Hlavní navigace

Portál občana nabízí přehled všech vašich nemovitostí, obsahuje ale také jeden vážný problém

17. 12. 2018
Doba čtení: 12 minut

Sdílet

Pro konkrétní informace se už musíte prokliknout do samotného katastru nemovitostí. U datových zpráv si ale portál stále plete čas dodání s časem doručení.

Je to skoro už 15 let, co Český úřad zeměměřický a katastrální spustil službu s názvem „Nahlížení do katastru nemovitostí“, fungující po internetu a dostupnou na adrese nahlizenidokn.cuzk.cz. Stalo se tak k 1. lednu 2004 a hned za ni získal cenu Český zavináč.

Sám jsem o možnosti nahlížet do katastru po internetu psal hned 14. ledna 2004 a dodnes je to můj druhý nejčtenější článek zde na Lupě (s více jak 261 000 návštěvami). Proto mne trochu překvapilo, když jsem se minulý pátek dozvěděl, že jde o novinku, se kterou aktuálně přichází Portál občana (který „nabízí stále další nové funkce, jako je čerstvě spuštěné nahlížení do katastru nemovitostí“).

Pravdou je, že přísliby propojení mezi Portálem občana a katastrem nemovitostí se objevovaly již dříve. Ale dobře informované zdroje z prostředí katastru tyto zprávy, avizující přímou „obsluhu“ agend katastru, uváděly na pravou míru:

Propojení mezi portálem a katastrem

Nakonec se přeci jen podařilo určité oboustranné propojení mezi portálem a (českým) katastrem: uživatel, který se přihlásí do Portálu občana – a to kterýmkoli z dosud možných způsobů – se ihned dozví, které nemovitosti v ČR vlastní. Přesněji: dozví se, na kterých listech vlastnictví (tzv. LV-čkách), v které obci a ve kterém katastrálním území jsou jím vlastněné (či spoluvlastněné) nemovitosti zapsány.

Ovšem které konkrétní nemovitosti to jsou, už Portál občana svému uživateli neřekne. K tomu se uživatel musí sám prokliknout do samotného katastru nemovitostí, přes nabízený odkaz „Přejít do KN“.

V samotném katastru pak uživatel najde ty samé informace, jaké by našel, kdyby do katastru vstupoval přímo a své nemovitosti si vyhledal sám (přes volby obce, katastrálního území a čísla listu vlastnictví LV či podle jiných údajů).

Přínos nově zřízeného propojení tak nespočívá v tom, že by rozšiřoval okruh „katastrálních“ informací, ke kterým se uživatel může dostat. Přínosem je to, že uživatel se dozví, kam konkrétně – a na co všechno – se má podívat, pokud jde o jeho vlastní (či spoluvlastněné) nemovitosti. Katastr totiž běžně uživatelům nenabízí možnost vyhledávání podle vlastníka. Ani vyhledávání vlastních nemovitostí, resp. poskytnutí jejich přehledu.

Položek bývá více než nemovitostí

Samotný přehled vlastních nemovitostí, získaný na Portálu občana, většinou nebude pro jejich vlastníka žádným překvapením, ale spíše jen určitou kontrolou. Nicméně o čem už mnozí vlastníci nemusí mít přehled, je to, jak (a kde konkrétně) jsou jejich nemovitosti v katastru „rozepsány“. Protože tomu, co běžně vnímáme jako jednu nemovitost, může v katastru nemovitostí odpovídat více záznamů, na různých listech vlastnictví. Tedy více položek, které se ukáží v nově dostupném výpisu na Portále. 

Například: vlastníte-li třeba byt v bytovém domě, obvykle jste také spoluvlastníkem společných prostor domu. Těm může odpovídat další záznam, resp. položka na výpisu. A dům jako takový se může nacházet hned na několika samostatně vytyčených (a v katastru zapsaných) pozemcích, které opět mohou odpovídat samostatným položkám.

Takže hned nejásejte, když vám Portál nabídne třeba i významně více položek, než kolik tušíte, že máte nemovitostí.

Co všechno bylo slibováno?

Portál občana byl spuštěn před půlrokem a již tehdy měl nabízet 37 služeb. Jak jsem ale psal již v tehdejším článku, do tohoto počtu jsou zahrnovány i služby, které Portál neposkytuje sám, ale poskytuje je někdo jiný a Portál k nim pouze umožňuje přístup. Někdy jen formou prostého odkazu (možnosti „prokliknout se“ ke skutečnému poskytovateli služby), jindy s určitou přidanou hodnotou, například v podobě přihlášení uživatele k cílové službě.

V tomto smyslu – tedy že nejde pouze o „vlastní“ služby, ale i o služby „cizí“ – je zřejmě třeba chápat i oznámení o tom, že dnes Portál občana nabízí na 60 různých služeb.

Reálně, od spuštění v červenci, přibylo provázání s NIA (Národním bodem pro identifikace a autentizaci) a s Daňovým portálem (obojí jsem popisoval zde), čímž do celkového počtu služeb přibyly služby poskytované těmito portály.

Nyní tedy přibylo výše popsané propojení s katastrem nemovitostí a také jednoduchý  proklik ke twitterovému účtu Portálu občana – obojí ve formě „karty“, kterou si uživatel portálu může připnout na svůj dashboard. Přehled svých nemovitostí však naleznete také v rámci údajů o uživateli, viz třetí dnešní obrázek.

Naopak pouze u slibů zatím zůstala řada dalších přírůstků. Tak například hned po spuštění Portálu občana v červenci bylo avizováno, že již brzy bude propojen také s informačními systémy resortu dopravy a nabídne jak informace o řidičském průkazu, tak i výpis z bodového konta řidiče.

To se zatím nepodařilo a nový termín je počátkem nového roku.

Stejně tak bylo slibováno i rozšíření možností podání přes Portál občana – od spuštění je dostupná možnost požádat o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. a nově měla (již v říjnu) přibýt i možnost podání trestního oznámení. Ani to ale dosud nebylo realizováno.

V plánu je také propojení Portálu občana s rejstříkem živnostenského podnikání, kterého se nejspíše také dočkáme až v příštím roce.

Přitom již od spuštění Portálu v červenci je v něm připravena karta pro propojení se systémy zdravotnické dokumentace – ale ani tyto služby dosud nebyly spuštěny.

Čas doručení, nebo čas dodání?

Když už jsem se v tomto článku rozepsal o Portálu občana a jeho fungování, dovolím si upozornit na jednu jeho nepříjemnou, až nebezpečnou vlastnost. Asi spíše chybu.

Týká se způsobu provázání portálu s datovými schránkami, které je „poněkud minimalistické“ – v tom smyslu, že zde chybí některé možnosti a údaje, které jsou dostupné při práci s datovými schránkami „přímo“, přes jejich webové rozhraní (a stejně tak při použití většiny různých aplikací). Ukazuje to i následující obrázek, na kterém vidíte jednu a tutéž zprávu (pozná se dle jejího čísla, v zeleném rámečku) – v horní části obrázku viděnou skrze webové rozhraní datových schránek, ve spodní části viděnou skrze Portál občana.

Povšimněte si ale toho, co ukazují červené rámečky: ten v horní části obrázku (tedy „od webového rozhraní ISDS“) říká, že datová zpráva byla doručena 7. 12. 2018. A je zde ještě upřesněno, že šlo o datovou zprávu do vlastních rukou a že byla doručena fikcí (nad červeným rámečkem). Ovšem Portál občana tvrdí, že zpráva byla doručena již 27. 11. 2018, o žádném doručení fikcí se nezmiňuje a ani neříká, zda šlo o datovou zprávu do vlastních rukou, či nikoli.

Kde tedy je pravda? Pokud by šlo o nějakou důležitou datovou zprávu, jejíž obsah ukládá příjemci nějakou povinnost, kterou je třeba splnit v nějaké lhůtě – od jakého okamžiku tato lhůta běží? Běží už od 27. 11. 2018, jak říká Portál občana, nebo až od 7. 12. 2018, jak říká webové rozhraní datových schránek?

V prvním přiblížení si dovolím odpovědět tak, že pravdu má webové rozhraní datových schránek, které jako okamžik doručení (zde: 7. 12. 2018) uvádí okamžik vzniku fikce doručení (protože k ní došlo dříve, než se do datové schránky přihlásil uživatel s právem přečíst si datovou zprávu). Naopak Portál občana prezentuje jako okamžik doručení okamžik, kdy byla datová zpráva dodána do schránky příjemce (zde: 27. 11. 2018).

Popisovaný příklad skutečně vznikl tak, že jsem si (pro potřeby tohoto článku) nechal zaslat jednu datovou zprávu (již 27. 11. 2018), ale pak jsem se do své datové schránky záměrně několik dní nepřihlásil – aby uběhlo 10 dnů pro doručení fikcí a vznikl výrazný rozdíl mezi okamžikem dodání zprávy do datové schránky (který uvádí Portál) a okamžikem vzniku fikce doručení (který uvádí webové rozhraní datových schránek).

Že jde skutečně o časový rozdíl mezi dodáním zprávy (červeně) a vznikem fikce (zeleně), lze snadno vyčíst z doručenky datové zprávy, kterou vidíte na následujícím obrázku.

