Hlavní navigace

Petr Uchytil (Radiohouse): Od příštího roku zdražíme spotovou reklamu, řádově o jednotky procent

Autor: Radiohouse
Jan Brychta

Marketingový ředitel dominantního rozhlasového mediazastupitelství rozebírá technologické možnosti platforem, jako je DAB nebo HbbTV a anoncuje změny v obchodní politice společnosti Radiohouse.

Doba čtení: 19 minut

Sdílet

Mediazastupitelství Radiohouse je od roku 2014, kdy se na jeho půdě spojily do té doby konkurenční společnosti Regie Radio Music (RRM) a Media Marketing Services (MMS), klíčovým prodejcem rozhlasové reklamy a kromě rádia Impuls zastupuje de facto všechny hlavní komerční vysílatele. Petr Uchytil býval dlouholetým marketingovým ředitelem zmíněné RRM a stejnou pozici zastává i v rámci nově vzniklého Radiohouse. 

Jak se na činnosti Radiohouse projevily letošní majetkové změny, kdy Daniel Křetínský odkoupil rozhlasové stanice Lagardère a na ně navázané mediazastupitelství RRM?

V důsledku této transakce se u nás nezměnilo nic, i nadále platí, že každý z majitelů vlastní jednu polovinu společnosti Radiohouse.

Stejně jako předtím.

Přesně tak. I nadále jsme spoluvlastnění skupinou Media Bohemia, resp. MMS a druhou půlku drží RRM.

RRM tedy nadále existuje?

Normálně funguje jako společnost i jako značka.

Změna názvu tedy zatím postihla pouze Lagardère?

Ano, někdejší mediální skupina Lagardère Active ČR se postupně přejmenovává na Active.

U RRM se uvažuje o novém jménu?

Nic takového jsem v plánech společnosti nezaznamenal.

Ale primární zůstává značka Radiohouse…

Ano, v případě prodeje rozhlasové reklamy a dalších návazných aktivit fungujeme primárně jako mediazastupitelství Radiohouse, které je hlavním partnerem pro všechny zájemce o propagaci a komunikaci na všech zastupovaných médiích, tedy jak pro agentury, tak pro přímé klienty.

A v souvislosti se zmíněnou změnou majitele se nějaké změny chystají?

V tomto ohledu ne. My jako Radiohouse jsme probíhající změny pocítili pouze minimálně. Jediné změny, které nastanou, tak probíhají na úrovni naší mateřské společnosti a u nás se pak projevují s jistým zpožděním, když zasahují do struktury námi nabízených produktů. Ale od letošního léta, kdy došlo ke změně vlastníka Lagardère, k žádné změně z pohledu naší nabídky a její struktury nedošlo.

V portfoliu vámi zastupovaných stanic k nějakým změnám dojde? Chystáte se třeba nabízet nějaké nové balíčky?

Samozřejmě, podobné změny určitě připravujeme. Ale stále pracujeme se strukturou stanic, kterou jsme využívali i v minulosti. Pro příští rok chceme vytvořit nový nacionální balík, zatím nechci prozrazovat, jak by se měl jmenovat, ale půjde o speciální kupláž nebo balík, který bude zahrnovat řadu vybraných regionálních stanic spolu s nějakou celoplošnou stanicí, a budeme ho nabízet za velmi nízké CPT. Tento nový produkt by měl primárně konkurovat našemu jedinému rozhlasovému konkurentu, kterým je mediazastupitelství Mediaclub.

Jaké další změny v nabízených produktech chystáte?

Zejména v regionálním prodeji by se mělo projevit zařazení stanic Hitrádio Černá Hora a Hitrádio Vysočina. Pro nacionálního zadavatele se pochopitelně nic nezmění, ale upravíme nabídku pro regionální a lokální inzerenty. Změna souvisí s implementací obchodních týmů Hitrádia Vysočina a Hitrádia Černá Hora do struktury Radiohouse. V této souvislosti se poněkud upraví některé procesy při prodeji a nabídce těchto stanic a sjednotí se výsledná nabídka jak z hlediska ceny, tak produktů. Ve východních Čechách se díky napojení na Černou Horu změní i některé regionální produkty, vybrané odpojováky se spojí dohromady a stanou se tak silnějšími. Celou nabídku teď finalizujeme, protože k integraci zmíněných stanic došlo v minulém měsíci a do konce roku chceme mít připravenou kompletní nabídku, abychom ji mohli od příštího roku prodávat.

