Předem upozorním že eshop neprovozuji a ani nemám v úmysl provozovat a jsem pouhým (občasným) nakupujícím.
Kdybych nevěděl, že autor eshop provozoval, moc bych se nedivil. Ale v této situaci mne některé věty opravdu překvapují, např.:
"Obchodník přesunuje zcela cíleně zodpovědnost za svoje podnikání na bedra zákazníka."
"Objednáte si v zboží z e-shopu a svůj nákup si rozmyslíte? Chcete objednávku změnit nebo zrušit? Nemělo by být, pokud nebylo zboží ještě expedováno, nic jednoduššího - napíšete nebo zavoláte prodejci a vysvětlíte mu situaci."
Zákazník odesláním objednávky (případně ještě jejím dodatečným potvrzením) závazně objednává zboží (=uzavírá kupní smlouvu). A od této chvíle mohou nabíhat obchodníkovi náklady. Pokud si zákazník svůj nákup rozmyslí a chce zrušit, měl by se s obchodníkem nějak dohodnout. Tady ale nevidím nic o zodpovědnosti obchodníka, naopak - je to o zodpovědnosti zákazníka, je to on kdo chce změnu uzavřené kupní smlouvy. A to v neprospěch druhé strany - obchodníka.
Takže ano, přístup obchodníka k řešení takovýchto situací je určitě jeden z parametrů pro rozhodování zákazníků v konkurenčním boji eshopů. Ale tvrdit že jde o zcela cílené přesunování zodpovědnosti za svoje podnikání na bedra zákazníka, to je hodně silná káva.
Nebo snad považuje autor všechny zákazníky za nesvéprávné dětičky, které si ani neuvědomují co dělají? A obchodník by se měl zákazníkům, kteří odmítnou zásilku na dobírku převzít, ještě omlouvat za to že ho mrzí že si mezitím svou objednávku rozmyslel? Koho tímhle přístupem z lidí vychováte? Nesvéprávné voliče ČSSD, které musí pořád někdo vodit za ručičku?
Kdysi mi jeden člověk, na nabídku že pro něho něco udělám zadarmo, řekl: "rád ti to zaplatím protože i já chci dostávat zaplaceno za to když něco dělám".