Hlavní navigace

Portál občana slaví první narozeniny, už ukazuje i dopravní přestupky

Jiří Peterka

Nové služby na Portálu občana postupně přibývají, s osvětou a dostupností uživatelské dokumentace je to ale stále stejně špatné.

Doba čtení: 18 minut

Sdílet

Dnes, 8. července 2019, je to právě rok, co ministerstvo vnitra spustilo dlouho očekávaný Portál občana. Snaží se být jakýmsi „jednotným zastřešením“ všech služeb veřejné správy, které jsou poskytovány občanům, a to elektronickou cestou. Či spíše: zastřešením digitálních služeb (jak se dnes již říká, v rámci ústupu od „elektronizace“ a přechodu k „digitalizaci“).

Reálně to znamená, že portál určité digitální služby veřejného sektoru poskytuje sám a k dalším digitálním službám své uživatele pouze přesměrovává (většinou včetně přihlášení).

Příkladem „vlastní služby“ může být kalendář či úložiště dokumentů (viz dále). Naopak příkladem služeb, které Portál občana sám neposkytuje, ale své (již přihlášené) uživatele na ně pouze přesměrovává, mohou být služby ePortálu ČSSZ, služby související s eRecepty či třeba služby Daňového portálu.


Další kategorií digitálních služeb pak jsou takové, které Portál občana určitým způsobem zprostředkovává. Tedy sám je neposkytuje, resp. není zdrojem jejich obsahu, ale vytváří k nim vlastní uživatelské rozhraní. Příkladem mohou být informace o nemovitostech ve vlastnictví uživatele (které portál sám získává od katastru nemovitostí), dále náhledy na bodové konto řidiče či informace o dopravních přestupcích, údaje o osobních dokladech atd.

Další „zprostředkovanou“ službou jsou různé výpisy z veřejných rejstříků, které byly dostupné již dříve (před spuštěním Portálu občana) a nadále jsou dostupné samostatně. Z Portálu občana jsou pak nově dostupné prakticky „na jedno kliknutí“, bez nutnosti (dalšího) přihlašování se – díky tomu, že uživatel již je přihlášen k samotnému Portálu občana.


Ještě další významnou „zprostředkovanou“ službou jsou služby datových schránek: zde se Portál občana chová jako zabudovaná (webová) aplikace pro práci s datovými schránkami. Na jedné straně s poněkud omezenou funkčností (například neumožňuje přístup k doručenkám), na druhé straně vylepšenou o možnost archivace datových zpráv (viz dále).

Když ale Portál občana (resp. jeho provozovatel, kterým je MV ČR) uvádí počet poskytovaných služeb, očividně mezi výše uvedenými variantami nerozlišuje – a uvádí jen jedno souhrnné číslo. Viz třeba následující slide z prezentace resortu vnitra u příležitosti nedávného „odstartování digitalizace státu“.

Osobně mi to nepřijde úplně korektní. Trochu jako „chlubení cizím peřím“.

Za zmínku asi stojí i to, že metodika vykazování služeb se s postupem času nejspíše také nějak mění: když byl portál před rokem spouštěn, oficiální zdroje psaly o 37 službách. Předchozí obrázek jich ke stejnému datu uvádí již 44.

Zajímavé v této souvislosti je, že nový portál s mnoha digitálními službami pro občany, který koncem června (byť stále jen v pilotním provozu) spustilo Ministerstvo práce a sociálních věci, není zatím nijak „provázán“ s Portálem občana – není na něm uveden jako poskytovaná služba (viz první dnešní obrázek) a není na něm ani jinak zmíněn. A to i přesto, že samo MPSV o svém novém portálu říká, že je

plně harmonizován se strategickými projekty na úrovni centrálního eGovernmentu a navazuje zejména na projekty Portál občana a Portál veřejné správy.

Přitom i tento nový portál MPSV již používá jednotný „vizuál“ portálů veřejné správy (stejně jako třeba nové uživatelské rozhraní datových schránek) a také stejný princip přihlašování – přes NIA a ještě také přes datové schránky.

Uživatelská dokumentace: beze změny

Pojďme nyní ke konkrétnímu vývoji Portálu za první rok jeho života. A začněme trochu netradičně tím, co se nezměnilo.

Jde třeba o dostupnost nějakých návodů, nápovědy, instruktážních materiálů či jiné formy uživatelské dokumentace, která by zájemcům o portál pomohla dozvědět se, co portál umí, a pomohla jim naučit se s ním pracovat. Možná hledám špatně, ale ani po roce provozu Portálu občana toho moc nenacházím.

