Hlavní navigace

Petr Kadaník (Rtyně.net): Stavbu optiky brzdí jenom úřady a byrokracie

Ondřej Malý

Jak žijí a podnikají regionální operátoři? Rozjíždíme seriál rozhovorů a reportáží o internetovém připojení v malých obcích Česka.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Rtyně v Podkrkonoší je nejen malebné, dříve hornické město, jemuž dominuje unikátní dřevěná zvonice z konce šestnáctého století, ale také místo, kde lokální operátor Rtyně.net pokryl osmdesát procent domácností optickou sítí. Dokazuje tak, že nejkvalitnější připojení k internetu není doménou velkých měst. 

Stejně jako řadu dalších místních poskytovatelů operátora trápí hlavně byrokracie a cena věcných břemen. „Kdyby bylo věcné břemeno blížící se nule, tak to by pro nás byla výzva stavět dvakrát třikrát rychleji,“ říká v rozhovoru pro Lupa.cz majitel Rtyně.net Petr Kadaník.

Jaký byl impuls k tomu začít kopat optiku i v malých městech?

Začali jsme v roce 2008. Bylo to správné rozhodnutí, dnes máme už kolem 40 kilometrů optických tras, jsme v našem regionu lídry. Důvodem byla kvalita, chtěli jsme být dobří, být v regionu první. Aby jméno naší firmy znamenalo „k těm běžte, oni dělají dobrou práci“. Investice do optiky i bezdrátu jsou o velkých číslech, reinvestujeme téměř celý zisk zpět do sítě.

Proč a kdy jste vůbec začali s poskytováním internetu?

V roce 2003. Měl jsem tehdy možnost mít home office v práci, pracoval jsem při škole. Byla možnost mít připojení od Českého Telecomu, který nás trápil šedesáti korunami za hodinu – tedy po sedmé to bylo levnější, za patnáct korun – ale rychlost byla prachbídná. Tak jsem oslovil dvě firmy z okolních měst, chtěl jsem, aby nám daly i sem do Rtyně neomezený internet za měsíční paušál. Snažil jsem se je zlomit několik měsíců, ale říkaly, že se jim to na malé město nevyplatí. Tak jsem si za studentskou půjčku koupil na střechu satelit. Platil jsem za něj na tehdejší, a vlastně i dnešní dobu obrovské měsíční peníze, asi sedm nebo osm tisíc korun. Za půlmegabit s odezvou někdy i přes vteřinu, když byly i větší mraky. Pocit nějaké vysoké rychlosti jsme úplně neměli, ale byl to neomezený internet.


Petr Kadaník, Rtyně.net

A pak jste to nabídl i dalším lidem?

Říkal jsem si, že by bylo fajn připojit souseda, pak se mi hlásil kamarád, pak někdo z příbuzenstva, těch lidí bylo najednou pět, pak deset, pak dvacet. To bylo dobré, vracely se mi měsíční náklady, rozhodil jsem letáky a lidi mi málem utrhali ruce. Tak začala Rtyně.net, při škole jsem se snažil připojovat lidi na tehdy ještě ne moc dobře fungujících zařízeních v pásmu 2,4 GHz, byla to doba, kdy jsme pájeli na střechách konektory a používali věci, se kterými bych už nechtěl dneska dělat.

Třeba antény z plechovek…

Od Kosteleckých párků, ano, museli jsme z nich občas teda vyhánět ptačí hnízda, ale finančně to vycházelo dobře. Byl to kus hotového plechu, se kterým se dalo pracovat. Pak se tím naštěstí začaly živit normální české firmy, tak jsme to nemuseli dělat.

Jak velký je region, který obsluhujete?

Máme jednotky tisíc zákazníků mezi Trutnovem a Náchodem, je to asi dvacet měst a obcí. Třetina zákazníků je na optice, dvě třetiny na bezdrátových technologiích.

Máte jenom optiku až do domu, nebo stavíte i vlastní páteře?

