Hlavní navigace

Pozůstatky historie. Jak v Česku fungují internetové kavárny a podniky

16. 8. 2016
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák
Fenomén z dob, kdy počítače nebyly levné a připojení všudypřítomné, zmizel. Na poslední střípky minulosti lze ale v Česku stále narazit.

Na tom, že dnes nikoho nejspíše ani nenapadne, že by mohlo existovat něco jako internetová kavárna, není nic divného. Tento typ podniků v době, kdy jsou rychlé Wi-Fi sítě, mobilní datová připojení a chytré přístroje zcela dostupné, nedává moc smysl. Je to relikt z doby devadesátých let a přelomu milénia, kdy ještě ne každý mohl na vlastní připojení a vybavení dosáhnout.

Proto může být překvapivé, že i dnes lze na provozovny typu internetových kaváren narazit. Jednou věcí jsou veřejné knihovny podporované státem či obcemi. Třeba ta městská na Mariánském náměstí v Praze má řadu počítačů, které jsou velice často obsazeny. Jsou přístupné zdarma a využívají je zejména důchodci, bezdomovci a sociálně slabší lidé. Mohou zde hledat práci, posílat e-maily, číst si zprávy a tak dále.

Počítačová herna SkillZone v Praze na Žižkově.
Autor: Jan Sedlák

Počítačová herna SkillZone v Praze na Žižkově

Existují ale i místa, kde přístup ke strojům a síti nabízejí komerčně. Pátrání po nich už není příliš jednoduché. Poslední tradiční internetové kavárny postupně zavřely své brány a je po nich možné najít jenom stopy. Třeba podnik Pl@neta (ano, v minulosti byl zavináč skoro ve všem, co nějak souviselo s internetem) v Praze poblíž Flóry má ještě vyvěšené logo, ale skrze okna lze vidět pouze harampádí. Vymřelé provozovny stále ukazují i třeba Google Maps.

Panoptikum Žižkov

Začněme ale u něčeho, co už si také svůj ústup ze slávy zažilo, ale stále má jasnou a logickou klientelu. Po roce 2000 se díky rozvoji multiplayerových her typu Counter-Strike začaly v Česku v poměrně hojném počtu objevovat počítačové herny. V podstatě šlo o internetové kavárny s obsluhou a dalším servisem, jen se specializovaly především na hráče.

Rostoucího fenoménu se u nás chytla zejména společnost ProGamers tehdy vedená Danielem Mikšovským. Ta po republice vytvořila síť heren-kaváren PG Cyber Café. Zapojených podniků byly desítky, po roce 2009 se ale projekt sesypal. Důvodů bylo více – hráči dnes běžně mohou hrát doma, celý progaming v té době (a na české poměry) stále nechytal očekávanou trakci a herny také podcenily potřebné upgrady počítačů.

Majitel počítačové herny SkillZone Tomáš Švec.
Autor: Jan Sedlák

Majitel počítačové herny SkillZone Tomáš Švec

Součástí sítě ProGamers jednu dobu byl i Tomáš Švec. Ten se herním kavárnám věnuje už od roku 2003 a posledních pět let v tomto oboru působí v hlavním městě. „V Praze jsme za poslední rok měli tak čtyři konkurenty, většina z nich krachla,“ říká Švec za barem ve své herně SkillZone uprostřed typických ulic Žižkova. „Tento byznys většinou začínají mladší kluci. Jejich představa je, že je to strašně jednoduché, ale ono není.“

Ukázkovým příkladem přepísknutých ambic je třeba bývalý podnik District. Herna s velkými fanfárami otevřela v obchodním domě Harfa v Praze, v roce 2014 ale musela zavřít. Ukázalo se, že dluží více než 11 milionů korun. V Praze jsou v současné době dvě herny (vedle SkillZone ještě smíchovský Re-Load), v celém Česku jich podle odhadu může být tak deset.

