Autor článku očividně vůbec nechápe princip OSS&Friends; pochybuju, že některou licenci vůbec četl. Patrně si četl jen nějakej hatespeak na full GPL v nějaké "nezávislé" studii sponzorované hádejte kým. Nejspíš mu nedochází, že mezi používáním software a tvorbou odvozených děl (tedy vývojem aplikací) je rozdíl tak veliký, že ani nemá smysl se jej vůbec snažit popsat.
Tou zmínkou mimochodem diskvalifikuje prakticky všechny majoritní platformy pro mobily a tablety, neboť proprietární základ má z těch, které se dají v krámu koupit běžně, jen mobilní Windows. iOS používá OSS základ, včetně několika nadstaveb (např. iCal), Android jde pak s OSS ještě dál.
Autor je buď mimo mísu, nebo tlačí "jediné správné řešení(TM)" úmyslně. V obou případech to text diskvalifikuje jako článek - v prvním případě by se mělo jednat o "názor", ve druhém o "reklamu".
Další "drobnosti" sem napíšu až budu mít žaludek na přeházení dalšího kusu hnoje v článku obsaženém.
Kam dnes páchne právník, tam zůstává jen hnus a paranoja. Jak si který zaměstnavatel nastaví, tak je a ať se právnici jdou vycpat s těmi stačkami co tvoří. Všude se najde pohodový user i blázen zkoušející lecos... a tak to je ve všem, tak nevím proč furt vymýšlet další a další kraviny na omezování lidí.
Presne takto to ale prezentuje autor clanku ... ktery je zcela mimo realitu. Proc bych proboha jako zamestnanec mel zamestnavateli umoznovat pouzivat ME zarizeni? Protoze o nic jinho nejde. Jsem to JA, kdo ten HW zaplati => jsem to JA a vyhradne JA, kdo urcuje pravidla. A jednim ze zasadnich pravidel je, ze se zamestnavatel rozhodne nikdy ani na vterinu nedostane k administraci toho zarizeni.
Bud chce usetrit a pak mu nezbyva nez prijmout vsechna rizika s tim souvisejici nebo necht nakoupi vlastni zarizeni a jina do sve site nepousti.
Jsem typ co si sako nesundá i ve 40 stupňovém vedru :-) Ale vyhodnotil jste to opačně, bylo to o tom, že mobilní komunikační prostředky jsou neodmyslitelnou součástí lidí, například jako jejich boty, proto pohled právníka je účelový. De facto je to nátlakové PR ve prospěch nahrávacích společností. A je to slepá ulička, kterou praxe převálcuje. Právo nemůže jít proti realitě a realita směřuje jinam. Uvažování autora článku je podobné, jako uvažování zákonodárce, který kdysi v Anglii nařídil, aby před každým automobilem v dostatečné vzdálenosti šel praporečník, který by na přijíždějící automobil upozorňoval.
Dnes to lze řešit licenčně. Dříve by to bylo prakticky nerealizovatelné - kdybyste si nahrál písničku z rádia, "licenčně to řešit" byste mohl možná v nejbližším okresním městě, ale i tam by vám prodali nanejvýš licenci Golden Kids, ale ABBA asi těžko.
"Nelegální zdroj" myslím není nic složitého - je to takový zdroj, k jehož šíření nemá dotyčný právo.
V obou případech s těmi DVD je nelegální to, že DVD šíříte, i když k tomu nemáte právo.
Podle tohoto Vašeho výkladu ale kopie za kterou by se měla platit náhradní odměna ale prakticky neexistuje, protože to lze řešit licenčně, a tak každá bude v rozporu s oprávněným zájmem autora dostat zaplacenou za kdejaký prd, v tom případě je potřeba náhradní odměnu zcela zrušit.
V tom případě je ale potřeba se podívat na definici pojmu "unlawful source", protože zdroj nemůže být sám o sobě nezákonný. Nezákonné může být jen jednání, kterým je takovým zdrojem nakládáno nebo kterým takovým zdrojem předtím bylo nakládáno.
Pak se dostaneme do absurdní diskuze, že když já Vám udělám kopii z mého DVD, je to nelegální kopie, ale když Vám to DVD půjčím a vy si z něj uděláte kopii, je to legální :))))) Takže já si z mého DVD občas udělám kopii a tu zapomenu u babičky na stole, a oba jsme v pohodě :))))) jednou si na ně všechny určitě vzpomenu a vezmu si je zpátky.
