Říká se, že jeden obrázek vydá za tisíc slov. V televizním zpravodajství jde tato názornost ještě dál. Díky pokročilým grafickým softwarům se vedle redaktorů objevují animované objekty. Raketa SpaceX? Ruské zbraně? Nebo rovnou Titanic klesající ke dnu? Nic z toho není problém. „Dokážeme cokoli, je to jenom otázka času,“ říká šéf grafiků ve zpravodajství skupiny Prima Petr Závorka.
Nonstop vysílání je nenasytná šelma. Závorkův tým vyrobil za dva roky přes tisíce objektů, předělů a infografik pro vysílání CNN Prima News. Vytvoření virtuální grafiky zabere v průměru několik dnů, její životnost se ale počítá maximálně na minuty. Jakmile splní svůj účel a zaujme pozornost diváka, už se zpravodajství posune k něčemu jinému.
CNN Prima News od svého začátku vysílá ze skutečného zpravodajského studia, nepoužívá klíčovací plochu. Tím jsou určeny také podmínky pro doplňování živého vysílání o počítačově generované prvky. Na Primě jde nejčastěji o rozšířenou realitu (augmented reality, AR) – vytvořený model je vsazený do reálného prostředí studia k moderátorovi a má působit pokud možno co nejpřirozeněji.
Na Primě pro tyto účely používají 3D systém Orad/Avid, jedno z obvyklých světových řešení pro tento typ televizní grafiky (další technologií je například Vizrt). Model se zaměří v prostředí studia, rozfázuje se jeho animace a potom se všechny načasované akce spustí v režii přímo při vysílání v reálném čase, při předtáčení v den vysílání anebo na kamerových zkouškách.
Vyžaduje to koordinaci mnoha lidí. Musí například správně fungovat svícení, moderátor nesmí stát jinde než na označeném místě, úhly záběru musí odpovídat měřítku a reálné perspektivě. Kamery přenášejí svou pozici a nastavení objektivu. Vygenerovaná AR grafika se do záběru vkládá jako poslední vrstva. Stačí jedna odlišnost oproti nazkoušené verzi a výsledný efekt nedopadne tak, jak měl.
Vůz Reinharda Heydricha animovaný pro příležitostnou znělku CNN Prima News
Upravování 3D modelu vozu Reinharda Heydricha pro potřeby vysílání
Vytíženost studia komplikuje zkoušení. Když grafici potřebují něco simulovat, mají na to jen krátkou dobu, kdy se ze studia zrovna nevysílá. Takové pauzy mívají obvykle dvacet minut. Kreativci sice mají k dispozici virtuální model studia, ten ale slouží jen k hrubé orientaci, nezachytí třeba změny v nasvícení a od toho se odvíjející odrazy.
Jak dostat Titanic na Vltavu
Kde se berou 3D modely objektů, které se pak na obrazovce různě pohybují, skládají, rozkládají a otáčejí? „Existují obrovské zdroje modelů na způsob fotobanky, použít se dají i modely do 3D tiskárny. Něco je zadarmo, něco je hodně drahé a něco si vymodelujeme sami. Ale i to, co koupíme, musíme většinou dodělat podle sebe,“ vysvětluje Závorka.
Například při výrobě znělky ke květnovému výročí atentátu na Reinharda Heydricha museli televizní grafici upravit komerčně dostupný 3D model Mercedesu 320B, v němž nacistický pohlavár jel. Neodpovídal totiž historické skutečnosti, hlavně záď automobilu. „Předělávali jsme taky světla, dávali pryč vlaječky, bylo toho poměrně dost,“ vzpomíná Závorka. Ale především grafici potřebovali vůz proděravět, poškrábat, potrhat sedadla a nechat popraskat skla automobilu. Auto se upravovalo podle dobových fotografií, konzultace poskytovali pracovníci muzeí a historici.
Celá taková realizace se přitom počítá v řádech dnů. Úprava a příprava modelu Mercedesu zabrala grafikovi čtyři dny, k tomu se přidává jeden den výpočetního času pro grafickou znělku speciálního vysílání, mezitím druhý grafik připravuje scénu do AR scény rozšířené reality.
