Hlavní navigace

Naší národní doméně .cz je 25 let. Co má za sebou a proč neumí diakritiku?

Autor: Depositphotos
Jiří Peterka

Ve středu 13. ledna 1993 byla naše národní doména nejvyšší úrovně – TLD .cz – zařazena do systému DNS. Prvních subdomén se dočkala o tři měsíce později.

Doba čtení: 8 minut

Je to už dlouhých 25 let, co se rozpadlo tehdejší Československo, tedy přesněji: Česká a Slovenská federativní republika, a vznikly dva nové a samostatné státy, Česká republika a Slovensko. No a tato událost se pochopitelně musela promítnout i do světa Internetu, který v té době už byl dostupný i u nás. Byť zatím jen pro akademické uživatele, zatímco ti ostatní si museli ještě chvíli počkat (do druhé poloviny roku 1995).

Šlo o to, že jako Československo jsme měli jednu společnou národní doménu nejvyšší úrovně (tzv. ccTLD, country code Top Level Domain), a to .cs. Ale když jsme se rozpadli, oba nové státy si pořídily nové národní domény nejvyšší úrovně, přidělené v souladu se standardem ISO-3166: Česká republika získala doménu .cz, zatímco Slovensko získalo doménu .sk.

Co ale považovat za „počátek“ či „narození“ nových národních domén nejvyšší úrovně? Možností je více, od prvních administrativních kroků ke zřízení nového ccTLD přes její zařazení do DNS až po zřízení prvních subdomén (domén druhé úrovně) pod novou ccTLD a jejich „zabydlení“ konkrétními síťovými uzly.

V našem konkrétním případě se nabízí hlavně ono zařazení nové ccTLD .cz do internetového systému doménových jmen (DNS). Je to asi nejvíce logická volba. Navíc je přesně známo, kdy k této události došlo: ve středu 13. ledna 1993. Proto si právě zítra (v sobotu 13. 1. 2018) můžeme připomenout rovných 25 let od této historické události.

Jak se psaly dějiny

Pokud jde o první domény druhé úrovně pod novou TLD .cz, ty se v dostupných záznamech RIPE objevují v dubnu 1993 a je jich hned několik (10). Bohužel dnes už není známo (resp. nepodařilo se mi zjistit), která z nich byla skutečně první a kdy přesně byla zaregistrována.

To na Slovensku budou moci slavit o něco později, protože jejich nová ccTLD .sk byla poprvé zanesena do systému DNS 29. března 1993. I když je otázkou, zda a kdo bude na Slovensku chtít něco slavit, vzhledem k dosti specifické situaci kolem tamní národní domény nejvyšší úrovně.

Pro zajímavost: podle tohoto přehledu byly nejstarší národní domény nejvyšší úrovně (ccTLD) zřízeny v roce 1985: první byla doména .us pro USA (15. února 1985). Ještě v témže roce pak byly zřízeny ccTLD pro Velkou Británii (.gb a .uk) a pro Izrael (.il). Ještě o něco dříve, a to v lednu 1985, byly zřízeny a zařazeny do DNS první generické domény nejvyšší úrovně (gTLD) jako .com, .edu a další.

Vraťme se ale zpět k nám domů: naše společná doména .cs, zřízená již na podzim roku 1990, se ještě nějakou dobu využívala i po rozpadu Československa, kdy už existovaly obě nové národní domény .cz a .sk. Přestala se používat až koncem roku 1994 a následně (v lednu 1995) se stala první národní doménou nejvyšší úrovně (ccTLD), jejíž přidělení (delegace) bylo zrušeno.  

Jak ukazuje následující graf s počty domén druhé úrovně pod TLD .cs, využití této společné domény dokonce „kulminovalo“ až na přelomu let 1993 a 1994: když v listopadu 1993, stejně jako v únoru 1994, dosáhl počet subdomén (domén druhé úrovně pod TLD .cs) shodného počtu 114.

Další obrázek pak nabízí srovnání s počtem registrovaných subdomén v TLD .cs, .cz a .sk. Jak je z něj patrné, nová česká doména nejvyšší úrovně „přerostla“ původní společnou doménu .cs již někdy koncem roku 1993. I když zdrojová data (z tzv. hostcountů organizace RIPE v uvedené doby) občas vykazují zvláštní výkyvy.

