Proč chcete vrátit Rádio Wave do analogu?
Mám pro to dva důvody. Jednak si myslím, že by bylo škoda, aby vynaložené úsilí a miliony korun investované do tohoto projektu skončily coby internetová stanice pro pár nadšenců. Přijde mi to z hlediska efektivity nakládání s veřejnými prostředky velmi nehospodárné. Ale tím hlavním důvodem je fakt, že tu dvacet let schází veřejnoprávní rozhlasová stanice, která by se specificky zaměřovala na mladé lidi a nemainstreamovou kulturu. Hodně cestuji, a jezdím přes Rakousko, kde poslouchám tamní veřejnoprávní stanici FM4. V Praze si ji občas naladím přes internet. Přijde mi škoda, že jsou u nás lidé, kteří mají blízko k alternativní kultuře a mají vkus mírně mimo mainstream, úplně opomíjeni. A zatímco se vynakládají obrovské prostředky na stanice všeho možného druhu, mladí lidé z toho úplně vypadávají. Luxus, jaký mají Pražané, kteří mohou poslouchat alternativní Radio 1, ve zbytku republiky nemají. Proto bych chtěl, aby Rádio Wave, které nyní poslouchám přes internet, nemohli naladit jenom Pražané a Středočeši, ale pokud možno lidé ve všech městech, kde jsou vysoké školy. A v budoucnu aby vysílalo snad i celoplošně.
Nebylo by praktičtější vytvořit podmínky pro to, aby Český rozhlas mohl konečně zahájit vlastní digitální vysílání v systému T-DAB? V něm by Rádio Wave vysílalo celoplošně od začátku.
To by určitě bylo správné, ale osobně vůbec nedokážu odhadnout, kdy tenhle proces skončí a jakou bude mít dynamiku. Rozhodně by bylo dobré, aby se digitalizovalo co nejrychleji, aby svoboda výběru byla co největší, ale teď se mi zdá, že je možné úplně snadno změnit drobnou věc v zákoně a znovu legalizovat vysílání Rádia Wave v analogovém formátu. Tímto jednoduchým krokem můžeme zužitkovat úsilí, které do této stanice vkládá skupina nadšených lidí, podporovaných panem ředitelem Kasíkem a zpřístupnit ho tak mnohem většímu počtu posluchačů. Je to ten nejjednodušší krok, ale to nevylučuje, aby rozhlasová digitalizace pokračovala.
Říkáte „znovu legalizovat“ vysílání Rádia Wave v analogu. Současná Rada ČRo vysílání Rádia Wave v analogu odmítá. Argumentuje, že tato stanice vznikla jako digitální a nemá v analogu co dělat. Výklad současného zákona není jednoznačný. Neobáváte se, že radní budou u zákonodárců lobovat za to, aby pro vaši novelu nehlasovali?
Změna zákona už prošla připomínkovým řízením jak u Ministerstva průmyslu a obchodu, tak u příslušných parlamentních výborů a získala podporu. Potom ji ale Ministerstvo průmyslu a obchodu stáhlo z parlamentu, protože šlo o celý balík změn zákona o elektronických komunikacích. Považoval bych za velkou škodu, kdyby to takto skončilo. Vyňal jsem tedy z původní novely pasáže, které se přímo týkaly Rádia Wave a udělal jsem z nich jednoduchou novelu, která by podle mého názoru mohla projít. Uvědomuji si ale, že existence poslouchaného rádia zaměřeného na mladé, což je velmi cenná skupina posluchačů, může být trnem v oku komerčním rádiím. Nic proti nim nemám, ale myslím si, že je už třeba jednoznačně prosadit veřejný zájem posluchačů o takto formátovanou veřejnou stanici. Existují všechny předpoklady proto, aby návrh prošel. Všechno ostatní jsou výmluvy.
Váš návrh počítá s analogovým vysíláním Rádia Wave pro maximálně 40 procent obyvatel České republiky. Jak jste přišel na to číslo? Původně jsme mluvili o celoplošném vysílání.
Vzešlo z jednání při debatách ve Sněmovně a s Ministerstvem průmyslu a obchodu jako průchodné.
Takže pokrytí 50, 60 nebo 70 procent by neprošlo?
Samozřejmě existuje velký tlak různých zájmových skupin. Myslím si, že je lepší dělat „drobečkovou politiku“, protože pokud bychom šli nad rámec toho, co je napsané v této novele, garantuji vám, že by to neprošlo. Proto je lepší začít na tomto čísle a pro příští volební období, pokud zelení usednou v parlamentu, budu rozhodně usilovat o to, aby se záběr Rádia Wave rozšířil. Ale už teď by bylo velkým úspěchem, kdyby se podařilo Wave dostat minimálně do toho rozsahu, v jakém začal vysílat před třemi lety, ne-li vyšším.
Myslíte pražský a středočeský vysílač Cukrák?
Ano.
Generální ředitel ČRo Václav Kasík nedávno Lidovým novinám řekl, že by rozhlas dokázal pro toto vysílání uvolnit pět kmitočtů, na kterých teď analogově vysílají jiné jeho stanice. Konzultovali jste spolu váš návrh?
Ano, pana ředitele jsem kontaktoval a konzultoval jsem s ním tento návrh. Věděl jsem z jeho dřívějších prohlášení, že mu na tomto projektu velmi záleží. Vzhledem k tomu, že obsah novely neznamená žádnou nutnost žádat úřady o další nové frekvence, protože by rozhlas pro analogové vysílání Rádia Wave použil některé ze svých stávajících frekvencí, je to i pro samotný rozhlas zajímavé řešení. Jde mi také o určité symbolické potvrzení toho, že stát a politici jasně vnímají potřebu udělat něco pro skupinu lidí, které je podle mě dlouhodobě opomíjená.
Nejde jen o otázku kvality a vkusu komerčních rádií, ale také o to, jak se nakládá s krajinou, s veřejným prostorem a veřejnými statky. Když přijíždím do Prahy, týden po týdnu vidím, že město začíná čím dál tím dřív na Vysočině. Člověku je zle z toho, když vidí, jakým naprosto nedůstojným a nešetrným způsobem se vydávají povolení na stavby různých skladů a jiných oblud a z české krajiny se stává jedna zastavěná plocha bez jakékoli stopy veřejného zájmu. Živě komunikuji s českou obcí architektů, s níž jsem ještě jako ministr školství podepsal určité memorandum o krajině, které podtrhuje důležitost vzdělávání lidí od útlého věku k citu pro krajinu, pro její estetiku a hodnotu. Protože když se podíváte na to, jakým brutálním způsobem se rozrůstá sídelní kaše v okolí českých měst, jak se spekulativně a často protiprávně z půdy, která nebyla určena pro zástavbu, stala satelitní městečka, která nakonec lidem stejně to štěstí nepřinesou, je vám z toho zle.
A tohle všechno těm mladým vysvětlí Rádio Wave? Abychom se dostali zpátky k tématu.
Ne, to jsem trochu odběhl, ale chci říct, že pro mě je otázka Rádia Wave otázkou principiální. Netýká se pouze jediné rozhlasové stanice. Sledoval jsem celý příběh Rádia Wave zpovzdálí a říkal si, že se nemusím montovat úplně do všeho. Ale vnímal jsem ho s obrovskou emocí a říkal si, že tohle je přesně to, co schází. V jeden moment jsem si řekl, že se do toho už musím vložit, protože jsem tu jako poslanec mimo jiné od toho, abych se vkládal do věcí, kde je ohrožen veřejný zájem. Cítil jsem, že se tady odehrává malá, ale strašně důležitá bitva o to, jestli veřejný zájem v tomhle konkrétním případě zvítězí nebo ne. Jednoznačně je veřejným zájmem, aby existovala taková stanice pro mladé. Probíhá řada podobných bitev, které jsou marné, ale přesto je dobré je bojovat, protože každý milimetr, o který ustoupíme při obhajobě veřejného zájmu, se projeví na kvalitě celé naší demokracie.