„Na výročí typu 11. září nebo atentátu na Heydricha se můžeme připravit. Ale potom třeba přijde požadavek představit balistickou raketu typu Kinžal, poměrně sofistikovanou moderní zbraň, kterou použili Rusové na Ukrajině. Ve studiu jsme potom vysvětlovali, jak jednotlivé stupně fungují, co unese hlavice, jak manévruje. To jsme stihli ani ne za dva dny,“ pokračuje šéfgrafik zpravodajství.
Velkou podívanou byla vysvětlující videa ke zkáze Titaniku. Na grafice k výročí potopení Titaniku pracovali tři lidé. Jeden tým se zaměřil na postprodukci, druhý tým se zaměřil na dvouminutové vysvětlení nehody.
Loď Titanic byl koupený 3D model, ale všechno ostatní si Prima dotvořila sama. Dobu renderování protahovala třeba animace vodní hladiny. Jeden frame (snímek) se v počítači simuloval sedm minut, takových framů jsou přitom tisíce.
Kromě srážky s ledovcem a následného potopení zaoceánské lodi grafici názorně ztvárnili, jak by vypadal Titanic v Praze. Detailní model lodi zasadili do reálného světa přímo do centra Prahy na Vltavu. Šlo tedy o kombinaci záběrů natočených z dronu a doplněného 3D modelu. Pro tyto účely byl převeden do přesného měřítka odpovídajícího reálným objektům na scéně (například mostům nebo budovám).
K věrohodnému vykreslení byl využit postprodukční 3D tracking. Takový software analyzuje celé video a vypočítá z něj pozici kamery vůči objektům na zemi.
Zklidňování grafiky
Tým Petra Závorky ale nemá na starosti jenom modelování virtuálních objektů. Odpovídá za celý vizuální styl CNN Prima News. Mateřská CNN International sice sleduje, jak vysílání vypadá, ale žádná omezení nebo grafický manuál nestanovila. „Naopak nás tlačili, ať ještě víc využíváme 3D pojetí, že je to naše cesta,“ vysvětluje šéfgrafik. Společně s ním pracuje na 3D grafice ještě šest dalších lidí, další grafici se průběžně zapojují podle potřeby.
Americké studio Renderon, které chystalo první sadu grafické výbavy CNN Prima News, vsadilo na bombastické provedení blízké divákům ve Spojených státech. Znělky jsou plné odlesků, což je charakteristické pro americké kabelové zpravodajské stanice.
Teď už jsou prvky méně naleštěné, Prima postupně tento styl tlumí a přechází na čistší a soustředěnější design. Vkus tuzemských diváků je bližší skandinávským zemím. Bohatě totiž stačí, že je naleštěné samotné studio, kde je lesklý stůl, lesklá podlaha, řada projekcí ve smyčkách a LED nasvícení v několika barvách.
Sada znělek od amerického studia Renderon:
Znělka volebního vysílání vytvořená v interních kapacitách Primy:
Znělky tedy procházejí evolucí. Je to znát zejména tam, kde si stanice vytvářela znělky v interních kapacitách, například u zpráv z regionů, volebních studií anebo odpolední diskuse Co Čech, to politik.
Nad grafikou se uvažuje i v kontextu vybavení studia. Jsou v něm velkorysé projekční plochy o celkové rozloze několika desítek metrů čtverečních. Například při volbách nemá již smysl generovat 3D AR grafy do reálného prostředí, stačí je promítnout na velké obrazovce, která je celou dobu v záběru. Na druhou stranu, televize chystá změny i u Hlavních zpráv, na jejichž začátku může prostřednictvím virtuální grafiky poutat na klíčové události.
CNN Prima News vysílá od května 2020. V květnu letošního roku byla její průměrná sledovanost 1,65 % diváků starších 15 let. Překonala tedy cíl určený vedením televize při startu nové stanice. Tehdy vedení plánovalo dosáhnout podílu 1,5 %.
