Hlavní navigace

Nebuďte škarohlídi aneb Proč je Web3 příležitostí jedné generace

11. 1. 2022
Doba čtení: 18 minut

Sdílet

 Autor: pepe, podle licence: Public Domain
V následujících deseti letech se odehraje technologická revoluce, jíž můžeme být součástí, či se posmívat opodál a chudnout. Někteří to pochopili, jiní stále sbírají céčka.

Web3 už nějakou dobu budí emoce a rozděluje lidi na ty, kteří této oblasti věří a investují do ní, a na skeptiky mluvící o bublině. Osobně se řadím do první skupiny. Koncepce Web3 je dle mého příležitostí, která se objevuje jednou za pár desítek let.

Co Web3 může přinést, dnes nemusí vypadat reálně. Jenže to samé platilo v dobách, kdy začínal internet. Stejně tak ještě před pár lety řadě lidí nepřišlo pravděpodobné, že z hraní her může být profesionální práce. Dnes turnaje v League of Legends sledují miliony lidí, progameři vydělávají jako vrcholní manažeři v korporacích a streameři na Twitchi mají až statisíce diváků.

Níže shrnuji, proč ve Web3 věřím. K současnému stavu této oblasti existuje několik rozumných výtek. Jde třeba o názor Moxieho Marlinspikea, který nedávno vydal kritický blog. K tomu doporučuji k přečtení reakci Balaji Srinivasana, který k Web3 publikuje zajímavé názory a na YouTube s ním můžete najít řadu rozhovorů. Osobně si myslím, že cesta bude někde mezi hypem a odmítáním.

Crypto je ponzi!

Crypto a zvláště Web3 jsou složitá témata. A právě proto vzniká mnoho prohlášení jako „Crypto je ponzi!“. Zajímavé je, že podobná prohlášení vydávají i staré pušky jako Bill Gates. Jeho víra v internet přitom bylo něco, co taktéž mnoho lidí nechápalo. Ale možná rigidita čeká na každého z nás.

Občas jsem slyšel, že crypto není třeba, neboť máme banky. Na rozdíl od banky vám však v cryptu nikdo nezmrazí účet, když se nelíbíte systému. Není to tak dávno, kdy se něco takového dělo – stačí se zeptat vašich rodičů.

Oblíbenou hláškou je i používání crypta podsvětím a pro praní peněz. Zde bych rád čtenáře navedl na přehled pokut bankám, které s radostí za odměnu převáděly a praly peníze, vše v rámci posvátného bankovního systému. Každý systém umožňující směnu bude obsahovat praní peněz, tomu se nevyhneme nikdy. A pokud ano, tak za cenu totální kontroly.

Proč je však ponzi takový fetiš a slastná vize škarohlídů? Dle nich velcí hráči nakonec odejdou, smění své virtuální penízky za solidní fiat a budou se z palub jachet smát retailu. To se jistě stát může. Ostatně stát se to může i české koruně. Když přesvědčíte například 80 procent lidí v České republice, ať vše smění na dolary, stát bude držet bezcenný batoh papírů, který na forexu bude k ničemu. Vše je pouhý consent. Je to však nepravděpodobné, zvláště v rámci bitcoinu. (Nevěříte-li tomu, prosím, nastudujte si jeho principy, více vám doporučit nemohu.)

Stejně jako se příliš netrápíme kometou, která roztrhá naší planetu, nemělo by nás trápit pump and dump schéma. Byť se to jistě v rámci crypta děje, ale o tom si pohovoříme později.

Tím se konečně dostáváme k Web3. I o něm panuje mnoho fám, od ponziho schématu po nepotřebné technologie. Mnoho autorů napsalo, že blockchain nepotřebujeme, protože umíme technikálie řešit jinak. Ostatně proč bych měl mít nanonátěr na autě, mám přece automyčku.

V několika následujících odstavcích bych vám rád ukázal několik zajímavých nových technologií, jež v rámci Web3 vznikají. Některé z nich zásadně nabourávají technologický a monetární monopol mnoha zavedených společností a gigantů. A to jsou zájmy, které se dané firmy a lidé budou snažit hájit do roztrhání těla. Nebo do doby, než splatí hypotéku.

Byť nejsem fanouškem Facebooku (nyní Meta), zdá se, že jsou nyní jediní ze „starého“ světa, kteří pochopili dopad změn, které nastanou. O to více je důležité, aby vznikala konkurence i v rámci retailu a nových firem, které budou v daném prostoru nabourávat monopolní choutky mužů, žen a dalších padesáti pohlaví ze San Franciska.