Celé to přitom není specifické jen pro případ, kdy dojde k doručení fikcí (tu jsem zvolil jen pro zvýraznění časového rozdílu). Úplně stejně se Portál občana chová i tam, kde k doručení dojde přihlášením uživatele, viz následující obrázek (na kterém je rozdíl „pouhých“ tří dnů).

Doručení nepoznáte ani ze samotné datové zprávy

Problémem bohužel není pouze to, že Portál občana uvádí okamžik dodání, ale prezentuje ho (nesprávně) jako okamžik doručení. Dalším problémem je to, že portál svému uživateli vůbec neumožňuje dostat se k doručenkám jednotlivých datových zpráv. Tedy k informacím, ze kterých by si uživatel mohl alespoň sám zjistit, kdy skutečně došlo k doručení (když už mu Portál občana jako okamžik doručení prezentuje okamžik dodání).

Nepříjemné je také, že nepomůže ani stažení samotné datové zprávy: pokud si ji stáhnete jako ZFO a otevřete (nejspíše v „oficiálním“ Form Filleru od Software602), dozvíte se opět jen o dodání, a nikoli o doručení (ať již přihlášením uživatele, či fikcí), viz následující obrázek.

U stažené zprávy se můžete podívat na její autentizační prvky – na první (tzv. „podací“) časové razítko a na elektronickou pečeť a její časové razítko. Jenže ono první (podací) časové razítko odpovídá odeslání datové zprávy (jejímu „vstupu“ do systému datových schránek), a tedy prakticky stejnému okamžiku jako dodání datové zprávy do datové schránky příjemce (zde: 27. 11. 2018).

Naopak elektronická pečeť (stále jen „čistě“ uznávaná, nikoli kvalifikovaná) a její časové razítko se přidávají v okamžiku stahování zprávy, a tedy později, než kdy došlo k efektu doručení (aktem přihlášení uživatele, případně fikcí). V mém případě to bylo až 15. 12. 2018, při přípravě tohoto článku, a nikoli 7. 12. 2018 (kdy došlo k doručení fikcí), ani 10. 12. 2018 (kdy jsem se do své datové schránky přihlásil).

Řešením (jak se dostat k údaji o doručení) tak je obejít Portál občana, přihlásit se do své datové schránky přímo, přes její webové rozhraní, a zde získat příslušnou doručenku.

S doručováním je to složitější

Až dosud jsme předpokládali, že okamžikem doručení datové zprávy je okamžik, kdy se příslušný uživatel přihlásil do své datové schránky nebo kdy došlo k fikci doručení (podle toho, co nastalo dříve). Ve skutečnosti je to ale „poněkud složitější“.

Například: když zákon (č. 300/2008 Sb.) ve svém § 17 odst. 3 řeší otázku doručení, mluví přitom o doručování dokumentů a o přihlášení „osoby, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu“. Reálně se ovšem nedoručují jednotlivé dokumenty, ale celé datové zprávy (které mohou obsahovat i více dokumentů). A také „oprávnění přístupu“ se v systému datových schránek stanovuje pro celé datové zprávy (zda jsou určeny jen do vlastních rukou, či nikoli), a ne ve vztahu k jednotlivým dokumentům, vkládaným do datových zpráv.

Podobně je tomu u zpoplatnění přenosu soukromoprávních (poštovních) zpráv, kde zákon ve svém §18a odst. 3 uvádí, že přepravci náleží odměna za dodávané dokumenty. Reálně se ovšem platí za celé přenášené (poštovní) zprávy, bez ohledu na to, kolik dokumentů obsahují.

Tato „nedocenění“ rozdílu mezi dokumentem a datovou zprávou naštěstí v praxi nepředstavují významnější problém.

Horší je to s tím, že určení okamžiku doručení je otázkou navýsost právní, na kterou může platně odpovědět pouze ten, kdo je nadán příslušnou pravomocí (zejména soud, případně příslušný správní orgán). Naopak informační systém datových schránek (ISDS) je pouze stroj, který nám může nanejvýše tak sdělit svůj názor – ale rozhodně nám nemůže dát právně závaznou odpověď.

Případem, na kterém to je hezky vidět, jsou podání činěná datovou schránkou vůči  orgánům veřejné moci. Pro ně zákon (č. 300/2008 Sb.) vůbec neřeší, kdy dochází k okamžiku doručení (to v již zmiňovaném §17 odst. 3 stanovuje jen pro „opačný směr“, tedy pro doručování od OVM směrem k fyzickým a právnickým osobám).