Je ale otázkou, co považovat za vhodnou metriku pro „využití“ národní domény nejvyšší úrovně: zda to je počet subdomén, nebo spíše počet uzlů, které se v těchto subdoménách nachází. O tom, tedy o počtu uzlů, vypovídá následující obrázek, který již také ukazuje srovnání s oběma novými národními TLD .cz i .sk.

Z tohoto druhého obrázku je patrné, že co do počtu uzlů „předehnala“ nová TLD .cz původní .cs již někdy v polovině roku 1993. 

Jak tedy vypadal internet?

V době, kdy se naše současná TLD .cz rodila a zabydlovala, vypadal internet úplně jinak než dnes. A to nejenom svým rozsahem, ale i charakterem služeb, které se v něm používaly. O chování uživatelů snad (a raději) ani nemluvě.

Tak například dnešní web (resp. World Wide Web), který dnes jednoznačně dominuje, tehdy ještě zdaleka neměl vyhráno. Nejprve musel porazit svého tehdejšího hlavního konkurenta, kterým byla služba Gopher.

Právě v ČR měl zhruba do poloviny roku 1994 navrch Gopher, když počet jeho serverů výrazně převyšoval počet webových serverů: v dubnu 1994 to bylo 25:5 ve prospěch Gopheru. Situace se začala obracet zhruba s koncem využívání domény .cs, v závěru roku 1994: počátkem roku 1995 již měl navrch právě web, s více jak 100 servery (zatímco serverů Gopheru tehdy u nás bylo 51).

Na následujících videích si můžete připomenout (či nově poznat), jak v té době – na podzim 1994 – vypadal jak Gopher, tak i tehdejší web. Další obdobné ukázky z let 1994 až 1996 najdete zde.

Jak rostla nová TLD .cz

Další růst naší nové národní domény .cz, měřený v počtu registrovaných subdomén (domén druhé úrovně), ukazují následující dva obrázky.

První končí zářím roku 1999 a čerpá z údajů hostcountu organizace RIPE. Druhý pak již čerpá z bohatých statistik sdružení CZ.NIC, které začínají právě devátým měsícem roku 1999. Tedy dobou, kdy se toto sdružení skutečně ujalo správy naší národní domény.

Pokud vás na druhém z obou obrázků zaujal „zub“ (pokles, kolem září 2003), pak jeho vysvětlení je jednoduché: tehdy došlo ke změně pravidla registrování nových subdomén i jejich započítávání do celkového počtu registrovaných domén. Dříve byla nová subdoména nejprve zaregistrována (a také započítána), a teprve následně byla požadována platba po tom, kdo si doménu druhé úrovně nechal zaregistrovat. Na zaplacení měl dlouhých 78 dnů a během této doby doména stále byla registrována.

Pak ale, k 15. 9. 2003, došlo k obrácení postupu: nejprve bylo nutné zaplatit, a teprve pak byla doména zaregistrována (a započítána do celkového počtu registrovaných domén). Proto onen „zub“, představující (dočasný) pokles registrovaných domén.

Další obrázek ukazuje meziroční přírůstky registrovaných domén druhé úrovně pod TLD .cz. Vlastně tak vyjadřuje „tempo růstu“ naší národní domény, které vrcholilo během pěti let, od roku 2008 do roku 2012. Pak dochází k poklesu, nejspíše v důsledku určitého „nasycení trhu“. 

Jedinou „nepravidelností“ je pokles o 14 424 registrovaných subdomén v roce 2003, který souvisí právě s výše popisovaným „zubem“, resp. přechodem na jiný způsob zpoplatnění subdomén (z následného na „dopředu“), a s tím související změnu metodiky započítávání registrovaných domén druhé úrovně.

S tempem růstu nových registrací souvisí i rychlost dosahování různých milníků, kterou ukazuje následující tabulka. Její poslední sloupec ukazuje počet dní, které zabralo dosažení daného milníku, v podobě získání dalších 100 000 zaregistrovaných subdomén (oproti předchozímu milníku):

datum

čas

počet domén

počet dnů k dosažení

01. 10. 2007

338 000

13. 03. 2008

22:20

400 000

22. 12. 2008

20:33

500 000

284

30. 09. 2009

22:47

600 000

282

04. 08. 2010

10:22

700 000

308

13. 05. 2011

8:20

800 000

282

13. 02. 2012

16:12

900 000

276

19. 11. 2012

17:24

1 000 000

280

19. 12. 2013

3:18

1 100 000

395

21. 05. 2015

12:48

1 200 000

518

23. 09. 2017

17:59

1 300 000

856

Jaká je současnost naší národní domény?