Rekordní tržby rozhlasové reklamy

Jak hodnotíte letošní rok z hlediska rozhlasové reklamy?

Letošní rok vnímám velmi pozitivně, stal se nejúspěšnějším v celé historii Radiohouse.

Rekordní tržby souvisí s obecně dobrou ekonomickou kondicí, nebo pro ně existují i nějaké jiné důvody?

Těch faktorů je několik, primární je samozřejmě obecná ekonomická situace, ale důležitý je i fakt, že si procesy v Radiohouse sedly a začaly správně fungovat.

Ke spojení RRM s MMS na půdě Radiohouse došlo před třemi lety…

A věci, které se nastartovaly za poslední tři roky, už dnes fungují a daří se nám dosahovat stanovených cílů. Meziročně také dokážeme navyšovat dosažené výsledky a musím říct, že dneska už jsme nad průměrem trhu rozhlasové reklamy.

Také jste na něm takřka jediní.

Naším konkurentem je třeba zmíněný Mediaclub, stejně jako Český rozhlas nebo stále ještě fungující samostatné prodeje některých stanic, které nevlastníme, ale pouze je zastupujeme v některých regionech. Ale zmíněná koncentrace se v rámci Radiohousu efektivně projevuje třeba tím, že jsme schopní generovat rychlejší růst příjmů než zbytek rozhlasového trhu.

Stále platí, že někdejší RRM je dobrý v oblasti národního prodeje a obchodníci přebraní z MMS umí lépe regionální prodej, nebo už toto rozdělení neplatí?

Dneska už obě tyto skupiny hodně prolnuly a je těžké definovat, které týmy lidí pochází z RRM a které z MMS. Ve struktuře Radiohouse už tyto konotace dnes nemají skoro žádnou relevanci. Obě zmíněné mateřské společnosti jsou společnými vlastníky Radiohousu, a ten jako firma žije poměrně hodně nezávislým životem. Zkušenosti, které získala RRM na nacionálním trhu, a regionální know how MMS se vzájemně propojily a na obou trzích se nám daří dobře, protože z hlediska přímého prodeje vykazujeme stále lepší a lepší výsledky.

Kterých produktů se to týká?

Když jsme vybírali nejvíce rostoucí produktové skupiny pro letošní rok, dopočítal jsem se asi osmnácti produktů, které oproti loňskému roku vykazovaly dramaticky lepší výsledky.

Které to jsou?

Je jich hodně a spadají pod ně některé speciální operace. Pro lepší uchopení jsme je rozdělili do třech hlavních kategorií. Tou první jsou eventy, tedy všechny akce, které pořádaly naše matky a mají podporu jak v samotném vysílání, tak na sociálních sítích. My je pak klientům nabízíme jako balíky, ať už se jedná o Pigyády, Citypikniky, nebo festivaly jako narozeniny Rádia Blaník, Přehrady fest, Létofest, Radiofest nebo Parádafest. Na tyto akce je navázaná strašná spousta marketingových aktivit jednotlivých stanic, často jde o major promo daných rádií a naši klienti se pak na celé kampani pohodlně svezou. Krom toho, že jsou slyšet v éteru, jsou vidět i v místě akce. To je z meziročního pohledu nejrychleji rostoucí skupina produktů vůbec.

Hodí se zmíněné eventy i na hardsellové kampaně, nebo jde primárně o image?

V éteru se jedná primárně o imagové kampaně a hardsellové se pak odehrávají v místě akce, kde je vždy nějaký stánek, prodejna nebo zóna, kde jsou inzerované produkty k dostání.

Pořádané eventy jsou tedy koncipované jako výdělečné?

V drtivé většině případě se snažíme na akcích vydělat a nabízet na nich produkty napříč kategoriemi, od cukrové vaty po auta.

A jsou ziskové i pro vás jako organizátora?

