Hlavní navigace

Obce hlásí špatný televizní signál. Stát problémy připouští, řešení ale potrvá

15. 4. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Oficiální hodnotící zpráva chválí přechod na jednofrekvenční DVB-T2 sítě, zároveň ale připouští, že to vedlo k lokálním problémům s kvalitou pokrytí. Budou se muset najít kmitočty pro dokrývače a opakovače.

Obyvatele měst a obcí v česko-polském pohraničí už několik měsíců trápí špatný televizní signál. Problémy jsou hlavně se stanicemi České televize, v některých oblastech však kolísá pokrytí také u komerčních televizních sítí. Starostové si na to stěžují, kde se dá. Stát připouští „místní problémy“, a ačkoliv uznává, že bude nejspíš nutné postavit dokrývače a opakovače, není zatím jasné, kdy se tak stane.

„Kvalita signálu se zavedením DVB-T2 rapidně zhoršila, navíc se do toho plete polský signál. Psal jsem na Český telekomunikační úřad do Ostravy. Přijeli, změřili, konstatovali, že je to špatné – a nic. Psal jsem na Český telekomunikační úřad do Prahy, zatím nic. Problém řeší i Olomoucký kraj – zatím bez výsledku,“ sdělil na dotaz DigiZone.cz Lubomír Žmolík. Kromě toho, že je starostou obce Lipová-lázně, předsedá Sdružení měst a obcí Jesenicka.

Největší potíže jsou s multiplexem České televize na 26. kanálu a s komerčním multiplexem na 31. kanálu, který provozuje firma Czech Digital Group (dceřiná firma Českých Radiokomunikací). 

Za naprostou většinu potíží může podle vyjádření oslovených subjektů pro DigiZone.cz počasí, případně terén. Měřící vozy Českého telekomunikačního úřadu a Českých Radiokomunikací skutečně potvrdily také přeshraniční rušení polským vysílačem Kalisz-Mikstat. Z něj jsou na 26. a 31. kanálu šířeny programy polské televize TVP. 

Kontrolní měření Českého telekomunikačního úřadu proběhlo v cca 200 měřicích bodech na území cca 500 km2. Výsledek? „50 % obyvatel žijících v této lokalitě nemá dostupný signál DVB-T2 a u zbývající části území jsou hodnoty pokrytí takové, že intenzita signálu je prahová a jakákoliv změna příjmových podmínek způsobených počasím se ihned výrazně podílí na zhoršení kvality příjmu,“ stojí v čerstvé hodnotící zprávě k přechodu na DVB-T2, kterou posílá na vládu ministerstvo průmyslu a obchodu.

Ministerští úředníci k tomu dodávají, že místní jsou na problematickou kvalitu televizního signálu zvyklí už od analogových dob, takže si stejně pořizují satelitní přijímače.

„Během inverzního charakteru počasí dochází k příjmu signálů ze vzdálených vysílačů mimo ochranný interval, které vysílají v rámci velkých jednofrekvenčních sítí na stejném kmitočtu, což může způsobovat interference a snížení kvality TV příjmu,“ vysvětluje Marcel Procházka z Českých Radiokomunikací. 

Proč se tedy jednofrekvenční sítě používají? Loňské odebrání původně televizního pásma 700 MHz ve prospěch 5G sítí vedlo k výrazně nižšímu počtu unikátních kmitočtů v nových DVB-T2 multiplexech 21 (Česká televize), 22 (České Radiokomunikace) a 23 (Czech Digital Group) v porovnání s původními DVB-T sítěmi. „Pomohlo by zvýšení počtu kmitočtů, na kterých lze v problematických oblastech vysílat, ale to je v kompetenci Českého telekomunikačního úřadu,“ navrhuje Procházka možné řešení.