Stavíme páteře mezi městy, loni jsme třeba dokončili šestikilometrový projekt mezi Rtyní a Červeným Kostelcem. Dříve jsme stavěli na aktivní optice, před šesti, sedmi lety jsme přešli na GPON, ze kterého to pavoukovitě roztaháváme postupně městem. Je to velmi rychlé a každý zákazník má gigabitovou přípojku.

Stavíte na Huawei jako většina poskytovatelů?

Stavíme na ZTE.

Všiml jsem si, že stále připojení zákazníkům poskytujete vy jako fyzická osoba. Proč takto a ne pomocí firmy, eseročka?

Ano, už šestnáct let jsem OSVČ, ale už jsme moc velcí, takže v zimě jsme si založili eseročko a postupně migrujeme. Je s tím velká administrativa ohledně ČTÚ, hlášení mobilních čísel, protože máme virtuálního operátora…

To jste i virtuál?

Jmenuje se BrnkačkaTEL. Měli jsme pár zákazníků, kteří chtějí být online po celé republice, jako jsou studenti a podobně, řekli jsme si proč je ztrácet, tak jsme si pořídili přes T-Mobile virtuála.


Petr Kadaník, Rtyně.net

Mobilní služby prodáváte jako „Mobilní operátor z Krkonoš“, je pro vás sepjetí s regionem důležité?

Takový podnadpis máme, to je pravda. Naše fungování je založené na důvěře, lidi nás znají, mají na nás telefon, nemluví s automatem. Tak jim to můžeme nabídnout jako doplňkovou službu, máme několik tisíc SIM karet a můžeme nabízet celé portfolio služeb. Vztah k regionu je pro mě důležitý, Rtyně je místo, kde jsem vyrůstal a šestnáct let tu podnikám. I díky tomu, že to tu známe, se dá síť budovat mnohem rychleji. Víme, kam se rozvíjet, kde se bude stavět nebo rekonstruovat, znalost regionu je zásadní k tomu, abychom stavěli rychle. Pokud se rozhodneme kopat optiku, brzdí nás jenom úřady a byrokracie.

Na byrokracii si stěžují všichni operátoři… Kde je nejhorší? U obcí, státu, státem řízených organizací, jako je ŘSD nebo SŽDC?

Zásadní problém jsou dlouhé lhůty na územní rozhodnutí. Třeba teď jsme řešili jedno územní rozhodnutí, které mě stálo dva a půl roku života. Na začátku jsme museli přednést naši vizi radním, aby pochopili, že internet je dnes základní potřeba, že jim připojení zvyšuje hodnotu nemovitosti, přitahuje do města lidi, že optika je to nejlepší a na dlouhou dobu nepřekonatelná.

Je problém i cena služebností?

Ceny za věcná břemena rostou. Dříve jsme platili za metr dvacet až padesát korun, dneska se to může vyšplhat k tisíci. V jednom případě jsem platil i tři tisíce za metr. Obecní organizace jedné obce si zvedly břemeno na 350 korun za metr, a to jsou už pro investici hraniční peníze, pokud se v dané obci potkáváme třeba se dvěma nebo třemi dalšími konkurenty.

To zní, jako kdyby města rozšíření optiky bránila.

Ano, některé obce zjistily, že jsme firmy, které mají peníze na investování a umíme opravovat jejich chodníky. A využívají toho. Věcná břemena vzrostla z únosné míry často na míru neúnosnou. Pokud máme investovat pro dvě chaloupky, ke kterým musíme kopat tři sta metrů, do věcného břemena třicet nebo čtyřicet tisíc, tak to nemá vůbec smysl. Obce chtějí také často opravit povrchy v celé šíři, vlastní přípolože, nulové ochranné pásmo pro městské organizace…

Proč si myslíte, že cena služebností roste?

Jsou to příjmy do obecní pokladny. Obce se snaží získat peníze, kdekoli mohou. Ale já bych od nich i od státu potřeboval takový přístup, že by pochopili, že internet po optice má smysl, a podporovali to. A to nejen cenou, ale třeba i tím, že by lépe informovaly o připravovaných stavebních pracích.

