Hlavní navigace

Praha má kromě Wi-fi na zastávkách MHD i první chytré lavičky. Lidé o nich moc neví

12. 6. 2017
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Jan Sedlák, Internet Info
Plány magistrátu a Operátora ICT na Chytrou Prahu stále žijí. Jak fungují první chytré lavičky, které už v ulicích jsou? Uvnitř: MAPA.

V metru sice stále není mobilní signál a v podzemních zastávkách lze LTE chytnout jen v jednotkách případů, tým kolem primátorky Adriany Krnáčové (ANO) si ale stále jde za svým cílem udělat z hlavního města takzvané smart city. Podobně, jako se o to zastupitelé ANO snaží skoro všude tam, kde na lokální úrovni vládnou.

Krnáčová začátkem loňského roku s velkou slávou představila koncepci Smart Prague (náš článek), z velké části ovšem pouze na papíře. Dnes má aktivita šest hlavních oblastí (mobilita budoucnosti, chytré budovy a energie, bezodpadové město, atraktivní turistika, lidé a městské prostředí, data) a v nich osmnáct projektů.

Stav jednotlivých projektů lze sledovat na oficiálním webu. Jsou tam „tradiční“ věci jako dobíjecí elektrické stanice, mobilní aplikace pro turisty, chytré osvětlení a podobně. Drtivá většina projektů je ve fázi schvalování, přípravy, ověřování a domluvy s dodavatelem. Nad projekty má vzniknout datová platforma umožňující analyzovat a využívat data z chytré Prahy (senzory, lavičky, koše a další).

Chytrá lavička s vertikální zahradou

Pokud nepočítáte pár tramvají s možností platit bezkontaktními platebními kartami či karta Lítačka, prozatím jedinými veřejnými výstupy chytré Prahy jsou čerstvé projekty v podobě zdarma dostupného Wi-Fi připojení na zastávkách MHD a prvních chytrých laviček.

Chytrých laviček je po Praze prozatím několik, celkem jich letos má být instalováno až deset. Na projektu pro magistrát pracuje městský podnik Operátor ICT, který byl pro účely ICT a Smart City projektů zřízen a okolo kterého se hodně točí lidé z ANO (náš článek).

Město argumentuje například tím, že „současná mobilní generace postrádá ve veřejném prostoru města doplňující funkce, které by jí umožnily v něm dlouhodobě pobývat. Z tohoto pohledu tou zásadní otázkou je absence možnosti dobít mobilní komunikační zařízení ve veřejném prostoru.“

Na Puškinově náměstí v Dejvicích mezi řadou dětských hřišť tak například hned vedle stanice pro Rekola můžete najít takzvanou vertikální zahradu. Jsou to dvě lavičky postavené k sobě zády a oddělené vyšším prostorem, kde rostou rostliny. Tato zahrada má „snižovat množství polétavého prachu, snižovat hluk a teplotu v letních měsících.“

Multifunkční, ale k čemu?

Ve vrchní části této instalace jsou rozmístěny solární panely a malá meteostanice. Ta snímá parametry okolního prostředí a soláry se zase starají o napájení. To je mimo jiné potřeba pro čtyři USB zdířky umístěné po dvou na bocích lavičky. Praktické to moc není, chce to dlouhý kabel, ale nabíjení funguje.

Chytrá lavička na Puškinově náměstí v Praze
Autor: Jan Sedlák

Chytrá lavička na Puškinově náměstí v Praze

Město lavičku opatřilo výraznými informačními tabulemi, když jsme ale nějaký čas sledovali chování lidí, velký zájem o její služby prozatím nebyl. Oslovili jsme v jejich okolí asi deset osob různého věku a nikdo z nich o chytrých funkcích lavičky nevěděl – ani když na ní třeba zrovna seděl.

Lavička má vedle USB a senzorických schopností také bezplatné internetové připojení. Žádné super rychlosti nenabízí, naměřených zhruba 8 Mb/s na downloadu a 4 Mb/s na uploadu ale na obstojné surfování a využívání běžných aplikací a služeb stačí.

Podle objednávky zveřejněné v Registru smluv Operátor ICT za dodávku lavičky na Puškinově náměstí a její montáž, servis, doplňování vody či shromažďování dat po dobu 6 měsíců zaplatil 280 000 tisíc Kč bez DPH. Maximálně má Operátor ICT do laviček v pilotním provozu od Magistrátu povoleno investovat 2 miliony Kč bez DPH.

Otázkou přitom je, k čemu takové lavičky skutečně v praxi jsou. Zástupci Pirátské strany na magistrátu jsou k jejich zavádění kritičtí. „Praha potřebuje spousty věcí. To by mělo vyplynout z nějaké úvodní analýzy, podle které by se pak mělo při realizaci postupovat. Jenže tady se postupuje zcela obráceně a řeší se věci, které někdo má a nabízí je, a Praha vymýšlí, proč je koupit. To je chyba a je to přesně případ chytrých laviček. Jejich nákup rozhodně nevyplývá z nějaké potřeby,“ popsal v rozhovoru pro Lupu zastupitel Ondřej Profant.

