Hlavní navigace

O rozpočtu televize a rozhlasu by chtěli rozhodovat umělci i bývalí manažeři

Autor: Česká televize
Filip Rožánek

Poslanecká sněmovna uzavřela přihlášky kandidátů na volná místa v Radě České televize a v Radě Českého rozhlasu. Řada se jich hlásila i minule, některá nová jména ale překvapí.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Známý hudebník Felix Slováček léta vedl Big Band Českého rozhlasu. Spolupráce s veřejnoprávním rádiem potom skončila v napjaté atmosféře, ale spory už jsou minulostí. Slavný saxofonista a skladatel by se teď mohl stát členem Rady Českého rozhlasu a hlasovat o tom, kdo bude generálním ředitelem a s jakým rozpočtem bude instituce hospodařit. Do kontrolního orgánu ho nominoval Svaz hudebníků České republiky. Dříve zkoušel kandidovat do Senátu v Praze 10 za Stranu soukromníků, dostal ale jen 207 hlasů.

Slováčkovo jméno je zpestřením letošního seznamu kandidátů. Do dvou mediálních rad kandiduje celkem 122 lidí, nejvíc do Rady České televize – 90. Mnoho se jich o místo uchází opakovaně a jejich názory jsou známé z předešlých let. Pokud budou mít všichni v pořádku všechny potřebné dokumenty, čeká je veřejné slyšení, na kterém představí svou vizi fungování v radě. Veřejné představení kandidátů bude v prvním únorovém týdnu a potrvá zřejmě tři dny.

Samotná volba šesti televizních radních a dvou rozhlasových by měla proběhnout na březnové schůzi sněmovny. Mandáty dosavadních členů rady, o jejichž místa jde, vyprší 26. března 2020. Neznamená to však, že poslanci po hlasování obsadí všechny posty – už v minulosti se stalo, že se rady podařilo doplnit až po několika pokusech. Členství v radě trvá šest let.

Někteří poslanci už dali najevo, koho při hlasování podpoří. Hnutí Trikolóra, které ve sněmovně zastupují poslanci Zuzana Majerová Zahradníková a Václav Klaus mladší, bude hlasovat pro moderátora Luboše Xavera Veselého. Veselý v současné době uvádí vlastní pořad „Xaver a host“ na regionálních stanicích Českého rozhlasu. Chce se stát členem Rady České televize.

„Xaver je rozhlasový a televizní moderátor, novinář, spisovatel, a hlavně svobodomyslný člověk s životním i profesním nadhledem. Takový člověk do rady patří a Trikolóra jeho kandidaturu ve sněmovně podpoří,“ uvedlo hnutí na svém facebookovém profilu.

O podpoře kandidátů se povedou diskuse mezi jednotlivými politickými kluby. „Požádal jsem strany opozice o diskusi v tomto týdnu nad možnou společnou podporou kandidátů. Následně, po veřejném slyšení, kdy se kandidáti představí, se pak obrátíme na vládní strany, se kterými chceme případná jména projednat tak, abychom do mediálních rad těchto institucí vyslali ty nejlepší kandidáty,“ prohlásil na tiskové konferenci předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Formálně předkládají nominace na členy televizní i rozhlasové rady různé veřejné organizace a spolky. Lhůta vypršela v pondělí 20. ledna 2020. Od té doby probíhá administrativní kontrola, jestli mají přihlášky všechny potřebné náležitosti požadované zákonem. Čekalo se také na přihlášky zaslané poštou.

Už tradičně navrhují své kandidáty Český filmový a televizní svaz FITES, Univerzita Karlova nebo Asociace režisérů a scénáristů. FITES nominoval režiséra Vlastimila Venclíka, jemuž v březnu vyprší současný mandát v televizní radě. Navrhl také předsedu Syndikátu novinářů Adama Černého, filmaře Pavla Kačírka nebo filmového kritika Jana Svačinu. Soupis kandidátů filmového svazu do Rady České televize uzavírá Helena Suková. V rozhlasové radě by filmoví tvůrci rádi viděli spisovatele Petra Placáka nebo spisovatele Pavla Kosatíka.

Členství v televizní radě by si chtěli zopakovat její současný předseda Jan Bednář nebo filozof Michael Hauser. Po bezmála třech letech by se chtěl vrátit bývalý člen Jiří Závozda (jeho mandát vypršel v červnu 2017). S podporou Asociace režisérů a scenáristů kandidují mediální teoretik Jaromír Volek, sinoložka Olga Lomová, bývalý ředitel Letní filmové školy v Jihlavě Jiří Králík nebo dramaturgyně a publicistka Alena Zemančíková.

Univerzita Karlova do boje o hlasy poslanců vysílá dva zástupce Fakulty sociálních věd. Jak potvrdil serveru Info.cz mluvčí fakulty Jakub Říman, půjde o Jakuba Končelíka a Markétu Supa.

Kandidaturu do Rady Českého rozhlasu si zopakují bývalý ředitel zahraničního vysílání Miroslav Krupička nebo někdejší provozní náměstek rozhlasu Oldřich Šesták. Asociace režisérů a scenáristů podpořila opětovnou nominaci bývalého člena rady Petra Šafaříka. Prosazuje rovněž neurologa Jana Payna, jenž se angažuje v platformě Svobodu médiím. Svůj mandát zkusí obhájit současná předsedkyně Rady Českého rozhlasu Hana Dohnálková.

Rada České televize má ze zákona 15 členů, Rada Českého rozhlasu 9 členů. Mezi jejich kompetence patří schvalování dlouhodobých plánů rozvoje vysílání a techniky, rozhodují o rozpočtech, vypořádávají stížnosti posluchačů a diváků a volí nebo odvolávají generální ředitele. Radní zvolení v letošním roce se budou například podílet na výběru budoucích ředitelů televize a rozhlasu, až Petru Dvořákovi, respektive Renému Zavoralovi vyprší jejich funkční období.

Nástroje-mkt-tip-obecny

Členové rad nemusí splňovat žádné zvláštní požadavky, zákon se na ně dívá jako na zástupce veřejnosti. Podmínkou je způsobilost k právním úkonům, trvalý pobyt v Česku, trestní bezúhonnost a lustrační osvědčení. Nesmí působit v politice, jiných veřejnoprávních médiích ani zastupovat obchodní zájmy. Omezení se týká i jejich blízkých, ti nesmějí pracovat v kontrolovaném médiu ani podnikat v mediální oblasti.

Členství v radě je veřejnou funkcí, za kterou dostávají radní měsíční odměny. Placeni jsou z rozpočtu České televize, respektive Českého rozhlasu. Základem pro odměnu je průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v předešlém roce, která je následně vynásobena koeficientem podle zákona. Předseda Rady České televize si přijde zhruba na 53 700 Kč hrubého, místopředsedové na 43 600 Kč, řadoví členové na 33 900 Kč. Předsedkyně Rady Českého rozhlasu dostává zhruba 50 000 Kč hrubého měsíčně, místopředsedům zákon přiznává 40 600 Kč, řadovým členům zhruba 31 600 Kč.