Neměl jste jako ministr školství větší šanci prosadit návrat Rádia Wave do analogu? Nejsou vaše možnosti coby řadového poslance menší?
Ne, z hlediska samotného legislativního procesu to tak není. Čistě symbolicky, jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy, se to dalo myšlenkově propojit. Ale z hlediska legislativního procesu je to poslanec, kdo předkládá novely a pozměňovací návrhy. Teď bude strašně moc záležet na tom, až se budou na konci srpna a na začátku září připravovat poslední dvě schůze sněmovny v tomto volebním období, aby se novela vůbec dostala do programu. Bude obrovský přetlak zákonů a tisků, které budou chtít různí poslanci zařadit, a už teď je jasné, že se tam všechny nevejdou. Že to, co bude jen mírně nepohodlné pro jednu nebo druhou velkou stranu, bude z pořadu jednání vyhozeno. A teď jde o to, jestli já a občanská společnost okolo tohoto tématu dokážeme vytvořit takovou atmosféru, kdy si poslanci nedovolí tento tisk vyřadit z jednání sněmovny. Pokud se můžu prostřednictvím tohoto rozhovoru obrátit na čtenáře, tak pakliže jim na tomto tématu alespoň trošku záleží, ať kontaktují poslance ve svých volebních obvodech, pošlete jim e-mail, nebo jim zatelefonujte a řekněte, že chcete, aby před koncem tohoto volebního období vznikl prostor pro to, aby se Rádio Wave vrátilo do analogu. Mají možnost to udělat a my můžeme už letos v říjnu vrátit Wave do analogového vysílání.
Jednal jste o tomto svém návrhu třeba se sněmovní komisí pro sdělovací prostředky?
S některými jejími členy ano.
A jak se na něj tvářili?
To je dobrá otázka. Nikdo se netvářil, že je proti.
A tvářil se někdo, že je pro?
(krčí rameny)
Nevnímal to někdo jako předvolební téma Strany zelených?
Za politické téma se dá považovat úplně všechno. V politice to je tak, že nemůžete vytáhnout něco a zároveň se tvářit, že to není politické. Úplně explicitně říkám, že tato kauza došla tak daleko, že jsem se do ní rozhodl vložit bez ohledu na to, jestli jsou volby nebo ne. Záleží mi na tom, aby tady Rádio Wave bylo. Jestli to někdo vnímá jinak, ať si to tak vnímá, je mi to jedno. Pro mě je důležitá věc samotná. Od jednotlivých členů mediální komise jsem zaznamenal, že jsou v zásadě pro, že s tím nemají problém a proto pevně věřím, že až dojde na lámání chleba, tento zákon podpoří.
Zmínili jsme pět frekvencí, které by měl Český rozhlas uvolnit pro analogové vysílání Rádia Wave. Jestliže je vezmete některým stávajícím stanicím ČRo, může se opakovat problém z doby startu Rádia Wave, kdy některým posluchačům ve středních Čechách přestalo vysílat regionální studio ČRo. Může se to obrátit proti rozhlasu, protože zase napíše pár babiček stížnost k Radě ČRo.
Tak je potřeba, aby stonásobně víc lidí napsalo radě, že chtějí Wave. Nemám vůbec nic proti babičkám, i ony mají mít svůj rozhlas. Ale třeba dnešní Radiožurnál má takovou dramaturgii, že je právě pro babičky. Nemyslím to nijak pejorativně. Vezměte si, jak otřesného vkusu některých hudebních dramaturgů jsme svědky například na Radiožurnálu. Vždyť to je hrozné. Mám pocit, že se vedení rozhlasu konečně objevil někdo, kdo chápe potřebu oslovit i generaci lidí, kteří jsou dlouhodobě neoslovení a kteří jsou ponecháni napospas naštěstí obdivuhodně vytrvalým projektům, jako je Radio 1. Ale to je pouze otázka Prahy. Pak jim zbývají už jen dost nevkusná komerční rádia, která si to, co vysílají, stanovují na základě nějakého algoritmu v počítači. Nějaký počítač pak stanovuje hranici vkusu. Úplně se rezignuje na nějaký veřejný zájem do toho vkusu mluvit. Proto si myslím, že bude rozhodující právě teď přes letní prázdniny, kdy budou probíhat různé hudební festivaly, aby posluchači psali poslancům, členům Rady Českého rozhlasu i panu řediteli Kasíkovi. Spamujte je, napište jim, že vám na tom záleží a že chcete, aby se Wave vrátil do analogu.
