Hlavní navigace

Od sledování narušitelů po dopravu léků. Jak se při epidemii využívají drony?

Drony mohou v krizové situaci monitorovat karanténu, doručovat léky a další materiál nebo využívat termokamery.
Jakub Karas
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V posledních týdnech se ukazuje, jak přínosné může být využívání dronů v době nouzového stavu a při vyhlášení karantény kdekoliv po světě. Objevila se spousta nových příkladů z různých nejpostiženějších oblastí v Číně, Indii, Itálii, Francii nebo Španělsku, kde drony pomáhají různými způsoby.

Drony mohou zprostředkovat dálkový průzkum a letecký pohled záchranářům a policistům z bezpečí, bez nutnosti být fyzicky v bezprostřední blízkosti lidem. Zprostředkovávají komunikaci na dálku a mohou přenášet i léky a další ochranné pomůcky, aniž by byl nutný fyzický kontakt záchranářů v uzavřené oblasti s nakaženými nebo lidmi v karanténě.  

Současně se po světě nabízí v této situaci zapojení dronů profesionálů a veřejnosti, vzhledem k tomu, že policejní a záchranné složky mají omezené počty a prostředky nasazení takových technologií.

Mezi nejčastější využití dronů pro zmírnění následků celosvětové pandemie patří následující scénáře.

Letecký monitoring a kontrola dodržování pravidel

Drony se dají využít k monitoringu pohybu v uzavřených oblastech, kde je nařízena karanténa a zákaz pohybu nebo omezení pohybu. Policisté například mohou jednodušeji, rychleji a levněji sledovat celou oblast a všechny přístupové cesty do ní. Mohou sledovat v reálném čase dodržování dalších pravidel, jako je zákaz shromažďování nebo nošení roušek. 

Tímto způsobem se využívají drony v této situaci nejvíce, ať už to bylo například v Číně, kde úřady kontrolovaly zákaz pohybu v určitých zónách nebo dodržování nošení roušek. Podobné využití dronů zvolila v Evropě například Itálie, Španělsko nebo Francie. 

Kontrola lidí z dronů může nabýt někdy i extrémnější podobu – jako třeba v Číně, kde dron sledoval, jestli lidé ve vesnici mají venku nasazené roušky:

V České republice byli pomocí dronu odhaleni cyklisté, kteří narušili zakázané zóny na Litovelsku. Policisté si pak na ně počkali dle směru pohybu. Situaci popsal třeba Deník.

Komunikace a sdílení informací v postižených oblastech

Kromě monitoringu je možné pomocí dronu s reproduktorem, které jsou od loňského roku dobře dostupné například na platformě DJI Mavic, komunikovat na dálku s osobami, upozornit je nebo informovat o zákazech a omezeních. Takto se drony využívají například v Číně, Španělsku nebo Francii.

Drony také mohou viset ve vzduchu například u hlavních silnic ve městech nebo na kontrolních stanovištích a mít zavěšené velké QR kódy. Ty si řidiči naskenují a zjistí aktuální informace. V Číně pak sloužily k ověření pohybu osob a jejich zdravotních informací. Až dystopickou situaci rozebíral například server Gizmodo.

Takto vypadá informování a monitoring občanů ve Spojených Arabských Emirátech z dronu s reproduktorem:

Rozprašování dezinfekce

Dalším stále častějším využitím dronů hlavně v Asii a na Středním východě je pro rozprašování dezinfekce především na veřejných prostorách, jako jsou například parky, železniční stanice, letiště, chodníky a mnoho dalších.

Drony se zásobníky až na deset litrů dezinfekce se takto používají například v Číně nebo Indii. V Indii dokáží takto postříkat až dvacet kilometrů za jeden den. Drony navíc v průběhu postřiku po celou dobu můžou sledovat situaci ve městě a sdílet data. Současně se uvádí, že drony dezinfikují až padesátkrát více plochy než tradiční metody, a hlavně ochraňují lidské operátory dronů z přímého dosahu rozprašování.

Takto vypadá využití dronů k rozprašování dezinfekce na chodnících a ulicích v Indii:

Měření teploty

Některé státy zkoušely využití dronů i pro měření tělesné teploty osob, aniž by pracovníci museli být v blízkosti kontrolovaných jednotlivců. Tato metoda ale zatím většinou vyžaduje ověření manuální metodou, zejména kvůli potřebné kalibraci termokamery, různorodému okolnímu prostředí s proměnlivou teplotou i s ohledem na použitou termokameru na dronu.

Přenos léků, krevních vzorků a zásilek

Kromě leteckého monitorování postižených oblastí patří mezi největší přínos v takové krizi využití dronů pro přepravu léků, ochranných pomůcek, jako jsou roušky nebo respirátory, rychlotestů, mobilních telefonů a dalších menších zásilek bez nutnosti kontaktu s postiženými. 

Také se ukazuje, jak může obzvlášť v některých zemích mít velký význam zavedení přepravy léků a krevních vzorků pomocí dronů, kdy drony mohou převážet například vzorky krve mezi odběrnými místy vzdálenými desítky kilometrů rychleji. A to bez ohledu na intenzitu pozemní dopravy, včetně ohledu na životní prostředí.

VTOL dron pro přepravu zásilek
Autor: RigiTech

VTOL dron pro přepravu zásilek

Podobně mohou být pomocí dronů doručeny základní potraviny pro lidi s nařízenou karanténou. Takto lze dopravovat i léky a další důležité pomůcky, bez rizika pro zaměstnance přepravních společností nebo záchranářů.

Sítě doručovacích dronů tak mohou nabídnout efektivní logistiku především na venkovských oblastech.

Velký potenciál využití v Česku

Z uvedených možností nasazení dronů v nouzovém stavu a z podobných zkušeností ve státech s velkým růstem počtu nakažených a s pomocí soukromých subjektů je patrné, že by drony mohly značně pomáhat i v České republice.

V Česku je téměř 600 profesionálních subjektů, které mají povolení k leteckým pracím a mohly by potenciálně pomoci s nasazením pro určité scénáře. Kromě základního monitoringu je potřeba se více zabývat využitím dronů pro přepravu zásilek, především těch lékařských, které mají velký význam a mohou zachraňovat lidské životy nejen nyní v době nouzového stavu, ale i poté, až se postupem času vrátíme k normálnímu životu.

tip Malina MM_K

Pro zajištění bezpečnosti ve vzdušném prostoru, správu operací dronů ve vzdušném prostoru a potřebnou digitalizaci by měl pomoci rozvoj systému U-Space, který je nasazen již od roku 2018 na Řízení letového provozu ČR a funguje pro okolí pražského letiště v CTR.

Tento systém správy vzdušného prostoru pro drony už má vytvořené oficiální stanovisko od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) z letošního března. Evropská komise by ho měla ještě letos adoptovat, což znamená, že by pro tento systém měla být vyhlášena příští rok nová evropská legislativa s přechodným obdobím pro zavedení v celé Evropské unii. Současná krize by mohla tento způsob digitalizace vzdušného prostoru pro drony, včetně potřebné komunikace, urychlit.