Hlavní navigace

Petr Lukasík (Tieto): Ostrava se mění v IT centrum. Největší problém ČR je vzdělávání

4. 4. 2018
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Šéf jednoho z největších IT zaměstnavatelů v Česku mluví o rozvoji Ostravy nebo o zastaralém školském systému v Česku.

Finská společnost Tieto je vedle IBM v Česku největším zaměstnavatelem v informačních technologiích. Celkově u nás zaměstnává 2500 lidí a ještě letos chce až další stovky nabrat. Hlavní tuzemská základna společnosti, která se zabývá vývojem firemních IT řešení, je v Ostravě, stovka lidí už ale také funguje v postupně rozšiřované brněnské pobočce.

Generální ředitel Tieto Czech Petr Lukasík ve firmě působí od roku 2004, kdy firma do Ostravy přišla. V rozhovoru pro Lupu popisuje to, že Česko už není pouze prostor, kde si najmout levné programátory, či jak Ostrava roste jako IT centrum.

O Ostravě se v poslední době hodně mluví jako o novém IT centru Česka. Vidíte to odsud podobně?

Je to tak, Ostrava se posouvá. Vývoj sleduji déle, a když si ho dáte na nějakou exponenciální křivku, začíná se to zvedat. Proměna Ostravy se děje déle, ale viditelnější výsledky jsou vidět až nyní.

Takže čím více IT firem a možností se v Ostravě objevuje, tím více se tempo zrychluje?

Přesně tak, nabaluje se to na sebe. Když jsme tady před 14 lety začínali, vesměs zde nebyla žádná velká IT společnost. Byly zde malé lokální firmy plus například AutoCont a podobně. Pořád to byly podniky, které měly desítky, maximálně stovku zaměstnanců. My jsme byli první, kteří tady začali zaměstnávat stovky lidí. Druhý byl OKIN BPS a pak začali přicházet další jako CGI, Vendavo, Stora Enso, Dell, Notino a další. Jakmile firmy na ostatních vidí, že je zde potenciál, začne se to hromadit.

Co byla před 14 lety motivace Tieta jít do Ostravy? Levná pracovní síla a fakt, že rodáci, kteří například vystudovali v Brně a Praze, chtěli dělat IT doma?

Byla to příležitost. Naše firma potřebovala nějakou lokalitu mimo severní Evropu, kde je trh práce omezený. Celé Finsko má pět milionů obyvatel. Zároveň z nízkonákladových zemí přicházela konkurence a potřebovali jsme najít nějakou střední cestu, což Česko splňovalo. Otázkou bylo, kde v tom Česku něco takového rozjet. Ostrava ze všech analýz, které jsme měli, vycházela nejlépe z toho důvodu, že tady nebyla zásadní konkurence. Předpokládali jsme, a to se splnilo, že dokážeme lidi, kteří region opustili, nalákat zpátky. A zároveň že poskytneme alternativu studentům, kteří tady vystudovali a šli třeba do Prahy. Na tom jsme na začátku hodně stavěli.

Máte nějaké přesné statistiky, kolik navrátilců do Ostravy přišlo?

Přesně to nemám. Ale já jsem ve firmě celých 14 let a příběhy lidí vidím. Je to častý jev. Hlavně ze začátku přicházeli z Brna a Prahy.

Petr Lukasík, Tieto
Autor: Tieto Czech

Petr Lukasík, Tieto

Jak na začátku vypadal „kulturní fit“, když finská IT firma přijde do města, kde IT v takové míře nemělo tradici?

Jedním z klíčových momentů bylo nepřizpůsobovat kulturu „lokálu“ a šlo o to udržet si naší korporátní kulturu. Myslím, že nám zůstala až do dneška. Jde o severskou otevřenost, bez hierarchií, work/life balance a podobně. Nemyslím si, že by to před 14 lety v Česku bylo běžné. To pro nás bylo velké téma.

Koncem loňského roku jste oznamovali, že jste v roce 2017 nabrali 450 lidí a že podobně chcete růst i letos. Je takové tempo udržitelné, když je poptávka po IT odbornících obrovská? Vidíte strop?