Výbor nezávislého ICT průmyslu, který sdružuje regionální a lokální operátory, prosazuje, že by starostové mohli dávat výrazně nižší ceny věcných břemen výměnou za to, že by se operátoři zavázali hradit náhrady na případnou přeložku sítě. Byli byste také pro? Častá argumentace starostů totiž je, že pokud potřebují síť potom přeložit, náklady na to jsou obrovské, především v případě velkých společností.

To jsou, my zatím přeložky neřešili. Ale kdyby se věcné břemeno blížilo nule, byla by to pro nás výzva stavět dvakrát třikrát rychleji, i kdybychom pak měli případně přemístit síť na vlastní náklady. Poptávka po kvalitě tu je, to vidíme, je potřeba stavět teď co nejvíc.

Vidíte poptávku po optice a rychlostech, které optika nabízí? Mnozí operátoři říkají, že lidé mají zájem hlavně o nejlevnější tarify s nejnižšími rychlostmi…

Samozřejmě jsou zákazníci, kteří vysoké rychlosti ocení a netrpělivě na optiku čekají. Je pak nepříjemná situace, kdy třeba některé nemůžeme kvůli majetkovým problémům připojit. Prodáváme rychlosti sto až pět set megabit. Možná to dnes zákazníci naplno nevyužijí, ale jsou spokojení a do budoucna můžeme rychlosti zvyšovat. Navíc je to nesdílená rychlost, ať je ráno, večer, nebo špička. Zákazníka tak máme zavázaného v tom, že do budoucna nemá žádný důvod přemýšlet nad změnou operátora.

Optikou se pokrývají většinou bytovky, sídliště a paneláky, máte i rodinné domy?

Ano, Rtyni máme pokrytou z osmdesáti procent, včetně rodinných domů. Sídliště a bytovky jdou samozřejmě první, protože se nám lépe rozprostřou náklady.

Ohrožují vás investice velkých operátorů? Třeba T-Mobile ohlásil, že bude investovat miliardy do optiky

Ano, tlačili i na nás, abychom s nimi koordinovali. Je to úhel pohledu, má to své plusy i minusy. V jednom projektu s nimi koordinujeme a podílejí se na nákladech při výkopových pracích. Naše optika je otevřená, prodáváme jim ji i velkoobchodně. Naši optiku využívají i velcí hráči, jako jsou Vodafone nebo CETIN.

Ohrožuje vás jejich fixní LTE připojení, které podle statistik ČTÚ razantně roste?

Ano, asi tři nebo čtyři zákazníci nám přešli z optiky na fixní LTE, ale jenom z toho důvodu, že jim velký operátor nabalíčkoval mobilní data pro rodinu tak, že tomu nejsme schopni konkurovat a fixní připojení jim dal za nula jako bonus. Nám bohužel mobilní data nejsou ochotní prodávat velkoobchodně za dobré peníze. Balíčkování je silný nástroj. Ale jde o jednotky zákazníků.

CIF tip

Jaká je budoucnost Rtyně.net?

Nechci firmu v tuto chvíli prodávat. Je v kladných číslech, i když výstavba je velmi drahá. Baví nás to, pohybujeme se tu v regionu osobně, lidi nás znají a stabilně rosteme. Vidíme i to, že lidi, kteří dneska platí u konkurence míň, přechází k nám, kde zaplatí za vyšší kvalitu. V regionu je dobrá kupní síla, protože tu dominuje automobilový průmysl, lidé si tak nemusí vybírat, jestli si koupí internet, nebo jídlo. Jsme zavedená místní firma, kterou tu znají. Zákazníci by často nešli k velkým firmám – z principu a z historických zkušeností s Českým Telecomem. Pro spoustu z nich je důležité mít tu konkrétního člověka, na kterého se mohou obrátit.