Tomáš Švec své herně věnuje především volný čas, prozatím má i hlavní zaměstnání. Postupně nicméně míří za tím, aby se projektu mohl věnovat naplno. V podniku mu pomáhají zejména mladí brigádníci, má ale i běžné zaměstnance. O přesných číslech mluvit nechce, SkillZone je ale prý celkově ziskový podnik. „Nicméně kdybych s tím měl začínat teď, nejdu do toho,“ směje se Švec.

Counter-Strike před svatbou

SkillZone má k dispozici 26 počítačů ve slušných hardwarových konfiguracích. Upgrady se provádějí nejdéle jednou za dva roky tak, aby zákazníci dostávali něco navíc, než co si mohou za „pár korun“ pořídit domů. V herně je možné si připlatit i za high-endový stroj se dvěma monitory a patřičnou výbavou. Největší pozornost při upgradu logicky míří za grafickými kartami.

SkillZone nabízí i prostor s konzolemi.
Autor: Jan Sedlák

SkillZone nabízí i prostor s konzolemi

Do žižkovského „professional gaming clubu“ denně přijdou řádově desítky lidí. Jde o velkou směsku různých národností. Hry pro jednoho hráče se zde v podstatě vůbec nehrají. „Nejvíce se hrají současné free to play fenomény jako League of Legends (LoL) a DotA 2. Rozjel se i Counter-Strike: Global Offensive a obecně to, kde tečou peníze,“ popisuje Švec. Situace tak kopíruje již nějakou dobu trvající globální rozjezd e-sportů, kde působí placení hráči, kluby a dobře dotované turnaje.

E-sporty jsou finančně hodně opřeny o partnery, kteří díky sponzoringu a následné viditelnosti mohou hráčům prodávat své produkty. Mimo tradiční hardware jsou to třeba výrobci ergonomických židlí, sluchátek a energetických drinků. „Ano, energeťáky se tady hodně pijí, to propojení funguje,“ pokyvuje Švec. „Obecně lze říci, že i v případě SkillZone to prostě bez partnerů nejde. Finančně ani po stránce viditelnosti mezi hráči a komunitou. Razer nám třeba zapůjčuje kvalitní herní vybavení a podobně.“

Švec se v herně snaží dělat různé turnaje a třeba akce se známými herními youtubery a streamery, poměr ceny, času a výkonu ale vždy není nejlepší. Nejvíce nadále vydělávají stálé služby, kdy si lidi přijdou zahrát a dají si něco na baru. Zajímavou klientelu tvoří i firemní teambuildingy či rozlučky se svobodou, kdy si pánové odrostlí na původním Counter-Striku přijdou před svatbou celou noc zahrát.

Počítačový klub Kapsa v Praze ve Vršovicích.
Autor: Jan Sedlák

Počítačový klub Kapsa v Praze ve Vršovicích

SkillZone funguje nonstop a vedle počítačů má také místnosti s gaučem, televizí a herními konzolemi. Švec se snaží udržovat vysokou dostupnost, takže má například připojení k internetu od čtyř různých providerů, kdyby došlo k výpadkům. Velmi pěkný je rovněž softwarový systém, kdy se hráči přihlásí k počítači a mohou si vybrat z podporovaných her v povedené aplikaci. Vše je propojeno s centrální správou a tak dále. „Hodně jsem se tady při budování toho všeho naučil o IT,“ říká Švec.

Počítačový klub z Vršovic

O informačních technologiích se učí také v pražských Vršovicích, kde už více než 20 let funguje počítačový klub Kapsa. To je další subjekt, který připomíná časy minulosti, kdy nebylo jiných možností, než za počítači, technikou, internetem a podobně naladěnými kolegy někam docházet. Kapsa se věnuje dětem a mládeži a je to jeden z posledních klubů tohoto typu, který u nás zůstal.

Projekt funguje jako nezisková organizace a občas jen tak tak vychází s penězi – zejména přes léto, kdy na kroužky nechodí tolik dětí. Náklady na provoz Kapsy jsou spojeny především s placením nájmu a energií, měsíčně se musí sehnat přes 16 tisíc. Lidé, kteří sem po práci ve svém volném čase dochází věnovat se dětem, dělají svojí práci zdarma. Často jde i o odchovance, kteří i díky Kapse vystudovali technické vysoké školy a nyní se sem vrací.

