Koukám, že zde někteří diskutující mají trochu zmatek v termínech. Pokud redaktor TV novin čte zprávy, je to zpravodajství. Tam subjektivní názor nepatří, redaktor pouze čte redakčně připravený text. Pokud ovšem režie zařadí do bloku televizních zpráv rozhovor, pak se z hlediska redakce jedná o publicistický styl. V tom případě by měl redaktor postupovat věcně, pokládat jasné otázky a požadovat na ně jasné odpovědi. Pan redaktor položil věcnou otázku, ve které jen zopakoval veřejně publikovaný názor osoby, se kterou vedl rozhovor a klidně a věcně se dožadoval jednoduché odpovědi, zda osoba na tomto názoru trvá. Místo toho se od toho pána dočkal hysterického výstupu, tendenčních blábolů a nadávek do "demagogů".
Postup, který popisujete je neuvěřitelně nebezpečný, mávnutím kouzelného proutku se ze zprávaře stává publicista ve zpravodajském pořadu a je oponentem vlastního hosta. Prosazování jediného správného názoru ze strany novinářů se dělo za komunistů, v demokratické společnosti je stírání mezi novinářskými styly nepřípustné naprosto stejně jakoby moderátor popíjel při rozhovoru CocaColu před plakátem výrobce tohoto nápoje, aniž by byl pořad označen jako reklama.
2. 11. 2020, 10:39 editováno autorem komentáře