Hlavní navigace

Názory k článku Obsahové servery ve finanční krizi. Jak dál?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 3. 2001 9:35

    David Petrla (neregistrovaný)
    Je to možná drsný výrok, ale je to tak: Kvalitních webzinů je příliš mnoho. :-)

    No dobře, vyjádřím se přesněji a politicky korektněji: Komerčně orientovaných webzinů je příliš mnoho.

    Podle mne situace obsahu na Internetu směřuje k tomu, že se vyprofiluje několik komerčně úspěšných médií, která budou moci investovat do kvalitního obsahu. Ta budou buďto prodávat velké reklamní plochy, nebo budou inkasovat nějaký druh plateb.

    A zbytek budou nekomerční média, částečně finančně podporovaná systémy výměnných bannerů nebo mikroplatbami, ale v podstatě trvale dotovaná - penězi či prací. Penězi zájmových skupin, jejichž jménem hovoří, kluby (komunitami) čtenářů, nebo prostě jenom nadšením svých vydavatelů.

    Mezi těmito nekomerčními médii budou samozřejmě vždycky existovat perly. V nekomerčním světě existují úžasně funkční aktivity a úžasně soustředění a pracující lidé (náboženští misionáři, zelení aktivisté, fanoušci a koníčkáři nejrůznějšího druhu) - proč ne?

    Není možné, aby se na českém Internetu na komerčním principu uživily desítky časopisů o jednom tématu. Prostě jejich čtenáři je neuživí a ani o ně nemají zájem!

    To je základní problém: Médií je příliš mnoho, čtenářů příliš málo.

    Až bude na Internetu masový divák, budou i masová média. Bohužel ale asi budou přinášet masový obsah, není důvod, aby na síti fungovaly jiné sociologické zákonitosti, než v trafikách a v éteru.
  • 27. 3. 2001 11:00

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Ono je to i trochu jinak. Jedna serverova farma (bohuzel, na jmeno si nevzpomenu) mela money od investoru a podle toho svuj rozpocet. Dostavil se neocekavany uspech, ktery farma necekala. Napor navstevniku rostl a narazil na technicke kapacity farmy. Bylo nutno ji doplnit (a (za)platit za to). Nestacilo to ani pak. Kdyby se kapacity dal zvysovaly, cervena cisla by rostla. Takze i uspech na Inetu muze postavit provozovatele pred moznost prodelku. Aneb - nejsou jine zdroje na provoz.

    Zname ryzi webziny (bez zavedeneho papiroveho pozadi) jsou ctene. Ale inzerce nepokryje jejich naklady. Takova je soucasna situace. A nezmeni se, dokud se nenajde ona mantra. Az prijdou technologie, ktere jednak nabidnou obsah webzinu v jine podobe a opodstatni zavedeni nejakych (mikro)plateb, stane se to obecne prijimanym uzusem. Podminkou je originalita a kvalita. Ani ta dnes realizovatelna nestaci (jako ze nezridka chybi, protoze leckde jde hlavne o pocet kliku). A uz skoro vubec nikdo se nemuze zabyvat casove i financne narocnou pruvodni grafikou, doplnujici texty pro lepsi srozumitelnost tematu. Coz u dobrych papirovych periodik nechybi.
  • 27. 3. 2001 9:54

    David Petrla (neregistrovaný)
    V podstatě se asi webziny začnou hemžit komerčními prezentacemi a podobnými PR články, stejně jako tiskoviny papírové.

    Je to škoda, ale nemyslím, že se tomu lze vyhnout.

    Samozřejmě osobně budu vždy preferovat média, ve kterých nejsou články přímo ani nepřímo zaplacené. Ale upřímně - kolik jich bude? Kolik jich je?

    I dnes na českém Internetu z celé řady velmi renomovaných médií přímo čiší něčí zájem. Namátkou mě napadá třeba přesvědčení prakticky všech periodik píšících o mobilních telefonech, že operátoři by měli za licence zaplatit co nejmíň.
  • 27. 3. 2001 10:15

    Patrick Zandl (neregistrovaný)
    Aha, takže jestli tomu dobře rozumím, tak si myslíte, že redakce, které 3G licence studují několik let a pak na základě těchto úvah vysloví názor, že vláda 20 mld Kč nevyrejžuje, jsou podplacené?

    Mne třeba napadá, jestli tento názor nevyslovují právě proto, že tuhle problematiku dlouhodobě studují a trochu jí rozumí... a například jestli to není proto, že se (podle vás bláhově?) domnívají, že soukromý sektor s těmi penězi naloží lépe, než státní sektor.
  • 27. 3. 2001 14:26

    David (Oslík) Petrla (neregistrovaný)
    Vláda měla prostě stanovit vyvolávací cenu (možná nižší, pět miliard je přece jenom hodně, při 500 tisících zákazníků a tříleté návratnosti to dělá 280 Kč / měs) a všechny licence dražit - pokud možno v optimálním okamžiku.

    Bohužel si sama zmenšila manévrovací prostor tím, že s těmi penězi počítá už v letošním rozpočtu. Na to doplatí, protože zájemci o licence velmi snadno vytvoří dočasný zájmový kartel proti společnému nepříteli.

    Třeba by ji koupil jenom jeden - a měl by výhodu značného časového náskoku před ostatními. Možná ještě není technologie tak daleko, aby se vyplatilo kupovat 3G licenci letos.