Telekomunikační úřad si složitou situaci v regionu uvědomuje. „V oblasti Jesenického výběžku, která je kopcovitým terénem odstíněna od možnosti příjmu z vysílače Praděd, jsou dlouhodobě horší příjmové podmínky všech sítí. Nicméně v případě veřejnoprávního multiplexu došlo již v minulosti k výstavbě dokrývačů, které situaci významně zlepšily,“ napsalo naší redakci tiskové oddělení Českého telekomunikačního úřadu. Loni mu z Jesenicka přišlo 71 stížností, u pěti se jako příčina nekvalitního televizního příjmu potvrdilo rušení. „Tento problém souvisel s přeshraničním rušením z Polska, které s protistranou stále intenzivně řešíme,“ podotkl úřad.

Pokrytí DVB-T2 multiplexu České televize v Jesenickém výběžku podle mapy na webu Českého telekomunikačního úřadu
Autor: Český telekomunikační úřad

Pokrytí DVB-T2 multiplexu České televize v Jesenickém výběžku podle mapy na webu Českého telekomunikačního úřadu

Na jaře počet stížností rapidně poklesl, naprostá většina je podle úřadu vyřešena. „Pouze v jednom případě se přeshraniční rušení prokázalo,“ hodnotí ČTÚ letošní zkušenosti. Starostové na Jesenicku naproti tomu cítí určitou frustraci. „Kašlou na nás a odkazují na satelitní vysílání, nebo internetové televize,“ zhodnotil předseda Sdružení měst a obcí Jesenicka odezvu, se kterou se setkává. „Dotazem u kolegů ve Frýdlantském výběžku jsem zjistil, že situace je podobná i u nich, stejně tak na Náchodsku nebo Ústeckoorlicku,“ upozorňuje Lubomír Žmolík.

Pokrytí DVB-T2 multiplexu Czech Digital Group v Jesenickém výběžku podle mapy na webu Českého telekomunikačního úřadu
Autor: Český telekomunikační úřad

Pokrytí DVB-T2 multiplexu Czech Digital Group v Jesenickém výběžku podle mapy na webu Českého telekomunikačního úřadu

„Situace je obtížnější hlavně v místech, kde dochází k příjmu prostřednictvím nepřímého šíření a kde není optimální viditelnost směrem k nejbližšímu vysílači. Typicky se jedná například o Vysočinu, Jesenicko nebo Šumavu,“ popisuje za České Radiokomunikace Marcel Procházka. Přeshraniční rušení se ale objevilo jen na Jesenicku, jinde ne. Stížnosti na nekvalitní DVB-T2 příjem jinak přicházely třeba ze Železné Rudy a okolí, z oblasti Rokytnice nad Jizerou nebo z okolí Desné.

Problém jednofrekvenčních sítí

Stát obecně připouští, že koncepce jednofrekvenčních DVB-T2 sítí má své problémy. Ministerstvo průmyslu a obchodu se o tom zmiňuje ve své obsáhlé hodnotící zprávě, o které už byla řeč výše. 

„Po ukončení přechodu se začaly projevovat problémy související s koncepcí jednofrekvenční sítě vysílačů. Přes jejich nesporné výhody se ukázalo, že v jednofrekvenční síti, složené z vysílačů velkého výkonu umístěných v určitých vzdálenostech, dochází k lokálním problémům s příjmem signálů mimo ochranný interval při některých projevech inverzního počasí. V některých lokalitách je navíc signál degradován mnohačetnými odrazy v rámci velkých jednofrekvenčních sítí, což způsobuje obtíže při příjmu zemského televizního vysílání,“ stojí v dokumentu.

Na mnoha místech lze přijímat signál identických multiplexů z více vysílačů na stejném kanálu. „Diváci mají často antény směrované na vzdálený vysílač, protože v době analogového či DVB-T vysílání jim příjem takto bez problémů fungoval a neměli potřebu směrování antény měnit. V některých případech mají sice anténu směrovanou správně, ale zase kvůli nevhodně zvolenému typu antény s příliš širokou směrovou charakteristikou dojde ke stejnému efektu příjmu stejného multiplexu z různých vysílačů. V regionech s příjmem různě polarizovaných signálů dochází při příjmu jedinou anténou též k polarizačnímu útlumu užitečného signálu. Špatně směrované či polarizované antény se na zjištěných závadách zařízení diváků podílejí 15 procenty,“ upozorňuje ministerstvo průmyslu.