Neřekl bych, že vidíme strop. Situace například v Praze je ještě poněkud jiná než tady v Ostravě. Konkurence zde je stále o něco nižší, i když tady samozřejmě je. My každopádně nefungujeme pouze na lokálním ostravském trhu. Když si vezmete kružnici nějakých až 100 kilometrů, bavíme se o pěti až sedmi milionech lidí. Zaměstnáváme 14 procent cizinců, značnou část získáváme ze sousedícího Polska, dále také ze Slovenska a tak dále. Zároveň se budoucna více snažíme pracovat s konceptem práce na dálku.

Žene růst konkurence a možností v IT v Ostravě výrazně nahoru mzdové náklady?

Samozřejmě tlak existuje. Když srovnám situaci před deseti a pěti lety, tak ta poslední pětiletka zaznamenává mnohem rychlejší růst než pětiletka předchozí. Růst mezd je jednoznačně rychlejší.

Když v „dřevních dobách“ do Česka začaly přicházet zahraniční technologické společnosti se svými vývoji, bylo to často kvůli poměru ceny a výkonu. Fungovali jsme spíše jako dodavatelé kvalitních a ne drahých programátorů. V posledních letech už se situace mění, řada věcí se u nás už vymýšlí, řídí a podobně a vzniká přidaná hodnota. Jaká je situace v Tietu?

Je to u nás úplně stejné. Začalo to podobně. Každá firma si potřebuje danou lokalitu vyzkoušet. Je to přirozený vývoj. Zároveň si myslím, že to nesouvisí pouze s danou lokalitou, ale i tím, jak se posouvá mentalitou i korporace sama o sobě. Zjišťuje, že to jde, a je ochotná dávat více zodpovědnosti mimo centrálu. Stejně se to děje i u nás. Máme zodpovědnost za velké systémy, rozvoj nových produktů, děláme tady přímo obchod do některých zemí jako Norsko či Dánsko. Hodně se to posunulo.

Údajně se z Ostravy staráte také o datacentrum ve Finsku.

Přesně tak. Většina naší infrastruktury je spravována odsud. Včetně toho, že tady máme týmy, které vyvíjejí úplně nové typy infrastruktury. Řeší, jak zkombinovat jednotlivé části od našich dodavatelů k tomu, aby vytvořily nějaké rozumné hybridní cloudové řešení. Návrhy a tak dále se z 90 procent dělají odsud.

Takže by vás čistě teoreticky už nebylo jednoduché zavřít a přesunout někam na východ?

Osobně si nemyslím, že by byla řešením jakákoliv jiná evropská země. Náklady v Evropské unii a v okruhu EU už nejsou zase tak jiné, a tím pádem si nemyslím, že by pro firmu byla dobrá investice přesunout nějakou lokaci jinam.

Nicméně pořád asi náklady v Česku budou nižší než v domovském Finsku, kde je například progresivní zdanění.

Samozřejmě je to u nás stále ekonomičtější. Zároveň i zemím jako Čína a řadě dalším rovněž rostou náklady, a to rychleji než u nás. Řešením není přesun a ve většině firem, ne pouze u nás, už si to uvědomují. Je to pak o tom zaměřit se na tu správnou přidanou hodnotu – co by týmy měly dělat, jak využít automatizaci, jak místo některých rutinních úloh využít software a podobně.

Petr Lukasík, Tieto
Autor: Tieto Czech

Petr Lukasík, Tieto

Fluktuace lidí v českém Tietu je osm procent. Považujete to za dobré číslo?

Já osobně to vidím tak, že jsme níže, než je český standard. Na zdejším trhu je v některých případech fluktuace lidí kolem 12 procent. Jsme na tom tedy lépe. Je to dáno naší stabilitou, firemní kulturou, obsahem práce a také tím, že lidi nedržíme na jednom projektu a mohou firmou proplouvat a tvořit si kariéru.

Z informací na serveru Glassdoor, kde zaměstnanci hodnotí své zaměstnavatele, a podle mých rozhovorů s vašimi zaměstnanci mi vychází, že firemní prostředí a možnost přesouvat se na nové pozice oceňují. Zároveň ovšem zmiňují, že je těžké dosáhnout na zvýšení platu. Je to pravda?