Internetová kavárna InterLogic Cafe na Pankráci.
Autor: Jan Sedlák

Internetová kavárna InterLogic Cafe na Pankráci

Všemožných kurzů a kroužků zaměřených na počítače a děti dnes samozřejmě existují hromady, ostatně i školy a mladá generace učitelů takové věci nabízejí. Kapsa si ale drží nezávislý status a i když je částečně podporovaná radnicí Prahy 10, nezapojuje se do bojů o dotace, a tudíž se vyhýbá následným byrokratickým kontrolám. Od dětí, respektive jejich rodičů, se snaží vybírat co nejméně, asi dvě stovky na měsíc.

Kroužek je mimo jiné postavený tak, že nabízí prostor pro děti ze sociálně slabších vrstev. Na kurzy hodně chodí také různé v Praze žijící národnosti – Rusové, Gruzínci či Vietnamci. Díky technologiím se zde učí i česky.

Open source a levně získaný hardware

„Když je zle, cpeme do toho i vlastní peníze,“ říká Alena Vávrová, která pracuje jako učitelka a po práci Kapsu vede. Klub nemá na rozhazování, a proto se snaží hledat metody, jak zůstat moderní za co nejnižší náklady. Na deseti počítačích, které zde jsou přístupné, tak najdete pouze open source – pracuje se na Linuxu s OpenOffice, Gimpem a dalšími volnými programy. Levně se shání i samotné stroje. Poměrně slušně vybavené počítače jsou například vyřazené modely z velkých korporací, které je prodávají za symbolickou cenu.

Kapsa se snaží jít s dobou. Kroužky pro děti od 10 do 13 let se zaměřují na výuku Pythonu, ze kterého lze podle představ v budoucnu dále vycházet, starší mládež se pak věnuje C a C++. Hodiny jsou obsazeny, zájem je i o ty pro nejmenší děti, kde je požadavkem to, aby uměly číst.

Vedle toho se ve Vršovicích věnují i hardwaru (Raspberry Pi, tištěné spoje, robotika a spol.), deskovým hrám či třeba matematickému kroužku. Součástí jsou i doprovodné akce typu Technoplaneta, která má za sebou už pár ročníků. Možné je také doučování.

„Člověk musí být tak trochu šílenec a musí ho naplňovat práce s dětmi. Jinak by sem každý den po práci nemohl přijít a domů za vlastními potomky se vracet až navečer,“ říká Michal Kurka, který zde jako jeden z dobrovolníků učí děti programovat.

Mezi bazary a sázkami

Poněkud šíleně působí to, co je skutečně tradiční internetovou kavárnou. Pokud se pěšky vydáte od bývalého sídla Avastu na Budějovické směrem k Pankráci, na ulici plné provozoven s kebaby či asijským jídlem lze narazit na ceduli s nápisem „Internet c@fe“ (zase ten zavináč). Vchod do nízké budovy opět připomíná historii – prostor sdílí oprýskané bazary se vším možným, sázková kancelář a samozřejmě ona kavárna.

Za ní stojí společnost InterLogic, která mimo jiné na několika místech v Praze provozuje bezdrátové vysílače, nabízí Wi-Fi připojení a některé IT služby. Firma na téma kavárny příliš nekomunikuje (a mimo jiné sama říká, že nejde o žádnou hlavní činnost), podnik ale skutečně žije a jde o doplněk v sortimentu.

BRAND24

V typickém vzhledu devadesátých let vybavený prostor má k dispozici 16 spíše podvyživených počítačů se slušným 100Mb připojením. K jednomu z nich si můžete sednout za jednu korunu na minutu. Během dvou návštěv zde bylo v podstatě prázdno.

Je ale jasné, že se podnik snaží trochu inovovat. Nabízí třeba kávu s sebou, klimatizaci a také zdarma dostupnou rychlou Wi-Fi, takže není nutné se vázat na počítače. V tomto případě tak nabízí v podstatě to, co je dnes v kavárnách a restauracích běžné a čehož lze mimochodem díky sběru dat dobře dále využít.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).