Hlavní navigace

Poplatek za vytěžování textů i internet na občanku. Co zaznělo v debatě o reformě copyrightu

Autor: Pavel Humpolec, Internet Info
Redakce

Změní podstatu internetu, či ochrání autory a zachrání online média? Podívejte se na střet argumentů kolem čerstvě přijaté směrnice o autorském právu. UVNITŘ: VIDEO.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Čeká nás preventivní filtrování veškerého nahrávaného obsahu, nebo třeba povinná „měkká“ identifikace na internetových službách? A jak dlouhý je „velmi krátký úryvek“ novinového textu, pro který má platit výjimka z autorských práv vydavatelů?

Na konferenci Internet Advertising Forum 2019 na téma čerstvě přijaté směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu debatovali výkonný ředitel Unie vydavatelů Václav Mach, poslanec a místopředseda Pirátské stany Mikuláš Peksa a technologický redaktor Deníku N Petr Koubský. Diskusi moderoval šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Podívejte se na kompletní záznam debaty:

Článek 17 (v původním znění článek 13) směrnice tzv. upload filtry výslovně nezmiňuje, uvedl na začátek Václav Mach. Podle Mikuláše Peksy ale v praxi není v zásadě možné požadavkům směrnice jiným způsobem vyhovět. „Několik hodin poté, co byla směrnice schválena v Evropském parlamentu, komisař Oettinger osobně varoval německé zákonodárce před příliš měkkou implementací do německého národního práva, která by právě upload filtry neobsahovala, protože ono opravdu není příliš moc jiných způsobů, jak to udělat,“ řekl pirátský poslanec.

Ideálním způsobem, jak omezit šíření pirátského obsahu, je podle Macha tlak na snížení anonymity uživatelů. „Tím jediným nástrojem, jak toho docílit, je nějaká soft autentifikace, to znamená neumožnění toho, aby se uživatelem stal kdokoliv, kdo si pod vidinou toho, že je zcela anonymní, může v internetovém prostředí dovolit chovat se jinak, než by si mohl dovolit v běžném životě,“ přesvědčoval Mach. „Pokud po uživateli bude požadováno číslo kreditní karty, zaslání kódu SMS, opsání nějakého e-mailového linku, tak je dostatek nástrojů, jak pak můžou orgány činné v trestním řízení takovému uživateli udělit malou, drobnou sankci. Takovou, která ho odradí od toho, aby tento přestupek nebo trestný čin opakoval,“ dodal.

Peksa s tím zásadně nesouhlasil. „Už se dostáváme k tomu, že přístup k internetu bude jen na občanku nebo na číslo kreditní karty. Myslím si, že to je fakt cesta, kterou nechceme jít, a tuhle severokorejskou představu internetu tady opravdu nechceme provozovat,“ oponoval.

Podle Petra Koubského by tak radikální opatření změnilo podstatu internetu. Navíc by podle něj v praxi nefungovalo. „Existuje spousta triviálních a běžně používaných technických prostředků, jak tohle všechno obejít. Ta menšina, která chce obsah získávat nelegálně, si ho vždycky nějakým způsobem opatří. Sdílení nelegálního obsahu se ze všeho nejlépe vymýtí, když se lidem poskytnou nějaké pozitivní důvody, proč to nedělat. Muziku dneska načerno nestahuje prakticky nikdo, protože máme Spotify, které, když snesu trochu reklamy a nějaká technická omezení, je zadarmo. A to je naprosto ideální řešení,“ argumentoval.

Platby za vytěžování textů?

Diskutéři se neshodli ani na dopadech, které by mohl přinést článek 15 (v původním znění článek 11), dávající vydavatelům autorská práva k jejich online obsahu. Problém je už definovat, zda budou mít výjimku tzv. snippety, tedy krátké úryvky mediálních textů, používané například ve výsledcích vyhledávání nebo při sdílení článků na sociálních sítích. Směrnice totiž dává výjimku jen pro „jednotlivá slova nebo velmi krátné úryvky“. Jak dlouhý ale je „velmi krátký úryvek“?

„Je to něco podobného jako větší než malé množství účinné látky. Asi bude hodně záležet na tom, kdo o tom v dané situaci rozhoduje. Ale vážně: neumím si předastavit, že v nějaké prováděcí vyhlášce k zákonu bude číslo. Bude tam zase napsáno ‚velmi krátký úryvek‘ a bude záležet na interpretaci v té které situaci,“ řekl v debatě Koubský.

Podle Macha nejsou snippety z hlediska vydavatelů důležité. „Vyhledávač nepracuje s krátkým nebo velmi krátkým úryvkem, ale vždycky s celým textem. On si ho k sobě zkopíruje, uloží, zprofiluje, zindexuje, prostě s ním pracuje, aby na jeho základě zlepšoval fungování svého algoritmu. A to, že ve finále ukáže nějaký odkaz a k němu přidá trochu textu, to přece není podstatné,“ argumentoval.

„Podstatné je, že aby ten algoritmus vůbec mohl fungovat, musí přebírat důvěryhodný obsah. A to je ta podstata, ze které by měla být odvozena ta platba. Protože komerční platforma toho algoritmu by nebyla vůbec schopná fungovat a poskytovat služby, kdyby nepoužívala obsah někoho jiného,“ dodal.

Směrnice ale v článku 4 (v původním textu v článku 3a) explicitně poskytuje výjimku pro data mining – tedy vytěžování dat a textů, připomněl Peksa. „Pokud si pan Mach představuje, že někdo bude vydavatelům platit za to, že nějaký stroj prohledává texty, má smůlu, to ta směrnice nestanoví,“ dodal.

CIF19

Členské státy mají po schválení nové směrnice dvouletou lhůtu na její převod do národních zákonů. Evropská komise by ještě předtím měla k některým sporným bodům vydat svůj výklad a pokyny. Projednávání v národních parlamentech ale ještě může být poměrně bouřlivé.

Další články z Internet Advertising Forum 2019: