Hlavní navigace

Názor k článku Panasonic TX-L32E5: solidní investice pro přemýšlivé od anonym - Tak tento televizor máme doma ani ne šest...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 26. 7. 2012 14:55

    bez přezdívky

    Tak tento televizor máme doma ani ne šest dnů. Vynikající 100 Hz CRT Philips z konce roku 1994 se rozhodl stávkovat (pravděpodobně vysokonapěťové trafo; no, snad ještě půjde opravit, hraje, či momentálně hrál, totiž dodnes výborně), a tak dětičky dostaly ke koukání do pokoje tento nový televizor. A já tak konečně mám možnost v klidu bezprostředně srovnávat obraz z plazmové televize a z televize LCD-LED.
    K samotné recenzi - v zásadě ve všem s autorem souhlasím, dokonce i vynikající nízkou spotřebu EE jsem naměřil shodnou; ale záleží na nastaveném obrazovém režimu. Takže jen několik poznámek:

    1) Vstupem do EPG (tlačítko GUIDE na dálkovém ovladači) sice máme k dispozici pouze přehled stanic a k nim příslušných programů bez podrobnějších popisů, ale tyto můžeme zmáčknutím tlačítka „i“ vyvolat. Tento postup mi vůbec nevadí, jak jinak by se na obrazovku měly vtěsnat v seznamu stanic rovněž informace k jednotlivým programům přímo? Režim „i“, tedy informace o daném programu, je ovšem z hlediska ovládání poněkud postaven na hlavu. Pravda – taktéž zde platí: Kdo tohle vymyslel…?! Totiž nevlezou-li se informace na jednu stránku a musíme v ní listovat, pak jsou k takovémuto běžnému a logickém kroku kurzorová tlačítka okolo „OK“, a vlastně vedle tlačítka „i“, k ničemu. K dalšímu textu se nedostaneme jinak, než přes tlačítko vpravo dole na DO, jímž se běžně posunují předvolby programů tam a zpět?!! Přitom – pokud chceme zobrazit informace o právě sledovaném programu přímo prostřednictvím tlačítko „i“, pak stránkami textu listujeme pomocí kurzorů kolem „OK“. Této dvojakosti skutečně nerozumím, nechápu ji, a výrobce by ji měl změnit v režimu GUIDE směrem ke kurzorům.
    2) Dálkový ovladač, byť jeho uspořádání autor již v některé minulé recenzi jiného tv Panasonic chválil, mně v určitém ohledu připadá „rozházený“. Zkuste třeba ve tmě zmáčknout například tlačítko „ASPECT“ z běžné polohy držení. Nelze bez posunování ovladače v ruce. Nejhorší samozřejmě je listování v EPG přes volbu GUIDE; prostě přesouváte ovladač v dlani shora dolů. Zkoušeli „tvůrci“ v Panasonicu, jak hodně se jedná o nepraktické řešení?
    3) K ovládání ještě něco navíc – v různých diskuzích i mimo zdejší web jsem si povšimnul, jak často majitelé tv Panasonic brblají na přepínání předvoleb, na 3s prodlevu. Lehká rada, na níž ovšem bez náhodného zjištění málokdo přijde. Chcete-li zadat předvolbu např. 9 z předvolby 21 bez čekání, zadejte na ovladači 009. Pak k přepnutí na zvolenou předvolbu dojde ihned. Nebo z trojky na 25 zadejte 025. A nečekáte  Teletext s obrazem zvolíte přes MENU v módu TEXT. Taky tam najdete intenzitu kontrastu zobrazování teletextu. Nu a poslední novinka, na kterou jsme se ženou přišli (taky náhodně) asi před měsícem na „hlavní“ plazmě v obývacím pokoji a která nás potěšila: Zmáčknete-li během sledování programu horní šipku kurzorových tlačítek, vyvoláte základní info o sledovaném programu. Stlačením levého nebo pravého tlačítka se objeví základní info o následujícím programu téže stanice. (Použijete-li poté „i“, dozvíte se podrobnější informace, aniž by došlo k přerušení právě sledovaného programu.) Pokud zmáčknete spodní šipku, začnete listovat v programových informacích o právě vysílaném programu všech naladěných stanic (předvoleb), přičemž vždy levou nebo pravou šipkou otevřete přístup k informacím o následujícím programu. Současně vždy platí, že dosud sledovaný program zůstává po celou dobu nepřerušený, tedy sledovatelný. Změnu můžete provést tlačítkem „OK“. Tuto funkci považujeme za velmi výhodnou a nyní ji s oblibou často používáme.
    4) Režim „Živá barva“ – přiznám se, že ten jsem dodnes nepochopil ani na plazmě. Zkrátka ať čučím, jak čučím, žádný rozdíl v běžném obraze nevidím. S výjimkou testovacích barevných a černobílých pruhů, kdy aktivováním tohoto režimu dojde k mírnému rozostření přechodu mezi barvami, zejména mezi azurovou a žlutou. Čili jej považuji za zbytečný a vypínám jej.
    5) Režim ECO – tak, jak je výrobcem nastaven, není k ničemu. Taktéž ho zásadně vypínám. Zatímco při denním osvětlení je ještě docela použitelný, v přítmí místnosti nikoliv. Výrazně snižuje kontrast, a tím obraz nepřiměřeně ztmavuje. Kdyby bylo možno tento režim individuálně ovlivnit „zarážkami“ (v jakém intervalu kontrastu má jeho hodnotu podle okolního osvětlení regulovat), pak by měl v nabídce funkcí své místo. Jinak ne.

