Hlavní navigace

Největší sázka za sto let aneb Proč IBM kupuje Red Hat

Jan Sedlák

Jeden pokus o oživení amerického giganta IBM přinesl rozpačité výsledky. Teď přichází druhý.

Doba čtení: 6 minut

Americká společnost IBM ve svých 107 letech oznámila doposud největší akvizici, která je zároveň jednou z největších technologických akvizicí všech dob. Za 34 miliard dolarů kupuje rovněž americký Red Hat. Na akcii tak připlácí prémiovou cenu 63 procent. IBM zároveň v letech 2020 a 2021 pozastaví program zpětného odkupu akcií a na koupi Red Hatu si vedle vlastní hotovosti půjčí. IBM má na účtech k dispozici asi 14,5 miliardy dolarů.

Spojení je zajímavé také pro Česko. Red Hat v Brně provozuje své nejdůležitější vývojové centrum, které zaměstnává přes tisíc lidí. IBM má v Brně zase podpůrné centrum pro část světa, kde mají práci asi čtyři tisíce lidí. Stejně tak IBM v Praze provozuje výzkumné centrum a služby pro náš region.

Odkupní částka je dost vysoká. Red Hat sice jako první open source společnost na světě dosáhl na metu jedné miliardy dolarů v tržbách, zároveň se ale v posledním roce jeho tržby dostaly „pouze“ na 2,4 miliardy dolarů. Letos by měl dosáhnout na tři miliardy dolarů. IBM si tedy hodně připlácí a je evidentní, že jde o jednu z největších sázek, kterou firma kdy udělala. Důležité každopádně je to, že Red Hat skutečně slušně roste, o čemž v případě IBM nelze mluvit.

Transformace, která se úplně nepovedla

Big Blue, jak se IBM přezdívá, se už asi od roku 2012 snaží o velikou transformaci, kterou si jako cíl vytyčila šéfka Ginni Rometty. Firma se zbavila byznysu s x86 servery, které převzalo tak trochu tápající Lenovo. Firma začala osekávat i další prvky tradičního legacy IT byznysu a prostor dostaly nové aktivity. Mnoho starších zaměstnanců IBM se muselo poroučet a společnost nabírá nové v trendy centrech v Silicon Valley nebo New Yorku.

Šéf Red Hatu Jim Whitehurst a ředitelka IBM Ginni Rometty
Autor: IBM

Šéf Red Hatu Jim Whitehurst a ředitelka IBM Ginni Rometty

Miliardy dolarů tečou zejména do aktivit kolem technologie Watson, která je označovaná za umělou inteligenci. Zde se IBM z nuly daří růst, v mnoha případech ale Watson – stejně jako řada dalších „AI“ nástrojů – nedokáže dostát „hypu“, který se kolem této staronové oblasti vytvořil.

Watson zaznamenal první nasazení i v Česku, kdy například pomáhá call centru České pojišťovny v přepisu hovorů do textu. Obecně se ovšem ukazuje, že Watson a spol. nejsou spásnou technologií, která by šla „vypustit“ do firemních systémů a najednou začala bez práce řešit vše potřebné. IBM si třeba hodně slibuje od nasazení Watsona ve zdravotnictví, výsledky ale nelze prezentovat jako jednoznačný úspěch.

Big Blue obecně zkouší různé novinky, které by nový byznys podpořily. V Mnichově postavila velké vývojové centrum, které se s bavorským průmyslem snaží nasazovat Watsona v IoT a průmyslu. I v Praze se otevřela pobočka IBM Studios, což je vlastně taková kreativní agentura zaměřující se i na mobilní vývoj. Z dalších novinek se pak IBM snaží naskočit třeba na vlak vezoucí blockchain. I proto podporuje aktivity typu české instituce Blockchain Republic.

Jenže tento nový typ byznysu zatím nedokáže růst tak rychle, jako padá ten starý. V podstatě jedinou obstojně rostoucí sekcí Big Blue jsou mainframy. Paradoxně jde o starý byznys, který má nadále silné odběratele a který dobře živí ekosystém firem kolem. Typicky firmu CA Technologies, která má v Praze na Chodově vedle IBM jedno ze silných globálních vývojových center. CA mimochodem v létě našlo nového majitele, firmu za 18,9 miliardy dolarů koupil Broadcom.

Propady tržeb

Na problematickou situaci IBM už reagují také investoři. Akcie společnosti letos spadly o 19 procent a její tržní hodnota se pohybuje „jen“ na úrovni 114 miliard dolarů. Od doby, kdy do křesla šéfky Big Blue usedla Ginni Rometty, tržby spadly téměř o čtvrtinu.

Podíl v cloudech ve třetím kvartálu 2018
Autor: Synergy Research

Podíl v cloudech ve třetím kvartálu 2018

Zpomaluje i růst v oblasti, která jinak jako celek masivně roste. IBM se nějakou dobu snažilo vybudovat vlastní cloud. Nešlo to úplně ideálně, na což moloch v roce 2013 zareagoval koupí cloudové firmy SoftLayer za dvě miliardy dolarů.