    Co vytýkám těm redakcím? Argumenty, které tvrdí, že nižší cena licence se projeví v nižší ceně služby pro konečného zákazníka. Ve skutečnosti bude cena taková, jakou stanoví trh. Trh, na kterém vedle UMTS existuje spousta dalších konkurenčních technologií.

    Cena 3G služeb bude taková, za jakou si je budou ochotni kupovat zákazníci.

    Soukromý sektor samozřejmě vždy naloží s penězi lépe, než sektor státní. "Monopoly", tedy licence jakéhokoliv druhu, jsou tradičním státním "zbožím". Ideální je, když je možné licence neudělovat nebo jich udělit neomezený počet. Třeba takový státní souhlas se stavbou domu na soukromém pozemku je anachronismus, resp. jeho udělení by mělo být čirou formalitou, která v dobře fungující společnosti nesmí zabrat víc než dvě návštěvy na úřadě a jeden týden času.

    Pokud je ale nějaký zdroj OPRAVDU omezený, což je případ frekvencí, musí být přidělován. A to buďto (A) rozhodnutím (principiálně podplatitelných) úředníků nebo (B) pomocí nějakého komerčního mechanismu, nejlépe aukcí. B je správně! Stát zde figuruje nikoliv v roli "regulátora", ale v roli komerčního subjektu, který se naprosto plným právem snaží za své zboží dostat maximum. Jedině tak stát hájí zájem svých občanů. Nikoliv tím, že bude nějakého zájemce upřednostňovat nějakou speciální cenou.

    Kdyby svého času stát licenci Železnému prodal za několik miliard, dopadlo by to stejně špatně, jak to dopadlo, ale stát by měl aspoň ty peníze.

    Netvrdím, že redakce jsou nějak vědomě podplacené. To zcela jistě nejsou! Obávám se ale, že na objektivitu jejich úsudku může mít jistý vliv prostředí, ve kterém se pohybují a z něhož se rekrutují jejich inzerenti. Že se prostě argumentaci svých inzerentů - pravděpodobně zcela podvědomě a nereflektovaně - přizpůsobují.

    BTW: Patriku, nevím, jestli si vzpomínáš, ale kdysi jsme si tykali.
  • 28. 3. 2001 10:22

    Michal Kubeček (neregistrovaný)
    Soukromý sektor samozřejmě vždy naloží s penězi lépe, než sektor státní. Jo, jo. Přesně na tohle dogma si obvykle vzpomenu, když přijíždím od Prahy ke Kladnu. Slovo vždy je totiž většinou přehnané.
  • 27. 3. 2001 21:18

    Ondřej Fryc (neregistrovaný)
    Ja myslim, ze hlavni prisun penez pro eziny asi nebudou tvorit mikroplatby za clanek. Podle me musi mit ten server propojeni na dalsi sluzby, ktere tim budou videt. Proc nekteri lide (rekneme vetsina) pisi do e-zinu clanky - aby byli videt, aby byla videt jejich firma.

    Takze treba z Lupy se spousta lidi koukne na iinfo a tam si treba nekdo koupi studii za 95.000,- . Mozna prave proto, ze iinfo vydava Lupu a "neco o tom Internetu prece musi vedet". Nebo z recenze Mobilu bude link "chcete tento mobil koupit?". Musi to vsak byt jasne vyprofilovane e-ziny, tem vseobecnym nikdy lotosovy kvet nepokvete.
  • 28. 3. 2001 18:41

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Ani ne. Lze si představit sítě peer-to-peer, kde by se prezentovaly jen články autorů bez jakýchkoli dalších vazeb (stejně jako je to v případě hudby třeba u Napsteru). Chtít na webzinu, aby vedle redakční práce ještě prodával podprsenky, mi připadá být trochu ujeté. I když nic proti tomu, kdyby sám nabídl službu, jakou lidi chtějí. Ale pokud možno originální, ne jen přeprodej, který je všude jinde.
  • 28. 3. 2001 23:33

    Ondřej Fryc (neregistrovaný)
    Zdravim. Pokud bude webzin specializovany na informace o damskem spodnim pradlu, potom muze prodavat podprsenky. Pokud to bude povidani o psich rasach, mel by umoznovat i link kde koupit zradlo (a dostavat provizi).

    Jinak s tim peer-to-peer, mohlo by to fungovat v akademickych uzce specializovanych kruzich, rekneme. V ezinech pro lidi obavam se by to pak vypadalo jako u doktorandskych praci, spousta hlusiny a vlastni myslenka nikde.
  • 29. 3. 2001 14:43

    Ladislav Zajicek (neregistrovaný)
    Mnohe casopisy nabizeji sluzby, ktere jsou v ramci jejich cinnosti - jde o prodejni nabidky analyz, pruzkumu apod. Kusove zbozi do toho rozhodne nepatri (affiliates na Inetu samozrejme mozne).

    Site peer-to-peer jsou prohledavatelne. Takze si muzete vybrat, co hledat, stejne jako u prohledavacu Inetu. Je pak na vas, abyste zvolil, co chcete najit a cist. P2P maji navic potenci zavedeni metadat, ktera umozni oddeleni kategorii obsahu (uz se tak deje - napr. u Freenetu, pro ktery se vyviji metadatovy prohledavac).
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).