je to pro mě ukázka toho, že se právo dávno zvrhlo na jakousi samoúčelnou hru mezi soudem, obhájcem a obžalobou, která nemá s hledáním objektivní reality nic společného, a že zapojení laiků tohle může zlomit / rozbít.
1. A proto se z matfyzáka nikdy nemůže stát právník. "Tohle přeci není důkaz. Já vám to předvedu třeba na větě o střední hodnotě. ... Takhle vypadá důkaz."
2. Americký soud za to nemůže. Ty zákony schválil Kongres; soud soudí podle nich. A proto soud požaduje po Applu "postavte systém, který půjde hacknout těmi hodnými a nepůjde hacknout těmi zlými" (kdyby to šlo, byl by to výborný nápad!). Soud nevymyslel ten zákon, podle kterého o to FBI žádá. Soud je jím vázaný. Neústavní ten zákon není; a bohužel neexistuje "smyslný soud", který by rušil zákony nesmyslné.
3. Ad "všichni jimi postižení" - [citation needed]. Kde je prosím doloženo, že počet chyb je přesně nula? (Neříkáte většina, neříkáte převážná většina, říkáte všichni. To už je hodně silné tvrzení.)
"Nikdo není bůh, aby věděl úplně vše", v tom s vámi plně souhlasím. Jenže od toho je známá zásada "in dubio pro reo", která fungovala už v římském právu, a na kterou současní soudci (přibližně od poloviny minulého století) systematicky kálejí a prohlašují se za vševědoucí božstva.
IMHO by soudce měl za odsouzení nevinného nést naprosto stejnou odpovědnost (=materiální i trestní), jako třeba stavební inženýr, kterému spadne dům.
A pokud se týká laických komisí:
Když byla možnost zkontrolovat výsledky práce Komisí pro neamerickou činnost (protože se za Jelcina otevřely sovětské archivy), tak se zjistilo, že všichni jimi postižení byli opravdu vinní napojením na sovětské tajné služby. Takže ty laické komise měly daleko větší úspěšnost než profesionální soudy a ve střetu s fakty ze sovětských archivů obstály se ctí, zatímco profesionální soudy ve střetu s analýzou DNA stojí na sviňské kůži a sypou si popel na hlavu.
Proto bych se nějakých takových komisí jako korektivu justice a Damoklova meče nad hlavou příliš bohorovných soudců určitě nebál.
Ty jo, to je síla... a i takoví lidé mají volební právo.
Zamyslete se nad tím, jaké blbiny jste tam napsal...
Protože nikdo není Buh aby vedel uplne všechno, tak každý (i sebelepsi a promakanejsi) soudni proces muze mit za následek odsouzeni nevinného. Zadna kontrola (navíc laickou a iditskou verejnosti, která dilem nicemu nerozumi, ale do vseho keca, dilem je mnohem lepe uplatna nez soud) tomu nemůže zcela zabranit,
IMHO je úplně jedno, jestli vás popraví, nebo budete desítky let až do smrti hnít v base. Případně dělat matraci sadistickým dozorcům a spoluvězňům.
Důležitá jsou opatření, aby nevinní šli od soudu očištěni, a pak je jedno, jestli ten opravdu vinný půjde od soudu do kriminálu, nebo na popraviště. Pes je zakopaný v justici, ne v trestu smrti jako takovém. Když se o tomhle diskutovalo někdy v 90. letech na Neviditelném Psovi, tak tam jeden diskutující z Nejvyššího soudu argumentoval proti trestu smrti tím, že "by museli soudci svou práci dělat pořádně a zodpovědně, protože každý nevinně popravený je mediální průšvih, zatímco když nevinný shnije v base, tak to nikoho nezajímá".
IMHO je nutné dostat soudy pod kuratelu občanských komisí, které by kontrolovaly věcnou správnost (na to, aby našel v triviálních počtech ve znaleckém posudku chybu, má i absolvent zvláštní školy, a takové rozsudky spolek Šalamoun mj. také pranýřoval) celého procesu. V ideálním případně by jejich centrální složka měla zákonodárnou iniciativu, aby bylo možné navrhovat zjevně špatné, obligátně nesprávně vykládané apod. zákony k revizi a opravám.