Ve třetím kvartálu tohoto roku se cloudový byznys IBM dostal na 4,5 miliardy dolarů, což je růst o 10 procent. Tento růst ovšem zpomalil z dřívějších 20 procent. Celkové kvartální tržby poklesly o 2,1 procenta na 18,8 miliardy dolarů.

A právě někdy tady do hry vstupuje Red Hat. Ginni Rometty opět tvrdí, že probíhá předělávání IBM. Dalo by se tedy říci, že strategie Watson a spol. se značnou pravděpodobností nebude mít takové výsledky, jako se doposud prezentovalo a očekávalo.

Nyní je cílem, aby se z IBM stal významný hráč v cloudovém byznysu. Ovšem ani ne tak v případě public cloudu, kde s přehledem dominuje Amazon Web Services následovaný Microsoft Azure a Google Cloud Platform (v případě Asie pak vede Alibaba Cloud), jako spíše v hybridním prostředí.

Na cloud jinudy

IBM už jen těžce může v rychlosti výstavby datacenter a globálního cloudu postupovat tak rychle a efektivně jako třeba Amazon. Zde narazil například i VMware, který se nejdříve snažil stavět svůj public cloud, nakonec to ale vzal a vydal se také cestou přes partnerství a strategii hybridního cloudu.

Největší IT akvizice (v miliardách dolarů):

  • Dell získal EMC (2015) – 63,7
  • Avago získalo Broadcom (2015) – 37
  • IBM koupila Red Hat (2018) – 34
  • SoftBank si pořídil ARM (2016) – 30,1
  • Microsoft koupil LinkedIn (2016) – 26,2

Hybridní cloud v tomto kontextu znamená to, že si firmy část infrastruktury provozují ve veřejném cloudu a část pak na privátním cloudu na vlastním hardwaru. Jak se ukazuje, propojení těchto dvou světů vyžaduje řadu nástrojů a procesů, což znamená velký a rostoucí byznys. Z tohoto důvodu ostatně Dell za téměř 64 miliard dolarů koupil EMC. Do toho všeho zřejmě ještě promluví edge computing, který IT infrastrukturu bude dále distribuovat.

Red Hat má v případě cloudů dobré postavení. Jeho technologie jako Red Hat Enterprise Linux (RHEL) nebo OpenShift se často používají pro stavbu cloudů a další technologie pak veřejné a privátní prostředí umí propojovat. RHEL má vysoké zastoupení na Microsoft Azure, kde už mimochodem více než polovina virtuálních strojů běží na Linuxu.

Big Blue a Red Hat mají společné to, že obě firmy dlouhodobě podporují Linux a open source. IBM se do podpory zapojila už dlouho předtím, než s ní ve velkém pod Nadellou začal Microsoft (který svůj obrat k open source symbolicky vypíchl koupí GitHubu za 7,5 miliardy dolarů). Peníze ze strany IBM tečou do všeho možného, včetně OpenStacku, Kubernetes nebo kontejnerů. Nejenom příklad Microsoftu a IBM ukazují, že open source z velké míry ovládl svět IT.

Kulturní šok

Ovšem stále není jasné, jak se při spojování dvou významných firem projeví takzvaný kulturní šok a jak se podaří sladit firemní prostředí. IBM aktuálně slibuje, že Red Hat bude operovat jako samostatná jednotka uvnitř divize Hybrid Cloud. Red Hat nyní bude moci využít globálních prodejních kanálů, které má IBM k dispozici. To by mohlo už tak pěkně rostoucí prodeje Red Hatu ještě více nakopnout.

Ovšem v byznysu s propojováním cloudů IBM není a nebude sama. Za prémiového hráče se zde označuje VMware, který je mimochodem se svým vSphere velkým partnerem IBM. Na notu hybridního cloudu také logicky tlačí Microsoft. Ten má vedle public cloudu Azure také dlouhá léta budované on-premise nástroje typu Windows Server nebo Azure Stack. Zejména pomocí Azure Stacku by Microsoft chtěl umožnit privátní cloudy napojit na kapacity „velkého Azure“ a nabídnout i věci, jako jsou Cognitive Services.

Masivní nástup cloudu mimochodem nepříliš dobře zvládl i další IT hegemon ze staré éry, a sice Oracle. Zakladatel podniku Larry Elisson se cloudu nejdříve vysmíval, až musel do různých akvizic cloudových firem investovat miliardy dolarů. Mezi tyto odkupy patří i čeští Apiary. Růst Oracle Cloudu, který patří k nejmenším na trhu, ale zpomaluje, a firma ho přestala samostatně uvádět ve finančních výsledcích.

Našli jste v článku chybu?