Od pionýrských let prvotního zabydlování českého internetu a naší národní domény nejvyšší úrovně se řada věcí změnila. Například to, že systém registrací domén druhé úrovně pod TLD .cz (přesněji: registrací jmen domén druhé úrovně) je dnes distribuovaný a je postaven na systému vzájemně si konkurujících komerčních registrátorů. Přehled těch největších, s údaji ke konci roku 2017, vidíte na následujícím obrázku.

Jednou z věcí, na které může být naše národní doména nejvyšší úrovně hrdá, je vysoký podíl technologie DNSSEC na zabezpečení domén druhé úrovně. Jak ukazuje následující obrázek, počet zabezpečených domén pod TLD .cz překonal počet těch nezabezpečených poprvé na podzim roku 2016.

Hlavní zásluhu na tom mají právě registrátoři, kteří nasazují DNSSEC hromadně na subdoménách svých zákazníků. Na následujícím obrázku je vidět, kdo a kdy s tím začal.

Zajímavá je také otázka zavedení diakritiky v naší národní doméně. Proč ještě nemůžeme používat doménová jména s háčky a s čárkami, když technický standard (IDN, Internationalized Domain Names) již dávno existuje a v některých jiných doménách nejvyšší úrovně (jako třeba .eu) to už běžně funguje?

No, je to věc, která rozhodně není jednoznačná, protože má jak svá pro, tak i svá proti. A tak to CZ.NIC coby správce naší TLD .cz dlouhodobě řeší tak, že se ptá širší uživatelské (podnikatelské i nepodnikatelské) veřejnosti, co si o tom myslí. Výsledek zatím vyznívá spíše proti zavedení IDN. Najdete ho na adrese https://www.háčkyčárky.cz/, na které si současně můžete vyzkoušet funkčnost vašeho browseru, pokud jde o podporu systému IDN.

Několik zajímavostí na závěr

Na závěr tohoto „narozeninového“ článku ještě několik zajímavostí ze současnosti naší národní domény nejvyšší úrovně .cz.

Tak třeba: tím, kdo si může zaregistrovat subdoménu (resp. jméno domény druhé úrovně pod TLD .cz), nemusí být jen někdo „z tuzemska“. Mohou to být i zahraniční držitelé. Kolik jich je a z kterých zemí je jich nejvíce, ukazuje následující obrázek.

Zajímavé je také rozložení jmen domén druhé úrovně (pod TLD .cz), v závislosti na počtu znaků. To ukazuje následující obrázek, pro roky 2009, 2011 a 2016. Je zde vidět určitý drobný posun: zatímco v roce 2009 bylo nejvíce jmen o délce 8 a 9 znaků, v roce 2016 to bylo již 9 až 10 znaků. Svým způsobem je to logické: u kratších jmen je větší pravděpodobnost, že jsou již obsazena, a tak se musí hledat a registrovat jména delší.

Celkem podle očekávání je skutečnost, že nejvíce držitelů (aktuálně 557 532) má ve svém držení jen jednu doménu druhé úrovně pod TLD .cz. Dvě domény má podstatně méně držitelů: jen 60 706, a tři domény ještě méně: 21 515. A dále počty klesají – až k jedinému držiteli, který drží na 7 921 domén.

Mezi podnikatele a fyzické osoby je držení domén druhé úrovně rozloženo skoro až rovnoměrně: 51,5 % jich drží fyzické osoby, 48,4 % podnikatelé. To mezi muži a ženami je – co do držení domén druhé úrovně – situace výrazná nevyvážená: 87,3 % domén je v držení mužů a jen 12,7 % je v držení žen.  

Zcela „rozebrány“ jsou domény (jména domén) druhé úrovně o jediném znaku, stejně jako o dvou znacích. Tříznakových domén je vyčerpáno jen 37 %, zbývá 29 311 kombinací. Ale asi to už budou ty „méně smysluplné“.

TVCON18 Tip Frost

Zajímavá je situace na opačném konci spektra, u nejdelších domén (přesněji: jmen domén druhé úrovně): zde už je delší dobu zaregistrováno hned několik opravdu dlouhých jmen, včetně čtyř s maximální možnou délkou 63 znaků:

Na jedné z uvedených nejdelších domén je pak provozován projekt s příhodným názvem „1. nejdelší doména v ČR“.

Našli jste v článku chybu?