Ano, fakticky je to totéž. Prakticky je tu zásadní rozdíl:
Vtrhnutí policie do vašeho bytu zabráníte těžko, ona se tam prostě vláme, probourá, prostřílí, cokoliv. Oproti tomu ten telefon je proti takovému útoku zabezpečen. Zatím.
Já nevím, jak vy, ale já bych si přál, aby můj byt byl stejně zabezpečen jako ten telefon. Je škoda, že to dost dobře nejde (tedy asi by to šlo, ale stálo by to raketu a i tak je výsledek nejistý).
Zrovna minulý týden měli v Německu skandál, kdy se jeden z masových vrahů (přímý podíl na více než deseti vraždách) z "Frakce Rudé Armády" stal asistentem poslance (dělal mu IT práce). Původně měl dostat trest smrti. Bohužel, než doběhl proces, tak trest smrti v Německu zrušili a dali jim doživotí bez možnosti propuštění, nicméně pak se stal prokurátorem jakýsi sociálfašista a ty, co dožili, pustil.
Čili tohle je jedna z obrovských výhod trestu smrti: Poskytuje jistotu, že dotyčného zločince žádný gauner nepropustí.
Vzhledem k tomu, že zločinec ztrácí i řadu jiných lidských a občanských práv, tak bych neviděl ztrátu zrovna tohoto práva u usvědčeného zločince, navíc mrtvého, jako něco v zásadě špatného. Zejména pokud o tom rozhodne nezávislý soud, tj. nebude to na libo(z)vůli policie.
Nicmene pravo na soukromi mate omezeno jinými pravy ci pravnimi zajmy, to je bezna pravni koncepce. Neexistuje nic jako "absolutni a nikdy nedotknutelne pravo na soukromi"
Například i podle našeho prava existuej rada situaci (podstatne méně zavaznych, nez je zde diskutovany teroristicky cin), kde je pravo na soukromi omezeno.
MTB
Samozřejmě bych je neobhajoval. Rovnou bych jim nařídil trest smrti, zabil je nebo co já vím. Jenže toto jsou emoce, osobní angažování. Proto existuje právní systém, který tyto emoce vyloučí. A proto bych je nemohl ani obhajovat, ani být žalobcem. Se zeptejte právníka. Ten vám řekne, že emoce u soudu neexistuji. Jsou zákony, jsou práva a těmi se musí držet. A pokud existuje právo na soukromí každého člověka, tak toto právo platí i na zločince.
A proč to vůbec rozlišovat? Zločin a soukromí jsou dvě naprosto odlišné věci. I zločinec je jen člověk a má svá práva i své právo na soukromí. Možná vám to připadá přitažený za vlasy, ale tak to ale je. Že zločinem má přijít o soukromí, je pouze bláhový sen té druhé strany - co chtějí trest smrti.
Když se vyšetřuje zločin, tak ať se drží toho co mají. K čemu jim jako bude třeba mobil s fotkami z dovolené, které se zločinem nemají vůbec nic společného? Toto už je narušení soukromí, protože se šťourají tam, kde nemají a nesouvisí s vyšetřováním.
poněkud nerozlišují mezi soukromím usvědčeného zločince (navíc mrtvého) a soukromím normálního, bezúhonného občana. Je to stejná idiocie jako boj za zákaz trestu smrti, případně snaha o maximální snižování trestů i za velmi závažné zločiny (viz cca rok a něco staré propuštění přeživších masových vrahů z "Frakce Rudé Armády" v Německu, u nichž měli slušní lidé smůlu, že v průběhu procesu s touto zločineckou organizací zrušilo Německo trest smrti.
Důsledkem může být opravdu pokles podpory ochrany soukromí v plošném rozsahu.