Názory k článku Poplatek za vytěžování textů i internet na občanku. Co zaznělo v debatě o reformě copyrightu

Dobrá je ta poslední Machova reakce: platforma jim snippetem/odkazem pošle uživatele, uživatel si ten článek možná přečte, ale většinou skončí za perexem a pak se vrací na platformu a další činnost se děje tam. Takže to jeho vlastními slovy není o parazitování platformy na obsahu vydavatele, protože ten podle jeho slov nemá často ani takovou úroveň aby ho uživatel dočetl celý, ale o tom, že nejsou schopný uživateli, kterého jim vyhledávač/sociální síť poslala, nabídnout kvalitní obsah, nějaké další služby nebo přidanou hodnotu a tak si ho udržet a dostat z něj peníze, protože uživatel po zjištění, že článek nestojí za přečtení nebo je to jen varianta toho co je na padesáti dalších webech a server vydavatele nestojí za pravidelnou návštěvu odchází pryč.
Nebo jak by chtěl získané peníze rozdělovat ne podle nějakého podílu na trhu, ale na základě kádrování kdo si je podle jejich měřítek zaslouží a kdo ne.

Máte pocit, že tu nefunguje Spotify, Netflix a další?

A co se týká novinářů, musí prostě začít produkovat unikátní obsah, za který se vyplatí zaplatit, protože obsahu, který mají všichni je všude dost a nemá cenu - a nakonec ho bude Google a podobní generovat automaticky pomoci AI.

Také by se placené weby měly spojit pod nějaké agregátory, u kterých si zaplatím předplatné a tyto agregátory budou přerozdělovat peníze podobně jako Spotify hudebníkům.

Ještě k filmům a seriálům - toto je přesně ukázka zabedněnosti majitelů práv.
Aktuálně je tu několik velkých služeb jako Netflix, HBO GO, asi Amazon Prime, Hulu, možná ještě někdo - ale tyto služby se zmenšují, protože každý větší producent obsahu si aktuálně zakládá vlastní VOD službu (za všechny mohu jmenovat třeba Disney) a svůj obsah z těchto zavedených služeb stahuje (proto ty obrovské investice Netflixu atd. do vlastního obsahu) a mají naivní představu, že lidé jsou pitomci a budou si cálovat několik služeb.
Po nějaké době je nemile překvapí, že lidé pitomci nejsou a že k obsahu, který chtějí, se stejně dostanou, ale bez nich a zase tu bude marný hon na piráty. Budou prudit, lobovat za omezování Internetu atd. jako vždy a už tolikrát před tím a jako tolikrát před tím to bude k ničemu a nakonec stejně dojdou k tomu, co už tu dávno píšu - že se musí spojit a založit jednu, nebo několik málo služeb, které budou obsah agregovat a zpřístupní jej uživateli snadno a levně.

Ale to není nic objevného, to prostě jen opakuji totéž, co jsem říkal už před dvaceti lety, když s větrnýmy mlýny bojovali držitelé práv k hudbebnímu obsahu a potom vydavatelé knih. Všechno už tu bylo, opakují se stejné chyby a prošlapávají se stezky, které už před tím jiní projely bagrem.

Stačí vám to takto, vážený anonyme?

Majitelé práv jako obvykle bojují bitvu, ve válce, která už dávno skončila a technologie nás opět posunuli úplně někam jinam. Pochopitelně platí to co vždy, že problém nejsou jejich zákazníci, ani Google nebo Facebook a už vůbec ne piráti, ale jen a pouze jejich vlastní zabedněnost a neochota inovovat a vycházet zákazníkům vstříc, tím, že jim nabídnou, kvalitní a jednoduchou službu za rozumný peníz.

„Pokud si pan Mach představuje, že někdo bude vydavatelům platit za to, že nějaký stroj prohledává texty, má smůlu, to ta směrnice nestanoví,“

Jestli bude strojové zpracování zdarma a zobrazování delších úryvků placené, je možné, že nám umělá inteligence články (převzaté z různých zdrojů) převypráví svými slovy a vytvoří tak nové autorské dílo, za které už vyhledávač nebude muset platit.

Uživatel pak ani nebude mít potřebu opustit vyhledávač. Vzroste vliv algoritmů na to, co čteme a jaké si utváříme názory.
Zpravodajské servery by se pak mohly dostat do ještě svízelnější situace. Stanou se jenom dodavateli faktických informací pro stroje, jejich původní texty bude číst stále méně lidí. Příjmy z reklamy by se jim pak ještě ztenčily.

Netvrdím, že by se mělo za strojové zpracování platit. Jenom, že se nezdá, že by úprava autorského zákona účinně napravila nějaké dnešní nespravedlnosti.