NFT: Ne, nechci mluvit o obrázcích

Pro většinu populace představují NFT pouhou wash trade a pump and dump hru pár velryb na poli obrázků. To je velmi smutný stav věcí. NFT je technologie, která přináší transparentnost, pohodlí a streamlining našich všedních životů. NFT se netýká pouze ETH, ale mnoha dalších L1 blockchainů, kde poplatky za obchody jsou mnohem příjemnější. L1 vrstvám se však v tomto textu musím vyhnout, protože k tomu není prostor. Vzhledem k adopci ETH se budu držet právě této sítě.

Představte si, že skrze NFT na nějakém blockchainu budete držet důkaz o vlastnictví čehokoli. Od licence na software (třeba roční předplatné na produkty JetBrains) po vaše auto či dům. Život však přináší mnoho změn a dojdete do bodu, kdy vlastnictví daného statku nadále nebudete považovat za důležité – třeba předplacené členství ve World of Warcraft či posilovně. Momentálně je taková věc většinou neprodejná. Ovšem v případě NFT stačí něco takového nahodit třeba na OpenSea a se slevou daná práva či vlastnictví prodat.

Proč by firmy dovolily převod práv na někoho jiného se slevou? Důvodů je řada. Komunita neztratí počet členů. Získáte nového zákazníka, který se dá do budoucna takzvaně „osejlovat“ a který hledá levnější vstup do vašeho ekosystému. Skrze smart contract lze vynutit, že například dvacet procent z prodejní ceny obdrží právě společnost provozující danou službu.

Zajímavý je však i svět reálný. Prodej domu, bytu či vozidla je mnohdy byrokratický Zámek od Kafky. A to nehovořím o poplatcích státu, právníkům, bankám a dalším přicucnutým klíšťatům, která pouze posouvají papíry z bodu A do bodu B. V „novém světě“ může být prodej bytu udělaný na pár kliknutí a zcela obejde nesmyslné papírování v rámci katastru nemovitostí.

Možnost smart contractů však řeší i pojištění a platby za energie. Součástí NFT může být měsíční platba za energie či internet v rámci dané nemovitosti. Pokud však preferujete třeba Starlink, nic vám nebrání smart contract od UPC vypovědět a být po několika měsících volní.

A opět, i když jste režimu na obtíž, vaše vlastnictví nemůže nikdo vymazat. Zde však buďte velmi obezřetní v tom, kdo má v sítí majoritu a jaký je Nakamoto koeficient.

Dalo by se namítnout, že vás mohu s nožem natlačit k Trezoru, ať potvrdíte převod NFT na moji adresu. Pokud však existuje smart contract, který uvádí, že dané NFT nelze prodat za méně než 150 ETH v rámci pěti let, přičemž kontrakt bere v potaz i dynamiku inflace a trhu, zloděj si nepomůže.

Tokenizace se netýká pouze nemovitostí. Jedná se třeba o vlastnictví akcií (o tom více v sekci o DeFi), vstupenek na zápasy, správu zákazníků, prokázání vlastnictví poštovní zásilky, převod práv na podepisování listin (plná moc v rámci jistých aktivit) a tak dále. Veškeré naše lidské jednání a směna se dají převést na trustless systém, který sám o sobě nemá motivaci nás ošidit. Ledaže by vznikla sebeuvědomělá umělá inteligence žijící na blockchainu, což je velmi zajímavé téma mnoha teoretiků. Ovšem toho bych se prozatím nebál.

Mimochodem, u nás tuto budoucnost pochopil třeba Miton, který rád investuje do L1 vrstev jako Solana. Follow the money, že.

Jedním z příkladů prolínání se virtuálního a reálného světa jsou produkty české společnosti Veracity Protocol. Jejich technické řešení v podstatě vytváří NFT z hashe fyzického objektu, kterým může být čip, luxusní zboží, sběratelský předmět či předmět vyrobený na zakázku. Zvláště v rámci dodavatelského řetězce je třeba vždy kontrolovat, zda s čipem nebylo manipulováno, což je důležité nejen pro retail, ale zvláště pro vlády či společnosti na ně napojené. Doporučuji si více přečíst na stránkách Veracity Protocolu, jedná se o výbornou aplikaci NFT a blockchainu.