A nejsem zřejmě sám, kdo vnímá situaci jako špatnou: na letošní konferenci ISSS (Internet ve veřejné správě a samosprávě) byl prezentován zajímavý průzkum s názvem „Portál občana pohledem uživatelů“, který provedla Katedra informačních technologií PEF ČZU v Praze. A ohledně dostupnosti a kvality informací o Portálu občana došla k dosti tristnímu zjištění:


Absence „klasické“ uživatelské dokumentace je snad přímo záměr, jak by se dalo usuzovat z obsahu rozhovoru s panem Romanem Vrbou před rokem zde na Lupě:

Myslím, že podrobné návody a nápovědy nikdo nečte. Sázím spíš na intuitivnost našeho řešení. Ale samozřejmě vyrobíme nějaká návodná videa na YouTube, která popíší třeba to, jak si k Portálu připojit datovou schránku. Chápu, že je riskantní vyjít ven v podstatě s betaverzí, ale přijde mi, že je lepší, když si lidé začnou zvykat na jednodušší věci, které jim začneme vysvětlovat, a postupně budeme přidávat služby a další informace.
........
Od podzimu pak chceme na následující rok a půl spustit dlouhodobou vysvětlující a vzdělávací kampaň k eGovernmentu.

No, možná, že je na tom něco pravdy – že „klasické“ (ve smyslu: psané) návody dnes lidé nečtou a dávají přednost modernějším formám, jako třeba videím. Jenže i těch je jak šafránu.

Několik instruktážních videí existuje k elektronickým občankám a jejich používání (na YouTube kanálu eObčanka ČR i na kanálu MV ČR). Konkrétně k Portálu občana jsem našel jedno video, a to na facebookovém profilu portálu. Pak už jen několik záznamů z různých konferencí, kde se o Portálu občana hovořilo. Víc nic.

Relativně nejsystematičtějším zdrojem informací o Portálu občana pak je jeho facebookový profil a twitterový účet. Jenže ty spíše jen oznamují nějaké novinky či skutečnosti, mnohdy s odkazem na „cizí“ články v médiích, než aby samy něco podrobněji popisovaly a vysvětlovaly, a dokázaly tak suplovat chybějící návody a nápovědy.

Ono ale nejde jen o zaučení uživatelů, aby nemuseli jít cestou vlastního „průzkumu bojem“. Jde i o to, že někde by měly být „oficiálněji“ zachyceny vlastnosti a funkce portálu, aby se na ně dalo v rozumné míře spoléhat.

Mám na mysli třeba to, že Portál občana dnes poskytuje každému svému uživateli úložiště pro jeho elektronické dokumenty, které lze využít i pro archivaci datových zpráv (které by jinak byly po 90 dnech nenávratně mazány). Ale třeba to, jak je toto úložiště velké a jak dlouho v něm datové zprávy vydrží, je zatím známo jen z několika málo mediálních prezentací.

Například ve výše zmiňovaném rozhovoru s panem Vrbou z MV ČR se mluví o 500 MB, ale jen jako o „momentálním nastavení“:

Momentálně máme nastaveno omezení pro všechny dokumenty na 500 MB na uživatele.

Další zmínku o 500 MB lze najít na facebookovém profilu Portálu občana:


Je ale možné se na takto podané informace dostatečně spoléhat? Přeci jen: když by si někdo chtěl v onom úložišti uchovávat něco skutečně důležitého, měl by vědět, s čím může (a s čím nemůže) počítat.

Otázkou je pak i přesné fungování tohoto úložiště, ke kterému se ještě také dostaneme.

Přihlašování: beze změny

Další věcí, která je i po roce beze změny, jsou možnosti přihlašování k Portálu občana: jen přes portál NIA (portál národního bodu pro identifikaci a autentizaci) a pak také (stále ještě) přes datové schránky. Že v tomto výčtu nepřibyly další možnosti, bych ale Portálu občana nijak nevytýkal: přibývat mají na straně NIA coby prostředníka v rámci nepřímého modelu elektronické identifikace, který si náš eGovernment zvolil.

Bohužel ani u NIA žádné nové možnosti nepřibyly: dnes, stejně jako před rokem, jsou zde dostupné jen dvě možnosti, a to přihlášení elektronickou občankou a pomocí prostředku „Jméno, heslo a SMS“. Naopak nová možnost přihlášení, prostřednictvím tzv. mobilního klíče (podrobněji), přibyla na straně datových schránek.