Aha, tak to je potom jasne, pak je chybou clanku pouze to, ze neuvadi, ze citlivou problematiku BYOD zasahujici do prav zamestnavatele i zamestnance resi vyhradne ze strany pohledu a zajmu zamestnavatele a zakony chranena prava zamestnance ignoruje.
Stacilo to v uvodu vysvetlit a diskuse mohla byt mnohem klidnejsi. V clanku uvedenem vyctu souvisejici legislativy je ale nicmene i ZP, o kterem v soucasnosti stale nelze tvrdit, ze ochranu zamestnancu neresi. Ignorovani zakona o ochrane osobnich udaju, TZ a zakona o trestni odpovednosti pravnivkych je nicmene i ciste ze zajmu zamestnavatele chybou, postih za pripade zneuziti citlivych udaju hrozi i z techto smeru. Obzvlast v situaci, kdy se zamestnavatelum snazi stale vice radit vykukove jako Vy ci autor clanku.
Pokud jste si od autora koupil licenci, která vás neopravňuje k vytváření dalších kopií, musíte licenci pro pořízení další kopie získat zvlášť. Nechápu, co je na tom divného. Když si pronajmete byt na rok, taky budete muset na další rok uzavřít novou smlouvu a zaplatit další nájem. Nové technologie umožňují ještě jemnější dělení, takže si od autora dokonce můžete koupit licenci na jedno přehrání, a když si budete chtít film pustit znovu, budete muset znova zaplatit. A já jsem rád, že to tak je - můžu si vybrat přesně tu variantu, která mi vyhovuje. A když se chci na film podívat jednou, zaplatím za jedno přehrání, a nemusím platit tolik, jako někdo, kdo si ten film pouští každý týden.
Protože ochrana zneužití privátních informací zaměstnance zaměstnavatelem jaksi zaměstnavatele nezajímá. To je starost zaměstnance. Jak byste si to vlastně představoval, že bude zaměstnavatel zaměstnance chránit před sebou samým?
Článek chápu jako přehled věcí, kterými by se mohl zaměstnavatel zabývat a rozhodnout se, zda to bude nějak řešit nebo ne. Ale o tom můj komentář nebyl, komentoval jsem čistě jen to, že vzít z neznámého termínu dvě slova a na jejich základě dělat dalekosáhlé úvahy je dobré akorát k tomu ukázat, že vůbec netuším, co ten termín znamená.
"Ano, náhradní odměna se platí přesně za ten případ, kdy si uděláte kopii z DVD, které jste si koupil"
Takže podle Vás autor má nárok na to, aby dostal zaplaceno pokaždé, když si zkopíruji svoje legálně koupené CD do mp3 přehrávače? nebo Když si legálně koupené DVD přegrabuji do počítače a pouštím?
Pane Vaše mravy rozhodně nejsou podle mého dobré :)))) Vy budete nejspíš ten typ, co si myslí, že je správné, když mi přestane poškrábané CD hrát, abych si ho znovu koupil a znovu zaplatil :)))
V tom případě já budu ten, který bude trvat na právu moci odstoupit od smlouvy a trvat na vrácení peněz, pokud se mi film v kině nebo muzika na CD nebude líbit :)) Tomu já říkám proporcionalita :)
Tohle je snad uz patologie. Proc mezi zneuzitelne pocitate pouze privatni informace firmy a moznost zneuziti privatnich informaci zamestnance zamestnavatelem zcela ignorujete?
Takovy pristup zamestnavatele k zarizeni zamestnance, o kterem clanek pojednava, si zalouzi kryti zamestnance zajistovaci bianko smenkou pro pripad majetkove (ztrata zaruky kvuli rootnuti zarizeni adminem zamestnavatele) ci nemajetkove ujmy.
Podle rozhodnutí Soudního dvora EU tak konstruována má být. Nevím ale, zda se z toho, jak je konstruována v ČR, vůbec dá poznat, zda bere v úvahu jen legální nebo nelegální kopie.
Autorský zákon neříká, že užití pro osobní potřebu je vždy legální. Autorský zákon říká, že užití pro osobní potřebu je legální, pokud již bylo dílo zveřejněno, užití není v rozporu s běžným užitím díla a nejsou jím nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.
