Hlavní navigace

První olympiáda kompletně z cloudu. Jak vypadá počítačové centrum her?

Autor: Jan Sedlák
Jan Sedlák

Informační systémy zimní olympiády v jihokorejském Pchjongčchangu poprvé nebudou sídlit v místě konání, ale v cloudu. Centrála je v tisíce kilometrů vzdáleném Španělsku.

Doba čtení: 6 minut

Čtvrť Sant Martí v Barceloně v posledních letech prošla výraznou modernizací a vedle širokých ulic, prvků smart city, konferenčních budov a obchodních center je posetá mrakodrapy. V jedné z těch méně nápadných staveb je místnost s několika řadami počítačů a displeji nad nimi. Připomíná velín někde v NASA nebo jiné podobné dohledové centrum.

Prostory mají název Central Technology Operations Center (CTOC) a jsou důležitou součástí toho, jak proběhnou letošní zimní olympijské hry v jihokorejském Pchjongčchangu (PyeongChang). Druhým takovým centrem je Integration Test Lab (ITL) v Madridu.

I když už si organizátoři hodně věcí vyzkoušeli při letních hrách v brazilském Riu, pro Koreu budou vůbec poprvé informační systémy plně provozovány z cloudu a dvě španělská centra se o ně budou starat na dálku.

Víza, vstupy, výsledky, videa

Jednou z takto poháněných služeb bude například aplikace myInfo, kterou mohou akreditovaní účastníci (sportovci, trenéři, televizní stanice, tisk a podobně) využívat pro sledování veškerých informací, výsledků a také prohlížení videí. Přes cloudový systém bude kompletně pracovat olympijský tým včetně 36 tisíc dobrovolníků.

Jak vypadá operační IT centrum v Barceloně pro olympijské hry? Podívejte se:

Přes cloud poběží i kritičtější technologie. Akreditační systém pro více než 200 tisíc lidí umožní rozpoznávání obličejů a také bude napojen na systémy policie a imigračních úřadů. Vedle bezpečnosti to umožní lépe pracovat s vízy.

Cloudově poháněný je i informační systém servírující výsledky a sportovní informace. Jakmile rozhodčí na sportovišti zadá údaje, do 0,3 sekundy se mají objevit v koncových zařízeních médií nebo komentátorů. Ti si také budou moci přes cloud prohlížet historické a aktuální statistiky, informace o účastnících her a vše porovnávat.

Z dohledového centra v Barceloně se bude řešit také kybernetická bezpečnost. Při hrách v Riu podle oficiálních údajů došlo k 570 milionům bezpečnostních incidentů. Bezpečnostní tým mimo jiné sleduje informace na sociálních sítích, ze kterých se snaží případným akcím předcházet.

Celkově bude z cloudu provozováno více než 50 kritických IT aplikací. V případě nadcházejících letních her je číslo ještě větší, tam už se počítá s více než 80 aplikacemi. Mimo tento cloudový provoz stojí doručování videopřenosů, které si řeší televizní stanice separátně. To, jak velký datový tok takový provoz vytvoří, organizátoři nekomentují. Stejně jako výši úspor v nákladech.

Z místa konání do cloudu

V cloudu jsou provozovány dva základní systémy, které se dále dělí na menší jednotky. Prvním ze systémů je Olympic Management System (OMS). Ten obsahuje portál pro zaměstnance a dobrovolníky, systém pro akreditace a sportovní záznamy a informace z kvalifikací. Druhou částí je pak systém Olympic Diffusion System (ODS), pod který spadají výsledky doručované do mobilních aplikací a na web nebo informační systém pro komentátory.

Sběr dat na olympiádě
Autor: Atos

Sběr dat na olympiádě

Předchozí model fungování olympijského IT vypadal tak, že si provozovatelé her vybrali lokálního partnera, u kterého se hostovala fyzická serverová infrastruktura. Typicky šlo o lokalitu v městě konání či někde poblíž. Organizační komise her byla také zodpovědná za vztah s dodavateli IT.

V hostitelském městě se vybudovala integrační testovací laboratoř, alokoval se sem tým zodpovědný za aplikace a samotné technologie a provedl se nábor lokálních zaměstnanců. Technický tým s více než 164 lidmi pak seděl na místě, v technologickém dohledovém centru (TOC).

V novém cloudovém modelu je za hosting, cloud a provoz aplikací a služeb plně zodpovědná francouzská společnost Atos, která jako hlavní IT partner olympijských her funguje od Salt Lake City. Služby provozuje ze svého Canopy Cloudu umístěného v datacentrech v Evropě. Testovací laboratoř ITL pracuje na dálku z Madridu.

Díky provozu v cloudu je možné simulovat prostředí z lokality olympijských her. Vztahy s dodavateli rovněž řeší Atos. Velká část aplikačního týmu sedí v CTOC centru v Barceloně a lokálně se nabírá pouze omezený počet lidí. CTOC také na dálku podporuje stále přítomný TOC tým.