Jak jsem psal již v tomto článku, přijde mi to nesystémové a v rozporu se zvolenou koncepcí elektronické identifikace (zde v ČR): mobilní klíč by měl být jednou z možností přihlašování přes NIA (neboli: tzv. Identity Providerem, IdP). Pak by se dal využít k přihlašování všude tam, kde stačí jím poskytovaná úroveň záruky. Takto je mobilní klíč využitelný právě a pouze pro přihlašování k datovým schránkám. I když i touto cestou se lze k Portálu občana přihlásit (ale některé jeho služby pak nejsou dostupné a vyžadují přihlášení přes NIA).

Potřeba datové schránky: beze změny

Další zásadnější věcí, která se za rok provozu Portálu občana nezměnila k lepšímu, je závislost na datových schránkách: k tomu, abyste se k Portálu občana mohli přihlásit, vlastní datovou schránku nepotřebujete (to když využijete přihlášení přes NIA, viz výše). Ale na to, abyste mohli reálně využít mnoha jeho služeb (hlavně těch zprostředkovaných či „přesměrovaných“), už vlastní datovou schránku potřebujete.

Problém je v tom, že Portál občana dosud neumí sám doručovat elektronické dokumenty svým uživatelům. Nejde ani tak o doručování v právním slova smyslu, jako už o „technické předání“ – tak, aby si řádně přihlášený (a tudíž dostatečně identifikovaný a autentizovaný) uživatel mohl jednoduše stáhnout dokument, který pro něj portál připravil či odněkud získal. Místo toho Portál občana využívá k takovémuto předání datovou schránku uživatele: příslušný dokument mu nechá doručit do jeho datové schránky.

Možná by se ale mohlo blýskat na lepší časy: vnitro ve své nedávné prezentaci slibuje „plnohodnotný výpis ze živnostenského rejstříku a rejstříku trestů“, což by snad mělo zahrnovat i možnost jejich získání bez vlastní datové schránky. Přesněji: bez toho, aby žadatel byl držitelem vlastní datové schránky potřebného typu (nejčastěji nepodnikající fyzické osoby, DS FO). Protože konkrétní služby, jako je třeba právě výpis z rejstříku trestů, jsou vázány i na „správný“ typ datové schránky (u trestů se musí jednat o DS nepodnikající fyzické osoby).

Služby pro řidiče

Asi největší mediální pozornosti se Portálu občana dostalo kvůli službám, které nějak souvisí s agendou řidičů. Zejména s možností zjistit stav bodového konta řidiče, případně získat přehled o všech přestupcích, které měl řidič spáchat.

Již dávno před startem Portálu občana přitom existovala možnost získat výpis z bodového konta řidiče „elektronicky“, do své datové schránky (nepodnikající fyzické osoby). Žádost se musela poslat přes Portál veřejné správy (resp. tu jeho část, která je označována jako CzechPOINT@HOME, podrobněji viz tento článek ze září 2015).  

Když pak byl Portál občana před rokem spuštěn, objevila se tato služba (jako „zprostředkovaná“) v nabídce žádostí o výpisy. Fungovala stále stejně, a stále tedy vyžadovala (pro doručení výpisu) vlastní datovou schránku. Odpadlo pouze nové přihlášení při odesílání žádosti (protože bylo nahrazeno přihlášením k Portálu občana jako takovému).

Teprve později, konkrétně v únoru letošního roku, se možnost dozvědět se o stavu svého bodového konta rozšířila i na ty uživatele Portálu občana, kteří nemají vlastní datovou schránku potřebného typu (nepodnikající fyzické osoby). To když portál začal přihlášeným uživatelům rovnou ukazovat, kolik bodů aktuálně mají.

No a nejnověji, koncem června, se přihlášeným uživatelům začaly ukazovat i jejich dopravní přestupky, spolu s většími detaily o jejich řidičském průkazu a oprávnění. Rozdíl ukazuje následující obrázek: v levé části je to, co uživatel viděl v únoru, zatímco pravá část ukazuje dnes dostupné informace.

