Hlavní navigace

Noemi Maixner a ti druzí. Odkud se berou falešné účty, které milují politiky?

Autor: Depositphotos
Daniel Dočekal

Facebook bude mít tak devět miliard účtů, z nichž necelé dvě miliardy budou lidé, kteří Facebook snad i používají. Včetně těch fake, co fungují v politice.

Někdy na konci dubna se na Facebooku (ale mírně i na Twitteru) objevily spousty (teoreticky) falešných (fake) účtů. Třeba taková Noemi Maixner, která žije v Brně, má v profilovce ukradenou fotku Miss Arizona, pochází z Los Angeles a má poloprázdný profil snažící se vypadat jako funkční. Především ale chodí po Facebooku a podporuje Andreje Babiše.

Má pár přátel (sedm, ale vidět je jenom pět), z nichž minimálně Zdenko Parcetic má v profilovce fotku z fotobanky a u těch dalších těžko říct něco jiného, než že jsou to náhodně vybrané žádosti o přátelství (Karla Filipová, Zina Kytka, Antonio Mattozi). Když si projdete, čeho je fanouškem, tak taky najdete místa, kam píše záplavy podivných komentářů, včetně těch jasně politicky motivovaných a bránících Babiše.

Není jediná. Někdy na konci dubna se navíc falešní fanoušci dost probírali, včetně snah spočítat, kolik má @andrejbabis na Twitteru falešných sledujících a proč mu najednou tolik sledujících přibylo. Vedlo to k tomu, že se pár lidí a novinářů nechalo tradičně nachytat na „služby“, které zjistí počet fake/real sledujících. Bez ověření došli k závěrům, které bohužel nedávají smysl – tyhle služby totiž většinou prostě jenom za fake označí účty bez profilových fotek a bez „provozu“.

TIP: Celé to nakonec docela dobře popsal Josef Šlerka v Chlubí se Andrej Babiš na Twitteru falešnými followery? #sorryjako.

Za všechno stejně může Marek Prchal

Většina výše zmíněných objevů se nese v duchu toho, že za všechno vlastně může Marek Prchal, který pro Andreje Babiše už několik let pracuje, a lidé se často diví, že se potřebuje snižovat k něčemu tak podřadnému, jako je vytváření sítě falešných účtů. Takový sociálně mediální marketing je bohužel běžně, ba dokonce masově používaný.

Osobně jsem přesvědčený, že v tomto případně ANO ani Andrej Babiš tenhle nástroj nepotřebují, protože mají dostatek lidí, kteří jak hnutí, tak jeho lídra ochotně brání. Se všemi výhodami i nevýhodami, plynoucími hlavně z neřiditelnosti takovýchto „aktivistů“. A také z toho, že občas tyhle amatérské snahy bránit své „božstvo“ působí jako produkce fake účtů. Nutno dodat, že texty výše uvedené Naomi jsou podstatně horší, než to, co tvoří právě ona armáda ochotných dobrovolných podporovatelů.

Marek Prchal pochopitelně říká, že žádné fejky nepoužívá, a říká i to, že je hnutí nepotřebuje. Na druhou stranu, je zcela logické, že by něco takového říkal, i kdyby je používal. Tyhle věci se prostě nepřiznávají a zatloukají až do poslední chvíle. Byť zrovna v tomto případě se přikláním k tomu, že nemá potřebu si vymýšlet.

Jak je to s těmi fejky co někoho podporují

S fejky, které někoho aktivně podporují, je to podstatně těžší než se záplavou falešných profilů, které prostě jenom sdílí či podporují nějaký obsah. Většinu „podporujících fejků“ prostě poznáte. Mají buď fotku z fotobanky, nebo snadno dohledáte, že patří někomu jinému. Mají malou fantazii při vytváření jmen, jejich profily jsou buď prázdné, nebo obsahují nějaký dost podivný obsah. Pokud jsou to čerstvé fake účty, tak nemívají přátele, je na nich málo obsahu a nemají žádnou digitální stopu. Problematické bývá i to, jakým způsobem píší. Jejich mluva je často prostě divná.

Problém je hlavně v tom, že je několik variant podobných aktivit. Pro další vysvětlení budeme využívat model, že jde o ANO a že jde o další reálné politické strany, aby bylo jasnější, kdo je kdo.

Varianta základní – dělá to ANO – ANO si vytvořilo armádu falešných účtů, které pobíhají po Facebooku či Twitteru a podporují ANO a Andreje. Dělá to tým uvnitř ANO. To je varianta, kterou každý automaticky předpokládá jako platnou.

Varianta základní, za kterou ale ANO nemůže – dělají to fanoušci ANO – falešné účty vytvářejí samotní fanoušci, případně několik aktivních fanoušků, třeba takových, co mají pod palcem nějaké sociální nástroje. ANO by v tomto případě mohlo být rádo, ale ve skutečnosti tahle cesta vede do pekel. Nikdo z ANO by nad tím totiž neměl kontrolu a dříve či později by to skončilo katastrofou.

Varianta základní, kde ANO někomu dalo peníze – ANO někoho zaplatilo – a falešné účty tedy tvoří nějaká externí agentura či jednotlivec, celé to není příliš řízené a žije to vlastním životem. Peníze sice asi dostal nějaký amatér, ale jak uvidíme z dalších variant, je to vlastně jedno. Hlavně že se něco děje. Mimo to je tu ještě možnost, že to neorganizuje přímo volební/komunikační tým z ANO, ale někdo další z ANO a dělá to na vlastní pěst.

Poznámka: Poslední zmíněný bod mimochodem už začíná být mostem k variantě, že to dělá konkurence/protivník (viz dále). Protože ten interní člověk to může dělat jak s dobrým, tak se zlým úmyslem. 