    Závěrem pár vět k obrazu, respektive k zobrazovačům typu plazma a LCD/LED. Ještě před několika lety jsem si vůbec nedovedl představit, že si televizor prezentující mazaniny typu 3. kopie VHS vůbec někdy koupíme. Když jsem ty „hrůzy“ viděl v ochodech a nebo u některých známých, odmítal jsem klasiku CRT opustit. Nicméně zkraje loňského roku jsem si povšimnul, když jsem se opět začal více o nové televizory zajímat, že kvalita obrazu je již o poznání vyšší, než třeba v roce 2008,2009… A tak jsem si přečetl kde co, porovnával všeliké recenze, až jsme se ženou nakonec navštívili známého majitele elektroservisu a současně i prodejce spotřební elektroniky, který nám ochotně vedle sebe postavil plazmu, LCD a LED tv. A pak jsme koukali a koukali, jak dlouho chtěli, přepínali… a nakonec jsme zvolili plazmový zobrazovač, jevil se nám nejlépe. A nelitujeme. Neboť obraz nového televizoru Panasonic TX-L32E5 je sice na první pohled takřka excelentní (ostrý, jasný, barevně zářící…), avšak přesto jakoby mu něco scházelo. Brzy jsem si to „něco“ uvědomil – obraz totiž působí uměle neboli až příliš „vyumělkovaně“; jakoby by byl celý vybarven pastelovými barvami včetně černé a bílé. Schází mu jemná, řekl bych dokonce decentní přirozenost, jíž plazma nestrádá. A nepomůže ani individuální nastavení intenzity kontrastu, barev, jasu. Zkrátka jedná se o jinou zobrazovací technologii, které není již z principu vlastní nevtíravá přirozenost zobrazované skutečnosti. Zcela přitom pomíjím černou, bílou a jiné barvy nebo dobu odezvy a podobné marketingově srovnávané veličiny. Zkrátka (pro sebe) činím závěr, že v dané chvíli není na trhu běžně dostupný jiný zobrazovač, než plazmový, který by se nám nesnažil, třebaže mimoděk, vnuknout představu, degradující ovšem až ve faleš, že koukáme na co nejreálnější obraz. Bohužel není tomu tak. A tato skutečnost je o to více zřejmá v případě pořadů vysílaných v HD… Nicméně znáte to – proti vkusu… A tak nikoho tímto „bojovně“ nepřesvědčuji, že tv LCD nebo LCD/LED jsou špatné. Nikoliv. Ostatně - proč bychom si recenzovaný typ jinak kupovali? Děti jsou spokojené a my se ženou vlastně taky… :-)

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).