Názory k článku Píšeme pro Web

Možná už brzy :)

O tom zda si váš článek někdo přečte nebo ne přece vůbec nerozhodují nadpisy, perexy či co vše jste v úvodu vyjmenoval.

Právě naopak. Nejvíce mne dokáže naštvat když mne titulek naláká na tleskačovo létající kolo, ale po přečtení článku o něm nepadne ani zmínka.

Pokud takto přistoupíte ke čtenáři (tomu pravidelnému) pak o něj brzy přijdete. protože jakmile prohlédne vaše záměry, už vám příště nenaletí. Systematicky si tak začnete likvidovat kariéru.

Druhou nezanedbatelnou věcí je pak podvod investorovi, ať již na tom který za článek zaplatil, nebo tom který zde vystavil reklamu.

Za mne osobně po přečtení pár úvodních řádek které se naprosto netýkají titulku se čtením končím. Takovýto článek tak lidně může mít i milion prokliků, ale kdo jej opravdu přečetl až do konce? Tvoříte tedy pro prokliky nebo pro to aby jste někomu přinesl nějakou přidanou hodnotu?

A k úvodnímu zvolání Blbost! jen uvedu co jsem tím myslel. Možná zde naprosto platí podle sebe soudím sebe a tedy i vás všechny ostatní. Za mne osobně ale musím říct že i v té nekonečné záplavě textů čtu především ty články, které mne zajímají a které pro mne osobně mají nějakou přidanou hodnotu.

Pokud tedy vyrobíte nadpis "Už je to venku! Helenka Vondráčková je těhotná", určitě si článek nepřečtu, protože mne to nezajímá. Někdo jiný si jej ale naopak jistě přečte protože je to sdělení určeno přímo jeho nátuře.

Z uvedeného jednoznačně plyne, že sebelepší titulek nikdy nenahradí obsah. Ten stojí na prvním místě. Teprve po něm se do hry dostávají další faktory o kterých se zmiňujete vy.

Děkuji za pochvalu, nicméně dovoluji si podotknout, že ostřílený pardál Satrapa je notoricky užvaněný a zpravidla posílá texty delší, které pak redakce rozkrájí na kousky té správné velikosti.
Jinak také já považuji název za součást článku a tudíž za věc autora. Zatím jsem s tím nikde neměl vážnější problémy.

Musim sice s clankem souhlasit, ale vetsina receneho se vztahuje spise na editora :-).
1. EDITOR vetsinou stanovuje titulek clanku - muj titulek zatim prezil u necele poloviny mych clanku a casto se nejednalo jen o kosmeticke upravy. Obcas se jednalo o zmenu spis k mensi ctenosti a mensi nekontroverznosti.
2. Anotaci pise take EDITOR - alespon zde na Lupe. Jedinou sanci, jak protlacit svoji, je odhadnout, co editor napise, a napsat to rovnou - pak uz by bylo blbe tam psat temer totez dvakrat.
3. Radkova mezera mezi odstavci - to uz zalezi ciste na designu serveru, tyto veci jsou u vsech clanku jednotne.

ad 1) a 2) - na namodro oboje urcuje autor, je to soucast jeho autorskeho dila a do titulku mu nekdo bude sahat jenom vyjimecne.

ad 3) - prirozena vlastnost HTML :)

ad 1) Pokud je dostatek casu, vsechny zasadni upravy v clanku jsou s autorem konzultovany - coz jiste muzes z vlastni zkusenosti potvrdit. Editorske upravy textu jsou legitimni postup, praktikovany (temer) vsude na svete, snad s vyjimkou toho Namodro :-)

ad 2) Anotaci na Lupe vetsinou upravujeme jednak s ohledem na delku a druhak protoze nechceme, aby zajimave clanky zapadly kvuli nenapadne anotaci - nemluvim o nikom konkretnim. Neni pravdou, ze piseme vsechny anotace.