Jaké řešení ale má situace v pohraničních a členitých oblastech? Stejné, jako navrhuje manažer Českých Radiokomunikací. Najít nové kmitočty. „Při rozhodování o možnosti dalšího využití kmitočtů bylo a je nejprve nutno i v budoucím období vzít v úvahu požadavky stávajících operátorů celoplošných vysílacích sítí 21–24 (a příslušných provozovatelů televizního vysílání, jejichž šíření na celém území ČR tyto sítě zajišťují) na realizaci vysílačů malého výkonu. Jde zejména o vysílače s výkonem do 1 kW, využívané pro dokrytí lokalit s nedostatečným rozsahem pokrytí signálem vysílačů velkého výkonu nebo pro eliminaci lokálních problémů spojených se samorušením v sítích SFN,“ pokračuje ministerstvo.

Česká televize momentálně zvýšený počet stížností z konkrétních oblastí České republiky neeviduje. „Existují však lokality, v nichž rušení signálu může zejména v období inverzního počasí nastat,“ podotýká tisková mluvčí televize Karolína Blinková. „Jedinou autoritou, která příděly kmitočtů ovlivňuje, je však Český telekomunikační úřad. Česká televize deklarovala vůči ČTÚ svou připravenost účastnit se debaty nad možným řešením situace,“ doplnila.

Také České Radiokomunikace na dotaz DigiZone.cz potvrdily, že detailní informace ohledně stížností diváků a vlastní technickou analýzu příčin nekvalitního televizního příjmu poskytly Českému telekomunikačnímu úřadu už v lednu tohoto roku. „S úřadem se snažíme o řešení problematického TV příjmu v oblastech, kde se potíže vyskytují,“ řekl Marcel Procházka.

Kdy se diváci dočkají zlepšení situace, není jasné. „Výstavba dokrývačů je plně v kompetenci operátorů vysílacích sítí a úřad pouze zajišťuje specifický vysílací kmitočet v případě, že nelze využít opakovače na principu jednofrekvenční sítě,“ sdělil nám Český telekomunikační úřad. 

Loňské zkušenosti třeba s výstavbou dokrývačů ve Špindlerově Mlýně a ve Vrchlabí naznačují, že se realizace vhodného řešení počítá spíše na měsíce. Také tam si diváci od ledna 2020 stěžovali na nekvalitní signál, v únoru byla potvrzena nutnost postavit dokrývače a do testovacího provozu byly uvedeny 19. června 2020. Zprovoznění dokrývačů však ovlivňuje spousta faktorů a podmínky v každém regionu jsou trochu jiné.

Je tu ale jeden háček. Odstavec ve druhé kapitole přílohy hodnotící zprávy připouští, že bude kmitočty pro malé vysílače a dokrývače nutné dodatečně mezinárodně zkoordinovat. Zda se to podaří, bude záležet na výsledcích jednání. Úředníci k tomu šroubovaným jazykem napsali, že „v nejbližším období“ bude nutné „ověření možnosti reálného uskutečnění“.

BRAND24

Případ polského vysílače Kalisz-Mikstat je zatím jediný. Ale nemusí být poslední. „Je nutno také upozornit na to, že rušení tohoto typu se může časem projevit i v jiných příhraničních oblastech v závislosti na postupu uvolňování pásma 700 MHz a zavádění vysílání DVB-T2 v sousedních zemích,“ varuje ministerská zpráva.

Stáhněte si:

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Novinář se zaměřením na média. Dlouholetý účastník i pozorovatel českého mediálního cirkusu. Pracoval v Marketing & Media, Hospodářských novinách a Českém rozhlase.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).