Hlavní navigace

OneWeb míří k bankrotu. Nemusí to být poslední krach plánovaných LEO konstelací

31. 3. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Bankrot vyhlásilo za posledních 20 let mnoho firem, které se snažily o stavbu a provozování družicových konstelací na nízké oběžné dráze. Vlastně téměř všechny.

Proinvestovali 3 miliardy dolarů a povedlo se jim vypustit přibližně jen desetinu z plánovaných satelitů. Nedohodli se s hlavním investorem a teď asi úplně končí. OneWeb se zařadil do historie jako další neúspěšná firma na stavbu vesmírné konstelace poskytující vysokorychlostní internet kdekoliv na Zemi.

Pátek 27. března 2020 překvapil nejednu firmu z oblasti vesmírného průmyslu informací, že společnost OneWeb podala sama na sebe dobrovolný návrh na konkurz. V prostředí USA to znamená, že pokud soud v USA návrh přijme, nastane jedna z těchto možností:

  • aktiva firmy se rozprodají a společnost zanikne
  • společnost projde reorganizací a bude existovat dál

Obávám se, že pravděpodobnější je varianta zániku. Šance, že firma projde reorganizací a bude nadále budována, je méně pravděpodobná.

Příčinou je podle prohlášení firmy panika na trzích kvůli fenoménu dnešní doby, COVID-19. Tedy problémy se zajištěním dalšího financování, které v poslední době zkrachovalo při jednání s investorem SoftBank o přísunu dalších peněz. 

Od svého vzniku firma OneWeb získala a proinvestovala od investorů přes 3 miliardy dolarů. Za ty se povedlo vypustit celkem 74 satelitů a v různých formách rozpracovanosti postavit kolem 20 pozemních přepojovacích stanic. 

K plné funkčnosti však OneWeb plánoval a potřeboval více než 40 pozemních stanic a 650 satelitů – z čehož se mu podařilo vypustit jen něco málo přes 10 procent. Pozemních stanic plánovali přes čtyři desítky, tudíž přibližně druhou polovinu pozemních přepojovacích stanic firma nezačala ani stavět. Firma nestihla zahájit ani omezený komerční provoz, byť jej plánovala.

Ať už je COVID-19 tím jediným a hlavním důvodem k finančním těžkostem, anebo ne, je to opět připomenutí, že:

„LEO is hard“

Mezi lidmi z vesmírného průmyslu se mnoho let opakuje poučka: „LEO is hard“, v překladu tedy, že jakýkoliv byznys na nízké oběžné dráze (Low Earth Orbit) je těžký, tedy hlavně drahý. 

Stavba a vypouštění množství satelitních družic do této části vesmíru je nákladná kvůli nutnému vyššímu počtu družic na pokrytí celého povrchu Země, dále se zde projevuje kratší životnost samotných družic v porovnání se satelity mířícími na geostacionární dráhu. 

A proč to mají družice na nízké oběžné dráze těžší? Akumulátory jsou více namáhány a družice musejí také častěji manévrovat pro udržení správné pozice. A ještě se k tomu také mohou přidat problémy s radiací v podobě Van Allenových pásů.

OneWeb nebyl první a nemusí být poslední

Bankrot vyhlásilo za posledních 20 let mnoho firem, které se snažily o stavbu a provozování družicových konstelací na nízké oběžné dráze. Vlastně téměř všechny. A to se tyto firmy pokoušely vypustit a provozovat jen desítky, případně nižší stovky družic.

Smutné prvenství a zároveň unikátnost si drží Iridium, které po bankrotu nový investor koupil za zlomek ceny. A to byla konstelace, kterou se podařilo dokončit a jejíž služby byly před podáním návrhu na bankrot komerčně spuštěny. Jedním z důvodů neúspěchu původní sítě bylo špatné zacílení na zákazníky.

Bankrot pak potkal i další firmy jako Orbcomm a Globalstar. Řada investorů se začala investicím do satelitních projektů vyhýbat a častá argumentace tehdejší doby byla ve stylu: „6 miliard amerických dolarů pryč a Motorole se to s Iridiem nepodařilo, tak komu jinému by se to mělo podařit?“ 


Autor: Iridium

Historický otisk webové stránky z roku 2000 informující o bankrotu a plánovaném zničení necelé stovky družic systému Iridium. Nakonec se noví investoři našli a odkoupili veškerá aktiva společnosti za pár desítek milionů dolarů. K záchraně systému a družic tehdy pomohly záruky ze strany vlády USA. Podobná stránka s výsledkem bankrotu se může objevit za pár měsíců i na stránkách OneWebu.

Konec už po prvním vyneseném satelitu

Ostatně i to bylo jedním z důvodů, proč nedopadl ani zamýšlený projekt Teledesic, který chtěl poskytovat připojení k internetu kdekoliv na Zemi. Teledesic byl vlastně svým způsobem velmi podobný projekt OneWebu, jen s tím, že Teledesic měl počátky v 90. letech. Nepomohlo ani to, že jedním z hlavních investorů byl sám Bill Gates.

Teledesic měl být prvním poskytovatelem vysokorychlostního internetu z vesmíru a počtem družic byl velmi podobný záměru firmy OneWeb, ale po bankrotu Iridia a Orbcommu byly práce na Teledesicu definitivně oficiálně zastaveny v říjnu 2002. 

Jediný testovací satelit vyslal Teledesic do vesmíru v roce 1998 a práce na projektu po neúspěchu Iridia časem zpomalovaly, až se zastavily úplně.

Starlink od SpaceX a Kuiper od Amazonu budou pod větším tlakem

Starlink plánuje vypustit tisíce družic, zatím jich má ve vesmíru funkční tři stovky. Amazon a jeho projekt Kuiper plánuje také tisíce družic, ale ještě žádnou vypuštěnou nemá.

Historie se opakuje. I Elon Musk se nedávno nechal slyšet, že si je vědomý toho, že všechny dosavadní snahy na vytvoření konstelací nabízející celosvětový internet zkrachovaly. Všechny.

Určitým etalonem ziskovosti a poučením z chyb je dodnes existující síť Iridium, která má od roku 2019 v provozu svou dokončenou druhou generaci satelitů Iridium NEXT. Ta ale nikdy nechtěla poskytovat vysokorychlostní internet, není na to ani stavěna. 

Satelitní síť Iridium má necelou stovku satelitů a profiluje se na jiný druh zákazníků se svým „midbandem“ s rychlostmi v řádech stovek kilobitů a nízkou latencí. Historických zkušeností s hledáním zákazníků pro satelitní služby má ale Iridium více než dost. Navíc i finanční výsledky firmy prozradí, kde firma vidí potenciál.

Jako návštěvník jsem se zúčastnil Mezinárodního kongresu provozovatelů satelitních sítí a investorů v roce 2017 v Paříži a už tehdy se vedly „nekonečné debaty“ nad megakonstelacemi a jaké možnosti či problémy mohou přinést z pohledu ekologie, udržitelnosti atd. Někteří zkušenější už tehdy říkali: „Svět chce internet. I satelitní vysokorychlostní připojení. Ale nechce za něj platit.“

BRAND24

Mýlili se? Změní to Starlink a Kuiper? Nechme se překvapit, ale investoři začínají být opatrnější.

Text původně vyšel na soukromém webu autora.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se momentálně pohybuje v telekomunikacích. Volnočasově se byl podívat ve firmách Iridium, SpaceX, Thales, Orbital. Počátkem roku 2017 v Borském parku v Plzni zkoušel funkčnost prvního satelitu Iridium NEXT druhé generace – SV106.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).