Mimochodem, ono by bylo hodně divné, kdyby zákon umožnil jen tak pro nic za nic snadno legalizovat nelegální činnost. Zveřejnění je nelegální, takže těžko mohou být další skutečnosti závislé na tom nelegálním zveřejnění jen tak bez dalších podmínek legální.
Náhradní odměna je náhradní odměnou právě proto, aby nebylo nutné nic zkoumat. Takže se určí, že z prodaných médií se třeba 1 % použije pro kopie pro osobní potřebu, takže se z každého média odečte to 1 % poplatku.
Nevím kdo a proč by si to mě uvědomovat, ale já bych byl pro zrušení kopií pro osobní potřebu a zrušení náhradních odměn. Podle mne k tomu dnes již není důvod, není technický problém získávat všechny licence přímo.
Na vytváření kopie z legálního zdroje žádný nárok nemáte. A s náhradní odměnou to nesouvisí. Náhradní odměnou žádnou další licenci neplatíte, a nikdo po vás nechce, abyste znovu platil za něco, co už máte. Ale to, že máte nějakou licenci, ještě neznamená, že to dílo můžete užívat libovolným způsobem.
Ve které přesně části rozhodnutí je něco o tom, že výše těch poplatků může být různá, podle legálnosti či nelegálnosti zdroje? Já tam v odstavci 56 vidím jenom to, že by bylo nespravedlivé, aby někdo platil poplatky za to, že někdo jiný užívá autorské dílo nelegálně. Z toho mi plyne, že jediný spravedlivý poplatek za média pro nelegální stahování je nulový poplatek. V tom samém odstavci je napsáno, že kopírování z nelegálních zdrojů není dovoleno. Ta odkazovaná směrnice nepovoluje jakékoli kopie pro nekomerční použití, ale právě jen ty, které splňují třístupňový test.
Předposlednímu odstavci nerozumím. Náhradní odměna se nikdy neplatí za něco, co už autorovi bylo zaplaceno.
Nahrávání z TV nebo rádia je legální (v obou případech se jedná o legální šíření). V případě koupené knihy nebo knihy půjčené v půjčovně rovněž. U DVD z půjčovny asi nebudete oprávněn kopie vytvářet, pochybuju, že by to nějaké licenční podmínky toho půjčeného DVD povolovaly. Z DVD souseda ani babičky nemůžete udělat legální kopii, protože ani soused ani babička nejspíš nemají licenci k šíření.
Ano, náhradní odměna se platí přesně za ten případ, kdy si uděláte kopii z DVD, které jste si koupil. Za to jste žádný licenční poplatek v ceně DVD neplatil - zaplatil jste za jednu kopii DVD, a teď si děláte druhou.
opravdu je náhradní odměna konstruována tak, že je vybírána pouze z medií a zařízení, která jsou použita pro vytvářen legální kopie?
AutZ říká, že užití pro osobní potřebu není porušením zákona. Tečka. Neříká, že jde o užití legální kopie, ani že to uživatel musí zkoumat.
Zkoumá prodejce při prodeji, k jakému účelu bude medium nebo zařízení používáno? Nezkoumá, nemilosrdně mi strhne plnou autorskou daň a pošle ji rocketeer company aniž bych o většině těchto autorských teroristů kdy slyšel.
To si musí někdo vybrat, jestli chce zakázat kopii pro osobní potřebu nebo jestli chce zrušit náhradní odměnu.
Možná Vám to nedochází, ale na vytvoření kopie z legálního zdroje mám nárok automaticky, tím že jsem ten legální zdroj získal, nemusím za to platit náhradní odměnou!
Chcete snad po mně platit náhradní odměnou další licenci k něčemu, co už jsem jednou zaplatil???
Mimochodem, pokud si to rozhodnutí dočtete celé, soud rozhodl, že je fér požadovat odměnu v různé výši závisející na tom, zda šlo o kopii z legálního zdroje nebo z ilegálního zdroje, ale rozhodně neřekl, že kopie z ilegálního zdroje je zakázaná :) Ostatně směrnice na kterou rozhodnutí odkazuje náhradní odměnu za kopii pro nekomerční účely povoluje.
Ok. takže prosím o modelový případ, kdy autorovi náleží náhradní odměna, ale nejde o kopii, která pokud by nespadala pod výjimky směrnice 2001/9 bod 5... a přitom by nešlo o vybírání náhradní odměny za něco, za co již autorovi bylo jednou zaplaceno.