Soudy, Proof of Humanity a fake news

Představte si, že jste kontraktor, v našem světě nejspíše OSVČ. Dostanete zakázku na naprogramování nějakého systému dle specifikace. Po odevzdání práce může vzniknout celá řada nesrovnalostí, od objektivně morální nespokojenosti zadavatele po pokusy vám nezaplatit celou částku, protože jste nedodrželi formální stanovisko, které však odpovídá duchu kontraktu, nikoli liteře.

V současném světě máte možnost obrátit se na soud, což je ale neskutečně zdlouhavý proces. A právě proto vznikají projekty jako Kleros (jedná se o projekt, který občas zmiňuje Vitalik), které současně řeší i escrow.

Zjednodušený příklad by fungoval následovně. Uzavřená smlouva je přidána do smart contractu a spolu s ní i cena za práci (escrow), řekněme dvě ETH. Pokud jsou obě strany po dokončení práce spokojeny, kontrakt podepíší a vy máte své peníze. Dojde-li však ke konfliktu a strany se nedohodnou, spor je postoupen nezávislým uživatelům sítě, kteří o vašem sporu hlasují – má-li být vyplacena celá částka, její poměr, či nic pro nedodržení podmínek.

Incentiva hodnotících je jednoduchá. Hlasují-li proti výslednému rozhodnutí většiny, ztrácejí své prostředky, takzvaný staking. Naopak hlasují-li v konsensu, dostanou část odměny. Systém je tedy postaven na předpokladu, že čím více jsou v sázce peníze jednotlivých hodnotících, tím více se vynutí nejen morální, ale i právně korektní výsledek.

Lze namítnout, že nelze ve všech sporech rozhodovat bez toho, aniž by hodnotící uživatelé měli právní či jakékoli vzdělání potřebné pro daný spor. Na toto je z principu myšleno, a každý uživatel se tak bude specializovat na témata, kterým rozumí. Mechanismus sub-soudů je stále v procesu, nicméně cílem je mít nezávislé, decentralizované rozhodující soudy, které doručí rozhodnutí v rámci dnů či maximálně týdnů a kde není možné vydírání či útok na hodnotící.

Rád bych v kontextu tohoto tématu poukázal na současný soudní systém v USA, kde porota, mnohdy skládající se z prostého lidu a často bez valné odborné vzdělanosti, rozhoduje o vraždách či finančních zločinech. V kontrastu USA bych rád poukázal na náš soudní systém, který mnohdy nefunguje příliš dobře a kde „znalci“ mají až příliš moci, a to nezmiňuji předujatost soudců.

Se soudy souvisí fake news, které jsou komoditou několika centralizovaných organizací. Jejich „výroky“ se řídí nejen mediální domy, ovšem i sociální sítě jako Twitter či Facebook. Mnoho lidí dostalo ban či zákaz činnosti na síti jen kvůli rozhodnutí bůhví koho.

Na podobné záležitosti lze použít právě výše zmíněné principy Web3. Pokud vás velmi zneklidňuje článek či příspěvek dejme tomu o vakcínách, není nic jednoduššího než použít Kleros jako dispute platformu. Pokud však je váš názor pouze součástí politického či náboženského přesvědčení, ztratíte své prostředky, které jste pro iniciaci rozporu použili. Totéž samozřejmě platí i na opačnou stranu. Decentralizované sítě jako takové jsou na samostatné pojednání a budou či jsou velkým trendem již nyní. Myslím si, že současný Twitter či Facebook v rámci deseti let dosti oslabí a jak jsem již zmínil, pochopila to i samotná Meta.

Netriviální problém představuje i Proof of Humanity, který musí řešit nejen banky v rámci KYC (poznej svého zákazníka), ale také veškeré produkty, které se potýkají s boty. Je mnoho produktů, třeba jako bylo Restu, které lze navštívit pro hodnocení restaurací, ovšem existují i další služby na hotely a tak dále. Je velmi důležité, aby hodnocení prováděli skuteční lidé, a nikoli banda zlých botů. I v tomto skrývá Kleros řešení, byť jsem si vědom, že i nyní lze mít centralizované KYC řešení. Spíše se pouze snažím poukázat na mnoho oblastí našeho života, které Web3 řeší. A celek je vždy mnohem více než pouhý součet funkcí.

Když je řeč o eKYC/AML a případně e-governmentu, můžete se podívat třeba na Everest. Musím však říci, že to v mé mysli evokuje spíše sen Orwella než svobodu.

DeFi: Brácho, nemáš drobák?

