Názor k článku Peter Lelovič: Když práce přibývá aneb zničí už internet konečně dělení společnosti na třídy? od x - Článek je vynikající a díky za něj. Je...

Článek je vynikající a díky za něj. Je tedy psán tempem rotačního kulometu a myšlenky skáčou velmi rychle na různá místa. Navíc je velmi potřeba znát spoustu pozadí kolem, aby bylo možné pochopit všechny aspekty úvah, které v článku jsou (a obávám se, že to je pro mnoho lidí kámen úrazu - viz nepochopení souvislostí sopky a revoluce; on je skutečně ověřený historický fakt, že prakticky všechny větší revoluce mají za sebou zásadní klimatické šoky). Některé autorovy oslí můstky jsem sám sledoval velmi překvapeně.

Nemohu říct, že s autorem souhlasím ve všech pasážích, ale je to skutečně článek, který mne vede k hlubšímu zamyšlení, než předchozí plytké rozumování od pana Hlavenky (který bez uzardění ignoruje veškerou historii). V mnoha bodech ale velmi přesně vyjadřuje mé výhrady k obecným katastrofickým úvahám, že společnost jde do háje. Společnost se mění, mění se navíc rychleji než kdykoli v historii, přesto nelze ten vývoj označit za vyloženě špatný. Určitě to mnoho lidí semele, to bohužel každá větší změna, ale stejně jako v historii to bude nutně znamenat velmi významné zlepšení pro celou zbývající populaci - stejně jako v článku zmiňované technologické revoluce v zemědělství, průmyslové výrobě a další.

A skutečně bych se nebál, že za 20, 50 či 100 let nebude potřeba nekvalifikovaných dělníků. Takoví lidé tu budou a budou i v budoucnu využíváni. Netroufnu si odhadnout jak, ale je to stejné, jako by si středověký nekvalifikovaný rolník netroufl odhadnout, že jeho nekvalifikovaní potomci budou ovládat pro něj velmi složité stroje v továrnách. Tedy chci tím říct, že ona budoucí nekvalifikovaná práce může být klidně taková, kterou dnes dělají lidé vysoce kvalifikovaní, ale postupně budou jednak klesat nároky na její provedení, jednak bude růst základní vzdělanost. Jako konkrétní příklad bych uvedl třeba řízení aut - na začátku to vyžadovalo technicky velmi zdatného člověka, byla potřeba kopa znalostí, řidič si musel umět svůj automobil opravit v polních podmínkách. Dnes zvládne točit volantem kdejaký jouda, co sotva prolezl základku - jednak se změnila samotná auta (ovládání je jednodušší, opravy vyřídí specializované profese), jednak se zvýšila přirozeně vzdělanost (a nemohou za to školy, ale prostý fakt, že se s auty setkáváme od dětství a jsme schopni základní znalosti vstřebat víceméně samovolně). Je tedy klidně možné, že základní programování budou za pár let dělat nedostudovaní jedinci s podprůměrným intelektem - prostě díky tomu, že samotný proces programování (kromě specializovaných věcí) bude jednodušší a navíc v tom budou vyrůstat od dětství. Ale programování je jen příklad - realita může být jakákoli.