Nahrávání z televize je legální nebo ilegální zdroj? Z radia? Kopírování z knížky? Kopie z DVD z půjčovny? Od souseda? Co DVD mojí babičky? To všechno by bylo nelegální, pokud bychom přistoupili na Vaši doktrinu, a nesmělo by se... tak za co proboha chcete náhradní odměnu?????? Za to že si udělám kopii pro osobní potřebu z DVD, které jsem si koupil??? Za to už jste dostal licenční poplatek v jeho ceně!
Ok, budu respektovat, že na pochopení pojmu "soukromí" v objektivní rovině momentálně nemáte prostor, není to ostatně zas tak důležité, soudy tímto naštěstí obvykle netrpí.
Tak co např. možnost získání přehledu o finanční situaci zaměstnance, t.j. jedné z nejcennějších a nejčastěji zneužívaných osobních informací (a často doporučovaném důvodu, proč nepoužívat GSM banking na služební SIM)?
Přišlo by Vám akceptovatelné, když zaměstnavatel motivuje zaměstnance cíleným upozorněním, že by se třeba výplata mohla o pár dní zpozdit a to by v měsíci povinného splacení kontokorentu vůbec nemuselo být dobré?
Obdobné je to z možností zaměstnavatele zjistit, že zaměstnanec na svém soukromém zařízení hledá novou práci. Příjde Vám toto žádoucí, pozitivní nebo alespoň akceptovatelné? Tak to asi nebudete zaměstnanec.
Mimochodem Váš výčet, co takový zaměstnavatel-friednly "soukromý" telefon může obsahovat, celkem podporuje moji tezi, že není důvod, aby za HW a hlasové a datové služby platil zaměstnanec. Snad jen, pokud by sveřepě trval na tom, že bude k služebním účelům využívat jiný HW, než který je zaměstnavatel schopen poskytnout. Tím se nám ale opět z problematika BYOD fakticky vytrácí to YO, jsem jen u služebního HW, se kterým fakticky zaměstnavatel disponuje z velké většiny a zaměstnancovým ve skutečnosti je např. jen obrázek nakousnutého ovoce.
Tady se ale neřeší soukromé zařízení, nýbrž fenomén BYOD. Jaké zneužitelné informace může soukromý telefon obsahovat? Třeba firemní kalendář, přístup k firemnímu e-mailovému účtu zaměstnance (včetně synchronizovaných e-mailů) a kontakty z firemního adresáře. E-maily a kontakty pro případ, že zaměstnanec občas něco pracovního vyřídí z mobilu. Kalendář pro úplně běžné použití, protože když plánuje např. návštěvu zubaře, je vhodné zvolit termín, kdy dotyčný nevede nějakou poradu nebo nemá jednání se zákazníkem. Například.
Myslím, že spíše Vy nechápete skutečný smysl pojmu soukromé zařízení, a také nemáte jasno ve vztahu mezi zneužitelností soukromých informací a blízkostí k cíli. V neposlední řadě je také zřejmé, že Vaše znalosti o fungování psychiky vyšších primátů nejsou dostatečné k fundovanému zpracování této problematiky.
Doporučuju v této souvislosti provést takové cvičeníčko, kdy si pomocí metod a poznatků oboru zvaného psychonalýza zkusíte vyjasnit, k čemu v dnešní době zhruba 100% zdravých lidí využívá věc, která se jmenuje "soukromý telefon".
Pak možná pochopíte, jak zneužitelné informace (a to ve vztahu zaměstnanec-zaměstnavatel) může takové zařízení obsahovat. Příklad: "Ne Franto, nepřidám ti ani korunu a když s tím praštíš, můžeš si být jistý, že se tvoje žena dozví o tvé milence a obě se taky dozví, že ve čtvrtek večer nechodíš chlastat do hospody, ale souložit do Showparku. A teď zpátky ke strojům, protože ten pondělní termín se posunul na dnes 15:00."
Jistě, je tu možnost, že v této souvislosti zaměstnanec stále svolí s kontrolou zaměstnavatele nad zařízením, bude to respektovat a nechovat se k tomuto jako k soukromému. Proč by ale v takové situaci měl za zařízení a konektivitu sám platit?
Obávám se, že jste to nepochopil spíš vy.
