Hlavní navigace

Názor k článku Nůžky mezi zájmy výrobců televizorů a diváky se stále více rozevírají od anonym - Já jsem přesně čekal, že i malá poznámka...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 4. 2010 17:04

    bez přezdívky
    Já jsem přesně čekal, že i malá poznámka zde spustí takový flame.

    K těm gramofonům: ten zvuk je opravdu lepší než CD. Jenže to musíte mít kvalitní gramofon, správně seřízený, s kvalitní přenoskou, čistou desku, kvalitní předzesilovač... atd. Proto je jasné, že naprostá většina lidí si koupí CD, je to malé, pokud to není úplně rozškrábané tak to hraje pořád stejně, manipulace je snadnější, a hlavně není třeba se s tím tak zabývat. Navíc desku si nevezmete do auta a podobně.
    Ale každý, kdo se pohybuje v oblasti kvalitního zvuku vám potvrdí, že CD v naprosté většině případů prostě hraje hůř než LP (a zejména pak 180g edice MSFL).
    Dělal jsem i několik srovnání audiofilských edicí CD (MFSL, XRCD - nejkvalitněji nahraná CD co se dají sehnat) s vydáními na LP. V těchto případech už byl rozdíl menší, ale stále gramofon vítězil. A vítězil právě v basech, které desky umí hrát lépe a hlavně níž než CD.
    Je ale nutné říct, že opravdu záleží na kvalitě a seřízení gramofonu! A o tom to je.

    U CD přehrávačů (a obecně u digitálních zdrojů) jsou dnes zásadní problém DA převodníky. Neuvěřitelným způsobem se na tom šetří, a na zvuk je to velmi znát, tedy pokud máte kvalitní zesilovač a repro. Mám ozkoušené, že např. satelitní přijímače mají dnes na analogových výstupech tak nechutný zvuk, že rozdíl proti převodu DA v externím zařízení s kvalitním převodníkem praští do uší naprosto každého (i ty, kteří opravdu nejsou audiofily). Dnešní produkce CD přehrávačů a dalších komponent v cenové relaci do cca. 50 000 Kč se kvalitou DA převodu skoro nemůže srovnávat s některými staršími výrobky, např. tomodely řady Sony ES z 90. let. Kvalitní zvuk dnes jsou pouze audiofilská zařízení, která jsou odpudivě drahá, něco jako "komerční highend" dnes na rozdíl od 90. let nekoupíte. Je to celkem paradox - obraz je čím dál tím lepší, ale na zvuk se dost zapomíná (myslím teď stereo a hudbu, nikoliv prostor a filmy).

    Další věc je otřesná kvalita nahrávek, a tady už to není o kvalitě/nekvalitě CD ale o samotných zdrojích. Opět je to paradoxní, ale alba ze 70. a 80. let mají mnohdy výrazně lepší zvuk (dynamiku, prostor, barvu), než současná alba. Ta jsou natáčena s limitací, a pokud si to pustíte na kvalitní sestavě, je vám smutno, např. i slušná produkce jako Coldplay s pěkným aranžmá prostě hraje špatně. Stejný problém je s většinou "remasterovaných" edicí, ten remastering spočívá v limitaci na maximum, takže ono to hraje hlasitěji a víc "průrazně", ale dynamika a barva původního záznamu je tatam.

    Takže asi tak.