Samozřejmě, že na nich chceme vydělat. Až na výjimky, jako jsou třeba Citypikniky, se na většině těchto akci vybírá standardní vstupné a naši obchodní partneři pak dodají řadu dalších prvků.

Dokážu si představit, že v rámci image dané stanice je někdy vhodné některý event zadotovat…

To je sice pravda, ale naše matky primárně nechtějí dotovat eventy. Z jejich pohledu jde o příjemný marketingový efekt, ale zároveň chtějí získat zpátky vložené náklady, a to poměrně rychle, což se jim celkem i daří. Výjimky tu jsou. Třeba s Frekvencí 1 jsme objížděli kempy v rámci tzv. Radiocampů, nešlo o komerční akci a také jsme neměli žádné partnery, ale přivezli jsme s sebou nějakou známou kapelu, která zahrála u táboráku a zůstala až do druhého dne. To bylo samozřejmě super, generovali jsme extrémně pozitivní ohlasy nejen na sociálních sítích, ale i přímo v místě konání akce prostřednictvím šuškandy. Ale primárně jako Radiohouse plánujeme komerční akce a ty nám jako segment skutečně velmi rychle rostou.

Jaké další oblasti vámi nabízených produktů rostou?

Druhou částí, která opět meziročně výrazně roste, jsou různá celoroční partnerství, tedy spolupráce nastavené ideálně na celý rok, nebo aspoň deset měsíců. Takto koncipovaných formátů je spousta. V lokálním prodeji jde o speciální operace, na národní úrovni se může jednat o garantované množství GRPs, které vygenerujeme po dobu jednoho roku, nebo třeba zaručené množství citací. Podobné modely nám v rámci ročního kontraktu umožňují zvýšit flexibilitu z hlediska programu i plánování. Víc než 85 procent klientů s námi spolupracuje dlouhodobě a máme tak tendenci s nimi růst a vzájemně se učit.

Nemění se na straně klienta lidé tak často, že ten učící efekt odpadá?

Poslední dobou se zaměstnanci zase tak často nemění. Říkalo se, že průměrná životnost brand manažera jsou dva roky, ale to se změnilo už během krize a díky dnes panující vysoké poptávce po pracovních místech si firmy pracovníky hýčkají a fluktuace na klíčových pozicích už podle mě není taková.

A třetí rychle rostoucí kategorií je která?

Tím je Odpolední show Evropy 2, kterou obstarává Koko a Tomáš Zástěra a nově i Tomášova máma, které pravidelně voláme. Když si vezmete grafy poslechovosti a ratingové křivky nebo údaje o AQH (průměrná čtvrthodina poslechu, pozn. redakce), tak Evropa 2 dosahuje odpoledne stejné poslechovosti jako ráno, ale reklama v této show stojí podle našich ceníků polovinu. A toho si všimli i zadavatelé. Zatímco v loňském roce byla obsazenost soutěžních a sponzoringových konceptů sotva pětinová, tak dnes se minimálně zdvojnásobila a dále roste. To je pro nás asi největší překvapení, co se speciálních operací týče.

Petr Uchytil

Vyprodanost jako důvod ke zdražení

Jak se potýkáte s vyprodaností reklamních časů? Třeba Prima si stěžuje na takřka stoprocentní obsazenost, o jaký problém se z vašeho pohledu jedná?

Je to čím dál horší, i když sezonalita byla pochopitelně vždy problém. Leden až únor spolu s červencem a srpnem byly pokaždé slabší měsíce a v těch zbylých se zájem klientů nějak vykryl. Ale už loni v září jsme měli problémy s umístěním domluvených spotů, protože během prázdnin všichni reklamu podcení, a když se pak vrátí z dovolené, snaží se vše honem dohnat. Ani bych neřekl, že je poptávka podmíněna poslechovostí, spíše jde o důsledek chování samotných zadavatelů.

Určitým rytmem jejich práce.

V létě odjede zadavatel na dovolenou, protože má pocit, že v červenci už se stejně nic neudělá, a když se pak v srpnu vrátí, tak od září nasadí kvartální budget, který má garantovaný, a potřebuje ho tak utratit. Ale v září už prakticky nemáme kam umístit objednané reklamy, protože všechny stanice jsou přeplněné. Trpí tím reklamní breaky a trpí tím pochopitelně i program. Stejně tak bývá v září problém se speciálními operacemi. Letos se s vyprodaností potýkáme už od září a musíme ji začít nějak řešit. Logickou odpovědí je pochopitelně zdražování některých formátů a produktů.

Zdražení nastane už od příštího roku?

Ano, zdražovat budeme určitě.

Dá se říct o kolik?

Nemám ještě průměrné procento vážené prodejem, ale v podstatě všechny projekty nebo produkty, u nichž se poptávka zvedla o více než patnáct procent, navýší nějakým způsobem cenu.

O dvě, o tři procenta?

Řádově o nižší jednotky procent. Největší zdražení u konkrétního produktu podle mě dosáhne pěti procent.

Kdy vydáte nové ceníky?

Budou k dispozici v průběhu prosince. Zdražení reklamy je jednou z mála technik, kterou můžeme využít. Samozřejmě jsme uvažovali i o jiných možnostech, třeba zavedení sezónních indexů.

Tedy slevu na prázdniny a zdražení na Vánoce?

Zatím se sezónnost řeší slevou, ale dokážu si představit formu pevných indexů, které budou reflektovat jednotlivá období. Třeba v Německu inovují, jedno tamní zastupitelství vytvořilo ceníky pro pondělí až středu, potom od čtvrtka do pátku a nakonec víkendový, tedy na sobotu a neděli. A cena reklamního času se v průběhu týdne liší.

Předpokládám, že nejdražší je začátek týdne, následovaný čtvrtek a pátkem a nejlevněji vyjde reklama o víkendu?

Ano, přesně tak. Toto řešení má jasnou logiku a odpovídá i poptávce po spotech v našich podmínkách.

Podobně funguje i internetová návštěvnost, kdy je začátek týdne silnější než jeho konec a víkend nestojí za nic.

Ale třeba maloobchod, který je jedním z klíčových rozhlasových zadavatelů, vyhlašuje akce od čtvrtka, a potřebuje tak spoty nejen na konci týdne, ale i o víkendu. Ale obecně jsou víkendy slabší, možná i proto, že zadavatelé jsou zvyklí plánovat kampaně od pondělí do pátku a domnívají se, že o víkendu je u přijímačů méně posluchačů. Přemýšleli jsme o možnostech zavedení podobného indexu a nevylučuji, že jej v budoucnu někdy nezavedeme, ale nejdřív musíme na podobnou změnu připravit celý trh. Nemůžeme prostě jen ohlásit, že od příštího týdne bude reklama účtována jinak.

I když z hlediska vašeho takřka monopolního postavení jste v takřka ideální pozici. Kdo by to měl udělat, když ne vy?

Musíme nejprve edukovat řadu zadavatelů. V poslední době třeba narážíme na požadavek vyšší frekvence za nejlépe ty samé peníze. Stejně tak začínají zadavatelé využívat kratších formátů, poptávají u nás mnohem více třeba dvaceti- nebo patnáctisekundové spoty.

To samé se děje i v televizi.

Ale v rádiu časem nastane situace, že spotů nebude ekvivalentně víc a kampaně budou méně efektivní. Proto si také dokážu představit, že po zavedení denních indexů si zadavatelé řeknou, že čtvrtek a pátek jsou drahé, a začnou inzerovat jen od pondělí do středy. Je také potřeba si uvědomit, že malí přímí klienti dnes tvoří více než polovinu obratu Radiohouse. A určitě nebude snadné vysvětlit menším zadavatelům, že objednávat reklamu na pondělí až středu není dobrá strategie, když většina nákupních procesů je odsunuta na víkend. Proto musíme nejdřív extrémně dobře argumentačně a znalostně vybavit naši obchodní síť a až poté zkoušet zavádět nějaké novinky.

Málokterý trh je historicky tak konzervativní jako komerční rádia.