Najdou se takoví lidé, kteří chtějí třeba mobil připojit do WiFi sítě provozované firmou. Přičemž ta síť může být do různé míry propojená s firemní sítí. V mnohých sítích by to bezpečnostní politika neumožňovala, pokud by nad tím zařízením měl opravdu plnou kontrolu jen vlastník a firma by o tom zařízení nic nevěděla a neměla nad ním nějakou kontrolu.
Vy byste v takovém případě prohlásil, že je to vaše zařízení a do firemní sítě byste jej nepřipojil. Najdou se ale takoví zaměstnanci a takové firmy, že obě strany uznají, že připojit ten soukromý mobil do firemní WiFi bude výhodné pro obě strany - a pak řeší nějaký kompromis, jak zajistit dostatečnou bezpečnost a zároveň použitelnost pro uživatele.
Obávam sa, že autor článku nepochopil pojem Own Device.
Moje zariadenie je to preto, že mám nad ním plnú kontrolu* (a zodpovednosť).
Takže "široký souhlas vlastníka BYOD ke kontrole a zásahům podnikatele do BYOD" je oxymoron.
*) "V rámci možností" - no flame smerom ku MS/Google/NSA/... prosím.
V mnoha pripadech je to tak, ze ani sam dodavatel/vyvojar/... netusi, jak je vlastne SW licencovan. Zarnym prikladem budiz M$ ... vrele doporucuji zavolat na jejich support s dotazem na licencovani ... klidne opakovane. Odpoved bude pokazde zcela jina, podle toho, kdo to na druhe strane zvedne.
Pokud vas nahodou pak postihne to nestesti, ze se zucastnite nejakeho toho skoleni na tema licencovani (M$), tak vam skolitel pri kafi jen tak mezi reci na 90% "prozradi", ze stejne nikdo nevi jak ze to ma byt, ale ze jiste neudelate chybu, kdyz volite tu zcela nejdrazsi variantu, byt by byla zcela na hlavu postavena.
to jsou strasny zvasty
nejakymu pravu v oblasti IT uz davno ujel vlak a resit to, co je v clanku timhle stylem je navazujici pripoj na ten ujety vlak
k cemu je pravo, co resi nejaky situace, ktery budou cim dal vic hypoteticky? a hlavne k cemu davat misto pravnikum, co tady pisou uchylny rozbory?
proste zamestnanci se se zamestnavateli nejak dohodnou nebo ne a pak zamestnanec jde
Neco takoveho se bezne dela, akorat ze jaksi 99% firem nezamestnava autora clanku...
Tudiz zamestnanec je rad, ze muze (trebas) pracovat doma (klidne na svem PC), zamestnavateli je zcela ukradene jaky SW pouziva, protoze pro nej je podstatne, ze zamestnanec doda vystupy.
Zamestnavatel samozrejme zadne nahrady za HW nevyplaci, neb pro zamestnance je tou nahradou trebas usetrene jizdne + volna pracovni doba.
V pripade vztahu dodavatel/odberatel je to pak jeste jednodussi, nebot tam pochopitelne zakaznika (odberatele) naprosto nijak nezajima, zda dodavatel pro zhotoveni dila pouzije legalne nebo nelegalne uzivany SW. Stejne tak dodavatele zcela nezajima, jestli (kuprikladu) ty windows na ktere instaluje nejakou aplikaci jsou nebo nejsou provozovany v souladu s licenci.
Co vic, v takovem vztahu (dodavatel/odberatel) resit neco takoveho je naprosty nesmysl. Kazdy totiz zodpovida za svuj HW a sve lidi. Nechapu proc se takova hovadina v clanku vubec vyskytuje ...
Pochopitelne, umoznit pripojit cizi zarizeni = zcela zrusit zabezpeceni ...
Nj, blbej jirsak samozrejme netusi, ze AZ nelze porusit neumyslne. A aby nekdo AZ porusil umyslne, musel by vedet, ze jej porusuje => muzel by prokazatelne vedet, ze zdroj neni opravnen k sireni dila, coz vedet v zadnem pripade nemuze, neb to nema jak zjistit.
