Hlavní navigace

Myšák Mickey už brzy zdarma. Kam se za devět let posunul svět Public Domain?

Autor: Creative Commons, podle licence: Public domain
Jan Vobořil

Tento týden si připomínáme 9 let od vydání Public Domain Manifesto. Počet umělců, programátorů či vědců, kteří dávají svá autorská díla volně k dispozici, roste.

Doba čtení: 5 minut

Od počátku poslední velké finanční krize uplynulo deset let. Pokud se zaměříme na to pozitivnější, je dobře, že nabourala mnoho ekonomických a politických dogmat a ukázala mnoha lidem, že jiný svět je možný a dává smysl se o různé změny pokoušet.

Z té doby pochází i Public Domain Manifesto, manifest o volných autorských dílech vytvořený v rámci sítě Communia, která sdružuje veřejné instituce či nevládní organizace zabývající se problematikou autorských práv zejména ve vztahu k digitálním technologiím. Manifest má velký podíl na mentálním posunu ve vztahu k autorsky chráněným dílům, které jsou součástí společného kulturního dědictví. Dne 25. ledna oslaví Manifest deváté výročí od svého zveřejnění.

Manifest reagoval na dlouhodobou nespokojenost s copyrightovým utahováním šroubů, zejména prodlužováním doby ochrany. V roce 2009 bylo v EU navrženo prodloužení ochrany hudebních nahrávek z 50 na 70 let (a v roce 2011 schváleno); v USA byla o deset let dříve o dvacet let prodloužena copyrightová ochrana na dobu 50 let po smrti autora, respektive 95 let od vzniku díla pro zábavní průmysl.

Na okraj: smutně vtipné bylo, že hlavní lobbista za upevnění copyrightu, společnost Walt Disney, pro své produkty často využívá postav z veřejných volně dostupných kulturních statků, tedy Public Domain – Pocahontas, Sněhurka a sedm trpaslíků…

Autorská ochrana je výjimkou

Manifest jak shrnul, tak podpořil zájem autorů i uživatelů o režim sdíleného, společného, nekomerčního přístupu k nehmotným výsledkům tvůrčí činnosti. Definoval obecné principy, jako že volná díla jsou přirozeným stavem, autorská ochrana je výjimka, že dílo, které se jednou stane volným, jím také musí zůstat, že je třeba bránit omezování využívání volných děl a otevřít možnosti autorům dávat díla volně k dispozici, nebo že je třeba hledat rovnováhu mezi zájmy autorů a zájmy veřejnosti při stanovování délky ochrany díla.

Na tyto principy pak navazuje řada doporučení, jak je třeba oblast autorských práv zejména s ohledem na volná díla reformovat.

Volná díla, či jinak díla v Public Domain, představují dva základní typy děl:

  • Díla po uplynutí autorskoprávní ochrany
  • Díla vyňatá ze zákonné autorskoprávní ochrany

Do Public Domain se pak často řadí i díla, kde autoři dobrovolně omezili či vyloučili svá autorská práva a dali tak své dílo více či méně volně k dispozici.

Reforma autorského práva v EU

Oněch devět let od publikace Manifestu bylo dobou rychlých změn i zásadních přenastavení v oblasti autorských práv. Především, nikdo si už nedovolil navrhnout další prodloužení zákonné doby copyrightu (i když se to v USA čekalo). Na druhou stranu i dnes je třeba dávat pozor na legislativní návrhy, které by do budoucna mohly významně omezit přístup k autorským dílům.

Aktuálně je dojednávána směrnice o autorských právech na jednotném digitálním trhu, která přináší zásadní reformu v oblasti autorského práva v EU. Na jednu stranu je směrnice vstřícným krokem právě k volnému užívání některých děl. Ve své poslední verzi dokonce operuje přímo s pojmem Public Domain. Kromě jiného by například měla upravit, aby reprodukce jednou volných děl byly jednou provždy vyjmuty z ochrany. Obsahuje také třeba ustanovení, která mají komplexně řešit problematiku digitalizace děl v knihovnách či muzeích nebo využívání děl, která nejsou dostupná na trhu nebo jsou tzv. osiřelá.

Na druhou stranu jsou zde kontroverzní články 11 a 13, které by naopak mohly vést k zásadnímu omezení přístupu k autorským dílům nebo přímo k zásadní proměně stávající podoby fungování internetu, včetně zásahů do svobody slova či práva na soukromí. I u této směrnice tedy platí, že nic není dojednáno, dokud nebude dojednáno vše.

Creative Commons

Vedle uvolňování děl z ochrany autorského práva současně dochází i k dalšímu posunu. Od doby Manifestu narostl počet umělců, programátorů či vědců, kteří dávají svá autorská díla volně k dispozici veřejnosti. Může za to i usnadnění této možnosti, které s sebou přináší koncept užívání volných, otevřených či veřejných licencí, které se z prostředí komunity tvůrců software rozšířily i na díla umělecká či vědecká. Růst tohoto ekosystému je radost pozorovat.

Nejznámější z těchto licencí je Creative Commons, která umožňuje autorům jejich díla nabídnout veřejnosti k více či méně volnému užití. Česká verze těchto licencí byla uvedena v život před deseti lety. U zrodu stála nevládní organizace Iuridicum Remedium (IuRe) spolu s Národní knihovnou a Svazem nezávislých autorů.

Dnes je český Creative Commons tým tvořen kromě IuRe Ústavem práva a technologií z MU v Brně a Národní technickou knihovnou. V CC systému autorovi zůstávají nástroje, jak si určit podmínky licence podle svých preferencí – například umožnit volné užití díla jen pro nekomerční použití, v odvozených dílech zachovávat stejnou veřejnou licenci, zakázat modifikace díla anebo dát uživatelům úplnou volnost, co mohou s dílem dělat, pouze pod podmínkou, že uvedou původ a autora díla. Někdy se tak o licencích Creative Commons mluví jako o „nepravé Public Domain“.

Volný Jan Masaryk

V českém prostředí se myšlenka uvolnění děl k širšímu a bezplatnému užití uchytila nejen u komunity autorů z umělecké sféry. Od minulého roku třeba ministerstvo školství požaduje, aby až na odůvodněné výjimky všechna díla vzniklá z veřejných peněz z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání byla nabízena pod jednou ze dvou nejliberálnějších CC licencí. Stejně jako v případě autorů i zde byl hnacím motorem osobní entusiasmus pro myšlenku otevřenosti a sdílení u jednoho z resortních náměstků. Přístup k dílům v Public Domain zas bude o kus větší, tentokrát z oblasti výzkumu a vědy.

Interka19

A dobré zprávy máme i u dalšího modelu vzniku Public Domain děl – uvolnění děl po skončení doby ochrany: za rok bude volná Gershwinova Rapsodie v modrém, za dva roky to bude Fitzgeraldův Velký Gatsby a za pět se stane volným dílem Mickey Mouse. Od 1. ledna tohoto roku máme v Česku volná díla třeba E. E. Kische a Jana Masaryka. Díky kratší (padesátileté) době ochrany se od letoška mohou ve většině asijských zemí těšit z volných děl Martina Luthera Kinga či Johna Steinbecka.

Dobrých zpráv není nikdy dost; proto si výročí Public Domain Manifestu – s vědomím připomenutých posunů u všech typů volných děl – užijme.

Našli jste v článku chybu?