Pro praxi je to přitom velmi důležité: představte si třeba, že máte učinit nějaké podání do dne X (a nemusí to být zdaleka jen daňové přiznání). Vše odešlete včas a budete tedy předpokládat, že jste svým povinnostem včas dostáli. Jenže co když se na straně příjemce první uživatel přihlásí do datové schránky až následující den (X+1), až ráno přijde do práce?

Jinými slovy: má v takovéto situaci být okamžikem doručení již okamžik dodání do datové schránky orgánu veřejné moci (zde: den X), nebo až okamžik přihlášení uživatele (den X+1)? Je to vlastně otázka na to, zda o splnění lhůty, kterou máte splnit vy, rozhodujete skutečně vy, nebo někdo jiný.

Naštěstí, po více než 9 letech provozu datových schránek, na to již existuje ustálená judikatura. A ta říká, že v popisovaném případě (kdy je příjemcem orgán veřejné moci) je okamžikem doručení již okamžik dodání do datové schránky. Nikoli až okamžik přihlášení uživatele.

Jenže i toto má svůj háček: výše uvedené platí jen tehdy, pokud jde o něco (právní jednání), v čem příjemce vystupuje jako orgán veřejné moci, vykonávající svou veřejnou působnost (neboli: vystupující v roli orgánu veřejné moci). Protože existují i situace, kdy svou působnost nevykonává – a pak pro něj platí to samé jako pro soukromoprávní subjekty (a okamžikem doručení je až okamžik přihlášení).

Ovšem rozlišit tyto dvě situace vyžaduje seznámit se s obsahem přenášené datové zprávy – což systém datových schránek, coby „stroj“, dělat nemůže (nedokáže), a tak to nechává na člověku. Ostatně, právě proto je v doručenkách uváděn onen disclaimer, který jste mohli vidět na jednom z předchozích obrázků:

EV5: Datová zpráva byla dodána do datové schránky příjemce. Je-li příjemcem datové zprávy orgán veřejné moci vystupující v postavení orgánu veřejné moci, byla datová zpráva tímto okamžikem doručena.

Pravdou je, že pokud je Portál občana skutečně používán občany (fyzickými osobami), pro přístup do jejich „soukromých“ datových schránek, pak se jich výše popsaný problém týkat nebude (pokud jde o jimi přijímané datové zprávy). Ale může se jich týkat jiný problém.

Připomeňme si znovu, že okamžikem doručení nemusí být jen okamžik přihlášení „osoby, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu“ (dle §17 odst. 3 zákona), ale efekt doručení může nastat i uplynutím 10 dnů (resp. 10 × 24 hodin) od okamžiku dodání, pokud se mezitím do datové schránky nikdo nepřihlásil (jde o tzv. náhradní doručení, běžně označované jako fikce doručení, dle §17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.). Právě k tomu došlo u datové zprávy, popisované výše v roli prvního příkladu.

Jenže ona fikce doručení je dle §17 odst. 4 vázána na to, že ji nějaký jiný právní předpis nevylučuje. To se může týkat například doručování od soudů v trestních věcech a obecně takovéto případy systém datových schránek také nedokáže posoudit ani je nemá co posuzovat.

Informační systém datových schránek pouze respektuje to, zda odesílající orgán veřejné moci u odesílané datové zprávy nastavil, či nenastavil příznak vyloučení náhradního doručení (fikce doručení). Podle toho pak po 10 dnech v doručence vyznačí případné doručení fikcí (pokud se mezitím nepřihlásil žádný uživatel s dostatečným oprávněním). Stále ale jde jen o „názor stroje“, jehož úlohou není posuzovat, zda byl v daném případě příslušný příznak odesilatelem nastaven správně, či nikoli.

BRAND24

Stejně tak stroj (systém datových schránek) nemá co posuzovat, a ani nemůže posuzovat, zda byla pro doručení zvolena správná datová schránka příjemce. Protože jedna fyzická osoba může být držitelem více datových schránek fyzické osoby (jedné jako nepodnikající FO, další jako „obecně“ podnikající osoba, a ještě dalších třeba jako advokát, insolvenční správce či daňový poradce). A orgán veřejné moci by příjemci měl doručovat do věcně příslušné datové schránky, přičemž pokud tak neučiní, má to opět významné důsledky pro to, zda došlo, či nedošlo k platnému doručení.

Celá problematika doručování pomocí datových schránek je dosti komplikovaná a nechci zde zabíhat do dalších detailů. Jen jsem chtěl zdůraznit to, že i když nám stroj (informační systém datových schránek) ohledně doručení něco říká, ať již skrze Portál občana, či skrze své webové rozhraní, stále je to jen „názor stroje“, a nikoli právně platný a závazný verdikt.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).