Přesně tak, ten konzervatismus je ohromný. Pokud bychom takovou věc zaváděli, půjde o poměrně radikální změnu nejen z pohledu ceny, ale hlavně z pohledu práce se slevou v průběhu sezóny. Proto bude možná zapotřebí i edukace v rámci celého trhu.

Opakuji, že pro podobná vyjednávání máte jako Radiohouse ideální pozici.

I tak si myslím, že budeme muset přesvědčit i naše konkurenty například k osvětě v oblasti efektivity rozhlasové reklamy, jinak se trh nikam neposune. A v současnosti se podle mě jedná o příliš ambiciózní cíl. Proto jsme se zatím rozhodli pouze zdražit a sezónní výpadek kompenzovat určitými bonusovými produkty, slevami a jinými ad hoc řešeními. Během sezóny budeme naopak upravovat slevy směrem dolů, to znamená, že budeme trochu i zdražovat v rámci naší slevové politiky.

Na konci listopadu vyšla ve věstníku Evropské komise nová směrnice o audiovizuálních mediálních službách, která stanoví nová pravidla pro televizní reklamu. Ta má sice pořád ten samý podíl, tedy dvacet procent vysílacího času, ale její umístění už není omezeno jenom na 12 minut v jedné hodině, ale na zmíněných dvacet procent od šesti hodin ráno do šesti večer. Stanice tak mohou s reklamou flexibilněji pracovat, dát třeba šest minut do jedné hodiny a dalších osmnáct odvysílat během druhé hodiny. Pomohlo by vám podobné řešení?

Ne, protože objemem odvysílané reklamy zdaleka nenaplňujeme limity dané zákonem. Nás neomezuje zákon, protože sami dobře víme, kolik minut reklamy v hodině posluchači snesou a kolik jsme si schopni odvysílat a zároveň umístit potřebný počet programových prvků, nemluvě už o speciálních operacích a soutěžích.

Ty se ale do reklamního času nepočítají.

Posluchač pozná, že se jedná o komerční vysílání. My musíme vysílat obsah, který budou lidé poslouchat, jinak bychom páchali sebevraždu. Proto by nám legislativní prodloužení limitů pro reklamní breaky nepomohlo, trh je nějak nastaven a jím daný limit žádné rádio významně nepřekračuje.

Zmiňoval jste garantované reklamní GRPs, ty počítáte na základě údajů z Radioprojektu?

Ano, v něm se dá spočítat množství kontaktů a my jsme schopni garantovat určité delivery daného počtu kontaktů během roku, měsíce nebo týdne.

Petr Uchytil

DAB? My potřebujeme obousměrný příjem…

Kolik posluchačů využívá klasické analogové vysíláním a kolik dává přednost alternativním možnostem příjmu třeba prostřednictvím internetu, podcastů nebo digitálního DAB rozhlasu?

Na našem trhu zatím neexistuje nezávislé měření, které by dokázalo tyto poměry určit, můžeme pouze kombinovat jednotlivé metriky z různých platforem.

Ale třeba na internetu vidíte přesný počet posluchačů.

To ano, ale pro srovnání s analogovým příjem už musíme použít Radioprojekt a obě metriky tak kombinovat. Ale i v rámci Radioprojektu je dotazován internetový poslech. My jsme schopní výsledné poměry odhadnout, minimálně pro celoplošné stanice můžeme navíc využít audiometrového měření z projektu Admetr 1000, na kterém spolupracujeme s výzkumnou agenturou Median. Výsledky se ale liší stanice od stanice, třeba na Evropě 2 je internetový poslech významně vyšší a týká se několika set tisíc posluchačů, protože stanici poslouchají mladí. Ale i Evropa 2 si v řadě případů pomáhá internetovým vysíláním nebo využitím aplikací v místech, kde pokrytí signálem není stoprocentní. Hodně lidí navíc poslouchá rádio v práci, když sedí u počítače.

Kolik posluchačů Evropy tedy využívá internetový poslech?

Jenom Radioprojekt uvádí 380 tisíc posluchačů.

Tedy skoro třetinu.

Těch 380 tisíc lidí je třeba vztahovat k týdennímu poslechu, což je 1,6 milionu lidí. Obecně se dá říci, že minimálně pětina poslechovosti u Evropy 2 vzniká na internetu.