V současné době DeFi (Decentralized Finance) poskytuje celou řadu zajímavých možností jak na straně dlužníků, tak na straně půjčujících. Většinou to funguje tak, že potřebujete collateral, kdy půjčky jsou vždy podmíněné zástavou. Chcete-li si půjčit řekněme milion korun, musíte jako collateral v rámci smart contractu uzamknout třeba 1,2 milionu v BTC. Na základě této výměny dostanete milion korun v nějakém stable coinu, který kopíruje dolar, a ten si poté převedete do banky.

Vaše otázka může být, proč bych si půjčoval milion, když musím dát do zástavy 1,2 milionu v BTC? Odpověď je jednoduchá. BTC stále roste, tedy jej nechcete prodávat. Dané prostředky chcete použít na podnikatelský záměr a z výnosu pak zaplatíte vaší půjčku ve stable coinu, přičemž mezitím BTC klidně získal na hodnotě. Obdobně jako se nyní dá na collateral použít třeba vaše akciové portfolio. Jaká banka by vám odmítla půjčit na 500 akcií Applu?

V rámci DeFi se začínají objevovat projekty bez nutnosti mít collateral. Čímž se dostáváme zpět k Proof of Humanity z předchozí části článku, ovšem je to velmi mladý obor a uvidíme, kam nás budoucnost zavede. Možná si řeknete, že to mohu udělat i v bance, tak proč se zajímat? Hlavní důvody jsou dva: nikdo vás nemůže odstřihnout od financování, a pokud máte volné peníze, můžete je s radostí půjčit za rozumný úrok bez poplatků prostředníkům – mimo provozovatelů protokolu. Nikoli, Zonky nejsou vaše budoucnost, jen používají váš kapitál na rizikovém trhu.

Do DeFi jistě výrazným způsobem promluví i zmíněné NFT, jakmile začne tokenizace fyzických statků. Collateral poté nemusí být vaše BTC, ale můžete si půjčit i oproti vašemu domu, sbírce obrazů či společenství v nějakém váženém spolku, které případně propadne věřiteli. Různým věcem přisuzují různí lidé různou hodnotu, tedy zatímco v bance by se vám s NFT prokazujícím vaše členství ve spolku zahrádkářů či lóži vysmáli, pro některé to může být zajímavá spekulace.

ENS: Doménová spekulace na plné obrátky

Před mnoha lety existovala doménová horečka, v rámci které se dalo vydělat hodně peněz. V minulosti jsme byli zvyklí, že naše adresa 0×… byla jediným údajem, který jsme posílali protistraně, aby nám něco zaplatila. To se však v rámci Ethereum Name Service mění a dochází k přerodu podobně jako v rámci DNS.

Můžeme třeba zaregistrovat adresu lupa.eth a používat ji pro příjem příspěvků od čtenářů. Unikátností této adresy je, že nebude sloužit jen pro příjem ETH, ale vlastník si může zvolit i ENS záznam třeba pro BTC, LTC či DOGE. A tento list se jistě ještě rozroste. ENS je integrován již třeba v MetaMask a je oficiálním partnerem DNS, tedy do budoucna by měly být interoperabilní.

ENS však není pouze zkratka vašich peněženek. Jedná se o identitu v cryptosvětě, kterou lze již nyní použít na propojení s vaším e-mailem, GitHubem či dalšími sociálními platformami, přičemž nebude dlouho trvat, než se přidá hosting.

ENS doména jako taková je NFT, tedy je přeprodejná na platformách jako OpenSea. V nedávné době třeba Budweiser koupil doménu beer.eth za třicet ETH, nba.eth darovali přímo NBA, slavný basketbalista Shaquille O'Neal má na Twitteru shaq.eth a stranou nezůstal ani whitecastle.eth, takový menší McDonald's.

Zatímco dnes vám vaši doménu může DNS zabavit či smazat práva, nic takového na ENS neexistuje a vlastnictví NFT je nezpochybnitelné. Deplatformizace či cancel culture se tedy mohou jít klouzat.

Jedním ze skvělých produktů nad ENS je login.xyz, který nahrazuje single sign-on několika velkých hráčů jako Apple, Meta či Microsoft. Dostáváte se tak ze spárů datchtivých gigantů a zcela se tak vyhýbáte problému, kdy vám některá ze služeb zruší účet, ať je důvod jakýkoli. Nikdo vám vaši identitu nemůže zrušit. Doménu můžete poté využít na přihlášení do sociálních sítí, burz, bank, či i seznamek. A nic vám samozřejmě nebrání ve vytvoření účtu pro přihlášení do systémů, které úplně nechceme sdílet s naší rodinou, od porna po fanklub Michala Davida.