Kdyby to byla pravda, tak nemáme fluktuaci těch osm procent, alespoň si myslím. Samozřejmě jsou jednotlivci, kteří opravdu navýšení nedostanou, protože to jako firma nevnímáme jako vhodné, nutné, správné nebo potřebné, ale kdyby to byl nějaký větší problém, nemáme fluktuaci osm procent, ale máme ji více než jiné firmy.

Vychází vám zdejší region a město vstříc ve vytváření podmínek pro další růst a působení?

Určitě dělají aktivity, které tomu prospívají. Nicméně si nemyslím, že soukromá sféra může pouze spoléhat na kraj a město. Subjekty musí spolupracovat, a to i napříč konkurencí, s dalšími firmami z IT. Tak, aby se region posouval vzdělanostně, infrastrukturou, možnostmi bydlení. Ale aktivity běží, třeba výuka jazyků na školách a podobně věci.

Jaké problémy vnímáte jako největší? Vzdělávání?

V rámci celého Česka je to vzdělávání. Systém je na můj vkus už zastaralý a vychovává lidi, které jsme možná potřebovali rok, dva, tři zpátky. Uvidíme, jak se dětem, které jsou do vzdělávacího systému vhozeny dnes, bude za takových 15 let dařit. Myslím si, že s tímto systémem se jim nebude dařit dobře.

Sdílíte tedy názor, že by bylo lepší připravovat mladé na profese, které ještě neexistují? Tedy rozvíjet logiku, spolupráci a podobně?

Logiku, komunikaci, schopnost přizpůsobit se. To není nic nového. Za přepážkami v bankách a spol. seděla řada lidí, dnes jich tam je pár. Proces je přirozený, jen doposud se týkal vybraných profesí, ale do budoucna to bude mnohem plošnější. Děti je tedy třeba vzdělávat tak, aby byly schopné se přizpůsobit. Jde o spolupráci, komunikaci, kritické myšlení.

Bude mít proces automatizace dopad také na to, co děláte tady v Tietu? Například že programátoři nebudou psát tolik rutinního kódu?

To už se děje dnes a je to součást toho, co chceme. Naši lidé mají skvělé vzdělání a schopnosti, tak proč by měli dělat rutinní práci, která je ve výsledku stejně nebaví? Už dnes zkoušíme najít cesty, aby tyto rutinní práce byly minimalizovány. Jak deployovat, dělat patchování na serverech a tak dále.

Jak vnímáte Finsko, odkud Tieto působí? Kultura ve Finsku a země jako taková může pro někoho představovat celkem oříšek. Zahraniční lidé z IT, kteří tam pracují, zmiňují třeba to, že tamní progresivní zdanění sice nastavuje rovnostářství, zároveň ale lidi nemotivuje k tomu dostat se dál.

Tento model byl v minulosti jednoznačně úspěšný, když se podíváme, kde je Finsko dnes v porovnáním s řadou dalších zemí v Evropě, nejenom té středí a východní. Jak se bude dařit do budoucna a jak moc je to zabíjecí inovace, to je otázka. Progresivní zdanění může fungovat tak, jak říkáte, ale na druhou stranu z Finska inovace stále jdou. Nokia se opět zvedá, pak jsou zde firmy jako Rovio, F-Secure, Supercell a další.

BRAND24

Je něco, co by z Finska do Česka šlo přenést?

Školství, to mají mnohem silnější, propracovanější, a hlavně se nebojí dělat změny. Dva roky se mluvilo o tom, že Finsko má jedno z nejlepších školství. Země na to zareagovala tím, že ho má vlastně špatné a že je třeba udělat revoluci a zase to posunout jinam. A ostatní země dnes stále kopírují to, odkud se Finsko snaží utéct. Potom je dobrá kultura, která je velice otevřená. Je možné se bavit s kýmkoliv, neřeší se hierarchie a tituly. A třetí věc je jakási pravdomluvnost nebo upřímnost.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).