Hlavní navigace

Obchodní věstník zdarma na Internetu

12. 1. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Portál veřejné správy nabízí od počátku roku plné znění tzv. obchodního věstníku. Ten byl až dosud dostupný jen v klasické tištěné formě a v elektronické pouze za úplatu. Verze, nově zpřístupněná na portálu veřejné správy, je plnohodnotná a zcela zdarma. Její obsah však začíná až rokem 2004, starší ročníky nenabízí.

Když v září 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová nechala spustit internetovou verzi obchodního rejstříku, způsobilo to menší revoluci – jak v rozvoji českého Internetu, který náhle dokázal nabídnout službu zajímavou i pro širší podnikatelskou veřejnost, tak i v dostupnosti dat z veřejné správy. Možná, že právě to byl začátek procesu, který se dnes tak honosně označuje jako budování „e-governmentu“.

S postupem času začaly být skrze Internet dostupné i další informace (obsahy různých registrů a rejstříků) a také první agendy, které bylo možné realizovat on-line způsobem. Objevily se dokonce i první „deštníky“, zastřešující více informačních zdrojů najednou (například systém ARES), a také první pokusy o „portály“ (například tzv. centrální adresa). Někomu se rychlost takovéhoto postupu může zdát příliš malá, ale taková už je realita, daná jak prioritou, kterou stát celé problematice přikládá, tak i objemem dostupných finančních prostředků.

Nyní tedy škála informačních zdrojů ze státní správy, dostupných nejširší veřejnosti a zdarma, získává další přírůstek – obchodní věstník. Spolu s ním se na Portálu veřejné správy objevuje také možnost nahlížení do katastru nemovitostí (ale na to se podrobněji podíváme v dalším samostatném článku).

Co je obchodní věstník?


Obchodní věstník je specifickým veřejným registrem, ve kterém jsou určité subjekty ze zákona povinny zveřejňovat určité údaje o sobě a o své činnosti. Existence tohoto registru sahá do roku 1992, kdy vznikl na základě tehdejšího nařízení vlády č. 63/1992 Sb. Až do nedávné doby se jeho existence opírala o novější nařízení vlády č. 503/2000 Sb., které (stejně jako původní nařízení) požadovalo vydávání Obchodního věstníku po ministerstvu spravedlnosti – ovšem nikoli přímo, ale skrze jiný subjekt (nakladatelství):

§ 1

Vydávání Obchodního věstníku (dále jen „Věstník“) zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nakladatelství.

Vládní nařízení 503/2000 Sb. přitom nijak nespecifikovalo, o jaké nakladatelství by se mělo jednat. Přitom ale tomuto nakladatelství přímo zaručovalo příjem z publikování:

Cenu za zveřejnění nebo uveřejnění je povinen nakladatelství uhradit v případech uvedených v § 2 až 4 ten, koho se zveřejněný údaj týká, v ostatních případech ten, kdo o uveřejnění požádal nebo komu bylo pravomocným rozhodnutím uloženo cenu uhradit.

Od počátku, tedy od roku 1992, Obchodní věstník vydávalo nakladatelství Economia, a.s.. Alespoň podle tohoto zdroje se tak stalo bez vypsání veřejné soutěže:

Nařízení č. 503/2000 Sb. v § 1 stručně stanovuje, že „vydávání Obchodního věstníku zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nakladatelství.“ Není stanoveno, jakým způsobem zabezpečování probíhá, ale lze se odůvodněně domnívat, že by základem tak rozsáhlé a nepochybně lukrativní zakázky měla být veřejná soutěž. Podle informací z tisku však po celou dobu vydávání Obchodního věstníku soutěž vypsána nebyla a od počátku devadesátých let vydává Obchodní věstník tentýž vydavatel. Podle našeho názoru je na pováženou stav, kdy vydávání tiskoviny, jejímž posláním je zvyšování transparentnosti tržního prostředí, provází natolik nejasné pozadí.

Společnost Economia přitom vydává Obchodní věstník jak v klasické tištěné podobě (jako týdeník), tak i v podobě elektronické (od 1. ledna 1994, ve spolupráci s firmou Exprint, s.r.o., jako systém OVEL). Elektronickou formu nabízí také on-line způsobem na Internetu (zde), ovšem jen jako placenou službu – roční jednouživatelská licence přijde na 4000 Kč. Předplatitelé Hospodářských novin a členové HN klubu mají slevy 25 procent.