Mr blb ... specielne pro tebe ... http://download.nohavica.cz:8080/praha2006/audio/prazska_palena_2006.torrent
Ale nekdo takovej jiste nebude v zadnym pripade svuj vytvor distribuovat pres torrent, ze ...
těm domělým podnikatelů se nedivím že spustili ve spolupráci se s státními ůředníky a hlavně různými manažery rozuměj dráby kapitalismu takovou špinavou a dyskryminalizační kampan jenž je jen snahou jak znemožnit v dnešním zmodenalizovaném světě každému zaměstnanci pravdivé zdokumentování šikany jenž je v
našem státě povýšena na hlavní stratégii v podnikání a manypulaci s
podřízenými, a jak jsme svědky ve všech jednáních a sdělovacích prostředcích jenž jsou těmito kapitalistickými nad lidmi vlastněna a řízena
těm domělým podnikatelů se nedivím že spustili ve spolupráci se s státními ůředníky a hlavně různými manažery rozuměj dráby kapitalismu takovou špinavou a dyskryminalizační kampan jenž je jen snahou jak znemožnit v dnešním zmodenalizovaném světě každému zaměstnanci pravdivé zdokumentování šikany jenž je v
našem státě povýšena na hlavní stratégii v podnikání a manypulaci s
podřízenými, a jak jsme svědky ve všech jednáních a sdělovacích prostředcích jenž jsou těmito kapitalistickými hyenami vlastněna a řízena
Někteří lidé se tváří, že se s tím běžně setkávají. Pokud si tam soukromí uživatelé ukládají vlastní záložní kopie, pak má Ulož.to vážnou bezpečnostní chybu v tom, že umožňuje ten soubor stáhnout i někomu jinému.
Nikdo po uživateli nechce, aby posuzoval něčí obchodní strategii. Je to velice jednoduché. Uživatel si položí otázku: "Je to legální zdroj?" Pokud si odpoví "ano", může stahovat. Pokud si odpoví jakkoli jinak ("ne", "nevím", "nedokážu posoudit"), nic nestahuje. Mně to připadá velmi jednoduché. Když jdu po ulici, také necloumám s klikou u každého auta, protože co kdyby náhodou některé bylo volně k dispozici a já bych to propásl.
Institut náhradní odměny je stanoven proto, že zveřejněním autor akceptuje možnost kopie pro osobní potřebu z legálních zdrojů. Z hlediska autora na tom velmi záleží, protože kopii pro osobní potřebu si může udělat jenom ten, kdo už právo na užívání nějakým způsobem získal. Navíc vytvoření kopie pro osobní potřebu není právo uživatele, zákon jenom říká, že taková kopie je legální - ale autor nemá povinnost umožnit vytvoření takové kopie.
To, že náhradní odměnu lze vybírat jen za kopie z legálních zdrojů, je meritum věci, o které Soudní dvůr EU rozhodoval. Doporučuju výše odkazovaný rozsudek přečíst - tam to máte vše podrobně rozepsáno, já jsem zde z toho jenom stručně vypíchl pár bodů.
Článek mne dodatečně připomněl několik let starý obdobný případ, kdy jiná právní odbornice (konkrétně jakási Dr.Dandová) napsala podobně rozumný článek o možnostech zaměstnavatele v omezování práva zaměstnance legálně nosit zbraň. Původní článek již bohužel nalézt nejde, po několika týdnech existence musel být ze zdravotních důvodů stažen, neboť následná vlna odborné i neodborné kritiky vedené veřejnými i neveřejnými kanály ve finále vedla k neúnosnému zhoršení psychického stavu autorky (toho času převážně titulované označením pro samici úplně jiného živočišného druhu, než měla uvedený v dokladech).
Zde je alespoň malá vzpomínka na tento poučný případ, použitelná i jako podklad k dalšímu googlení: http://mensik.blog.idnes.cz/c/93063/Palne-zbrane-na-pracovisti.html
On někdo přes uloz.to distribuuje? :)))
Já si vždy myslel, že si tam pouze soukromí uživatelé dělají vlastní záložní kopie :) Nesmím mít záložní kopii v několika rar? Je to velmi praktické, kdo by nahrával a stahoval tak obrovský soubor najednou?
Opravdu nelze spravedlivě požadovat po uživateli, aby posuzoval obchodní strategii majitele autorských práv. Spousta dříve autorsky chráněného obsahu je nyní volně dostupná například na youtube. Nepřijde mi nic divného, že videoklipy písniček z nových alb jsou obratem v HD k dispozici na youtubu, klidně během pár dní. Zpravidla je tam dávají samy labely, je to totiž výborná reklama na koncert. Ale oni by chtěli, aby uživatelé platili i za reklamu že.