Děsí mě, že se v debatách o ochraně autorských práv vůbec neřeší vliv na vzdělanost populace.

Co se stane, až z uložta zmizí odborná literatura? Kolik lidí si koupí Čihákovu učebnici anatomie za 1700, jen proto, že je daná oblast zaujala? Kolik lidí si vůbec může dovolit kupovat knihy za takové peníze? Bude stát investovat do knihoven natolik, aby i v lokální knihovně ve městě s 25 tisíci obyvatel byla kvalitní odborná literatura ze všech zásadních oblastí lidského bádání? Pochybuju.

Co považujete za "dlouhodobě" v dnešním velmi dynamickém světě?

Nechápete proč do toho byznysu nevstoupím a neukážu jim správnou cestu - hmm, dobrá, pominu skutečnost, že ne všichni máme jako životní cíl vydělat balík a budu předpokládat, že máte v mé nápady tak velkou důvěru, že mi poskytnete financování ve výši několika miliard - řekněme USD, pak se ale ještě musím potýkat ze skutečností, která se jmenuje copyright, což je v zásadě státem uznaný monopol a vstup do odvětví, ve kterém je monopol je v zásadě, když ne nemožný, tak extrémně obtížný.
Čili nový subjekt, jako já, nebo kdokoliv jiný se skvělými nápady, prakticky nemůže nic změnit, to musejí učinit stávající subjekty na tom trhu a protože monopoly samy se nezmění (aspoň nevím o případu, kdy by se to stalo), je potřeba tlak z venčí - a protože lobby držitelů práv znemožňuje tlak legislativní, bylo to pirátství, které vedelo ke změně, která nám nakonec přinesla třeba Spotify atd.
Takže ta je to jen na držitelých práv, kdy tu správnou cestu sami pochopí a od toho se bude odvíjet jak budou vydělávat.

Otázka je, jestli pár prodáných kopií navíc vyváží to, dané dílo si zdarma stáhne daleko větší mmožství lidí, z nichž by většina dílo nekoupila. vzhledem k tomu, že jde ale o lidi (studenty, zvedavce, entuziasty atd), tak je docela možné že dřív nebo podzději se to autorovi vrátí v počtu prodaných děl, protože jej bude znát daleko víc lidí. Filmový průmysl nekrachuje, ale kvete, i přes pirátství. Čím víc lidí se může díky dostupnosti děl vzdělávat a bavit, tím víc lidí má zájem o kvalitní díla a v celkovém výsledku většina zůčastněných jen vydělá. Bohužel vlastníci, firmy a podnikatelé vidí hlavně bezprostřední zisk a jsou schopni uvažovat maximálně v horizontu jednotek let. Zákazy, postihy, slídění, omezování soukromí prostě nefungují, vytvářejí nezdravé klima, brzdí rozvoj a přispívají k tvorbě totality.

To je dobrá poznámka. Já si myslím, že veškerá odborná literatura, která vzniká na univerzitách, tedy za peníze občanů by měla být k dispozici zdarma.

Preco by mal stat investovat do lokalnych kniznic? Mame rok 2019. Stat by mal investovat do jednej elektronickej kniznice. Alebo ktokolvek iny, rad si zaplatim clenske.
Problem je, ze to narazi na problem s peniazmi a autormi diel. Rovnako ako to je doteraz pri vsetkych sluzbach. Preco si netflix zacal vyrabat vlastny obsah? Aby nebol zavisly od tvorcov obsahu a ich rozmarov.
Pirati sa preto, lebo ludia chcu obsah ale na druhej strane mame vlastnikov prav, ktory maju svoje prava ako nakladat so svojim obsahom. No a tieto dve skupiny sa nevedia stretnut.
Ked som bol mlady piratil som preto, lebo som na to nemal peniaze. Teraz piratim len v tedy ak je to jednoduchsie(ak mi poskytovatel obsahu hadze neprimerane polena pod nohy) a preto, ze dany obsah nikto legalnou cestou neponuka.

Nesuhlasim, ze platene weby by sa mali spojit pod nejake agregatory. To tu uz bolo v urcitej forme a nefungovalo to dobre aj kvoli prerozdelovaniu penazi. Stacilo by aby zapracovali na zjednoduseni platenia za obsah a vyberu obsahu, za ktory chcem zaplatit. Toto momentalne vidim ako najvecsiu brzdu.
Nevidim problem platit si aj viacero sluzieb ak budu jednoduche a zrozumitelne na pouzivanie.