Placená verze nabízí obsah od roku 1992 (formulář pro vyhledávání)
1045

K 1. lednu 2004 však nabývá účinnosti aktualizované nařízení vlády (č. 408/2003 Sb.) z listopadu loňského roku, které nově ukládá Ministerstvu informatiky povinnost vydávat Obchodní věstník a publikovat jej prostřednictvím portálu veřejné správy:

§ 1

Vydávání Obchodního věstníku (dále jen „Věstník“) zabezpečuje Ministerstvo informatiky prostřednictvím portálu veřejné správy1) (dále jen „portál“).

Nové nařízení řeší také souběh tištěné a on-line verze, když požaduje, aby tištěná verze byla vydávána ještě další dva roky:

§ 7a

(1) Ministerstvo informatiky bude po dobu dvou let zabezpečovat tisk Věstníku v listinné podobě.

Pokud jde o dosavadní (placenou) on-line verzi na webu Economie, ta by nově měla nabízet přístup k obsahu Obchodního věstníku zdarma za poslední půlrok, přičemž starší obsah (od roku 1992) bude nadále dostupný jen jako placený přístup do archivu.

Důležité přitom je, že nově zprovozněný Obchodní věstník v rámci Portálu veřejné správy bude nabízet pouze nový obsah, tj. počínaje rokem 2004, a nepůjde hlouběji do historie.

Verze na Portálu veřejné správy nabízí jen data od roku 2004
1046

Co obsahuje Obchodní věstník?


Obchodní věstník by na první pohled mohl vypadat jako jakýsi žurnál změn, které probíhají v rámci obchodního rejstříku (tj. např. změn ve statutárních orgánech obchodních společností), a jako další platforma ke zveřejňování vypisovaných veřejných zakázek a dražeb (duplicitní k tzv. centrální adrese). Ve skutečnosti je ale obchodní věstník obsažnější a nabízí např. informace:
Možnost volby rubrik
1051
  • o účetních závěrkách,
  • likvidacích a konkurzech podniků, uvalení nucené správy
  • povolení ochranné lhůty,
  • oznámení a rozhodnutí v podnikatelských záležitostech tak, jak tuto oznamovací povinnost ukládá obchodní zákoník a další právní normy
  • rozsudky a usnesení soudů atd.

Podrobnější představu dává obrázek, ukazující část formuláře pro vyhledávání s možnostmi volby „rubrik“.

Konkrétní „náplň“ obchodního věstníku je přitom definována příslušným nařízením vlády (č. 503/2000 Sb., resp. 408/2003 Sb.), které přímo či nepřímo (odvolávkou například na obchodní zákoník) stanovuje povinnost publikování některých druhů informací. Vedle toho pak nařízení stanovuje, že některé jiné informace v obchodním věstníku mohou být publikovány (tj. nemusí, ale mohou):

BRAND24

§ 5

(1) Ve Věstníku se mohou uveřejňovat údaje v případech, ve kterých zákon stanoví povinnost jejich uveřejnění, avšak neurčuje způsob uveřejnění.

(2) Ve Věstníku se mohou též uveřejňovat

  1. rozsudky ve věcech obchodních, pokud soud v rozsudku přiznal právo na uveřejnění,
  2. oznámení nebo rozhodnutí správních úřadů týkající se podnikatelů.

Takže například právě výroky soudů se sice v Obchodním věstníku najdou, ale je jich doslova jako šafránu. V placeném archivu Economie lze nalézt všehovšudy dva rozsudky a dvě usnesení soudu, nejmladší z roku 1995. Podobně oznámení o uvalení nucené správy jsou v archivu čtyři (poslední z roku 1994), zato informací o konkurzu a likvidaci je ve věstníku požehnaně (jen za rok 2004 jich už je na 49, resp. 44)

Jak se dá hledat?


Způsob hledání v obou on-line verzích Obchodního věstníku (v placené od Economie i zdarma na portále veřejné správy) jsou prakticky identické. Rozdíl je snad jen ve tvaru formuláře – a pak samozřejmě v tom podstatném aspektu, že placená verze Economie nabízí obsah již od roku 1992, zatímco verze zdarma na PVS jen od počátku roku 2004.

Hledat přitom můžete podle celé řady údajů, počínaje obchodní firmou, přes IČ, spisovou značku atd., a svůj dotaz můžete dále různě upřesňovat. K dispozici pak je i fulltextové vyhledávání, i s českým skloňováním.

Příklad


Na následujících dvou obrázcích vidíte příklad toho, jak se jedna konkrétní událost – dokoupení Eurotelu ze strany Českého Telecomu – odrazila jak v Obchodním věstníku, tak i v Obchodním rejstříku.
Příklad obsahu (Obchodní věstník)
1049
Příklad obsahu (Obchodní rejstřík)
1050

Budete využívat bezplatnou on-line verzi obchodního věstníku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).