Tak například na kartě „Řidičský průkaz“ se nově ukazuje nejenom konec platnosti dokladu, ale i jeho počátek. Na kartě „Řidičské oprávnění“ se nově objevuje odkaz na „více informací“, který zobrazí detailnější údaje, jako na následujícím obrázku:


Podobně je tomu na kartě „Bodové hodnocení“: i zde si můžete kliknout na „více informací“ a dozvědět se nejenom aktuální stav svého bodového konta, ale i jeho historii (kdy a za co vám byly nějaké body připsány a kdy zase odečteny). Ano, i já jsem v roce 2012 dostal dva body, za rychlou jízdu. ☹


Nově se ve výpisu objevuje karta „Přestupky“: když si na ní kliknete na „více informací“, dozvíte se, kdy a kterých konkrétních přestupků jste se dopustili i kdo (a jak) je s vámi řešil.


Upozornění na konec platnosti technické prohlídky vozidla

Další digitální služby, které Portál občana nabízí, jsou služby charakteru notifikací. Tedy upozornění uživatele na nějakou skutečnost, termín, změnu apod.

Některé z nich přitom také souvisí s dopravou: například 1. dubna vydalo ministerstvo dopravy tiskovou zprávu oznamující, že:

Majitelé vozidel vlastníci datovou schránku budou ode dneška automaticky informování o končící platnosti pravidelné technické prohlídky. Zpráva bude chodit dva měsíce před vypršením termínu technické.

Příklad této služby vám zde ale neukážu, protože mé auto se do tohoto „dvouměsíčního okna“ s koncem technické prohlídky zatím nedostalo. A neukážu vám ani příklad z nápovědy (která neexistuje). Nechtěl by se alespoň někdo z laskavých čtenářů (po vhodné anonymizaci) pochlubit tím, jak takovéto oznámení vypadá?

Z minima dostupných informací o existenci této služby (z tiskové zprávy, tohoto tweetu a několika novinových článků, příklad) usuzuji, že se nikde neaktivuje ani nezapíná. Nejspíše bude fungovat stejně jako roční výpisy o využití údajů v registru obyvatel (případně osob), které také nikde neobjednáváte ani neaktivujete, ale jednoduše vám jednoho krásného dne přistanou ve vaší datové schránce (podle jejího typu).

Upozornění na změny a na konec platnosti dokladů

Počátkem května začal Portál občana nabízet možnost notifikací (oznámení) o dalších skutečnostech, konkrétně o změnách údajů (o uživateli) v základních registrech a o konci platnosti jeho osobních dokladů.

Opět, vzhledem k absenci „oficiálnějších“ informací o těchto funkcích, mohu jen popsat svá empirická zjištění: že už nejde o „automatickou službu“ jako u upozorňování na konec platnosti technické prohlídky, ale o službu, kterou si musíte sami zapnout. Vyplývá to i z následujícího obrázku, který ukazuje zapínání a vypínání dvou notifikací:


Na začátku („defaultně“) jsou obě notifikace vypnuty, a v případě zájmu o ně je tedy musíte sami zapnout. Na výběr pak máte dvě varianty toho, kdy vám mají být notifikace zasílány.


Ovšem ještě než se vůbec dostanete k možnosti tyto dvě notifikace zapnout, musíte nastavit e-mail pro jejich zasílání.


Zde jsem byl poněkud překvapen: svůj kontaktní e-mail jsem nastavil už na portálu NIA a při přihlašování k Portálu občana přes NIA je moje e-mailová adresa jednou z položek osobních údajů, které se předávají (jako ověřené a spolehlivé). Jinými slovy: Portál občana už ví, jaký je můj kontaktní e-mail. Přesto mi říká, že nemám nastaven e-mail pro zasílání notifikací.

Když jsem následně chtěl svůj e-mail nastavit, Portál občana mi nabídnul ten, který se dozvěděl od NIA v rámci přihlášení – a já jsem ho musel jen odsouhlasit.


Nemusel jsem ho ověřovat (ve smyslu prokázání jeho funkčnosti – skrze jednorázový kód, zaslaný na tento e-mail). Domnívám se tedy, že Portál občana tím vychází vstříc možnosti, aby si uživatel zvolil nějaký jiný e-mail než ten, který si pro notifikace zvolil už v rámci NIA a který se při přihlašování předává i Portálu občana.

Ostatně, jak můžete vidět i na předchozím obrázku, portál uživatelům umožňuje nastavit si ještě další e-mailovou adresu, konkrétně pro zasílání kalendářových událostí dle specifikací iCal (resp. jako soubory ve formátu ICS). Zde jsem si zkusil zadat jinou e-mailovou adresu a její funkčnost jsem už musel potvrdit (vložením jednorázového kódu, který mi na tu adresu přišel).

