Hlavní navigace

O dotace na rychlý internet zatím nikdo nepožádal. Na vině jsou obavy a složité podmínky

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Velký zájem o informace, ale zatím žádné žádosti o peníze. Vyčkávají poskytovatelé s jejich podáním až na poslední chvíli?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) koncem letošního dubna po letité problematické přípravě konečně začalo přijímat žádosti o čerpání evropských dotací na budování rychlého internetu. V této úvodní fázi je na projekty připraveno 11,55 miliardy korun. Podle informací Lupy se nicméně k čerpání prozatím nepřihlásil ani jeden internetový poskytovatel.

„V současné době neevidujeme žádnou podanou žádost o podporu v rámci této výzvy,“ potvrzuje mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba. „To ovšem nutně neznamená, že by o tuto výzvu nebyl zájem. Na poskytovatele dotace se obracejí zájemci s konkrétními dotazy týkajícími se výzvy,“ dodává zástupce úřadu, který má rozdělování peněz na starost.

Pravda je, že času je ještě dost. První kolo dotací má trvat minimálně do 26. září a ministerstvo průmyslu může termín prodloužit. Zástupci MPO očekávají, že se žádosti o poskytnutí peněz začnou objevovat spíše později.

Malý zájem

Stejně mluví také společnost eNovation, která internetovým providerům s vyplňováním dotačních projektů pomáhá. „Nejsme schopni zatím potvrdit, že se projekty vůbec nepřipravují. Uzavření výzvy je plánováno až na září, a pokud některé firmy projekty připravují, očekáváme jejich podání spíš až v období před ukončením výzvy,“ myslí si Ondřej Beránek, který se dotacemi na vysokorychlostní internet zabývá.

Podle Beránka je zároveň zájem o dotace spíše zanedbatelný. „Evidujeme malý zájem o podávání žádosti v této výzvě, i když o informace zájem byl, a to poměrně velký. Důvody víceméně kopírují argumenty v dopisu sektoru panu ministrovi. Jedná se o podmínky, které výzvu dělají málo atraktivní.“

Na problematické podmínky čerpání dotací jsme upozorňovali v našem dřívějším článku. Náročná je například byrokracie, příručka má výrazně více stránek, než tomu bývá zvykem u jiných programů. Česko je v programu rozděleno na 81 zón, přičemž v každé z nich může dotaci získat jenom jeden poskytovatel. Když projekt nezvládne, nemůže jej po něm přebrat někdo jiný.

Velké obavy trhu

Otevřený dopis, který ministrovi průmyslu zaslalo několik významných asociací (SPIR, ICT Unie, Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a další), zmiňuje i další významné problémy.

Sdružení se například domnívají, že „došlo k porušení pokynů EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí a k nedodržení principů uvedených v Národní plánu rozvoje sítí nové generace. Tato skutečnost u podnikatelů vyvolává značnou míru legitimní investiční nejistoty ohledně ochrany již existujících NGA sítí a stejně tak i zvažovaných budoucích investic do výstavy sítí za využití dotací.“

KL17_hlasovani

Znění dotační výzvy má být také snadno zpochybnitelné, takže by Evropská komise z důvodu porušení pravidel nemusela povolit vyplacení dotací, případně by se do hry mohl vložit tuzemský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V Bruselu každopádně už dříve potvrdili, že nutná podmínka 2.2 naplněna byla. Internetoví poskytovatelé peníze mohou dostat až zpětně, a to 75 procent celkových nákladů.

Ministerstvo průmyslu přitom může rozdělit ještě další peníze. Celkově může jít z Bruselu až 14 miliard korun. Výzva na zbylou částku k aktuálním 11,55 miliardy korun může být vypsána koncem roku. Podle zkušeností z prvního kola by pak úřad mohl podmínky upravit.

Našli jste v článku chybu?