USB nabíječka na chytré lavičce, celkem jsou na bocích čtyři
Autor: Jan Sedlák

USB nabíječka na chytré lavičce, celkem jsou na bocích čtyři

„Lavičky jsou projekt, který někde někdo viděl a rozhodl se, že ho chce, protože se mu to líbí,“ uvádí Profant dále s tím, že v projektu Smart Prague jde hlavně o to rychle utratit hodně peněz.

Další lavičky má ICT Operátor podle materiálů z registru smluv objednané na Karlínské náměstí v Praze 8, na Vítězné náměstí v Praze 6 a do tzv. Central parku v Modřanech. Pokaždé jde o jiný typ – v Modřanech má stát nejvybavenější Solar Bench od americké firmy EnGoPlanet (210 800 Kč beh DPH), na Vítězném náměstí lavička CapaSitty (142 000 Kč bez DPH) a v Karlíně jednoduchá lavička Steora (103 662 Kč bez DPH).

Chytré lavičky už lze vidět také v některých městkých částech – například Praha 5 instalovala lavičku Steora kousek od Anděla, před kostelem svatého Václava. „Jedná se o projekt financovaný magistrátem a realizovaný Operátorem ICT. Městská část Praha 5 nám v rámci spolupráce poskytla místo, kde lze chytrou lavičku otestovat. Stejné je to se všemi ostatními lavičkami v tomto projektu,“ říká k tomu Operátor ICT.


Autor: David Slížek, Internet Info

Chytrá lavička v Praze 5

Wi-Fi na zastávkách MHD

Piráti jsou kritičtí i v dalších věcech kolem ICT. Upozorňují na zakázku na vybavení datového centra v hodnotě 38 milionů korun. Zmiňují krátký termín na podání nabídek, specifikace převzaté z marketingových materiálů dodavatelů hardwaru (Hewlett Packard Enterprise a Cisco), uzavřenost a podobně.

Jedna z prvních pražských zastávek MHD s vysokorychlostním připojením k internetu
Autor: Jan Sedlák

Jedna z prvních pražských zastávek MHD s vysokorychlostním připojením k internetu

V případě Wi-Fi hotspotů na zastávkách MHD se Operátor ICT neangažuje. Praha tady spolupracuje se společností JCDecaux. O plánech na projekt jsme psali začátkem loňského roku. JCDecaux má ve správě městské zastávky, stará se o ně a výměnou za to na nich pronajímá prostory na reklamu. Město a společnost se finálně domluvily a v současné době probíhá rozšiřování připojení do dalších částí metropole.

Město muselo dát JCDecaux zelenou, jinak ale náklady na Wi-Fi nejsou hrazeny z veřejných rozpočtů. To ostatně firma na zastávkách jasně zdůrazňuje v rámci své PR propagace. Pro JCDecaux jde o projekt, který zatraktivní jeho reklamní plochy.

Aby bylo jasno
Autor: Jan Sedlák

Aby bylo jasno

Vysokorychlostní internet je nyní k dispozici na 27 zastávkách s největší fluktuací lidí. Jde tedy například o Náměstí Míru, I. P. Pavlova, Husineckou na Žižkově naproti stadionu Viktorie a podobně. Projekt WiPrague se má během jednotek týdnů rozšířit na více než 120 dalších zastávek a do konce roku má být až na třech stovkách. JCDecaux přesné náklady nekomentuje, na jednu zastávku jde ale řádově o nižší desítky tisíc korun.

Dobré rychlosti

Oproti pilotnímu testování mají nové zastávky jednu novinku – k dispozici je vedle běžného 2,4GHz připojení také lepších 5 GHz. JCDecaux zastávky nepřipojuje přes optickou síť, ale nakupuje si neomezenou kapacitu přes LTE. Inzeruje maximální rychlost připojení kolem 70 Mb/s, při našem měření (5 GHz) se nicméně reálně šlo dostat na hodnoty kolem 56 Mb/s pro download a 20 Mb/s pro upload. S tím, že nikdo jiný na zastávce připojení v dané chvíli nevyužíval.

Dosah signálu je kolem 50 metrů a na okraji této plochy již rychlosti padají k hodnotám kolem 1 Mb/s. Na 2,4GHz síti se pak dá dostat na rychlosti 30 Mb/s a 18 Mb/s. Využívá se 802.11ac Wave 2 3×3.

UX DAy - tip 2

Dobré je, že připojení není nijak limitováno a lze využívat tradiční služby, které tak člověk může při čekání na tramvaj vyžadovat – streamování videa z více zdrojů, poslech hudby ze služeb typu Apple Music a Spotify, stahování souborů. Při mizérií českých mobilních datových limitů to nemusí být špatná služba. JCDecaux také nevyžaduje žádnou registraci.

Firma má s digitalizací svých zastávek zřejmě větší plány. Plánuje například instalaci digitálních tabulí, kde má nabídnout vyhledávání tras. To, zda dojde i na digitální reklamu a podobně (v New Yorku se reklamy na ulicích dají kupovat programaticky, viz naše reportáž), JCDecaux prozatím nekomentuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).