Připadá mi trochu trapné, když už jsem toho tolik napsal, ještě připojovat nějaké dovětky, ale snad mne omluvíte.

Ad JH
Podle mne je otázkou suverenity autora, případně zaběhlé redakční praxe, nakolik editor zasahuje do obsahu článku. Každý autor má dostatečnou tvůrčí svobodu ztrapnit se sám :-)

Ad DD 3)
<P/>ano, to mezeru dosazuje.

Ale pokud autor není přímo s HTML obeznámený a připravuje svůj článek v redakčním systemu, pak se stane, že místo odsazení dojte jen k jakémusi NL2BR(). Kolem Lupy se pohybuje mnoho lidí s alespoň základním povědomím o HTML, ale tím článkem jsem se snažil spíše pomoci editorům serverů, kteří nejsou sběhlí v typografii a stylistice (na Lupě jsem byl příjemně překvapen), aby mohli svým autorům jednoduše vysvětlit, proč ten jejich článek má tak nízkou odezvu.

Ad PS
Pardál Satrapa si své grafomanské ambice může ventilovat ve svých bestsellerech. Z osobní zkušenosti se třemi vašimi knížkami musím smeknout: Les Miserables jsem četl skoro čtvrt roku, váš Web Design, jsem před lety začal číst ještě v knihkupectví a než jsem šel spát, měl jsem ho nastudovaný :-)

--
Jinak vám děkuju, za připomínky i za to, že jste můj debut na Lupě přetrpěli. Vím, že Lupa není právě tou nejlepší platformou pro podobné texty, ale když on si běžný autor a bohužel často ani editor většinou o psaní publicistických článků sám od sebe nic nepřečte. A tak jsem rád využil vstřícnosti editora Lupy, abych přinesl, když ne horu, tak alespoň oblázek k Mohamedovi.

Doufám, že mi podařilo alespoň nasadit vám brouka do hlavy, abyste se zamysleli, proč se pod takovou spoustou článků (i tady na Lupě) objevují reakce jako "co jste tím chtěl říct?". I z vaší odezvy je patrno, že se raději pustíte do vády ohledně pravomoci editora nebo vlastností HTML, ale zcela bez hany jste ponechali odstavec o obsahové kompozici nebo větných vzorcích, což mne mrzí.

Ad NL2BR - myslím že pokud redakční systém a KOREKTOR něco takového pustí, měli by autora redakčního systému pověsit do průvanu a rovnou k němu přivěsit i korektora.

CO se týče zmiňovaného odstavce - myslím že je to složitější. Internetová žurnalistika a publicistika je něčím, čím tištěný svět nikdy nebyl a ani být nemůže. Inkubátorem autorů. Je to jedinečná šance jak se naučit psát, jak si to někde v praxi vyzkoušet a hlavně, jak získat nějaké to publikum. Vždy se najde někdo kdo si článek přečte a je velká pravděpodobnost odezvy. Ať již privátní nebo veřejné ve formě ohlasů k článkům.

Proto také Internet snese horší úroveň jazyka, horší úroveň vyjadřovacích schopností. Za 4 roky existence Namodro jsem zažil řadu lidí, jejichž schopnost psát se viditelně zlepšovala tím, že měli šanci psát a své myšlenky klást na tento elektronický papír. Pokud by ovšem své první články poslali do klasického média, pravděpodobně by ani nedostali odpověď. Natož šanci na otištění.

Těžko pak chtít po lidech, kteří vlastně začínají, aby chápali složitosti jako "pyramidovitá" schémata a podobně. Ne každý z nich studoval školy, které učí větné dovednosti (a slohy na základních školách je to jistě nenaučí) a už vůbec ne každý studoval žurnalistické školy - paradoxně se na českém Internetu nenajde nic co by pomohlo řadě lidí - naučilo je co je to fejeton, povídka, interview a řada útvarů patřících do žurnalistiky.