Institut náhradní odměny je stanoven proto, že zveřejněním autor akceptuje možnost zhotovování kopie pro osobní potřebu. (viz rozsudky z Německa a Holandska z 20. let nebo 50. let z Francie), srov. rozsudky BGF 1955 a 1964 GEMA.
Z hlediska autora je přece nerozhodné, zda si udělám kopii z warezu nebo kopii z DVD z půjčovny nebo kopii z DVD, které jsem si zakoupil. On dostane stále stejnou odměnu z vypalovačky i media, a je mu lhostejno, kde jsem si např. zdrojový film obstaral, výsledná kopie ho připraví o přesně stále identický licenční poplatek, který mu náhradní odměna paušálně nahrazuje.
Pokud mi bude bránit ve vytváření kopie pro osobní potřebu, pak ale nesmí mít nárok na náhradní odměnu (tento koncept je ve světě také celkem běžný), protože moje kopie pro osobní potřebu je z hlediska jemu ušlého zisku stejná v případě jakéhokoliv původního zdroje.
Chcete-li řešit povahu zdroje, pak musíte říct, že náhradní odměnu budete vybírat jen z medií použitích na kopie z legálního zdroj a nikoliv v "nelegálního" zdroje, protože pak se podílíte na zisku z protiprávního jednání a možná jste i podílníkem, pokud žádáte svůj díl z uživatelova prospěchu z protiprávního jednání porušovatele :)))) A to jistě uznáte by bylo krajně nemravné :))
Podle mne to rozhodnutí praxi nemění, spíš upřesňuje – dříve se lišily názory na to, zda stahování z nelegálních zdrojů projde třístupňovým testem, nyní soud ten výklad sjednotil.
Nevím, zda se z konstrukce náhradní odměny v ČR dá zjistit, zda se započítává i stahování z nelegálních zdrojů. Každopádně zástupci ministerstva kultury se zatím tvářili, že v české legislativě není potřeba nic měnit. Ale případná změna není předpokladem tohoto výkladu. Ten platí sám o sobě, nanejvýš může dojít k tomu, že by ty poplatky byly vybírány v neoprávněné výši – což by ale nelegalizovalo to stahování.
„Nelegální zdroj„ je zkratka, v tom soudním rozhodnutí je to samozřejmě napsané celé. Ale je to jednoduché, je to zdroj, který byl zveřejněn neoprávněně.
Pokud nepoznám, zda je to legální, tak si toho nebudu všímat, ne? A ve spoustě případů se to, že je zdroj nelegální, pozná velice snadno – nikdo soudný si nemůže myslet, že hollywoodské studio bude svůj nejnovější trhák distribuovat přes Ulož.to rozsekaný na několik částí a zabalený RARem.
Máte pravdu jde o přelomové rozhodnutí měnící praxi posledních 15 let, nicméně předpokladem je změna koncepce náhradní odměny, resp. její dramatické snížení, což se zatím nestalo.
Otázkou je, co je to nelegální zdroj :) Protože dílo samo o sobě nemůže být legální nebo nelegální.. dílo samo o sobě neporušuje, porušuje ten kdo s ním neoprávněně nakládá.
Poznáte, když někde na internetu je k dispozici cosi ke stažení/shlédnutí, zda ten kdo to tam uložil s tím nakládal oprávněně nebo neoprávněně? Třeba u takového youtube.com jste bez šance.
A co třeba safe harbour? Dokud mne neupozorníte, nejsem odpovědný :))) Když nejsem odpovědný, porušil jsem? :)
Například která? Soudní dvůr EU to vykládá takhle, takže jde jen o to vydržet a odvolávat se k vyšším instancím.
...jaké nesmysly v článku čtu. Zvlášť povedené je toto:
„Vyloučit z užívání v BYOD zařízení je na místě i pro software, který pracuje s různými typy volných licencí, kde musíte dodržovat licenční podmínky, platné pro tento typ licencí.“
A na druhé straně:
„Ve vztahu k proprietárnímu softwaru jako je např. Windows apod. nedochází k jakýmkoli komplikacím či neshodám ve vztahu k autorským právům, neboť licence je pořizována buď na zařízení, nebo na počet uživatelů či počet zařízení bez zkoumání, zda takový uživatel je smluvní stranou straně licenčního vztahu, nebo zda zařízení patří smluvní straně licenčního vztahu, či nikoli.“
Ty tzv. volné licence nijak neomezují samotné užívání softwaru k jakémukoli účelu a jejich podmínky se vzájemně liší jen ve vztahu k rozšiřování původních a upravených verzí. Jejich užívání v rámci BYOD je tedy zcela bezproblémové.