Kalendář funguje

S notifikacemi po e-mailu souvisí i kalendář, který Portál občana nabízí již od svého spuštění. Můžete si do něj vkládat vlastní události, jak naznačuje následující obrázek, a k dispozici přitom máte většinu základních možností.


Kromě pokročilejších funkcí (jako je třeba provázání s mapami, možnost vkládat přílohy či vazby na kalendáře jiných uživatelů apod.) bych při skutečném používání tohoto kalendáře postrádal možnost naimportovat si ho do kalendářové aplikace (hlavně v mobilu, ale i na desktopu). Podporuje jen zasílání informací o jednotlivých událostech.

Nicméně: nejspíše nepůjde o kalendář, kteří by uživatelé používali jako svůj hlavní. Spíše to pro uživatele bude „další kalendář“, do kterého by se měly automaticky vkládat ty události, o kterých Portál občana ví. Přitom právě zde by se docela hodila ona možnost importu tohoto kalendáře do uživatelem používané kalendářové aplikace tak, aby se s ním tato aplikace dokázala sama synchronizovat.

Některé události přitom již jsou do kalendáře na Portálu občana automaticky vkládány. Konkrétně informace o konci platnosti řidičského průkazu, viz následující obrázek.


Zajímavé je, že zde (v kalendáři na portále) naopak není vložen konec platnosti mého občanského průkazu či pasu. V informačních systémech veřejné správy jsou tyto údaje určitě k dispozici – ale je otázkou, zda se k nim dostane i sám Portál občana, když je v kalendáři neuvádí. Stejně tak je neuvádí ani v sekci o osobních dokladech uživatele.


Ale když portál nabízí možnost notifikace (oznámení) při konci platnosti osobních dokladů, snad tím míní nejenom řidičský průkaz, ale i občanský průkaz a pas – a pak se musí nějak dostat i k údajům o konci jejich platnosti.

Souhlasy se neukazují

Když už jsme u toho, co Portál občana neukazuje, musím zmínit i souhlasy s poskytnutím referenčních údajů ze základního registru obyvatel jiné osobě. Kdysi dávno, když se tato možnost objevila, jsem v rámci testování udělil dva takovéto (trvalé) souhlasy jednomu subjektu. Další jsem pak udělil Správě základních registrů, když jsem se registroval na portálu NIA a takovýto souhlas byl podmínkou (a do příchodu nových eOP i jedinou možností) k aktivaci prostředku „Jméno, heslo a SMS“.

Mimochodem, když jsem se asi před rokem snažil oba první souhlasy zase odvolat, zjistil jsem, že už to není možné udělat elektronicky. Dříve to šlo a na Portále veřejné správy na to byl i příslušný formulář. Ale dnes už tam není a v popisu příslušné životní situace jsou jako jediné dvě možnosti uvedeny osobní návštěva na CzechPOINTu a pak zaslání listinné podoby žádosti (s úředně ověřeným podpisem) na MV ČR. Elektronicky nic.

Ale zpět k dnešnímu Portálu občana: ten by měl vypisovat všechny uživatelem udělené souhlasy. Ale jak ukazuje následující obrázek (resp. jeho horní část), v mém případě žádné neuvádí. Přitom výpis ze základního registru obyvatel (ve spodní části obrázku) je uvádí všechny tři.


Jak funguje archivace datových zpráv?

Jednou ze služeb, kterou Portál občana zprostředkovává, jsou služby datové schránky. Jak jsme si již řekli v úvodu, portál se chová jako klientská aplikace, skrze kterou uživatel pracuje se svou datovou schránkou. Proto také musí být, při „připojování“ datové schránky k portálu, udělen pro tuto aplikaci příslušný souhlas, viz obrázek.  

Jak jsme si již také uvedli, tato „zabudovaná“ aplikace je v něčem omezená a v něčem zase nabízí více než „nativní“ webové rozhraní datových schránek. Příkladem omezení je přístup k doručenkám, které přes portál nejsou dostupné. Naopak vylepšením je ona již také zmiňovaná možnost využít úložiště souborů na portálu (zřejmě s kapacitou 500 MB) i pro dlouhodobější uchovávání datových zpráv, které by jinak byly po 90 dnech nenávratně smazány.

Portál Občana tuto možnost prezentuje jako archivaci zpráv, viz následující obrázek.