Z tisíce na dvě stě serverů

„Dříve jsme všechny servery musely navézt do místa konání, tam je zprovoznit a po skončení her zase odvézt. Nyní jsme většinu výpočetního výkonu přesunuli do cloudu, což nám umožňuje mít jedno centrální prostředí a to pak využívat v rámci více soutěží,“ popisuje Angels Martin Munoz, která v Atosu vede sekci pro olympijské hry a další akce. Hlavní jádro tak není nutné neustále nákladně přesouvat.


Autor: Jan Sedlák

Přechod do cloudu také znamená, že se z více než tisícovky fyzických serverů podařilo jejich počet snížit na dvě stovky. Tyto zbývající fyzické jednotky jsou umístěny v místě konání pro operace, kdy je třeba co nejnižší latence či lokální předzpracování informací.

Atos připravuje více akcí najednou. Zatímco se chystá obsluhovat hry v Koreji, už dělá také na hrách v Tokiu v roce 2020. Podobně se postupovalo v Pchjongčchangu. První lidé do místa konání dorazili už v roce 2014 po skončení her v Soči. V roce 2015 se začalo připravovat jádro sítě v Koreji, Barceloně a Madridu, v roce 2016 se v Barceloně rozjela stavba systémů, v roce 2017 se průběžně integrovalo a testovalo. „Proběhlo přes 100 tisíc hodin testů. U letních her je to pak přes 200 tisíc,“ uvádí Munoz.

Atos v podstatě funguje jako integrátor více služeb a technologií. Canopy Cloud běží v hlavní lokalitě v Nizozemsku a má ještě jednu záložní lokalitu. Provozuje ho přímo Atos, který staví na serverových technologiích od Dell EMC. Konkrétně se využívá konvergovaná infrastruktura dříve známá jako VCE, která původně vznikla jako samostatný joint-venture mezi EMC a Ciscem a po akvizici spadla pod Dell.

Softwarová část využívá open source technologii Cloud Foundry, aby se předešlo vendor lock-inu. Stejně tak se staví otevřená API pro propojování.

Čínská Alibaba

Data se čerpají z více zdrojů – což platí třeba i o dodavatelích informací o počasí. Francouzi propojují další technologické partnery (například Samsung, Panasonic, Omega), mediální domy (Reuters, AP a další), systémy olympijské komise a organizačního výboru, státní správu. Na přenosu dat se pak spolupracuje s lokálními providery a na globální úrovni s firmou Akamai.


Autor: Jan Sedlák

Atos už část cloudových aplikací testoval při hrách v Riu – „ven“ posílal asi 60 procent operací a spolupracoval s brazilským telekomunikačním hráčem Embratel.

Mezinárodní olympijský výbor na loňském ročníku Světového ekonomického fóra oznámil, že se dohodl s čínskou internetovou společností Alibaba Group, která má být až do roku 2028 oficiálním cloudovým poskytovatelem her (Alibaba Cloud/Aliyun) a zároveň hlavním partnerem v e-commerce. Firmy jasně neupřesnily, jaký to má mít vliv na Canopy Cloud, Atos ho nicméně má provozovat minimálně do her v roce 2024.

Atos přesně neuvádí, jaké náklady jsou s provozováním IT infrastruktury pro olympijské hry spojeny. Cena za celek se v Riu údajně měla pohybovat někde kolem 1,5 miliardy dolarů. Na přípravy letošního ročníku Atos průběžně nasadil 3500 lidí.

Evoluce her k mobilům a IoT

To, jak se z hlediska IT olympijské hry obhospodařují, koresponduje s vývojem technologií jako takových. V devadesátých a nultých letech provozovatelé spoléhali na lokální fyzické servery, kabelová spojení, telefony, informační kiosky a případně webové stránky. Po roce 2012 se jejich přístup začal měnit.

K fyzickým sítím se přidaly sítě bezdrátové a zejména se objevil iPhone. Nástup chytrých telefonů znamenal i příchod sociálních sítí, mobilních aplikací, rychlých mobilních sítí a okamžitých výsledků. Rozjela se virtualizace serverů, mnohem více se začala řešit kybernetická bezpečnost nebo zpracování dat.

Organizátoři věří, že pro klání v roce 2020 už bude nutné počítat s technologiemi, jako je umělá inteligence, prediktivní bezpečnost a internet věcí, kterému se říká „Olympics of Things“. Něco naznačuje například už v Riu nasazený masivní kamerový monitorovací systém schopný vyhodnocovat řadu situací (rozpoznávání obrazu se rychle vyvíjí) nebo zapojení technologií Intelu pro virtuální realitu a 360stupňová videa. Pro následující hry v Tokiu má být například k dispozici mobilní aplikace TOYKO2020, která má některé novinky nabídnout. 

Našli jste v článku chybu?