To se nám ten rozhovor trošku zvrhává do aktivismu.
Co jiného mám dělat?
Když je ředitel Kasík tak dobrý, proč už dávno nezměnil hudební dramaturgii na Radiožurnálu, která se vám tak nelíbí? Rozhlasu šéfuje deset let.
Nejsem expert na rozhlasovou dramaturgii, mluvím jako konzument rozhlasových vln, který dnes nemá svobodu volby. Nedělám nic jiného, než že se snažím plédovat za větší svobodu volby, protože se cítím jako občan a konzument rozhlasu opomíjený. Na Radiožurnálu jsou sice nejlepší zprávy, ale zároveň je to proloženo tak brutálním nevkusem, že mi to okamžitě zkazí náladu a celý den. Proč nemůže existovat stanice, která má na jednu stranu kvalitní zpravodajství, a na druhou stranu pořady a takovou dramaturgii, která by netahala za uši? Takových lidí, jako jsem já, jsou podle mne statisíce. Jenom se nikdy nespojili a neřekli, aby se to změnilo.
Ale je opravdu tou správnou cestou vracet Rádio Wave do analogu? Ti, co ho chtějí poslouchat, se k němu stejně dostanou: přes internet, kabel, satelit, digitální vysílání České televize.
A co když řídíte auto?
Nemám řidičák.
Aha. Já si také surfuju na internetu, pokud jedu vlakem. Ale myslím si, že třeba rakouské FM4 je skvělý prototyp takového rádia, které vysílá jednou za hodinu německy, anglicky a francouzsky zprávy. Je tedy otevřené pro celou komunitu lidí, kteří v Rakousku studují a pracují. Jsou na něm pořady a festivaly, prostě to rádio drží prst na tepu doby. V Praze poslouchám Radio 1, ale vždycky v celou hodinu přeladím na Radiožurnál kvůli zprávám. Pak se vrátím na Radio 1. Stát je sám proti sobě, když vynakládá obrovské peníze na neefektivní kampaně proti AIDS, drogám podobně, a přemýšlí, jak je horko těžko dostat k mladým lidem. Přitom může za velmi levný peníz celou tuto generaci a sociální skupinu lidí připoutat k projektu, který je bude systematicky oslovovat. Stát je hloupý, že to nepochopil už dříve.
Když se vaše novela dostane na jednání jedné z dvou posledních schůzí sněmovny před podzimními volbami, kdy bychom se mohli dočkat návratu Rádia Wave do analogu?
Nevím, to by záleželo na rozhlasu.
Od kdy by měla novela platit?
Tuším, že účinnost tohoto zákona je určená vydáním ve Sbírce. To znamená ve chvíli, kdy ho po schválení parlamentem podepíše prezident. Do konce roku tedy může být Wave zpátky v Praze.
Počítá se také s nějakými frekvencemi navíc kromě těch pěti, které by rozhlas odebral některým svým stávajícím stanicím? Požádá si rozhlas o přidělení dalších analogových kmitočtů pro Rádio Wave?
Zatím ne, protože to je předčasné. Nemyslím si, že bychom měli šanci uspět s touto novelou, kdybychom byli neskromní. Určitě by se objevil velký protitlak, a proto si myslím, že je lepší jít postupně. Vrátit Wave mezi lidi, zvýšit jeho poslechovost. Později přemýšlet, jestli má smysl pokrytí rozšířit na univerzitní města a pak třeba uvažovat o celoplošnosti.
Takže rozhlasu by schválením vaší novely nevznikly žádné náklady navíc, pouze by přeskupil frekvence, na kterých už stejně vysílá?
Ano, přesně tak.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
