Certifikační autorita pro DS je v rukou státu a nelze pochybovat o tom, že stát má zaarchivovány pro každého majitele DS oba klíče, veřejný i soukromý, tj. že může jeho jménem a nerozpoznatelně od reality poslat cokoli kamkoli.
Certifikační autority pro EP v rukou státu nejsou, takže i když minimálně část z nich dává tyto klíče nějakým tajným službám, s potřebami konkrétního státu (nebo i soustátí typu EU) se tito příjemci kopií míjejí (alespoň z velké části).
A tyto zákony, které přišlly z EU, jsou zcela jednoznačně přípravou na nějaké příští volby, v nichž budou elektronicky hlasovat zcela fiktivní voliči, vygenerovaní státní certifikační autoritou. Pochopitelně "uvědoměle pro tábor míru a socialismu", pardon, "pro šťastné zítřky" pod praporem ze šlechtičnou použité vložky.
Konec konců, jakousi analogii jsme viděli v sousedním Rakousku, kde ultralevicový ekofašista Van der Bellen vyhrál korespondenčními hlasy, které nejsou nijak zajištěny proti podvádění. Respektive jsou zajištěny asi na stejné úrovni, jako státem provozované DS.