Naopak proprietární licence jsou často doslova „hlavobol“, protože každá je trochu jiná a mnohé mají velmi komplikovaně vymezeno, jak se SW smí užívat (řeč je o pouhém užívání, tj. instalaci a spouštění). Mnohdy například nelze SW užívat pro výdělečné účely (které navíc mají v různých licencích různé definice), jindy je omezen počet současných užití na různých zařízeních (např. smí být SW nainstalován na dvou zařízeních, ale užíván v jeden okamžik jen na jednom) atd.
Dlouhodobě se živím jako ICT kontraktor na ŽL v souladu se zákonem a fakt valím bulvy.
Klient, který by mne nabídnul takovéto podmínky svého přístupu k mým výrobním prostředkům, ve kterých uchovávám m.j. existenčně důležité know-how podléhající i tzv. státem uznané povinnosti mlčenlivosti, by byl s největší pravděpodobností na místě občansky zadržen pro podezření z přípravy TČ dle § 231 TZ (Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat).
Pánové právníci, dávejte si pozor, co svým klientům radíte, jestli to takhle půjde dál, začnete svoje chlebodárce dostávat do problémů místo z problémů.
Já si nezačal :) Pán pravděpodobně patří k specifické skupině o které se několikrát zmínil na přednáškách a článcích pan Cyril Höschl.
Jaksi v zápalu to ho označit právníka za špatného podpořit to příkladem z USA jaksi třeba pomine, že Evropské právo a Americké je odlišné. Nebo že tu máme samozvanou skupinu, která rozesílá černé pytle, video kazety , platí za udávání ohledně pirátského SW atd.... ...které se bude vození po problémech s autorským právem u BYOD velice hodit do krámu.
Takže vyhnout se těm problémům i diky bude docela lepší než si hrát na hrdinu s velkýma ramenama.
Pominu li skutečnost, že je publikován "právní názor" a realita může být jinde, do zmiňovaného systému může vstoupit jedině blázen, ať je to zaměstnanec nebo zaměstnavatel.
Za zaměstnance: představa, že "vylízaný" manager bude šmejdit a šmírovat v mém zařízení, mazat tam věci, zpracovávat osobní údaje, měnit nastavení a vůbec se v něčem hrabat... No, kdo na to přistoupí, dobře mu tak.
Za zaměstnavatele: představa, že bude kontrolovat EULA u všeho nainstalovaného software, hlídat plnění podmínek a vystavovat se potenciálnímu riziku... Tumáš služební zařízení s vybranými programy. Chceš li něco dalšího, oprávněná osoba to tam nacpe.
Ano uražené komentáře ROFL.. Přizpůsobte se, nebo můžete jít. Sou firmy kam si nesmíte svůj notebook nebo tablet ani přinést. Natož používat. Nemáte tam pokud to není důležité pro vaši práci připojení k internetu nebo možnost práce z domova. Rozhodně tyhle firmy nemají o zaměstnance nouzi
Sou firmy kde máte určen i dres code. Hádám, že jste typ co by asi uspořádal demonstraci za možnost nošení ušmudlaného trička od vietnamců a sandálů že ? :-D
"pirátsky opatřená hudba, filmy" - cože? Jak se u hudby (=audiosouborů) pozná, že byla opatřena pirátsky? ("Pirátsky" = stahování se současným sdílením, nebo za pirátský způsob považuje autor i stažení z úložiště?) Nedá se logicky předpokládat, že na soukromém zařízení bude hudba uložena pro osobní nekomerční užití (zejména, není-li prokázán opak)?
Vlastně když pracovník přijde do práce ve falešném tričku Nike, koupeném někde ve stánku, tak za to nese odpovědnost zaměstnavatel. Pokud by v jeho firmě byla razie celníků, tak by tato trička mohla být započítána do nalezeného kontrabandu. Viz autorův výklad "nelegálního" obsahu soukromého notebooku použitého během pracovní doby k plnění pracovních úkolů.