Roste počet online posluchačů, nebo stagnuje?

Zasekl se a už to trvá delší dobu, minimálně rok, možná i dva. Terestrická rádia přes internet poslouchá stále mírně přes milion lidí. Co se ale zvyšuje, je poslech audioobsahu na internetu nebo obecně v digitálním prostředí.

Tedy zmiňované podcasty.

Nebo různé hudební služby. Každopádně poslech internetových rádií je v podstatě stabilní jak z pohledu online metrik, tak na základě zjištění Radioprojektu. Ale třeba naše streamovací služba Youradio významně roste v podstatě každý měsíc.

A platformy jako Play.cz?

Obecně internetové streamy rádií, ať už jsou distribuované jakkoli, vykazují poměrně stabilní poslechovost. Podle Radioprojektu dokonce maličko klesá, což je ale způsobeno tím, že Radioprojekt nepostihuje služby, jako je právě Youradio nebo YouTube, na kterých poslouchají lidé muziku primárně, stejně jako u Spotify a podobných platforem. Před rokem jsme si nechali udělat průzkum, která je nejposlouchanější audio- nebo hudební služba v České republice, a zjistili jsme, že jí je YouTube.

YouTube bude i světově největší sociální sítí.

Z našeho pohledu je ale jasně vidět, že řada uživatelů ho využívá pro poslech audia. Proto vnímám jako paradoxní, že řada reklamních investic na YouTube se zvukem vůbec nepracuje a soustředí se primárně na obraz.

Také často nejsou schopni sdělit klíčové sdělení během prvních pěti vteřin reklamního spotu, než ho divák přeskočí.

Ale ti, co poslouchají primárně audio, často ani reklamy nepřeskakují, nechají je běžet celé, protože službu využívají jako background. Tady vidím ohromnou příležitost pro audioreklamu, protože desetina tuzemských investic do YouTube reklamy je úplně ztracená. Uživatel ji konzumuje formou audia a se zvukem často zadavatel nepracuje. Od něj už je to k rádiu jenom kousek, takto promyšlená kampaň by se pak dala právě využít i v rádiu, které funguje s videoreklamou poměrně synergicky.

Co DAB jako další možná platforma rozhlasového příjmu?

Jsme rádiové zastupitelství, tedy obecně souhlasíme, že nabídka distribučních platforem by měla být co nejširší. S DABem máme z marketingového hlediska ale problém, protože se jedná o jednosměrné vysílání. Pokud bychom chtěli dosáhnout stejné kvality sdělení, jaká je běžná u ostatních digitálních platforem, je zpětný kanál nutností. Proto mluvíme o hybridním rádiu nebo streamovacích službách, jako je Youradio, samotný DAB nás nespasí. DAB je jen další doplňkovou formou vysílání a těch tu funguje dostatek. My potřebujeme platformu, která bude data posílat rovnou zpátky, a pak se teprve můžeme bavit o relevantním a novém nástroji pro oslovení posluchačů.

Jak se k DAB vysílání staví vaše mateřské společnosti?

Pokud vím, tak celkem pozitivně, vnímají ho jako další nástroj pro šíření programů. Třeba Pigy takhle vysílá v DABu už poměrně dlouho. Klíčovou ale zůstává otázka financování, v tomto ohledu se náš postoj nezměnil. Jestli bude zavádění DABu financovat stát, nemáme s ním problém, jestli komerční rádia získají část koncesionářských poplatků, budu jenom pro. Ale my rozhodně nechceme dotovat DAB vysílání z odvysílaných reklam, že bychom se třeba rozhodli, že třetinu z našich výdělků za příští rok investujeme do dobudování DAB sítě, tak to v žádném případě nehrozí. Jednoduše proto, že po spuštění DAB vysílání by se uživatelský komfort posluchače žádným zásadním způsobem nezvýšil. A pokud jde o využití DAB signálů v místech, kde nemáme analogový signál dané stanice, to už dnes v podstatě děláme. Vysíláme v různých sítích a DAB je tak přesně tím, čím by měl podle našeho názoru být, dalším distribučním modelem, doplňkovou službou. Nikoliv hlavní směr budoucího vysílání.

