Hlavní navigace

Natáčet se dá i v peřinovém bunkru. Jak televize a rádia zvládají vysílání z domova

11. 2. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Česká televize
Už téměř jeden rok připravují televize a rádia své vysílání za mimořádných podmínek. Jakou techniku používají, když redaktoři a moderátoři zůstanou v karanténě?

Na konci loňského listopadu se vysílání ČT24 rozšířilo o útulné nové studio. „Přeji dobré dopoledne z pravda trochu netradičního prostředí, domácí covidové karantény,“ pozdravil diváky moderátor Tomáš Drahoňovský. Zátiší sice tvořila domácí knihovna, kvalita obrazu a zvuku ale byla díky zvolenému technickému řešení, o němž bude řeč dále, velmi dobrá.

Hned první host, s nímž moderátor vedl na dálku rozhovor, se do vysílání připojil přes Skype. Videokonferenční program od Microsoftu se při první i druhé vlně onemocnění COVID-19 stal suverénně nejčastějším způsobem, jak dostat respondenty na obrazovku. Preferují ho všechny stanice, běžný je také ve světě. Řidčeji se využívá Zoom, občas se objeví Webex anebo Google Meet.

„Vstupy přes Skype jsou v takových případech nejlepší pro režii i respondenty,“ říká třeba reportér CNN Prima News Josef Mádle. Největší překážkou bývá dostupnost a stabilita internetového připojení a také zpoždění vzniklé přenosem. Z vlastní zkušenosti ví, že bez výpadků se neobejde ani domácí pevné připojení, když ale všechno klapne, má obraz solidní kvalitu. Pro případy, kdy není po ruce notebook, Prima své reportéry vybavila vhodnými smartphony, takže technický základ jejich vstupů je stejný.

Josef Mádle při vysílání přes Skype
Autor: TV Prima

Josef Mádle při vysílání přes Skype

K vysílání přes Skype by v případě domácích karantén přistoupila také televize Nova. „Nutno podotknout, že jsme zatím nebyli v situaci, kdy by reportéři nemohli pracovat z redakce na Barrandově. Především je to díky velmi přísným protiepidemickým opatřením a disciplinovanosti všech lidí v redakci,“ podotýká PR koordinátor Novy Vojtěch Boháček.

Nejsledovanější komerční televize je ale připravena na všechny eventuality. Redaktorům na počítače předinstalovala vzdálený přístup do redakčních systémů a software pro vysílání. „Takže pokud by se redakce ocitla ve větší míře na karanténách, mohou reportéři pracovat z domu a živé vstupy vysílat odtamtud,“ zní stanovisko Novy.

Přenosová krabička

I díky rozsahu vysílání má největší zkušenosti s domácím vysíláním zpravodajství České televize. V případě už zmíněného Studia ČT24 na přelomu listopadu a prosince zajišťoval spojení enkodér LU300 HEVC.

To je zhruba jeden kilogram vážící krabička, která se s režií na Kavčích horách dokáže spojit přes vestavěný LTE modem anebo bezdrátový či pevný internet. Drahoňovský kombinoval LTE a Wi-Fi. Profesionální technika využívá úsporný videokodek HEVC/H.265, umožňuje tedy efektivně odbavovat záběry ve Full HD, a přitom se sníženými nároky na internetové připojení. V případě potřeby dokáže fungovat až tři hodiny na integrovanou baterii. Přenos signálu mezi vysílacím kodérem a přijímacím serverem má zhruba jednosekundové zpoždění.

Pro redaktora v terénu není zprovoznění celého řetězce nijak komplikované. Zařízení standardně disponuje SDI a HDMI vstupním konektorem pro připojení kamery. Ta dodává obraz s embedovaným zvukem. Úkolem moderátora bylo před začátkem vysílání nastavit vysílací kanál, na němž pak režie na Kavčích horách přijímala výstup. Všechno se technicky vyzkoušelo den předem.

Domácí studio Tomáše Drahoňovského
Autor: Instagram Tomáše Drahoňovského

Domácí studio Tomáše Drahoňovského

Výrobce dodává k enkodéru i patici pro usazení na velkou profesionální kameru, která používá baterie typu V-mount, či Gold mount. V případě České televize je to V-mount. Tomáš Drahoňovský ale nemusel použít ani to, natáčel totiž na kompaktní kameru Sony PXW-X70.

Veřejnoprávní televize využívá technologii Live U i při jiném vysílání z terénu. Ostatně tato firma dodává i takzvané přenosové batohy, které kombinují datový signál z několika LTE SIM karet a umožňují tedy vysílat prakticky odkudkoliv, kde je pokrytí mobilní sítě. Jak ovšem připomíná Josef Mádle ze CNN Prima News, ani na mobilní data, byť od několika operátorů zároveň, není vždycky spolehnutí. Přenos začne vypadávat třeba ve chvíli, kdy se na jednom místě sejde hodně lidí a mobilní sítě jsou potom lokálně přetížené. Takové situace nastávají například při demonstracích. 