Zajímavá myšlenka. Můžete jít příkladem.
Udělejte konkurs na učitelské místo na VŠ (podmínkou obvykle Ph.D.), vytvořte osnovy předmětu, protáhněte ho akreditací, vytvořte přednášky (14x90 minut), náplň seminářů/cviče­ní/laboratoří/pro­jektů, testy na hodnocení. Kvalitu vašich přednášek hodnotí studenti, a musíte dosáhnout lepšího hodnocení, než "hlava skopová", takže to musíte neustále aktualizovat.
Za tohle jste placen (ale jak - normativy na studenta v uplynulých letech v IT klesly z 35 na 25 tisíc na studenta, zároveň byly zafixovány maximální počty financovaných studentů).
Takže, když chcete plat, ze kterého se dá žít (uživit rodinu), musíte ještě dělat nějaký výzkum (=granty). A taky někdy přijít domů, aby vás děti neznaly jenom jako toho pána z obrázku na nočním stolku.
A teď, podle vašeho návrhu zdarma, ještě napište učebnici - aby to mělo hlavu a patu, s příklady a jejich řešeními, protáhněte to odbornými posudky (alespoň neformálně, aby vám tam kolegové našli různá nedopatření až chyby), vysázejte to (nejspíš sám, jiného sazeče zdarma nenajdete), vydejte to - taky zdarma.
A v IT to chce každé 2-3 roky aktualizovat.

Když dané dílo vůbec nevznikne, nestáhne si ho zdarma víc lidí, dokonce si ho nepřečte vůbec nikdo. Že by to dílo teoreticky znalo víc lidí neznamená vůbec nic, protože podle té teorie by všechna díla znalo víc lidí. Že filmový průmysl kvete i přes pirátství neznamená, že je pirátství správné.

Čím víc lidí se může díky dostupnosti děl vzdělávat a bavit, tím víc lidí má zájem o kvalitní díla a v celkovém výsledku většina zůčastněných jen vydělá.
Problém je, pokud mezi zúčastněnými nejsou zrovna autoři. Bez nich jaksi autorská díla nevzniknou – na to se překvapivě často zapomíná. Jinak právě pro to, aby byla díla co nejvíce dostupná, vznikla ochrana autorských práv. Je to jednoduchá dohoda mezi státem a autory: vy (autoři) umožníte díla více šířit, a my (stát) za to budeme chránit vaše práva i u děl, která nemáte přímo pod kontrolou. Když ta dohoda nebude fungovat, autoři se vrátí k původnímu způsobu nakládání s autorským dílem. Nebudou díla šířit, pouze vám dovolí dílo „konzumovat“ pod jejich dohledem. Žádné že si film stáhnete z internetu nebo koupíte na DVD. Půjdete na něj do kina, tam vám jej jednou promítnou a půjdete domů.

Hromadně omezovat vlastníky s odůvodněním, že v důsledku na tom většina vydělá, to už tu bylo. A to byla skutečná totalita. Dneska o zákazech, postizích, slídění a omezování soukromí mluví ti, kteří ve skutečnosti chtějí akorát omezit svobodu autorů. Dneska se autor může svobodně rozhodnout, zda své dílo vydá jako knihu a bude ji prodávat za 1700 Kč, nebo zda ho zadarmo vystaví třeba na ulož.to. Někteří jim tuto svobodu chtějí vzít, protože se naivně domnívají, že tím urvou víc svobody pro sebe. Bohužel si neuvědomují, že i to by mělo své důsledky a že ta jejich svoboda by nakonec byla převážně jen teoretická a reálně by na tom byli hůř než dnes.

Mám takový nejasný pocit, že před dvaceti lety nebyla odborná literatura na ulož.to dostupná vůbec, a před padesáti lety nebyla dostupná ani nikde jinde na internetu. Byla tenkrát vzdělanost populace horší, než dnes?

Docela by mne ale zajímalo, jak si myslíte, že by ta odborná literatura vznikala, kdyby vydavatel rovnou počítal s tím, že bude volně dostupná na internetu a on na ní tudíž nic nevydělá. Myslíte si, že by náklady na vydání vydavatel dotoval ze svého? Jak dlouho by to asi vydržel?

Psal jsem dlouhodobe funkcni model, a to opravdu neznamena ze kdyz do neceho roky lejou penize investori, tak to hned lze prohlasit za dlouhodobe funkncni bussiness model.

Pokud mate tolik napadu co by kdo mel delat a presne vite jak to vsechno nakonec dopadne, tak nechapu proc do toho businessu nevstoupite, neukazete jim tu "spravnou" cestu a jen tak mimochodem nevydelate balik..

"jen a pouze jejich vlastní zabedněnost a neochota inovovat a vycházet zákazníkům vstříc, tím, že jim nabídnou, kvalitní a jednoduchou službu za rozumný peníz."

No tak hlavne ze vy ten dlouhodobe funkcni bussiness model pro "novou dobu" uz mate vymyslen a nasazen. Pokud ne, tak platte postaru a nebo nechte byt.