ENS však není pouze o doméně jednotlivců. Každá doména může mít subdomény. Představme si třeba Spartu nebo Slavii. Každý, kdo si koupí permanentku, dostane subdoménu dle jeho výběru a v rámci této subdomény bude i vlastnictví vstupů na zápasy. Může se stát, že v době zápasu v rámci Ligy mistrů budu v zahraničí, tedy mohu v aukci nabídnout smart contract na právě tento jeden zápas, který se přenese na zájemce. A jak jsem psal výše, samotný klub může dostat část této ceny.

Systém subdomén se dá škálovat na další služby, třeba na Twitch. Od slev na merch po možnosti sázet na zápasy či mikroudálosti v rámci her (bude počet zásahů do hlavy v rámci zápasu v Apex Legends nad 90 procenty?). Již nyní Twitch nabízí single-sign on, avšak decentralizovaná alternativa nabízí bezpečí a univerzalitu.

SSI, gaming, reklamy a sociální sítě

Self-Sovereign Identity (SSI) je pojem, který rezonuje v srdcích nejen pankáčů ze světa crypta, ale zaujal třeba Avast. Ten nedávno koupil startup Evernym specializující se na digitální identitu v korporátním prostředí, a to od bank po antivirové společnosti.

S pojmem SSI se pojí princip zero-knowledge proof, který se dá používat třeba v rámci sjednávání půjček či obecně k prokázání jakékoli certifikace. Důležité však je, že strana vydávající potvrzení neví, s kým jako zákazník jednáte, což se velmi liší například od současné bankovní identity. Popsané principy jsou však možné i na současných L1/L2 vrstvách, ostatně NFT v rámci vaší ENS domény je taktéž důkazem vlastnictví například vstupenky na zítřejší zápas.

Současný svět prodeje reklamy se vyznačuje hlavně sběrem dat a případně přeprodejem těchto informací. Na popsání všech problémů tohoto obchodního modelu by bylo třeba mít samostatný článek. Nicméně z hlediska soukromí se jedná o velký problém.

Třeba prohlížeč Brave razí mnohem jednodušší cestu. Svým uživatelům nabízí, že za čas strávený nad reklamou dostanou část výdělku (více jak padesát procent) ve formě BAT coinu, přičemž nedochází ke sběru dat či přeprodeji.

Google nebo Meta samozřejmě nic takového nedělají, protože jim jde o maximalizaci zisku. Brave nám ukazuje, jak z toho vybruslit win-win scénářem pro všechny. Dokonce si do budoucna dokáži představit různé úrovně přesnosti zaměření reklamy ve stylu „ukážu vám více ze svého života, čímž mi můžete servírovat přesnější reklamu, ale chci za to více peněz“.

I to je jeden z důvodů, proč Meta nechce zůstat pozadu, a také jeden z mnoha důvodů, proč se stará škola nastupující technologie obává. Ve hře je ztráta monopolu. S reklamou přímo souvisí osud sociálních sítí. Kombinace modelu Brave a nemožnosti banování uživatelů vzniká smrtící koktejl pro současné sítě jako Twitter či Meta.

Lze samozřejmě namítnout, jak se budeme bránit obsahu, který skutečně na veřejnost nepatří. Možností je více. Nad samotným protokolem bude existovat mnoho sociálních aplikací, každá s jinou mírou vkusu. Kde budete působit, už záleží na vás, nicméně vhodný obsah dané aplikace může schvalovat třeba DAO, což budou uživatelé samotné sítě. A neplatí, že kdo má nejvíce tokenů, ten má největší slovo. O volebních modelech se můžete dozvědět více třeba zde.

Stále se nabízí otázka, jak zabránit šíření obsahu, který je protiprávní – sexuální zneužívání, hanobení rasy a podobně. Jednou z možností by bylo reportování, ale s tím dopadem, že pokud nareportujete třeba politický názor, který se vám nelíbí, propadne escrow, který bude nutný v rámci inicializace procesu například u Klerosu.

Zatímco nyní u klasických sítí příspěvky schvaluje a hodnotí bůh ví kdo bez jakékoli incentivy a reportování nemá v podstatě žádné následky, zde přijdete o peníze. To se může týkat i hodnotících. Pokud se uživatel odvolá, třeba za pětinásobek původní escrow, a vyhraje, dojde k slashingu původní poroty. Oněch principů může být mnoho, avšak vše je lepší než současný systém.

Další věcí je gaming. Jistě každý slyšel, že vlastnění skinů a dalších herních předmětů bude řešeno skrze NFT. Ostatně týkat se to bude i pozemků v metaverse projektech a obecně veškerých statků v nich. Co však považuji za zajímavější, je earn to play model, který hráče odměňuje za čas strávený v daném virtuálním světě. Budete-li srdcaři a do hry naskočíte brzy, vaše vydělané tokeny mohou mít za rok mnohem větší hodnotu na trhu. To motivuje nejen vývojáře, ale i hráče udržovat stabilní prostředí.

Netvrdím, že jsem nadšen ze současných Web3 her, jako třeba Axie Infinity, ale prvně se musíme naučit chodit, než můžeme běhat. Zároveň to nikterak nevylučuje existenci klasických AAA her pro jednoho hráče za jednotnou cenu a živější free / earn to play tituly, kde sociální interakce je to nejdůležitější. Ostatně World of Warcraft jsme hráli hlavně kvůli komunitě a kámošům, nikoli kvůli hře samotné. Chápu veškeré obavy z cash grab projektů, ale věřím, že si to časem sedne.

Dobrá, ale moc lidí to nepoužívá

V tom máte jistě pravdu, ovšem vše nějak začíná. Momentálně cryptoprostředí (vlastnictví nějaké měny, zájem o protokoly či softwarové zaměstnání) poutá zájem zhruba tří stovek milionů lidí. To nejsou ani čtyři procenta populace planety. A to se ještě můžeme bavit o tom, jaká část se o prostředí zajímá aktivně. Statistiku, prosím, berte s rezervou, nikdo nemá přesná data.

Můžete si jistě vsadit na pád a shortovat BTC na mnoha burzách a poté se mi za pět let vysmát do obličeje. Nicméně myslím si, že většina nadávek na crypto je pouze volbou slov, nikoli financí. Nechci tvrdit, že crypto je jediná investiční možnost, ovšem když máme možnost vsadit na nějaký byznys, který prozatím adoptovalo pět procent obyvatel a kam již nyní naskakuje celá řada fondů „starých“ peněz, jedná se o příležitost.

Můžete být pasivní investor, který podpoří nějaký projekt skrze jeho coin, nebo můžete vzít osud do svých rukou a postavit něco svého. Ostatně hlad po vývojářích z oblasti crypta je enormní, tedy i to bych označil za příležitost. Ať už se vydáte jakoukoli cestou, jste stále na místě v době, kde Apple stál deset dolarů před splitem.

Nic však není zdarma. Každý z nás musí investovat hlavně intelektuální kapitál a vybrat projekty, které budou v budoucnu úspěšné. Jistě, na trhu je mnoho pump and dump scamu, od placených propagací na fórech jako Reddit po billboardy v reálném světě. Každý z nás musí umět rozpoznat hlouposti od core technologické symfonie. A pokud to neumíte, raději do ničeho v rámci crypta mimo BTC neinvestujte, protože je dosti pravděpodobné, že o to přijdete. To ostatně platí i o akciích, ovšem musím uznat, že absence jakýchkoli regulací trhu v cryptu není dobrá věc a jednou se s tím bude muset něco udělat. Do té doby je to divoký západ.

Aniž bych jmenoval, na české scéně je mnoho škarohlídů, paradoxně mnoho z nich trénuje hlavně short akcií či swing obchody. Jejich hlasité odmítání technorevoluce dle mého názoru odpovídá hlavně podstatě jejich mindsetu, tedy že obchodují na pokles akcií či že nehledají skutečnou dlouhodobou hodnotu (jinak by stále drželi Apple a Teslu, když jsou tak znalí obchodníci).

UX DAy - tip 2

Následujících deset let bude kritických a uvidíme, kdo byl důchodce a kdo měl vizi. Cryptotrh a Web3 teprve začínají, otevřete hlavu a vnímejte příležitosti. Nebuďte jako komunisti, kteří nám říkali, že slušný člověk dělá ve fabrice a nemá moc šťourat do světa. Otevírá se generační příležitost, která se objeví jednou za dvacet až třicet let.

Pokud vás dané téma zaujalo, doporučuji nedávno vydané video od Sergeye Nazarova, spoluzakladatele Chainlinku. V první půlhodině hovoří o ještě něco vzdálenější vizi, kde vládne transparentnost a vynutitelnost kontraktů. Mimochodem, bývalý CEO Googlu Eric Schmidt se nedávno k Chainlinku připojil jako poradce.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).