Listopadové domácí vysílání redaktora ČT24 Tomáše Drahoňovského přes Live U však bylo přece jen novinkou. Moderátoři si tuto techniku předtím osahali jen na internetovém streamu ČT24+. Když na konci října 2020 na dálku moderovala Události, komentáře Marcela Augustová, vystačila si ještě s chytrým mobilem a opět aplikací Skype.

„Proč právě takhle? Vláda totiž vyzvala, ať ten, kdo může, pracuje z domova. ČT24 chce, aby byl tento apel vyslyšen. Chce být v tomto směru průkopníkem. Koronavirus je navíc nevyzpytatelný, je možné, že budeme část vysílání obstarávat z domu, tak jako my dnes. Ostatně už na jaře se k tomu uchýlily zahraniční zpravodajské stanice,“ vysvětlila divákům moderátorka Jana Peroutková, která tehdy publicistickým pořadem provázela právě ve dvojici s Marcelou Augustovou.

Mimochodem, v zahraničí už kvůli častému vstupu respondentů z jejich domácího prostředí vzniklo nové podnikání. Hosté, kteří chtějí na obrazovce působit seriózně a důvěryhodně, si nejčastěji sedají před knihovny. Začali proto vykupovat antikvariáty, aby v záběru byly dostatečně reprezentativní tituly. Antikvariát Brattle Book Shop z amerického Bostonu loni na jaře zareagoval tím, že začal sestavovat výběry knih na míru, v nichž se mísí historické publikace s literárními klasiky. Specialisté na knižní rekvizity pro filmová a televizní natáčení z anglického Bristolu kvůli videokonferencím dodávají desítky kulisových knihoven týdně.

Pokud host nemá doma dostatek místa na to, aby za sebou vyrovnal hřbety encyklopedií, slovníků, biografií nebo jiných výpravných publikací, nemusí zoufat. Britská BBC pro takové případy nabízí desítky virtuálních pozadí pro videokonferenční aplikace. Sáhla do svého archivu, našla fotografie prázdných studií a kulis populárních seriálů a všechno umístila na svůj web ke stažení. Příště se tak můžete přihlásit ze sportovního studia, z hospůdky ze sitcomu Haló, haló, z velkolepého parketu taneční soutěže Strictly Come Dancing (u nás se jmenuje StarDance) anebo využít kanceláře známé ze seriálu Jistě, pane ministře.

Divočina a punk

Svým způsobem jednodušší to mají v médiích, která nemají tak propracované vybavení, ale technické nedostatky vtáhnou do hry. Jako „totální pirátství a punk“ označuje v nadsázce programový ředitel Radia 1 Zdeněk Lichnovský večerní bloky vysílání, které dostaly název Domácí divočina.

„Je to přiznaně domácký formát, v programu se může objevit kdykoliv, ale v podstatě ho zařazujeme denně po 20. hodině,“ přibližuje pořady, v jejichž přípravě se střídá stálá autorská sestava už od jara 2020. Alternativní stanice, která za pár dnů oslaví třicáté výročí udělení licence, jakoby se vrátila ke kořenům. Původně vznikla jako pirátské vysílání v podzemí někdejšího Stalinova pomníku na pražské Letné.

Autoři Domácí divočiny tento pořad zaznamenávají za různorodých podmínek a s rozličným technickým vybavením. Prý jsou takoví, kteří si klid na natáčení pojistí třeba tím, že si postaví improvizovaný bunkr z peřin. Někdo pak hotovou nahrávku sestříhá v programu Audacity, jiný preferuje GarageBand. Hotové soubory, obvykle ve formátech MP3 nebo OGG, poté putují do studia. Při odbavování do vysílání procházejí dalším konvertorem. Podle Lichnovského to ale na výsledku není nijak zvlášť znát.

BRAND24

Kromě předtočených pořadů zachovalo Radio 1 i živé vysílání, ale za protiepidemických opatření. Odpadla ranní moderátorská směna od 6 do 9 hodin, místo ní rádio pouští pečlivě připravený výběr skladeb. Zůstaly dvě moderátorské směny od 9 do 13 hodin a od 15 do 18 hodin. Každý týden se vystřídá jedna směna, aby se týmy nepotkávaly ve studiu, které je v objektu televize Prima.

Česká republika se i na začátku února 2021 nachází v pátém stupni protiepidemického systému, vývoj epidemie navíc nenaznačuje, že by se měla opatření v dohledné době uvolnit. Zdá se tedy, že domácké vstupy budeme vídat a slýchat ještě dlouho.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).