O čem se ale ani to minimum dostupných informací nezmiňuje, je podstata takového archivace: podle mých empirických zjištění jde o „archivaci“ jen ve smyslu uložení a zajištění dostupnosti, nikoli ve smyslu zajištění digitální kontinuity. Tím se tato možnost také liší od (placeného) datového trezoru od České pošty.

Reálný rozdíl se zdá být v tom, že datový trezor je jakoby ještě součástí datových schránek, zatímco oněch 500 MB na Portálu už nikoli. Takže když si stahujete nějakou datovou zprávu z placeného datového trezoru (nebo přímo z datové schránky, což je fakticky to samé), pak vám systém datových schránek připojí ke zprávě čerstvé časové razítko (tj. s aktuálním časem) a svou aktuální pečeť.

Ale pokud si stahujete nějakou datovou zprávu z archivu na Portálu občana, tedy z onoho úložiště o velikosti 500 MB, už dostanete svou datovou zprávu v takové podobě, v jaké byla z datové schránky zkopírována do tohoto úložiště (když jste si ji nechali „archivovat“). Tedy s „tehdejší“ pečetí a časovým razítkem odpovídajícím tomuto okamžiku. Nikoli okamžiku, kdy datovou zprávu stahujete k sobě.

Výjimkou se zdá být situace, kdy z archivu na portálu stahujete datovou zprávu, kterou ještě máte i ve své datové schránce (tedy takovou, která není starší 90 dnů). Pak se zřejmě uplatní nějaké cachování na straně portálu či samotných datových schránek a záleží na tom, odkud jste svou zprávu stahovali poprvé.

Zdá se to tedy být jinak, než jak jsem popisoval před rokem v tomto článku zde na Lupě, neboť v té době se dnes pozorované chování ještě nemohlo projevit (nemohl jsem mít žádné starší zprávy v archivu, které by již nebyly v datové schránce). O to více by byla zapotřebí uživatelská dokumentace k portálu, která by takovéto věci vyjasnila. Co když jsem i nynější chování odpozoroval v něčem nesprávně?

Sdružování datových zpráv do konverzací

Na předchozím obrázku jste si možná všimli jedné zajímavosti: „pohled“ do datové schránky zde není členěn na tři dosavadní možnosti (Doručené, Odeslané a Archiv), ale místo nich je zde jen jediná možnost nadepsaná „Konverzace“. A datové zprávy v pravé části obrázku jsou skutečně řazeny do určité posloupnosti zpráv se stejným předmětem.

Jde o novinku, kterou v rámci webového rozhraní samotných datových schránek nenajdete (možná zatím). Na portálu funguje obvyklým způsobem, tak jako u většiny e-mailových klientů: sdružuje zprávy se stejným předmětem a zahrnuje jak přijaté, tak i odeslané zprávy. A podobně jako u řady klientů je i zde toto „sdružování do konverzací“ standardně zapnuto. Takže ten, komu nevyhovuje, jej musí vypnout.

cif-tip-digitalizace

Rekapitulace služeb

Na závěr tohoto článku k prvnímu výročí Portálu občana si ještě stručně připomeňme další užitečné digitální služby, které tento portál řadí „mezi své“ a o kterých jste se zde na Lupě mohli dočíst v samostatných článcích:

  • služby eReceptů: na ty Portál občana své již přihlášené uživatele pouze přesměrovává, ti se ale nemusí nově přihlašovat
  • služby ePortálu ČSSZ: portál na ně již přihlášené uživatele také jen přesměrovává
  • služby Daňového portálu: opět jen přesměrování, Daňový portál následně může předvyplnit některé údaje ve svých formulářích
  • služby katastru nemovitostí: zde je integrace mezi Portálem občana a katastrem těsnější – portál přímo zobrazí nemovitosti přihlášeného uživatele a umožňuje mu proklik na detail konkrétní nemovitosti
  • služby živnostenského rejstříku: ještě těsnější integrace – portál přímo zobrazuje některé základní údaje z rejstříku a detailní výpis, generovaný na žádost, zobrazuje přímo v prostředí portálu (nikoli zasláním do datové schránky žadatele)

No a uvidíme, jak to do budoucna bude se službami nedávno spuštěného portálu MPSV: budou jeho služby také zahrnuty mezi služby Portálu občana, který k nim bude své uživatele přesměrovávat? Nebo dojde k nějaké ještě těsnější integraci mezi oběma portály?