Mluvil jste o potřebě obousměrného provozu, což nabízí technologie HbbTV. Nedávno spustil Český rozhlas v hybridním prostředí už druhou stanici.

Ano, hybridní rádio. Obecně tedy filosofii obousměrně putujících dat považuji za budoucnost vysílání.

A konkrétně HbbTV vás jako platforma neláká?

Asi ano, ale my musíme všechno brát z pohledu komerčního subjektu a zvažovat návratnost vložených investic. Jde o novou platformu a jako takovou ji budeme muset nabízet klientům. Všichni víme, jak je to s HbbTV. Nejedná se o žádný superúspěšný projekt z pohledu prodeje reklam. Televizní trh je mnohem větší, a proto lépe stavěný pro podobné experimenty. My bychom buď museli zajistit financování celého projektu, nebo uvažovat o investici na několik desítek let dopředu a v takovém horizontu dnes investoři neuvažují. A sehnat potřebné prostředky bude podle mě spíše věcí politického rozhodnutí než komerčního kalkulu.

Kolik lidí vás poslouchá přes televizi?

Jejich počet pravidelně zkoumá Radioprojekt, jedná se o přibližně jedno až dvě procenta, úplně zanedbatelné.

Zase jedno procento z milionu a půl diváků asi úplně zanedbatelné není…

Ale je otázkou, zda pokud by zmínění posluchači neměli televizor, jestli by pro poslech rádia nevyužili nějaký jiný přijímač. Já si myslím, že ano. Celkem přesná data máme od O2 TV, disponujeme daty ze Smart TV aplikací, které používáme pro Samsung a LG televizory, a musím říct, že poslech jejich prostřednictvím je zatím tak malý, že nezaplatí ani vývoj potřebných aplikací. Navíc operační systémy se poměrně rychle mění, takže je musíme neustále předělávat.

Z tohoto pohledu by bylo opět výhodnější HbbTV, které funguje jako jednotný formát, a nemusíte tak pro každou značku televizoru vyvíjet vlastní aplikaci.

To je samozřejmě jeden z pozitivních atributů této platformy. My jsme třeba jako trh komerčních rozhlasových stanic uvažovali o vývoji jednotného přehrávače, společného pro všechna tuzemská komerční rádia. Dokonce si myslím, že tato záležitost ještě zdaleka není uzavřená.

Internetový přehrávač?

Player, který by fungoval jak na internetu, tak pro všechny další platformy a prostředí, jako jsou automobily a televizory nebo operační systémy Android a iOS. Osobně věřím, že vzhledem k velikosti místního trhu k něčemu podobnému dojde. V jeho rámci se pak dají realizovat všechny další projekty, jako je třeba audioreklama prodávaná systémem RTB. My už prodáváme na imprese i v rámci našich streamů, jsme schopní v omezeném měřítku odbavit i zmíněné RTB modely, ale v zahraničí existuje mnoho podstatně sofistikovanějších systémů pro digitální audiostreamy. Když získáme aspoň milion posluchačů na platformě, která dokáže odbavit data k posluchači i od něj, budeme mít konečně masovou platformu, se kterou už se dá ledacos podniknout a vyzkoušet.

To by mohla splňovat zmiňovaná O2 TV, u které víte přesně, kdo sedí před obrazovkou.

Ale to se bavíme o desítkách tisíc lidí a zadavatel může klidně poptávat jen ženy ve věku od třiceti do čtyřiceti let, které bydlí v Praze nebo Ostravě. A najednou se bavíme o pár stovkách uživatelů a jejich nákupní potenciál nezaplatí ani použité zacílení.

Nemluvě už o vývoj nástrojů, které takové cílení umí.

Pro celý náš trh jsou vývoje podobných aplikací de facto ztrátové a vnímáme je spíše jako investici do budoucnosti. Ale jedna věc je vyvíjet aplikaci a druhá stavět vysílače.

Content Javornický

Nebo platit vysílání skrze tyto vysílače.

Anebo platit za vysílání tomu, kdo je postavil. To už se bavíme o úplně jiné úrovni nákladů.