Varianta konkurenční – dělá to konkurenční strana – je ta, kdy falešné účty ve skutečnosti vytváří například ČSSD (ale může to být i jiná strana) a doufá, že všichni budou řešit, jak je to zlé, že ANO takhle podvádí. Je to jedna z velmi častých variant, stejně jako ta, že ČSSD (či jiná strana) jiné falešné účty zároveň používá, aby přímo ANO a Babiše napadaly. Což samozřejmě může dělat i ANO – mít vlastní falešné účty napadající konkurenční strany a politiky.

Varianta konkurenční – dělá to někdo na vlastní pěst – a může pochopitelně mít i onu podobu, že to dělá nějaký agilní jednotlivec z ČSSD a samotné stranické vedení s tím nic společného nemá a ani o tom neví. Může to dělat třeba i agentura, kterou kterákoliv ze stran najala a ve které pracuje nějaký další člověk, který nemyslí a považuje to za dobrý tah.

Varianta vrtění psem – dělá to ANO, aby to vypadalo, že to dělá ČSSD – spočívá v tom, že si tohle všechno dělá ANO samo, aby to vypadalo jako že to dělá ČSSD. V různorodých podobách to opět může dělat volební štáb, sám Andrej Babiš, aniž by o tom komukoliv řekl, kdokoliv zevnitř strany, najatá agentura, aniž by řekla volebnímu štábu, či opět fanatičtí příznivci.

Pokročilá varianta vrtění psem je ta, že to dělá TOP 09 (protože za všechno přece může Kalousek), která tak doufá, že si všichni budou myslet, že ANO opět podvádí, a když to náhodou nedopadne, tak doufá, že to spadne na ČSSD, proti které také vlastně chce bojovat.

Pak tu jsou všemožné konspirační teorie, jako že to třeba dělá Rusko, Ukrajina, Donald Trump (protože už to nemůže dělat Shapiro). Nebo to třeba dělají zednáři. Nebo Ovčáček. Jakkoliv mohou tyto varianty vypadat směšně, tak třeba právě Rusko či USA jsou jedni ze zásadních hráčů na poli vytváření tisíců falešných účtů, které jim mají pomáhat ovlivňovat všechno možné i nemožné.

V tuhle chvíli jste se v tom stejně už ztratili

Je dost jisté, že jste se ve všech těch možných větvích stejně už ztratili. Navíc neexistuje žádný jasný způsob, jak dokázat, která je ta správná, nehledě na to, že je velmi pravděpodobné, že jich současně probíhá několik. Nezapomeňme, jak dlouho iDnes a MAFRA sloužila Andreji Babišovi a že ani poté, co se to provalilo, nehodlá šéfredaktor (a vedení listu) přiznat, že mu prostě šli na ruku. 

Možná namítáte něco v tom duchu, že „se falešné účty vyrojily přece právě teď, když to Andrej nejvíc potřebuje.“ Máte pravdu, ale bohužel to nic neříká o tom, kdo za nimi je a jakou motivaci má. Růst počtu sledujících u účtu na sociální síti je vždy enormní, když se o oné věci, straně, firmě, politikovi mluví. Což se přesně posledních několik týdnů děje a dít bude – a čím blíž k volbám, tím to bude horší a horší.

Facebook a jeho devět a více miliard účtů

Některé odhady říkají, že na sociálních sítích rozměru Facebooku/Instagramu/Twitteru je až třicet procent falešných účtů. Sítě samotné tohle popírají, většinou uvádějí, že jde o něco jako šest až deset procent. V tomto kontextu je důležité připomenout, že něco jiného je účet (tj. založený účet) a něco jiného aktivní uživatel – těch prvních je obvykle čtyřikrát až šestkrát tolik než těch druhých. Všichni (až na LinkedIn) už roky operují s aktivními účty (MAU, měsíčními aktivními), ale falešné účty se do nich započítávají jenom výjimečně.

Z tohoto pohledu může mít Facebook něco okolo devíti miliard účtů celosvětově a něco okolo deseti až dvaceti milionů v Česku. MAU má totiž pod dvě miliardy celosvětově a něco okolo 4,5 milionu v Česku. Fake účty jsou většinou dlouhodobě spící, takže v MAU se objeví až když přijde důvod je probudit.

Budováním desítek až stovek tisíc falešných účtů se navíc ve světě úspěšně živí řada firem. Využívají je k prodávání fanoušků (prostě vám je přidají jako fanoušky), ale také k vytváření engagementu (účty dávají Líbí, sdílejí). Použití ke komentování je už o poznání složitější, ale funguje to hrozně jednoduše – pár desítek až stovek najatých, špatně placených lidí prostě celou pracovní dobu prosedí u počítačů, ze kterých vkládají komentáře.

Takhle to prostě je a bude. Prohlášení Facebooku, že například před volbami ve Francii „smazal 30 tisíc falešných účtů“, jsou neuvěřitelně směšná. Představte si, že smazal 30 000 účtů z nějakých těch 9 000 000 000. Což je něco jako 0,0003 procenta.

EBF17 Casseti

Pojďme to nějak shrnout

Andrej Babiš na Twitteru (ale ani na Facebooku) nemá žádné vysoké množství fake účtů mezi fanoušky. Po Facebooku a Twitteru pobíhá dostatek mašíblů, kteří vypadají jako falešné účty a kteří do krve brání své oblíbené politiky a ještě vehementněji napadají své neoblíbené. 

S blížícími se volbami to bude ještě horší. Pokud to špatně nesete, přestaňte sociální sítě používat.

Našli jste v článku chybu?