Hlavní navigace

Soukromá rádia mají ještě pár let na stěhování do digitálního vysílání. Klapne to?

Autor: Hama

Do 10. října 2025, kdy by měly skončit licence pro soukromé vysílání na VKV-FM, zbývá šest a půl roku. Podívejme se, co by se mezitím mělo stát v reáliích českého rozhlasového trhu. Digitalizace musí současným stanicím zajistit obdobné, anebo znatelně lepší podmínky pokrytí.

Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Někdejší politika přidělování licencí pro analogové vysílání privátních rozhlasových stanic počítala s příděly kmitočtů VKV-FM na šest let. Početně i územně limitované technické prostředky se braly jako vyčerpatelné národní přírodní bohatství. Po šesti letech se pak konala veřejná slyšení, kde zájemci o provozování rozhlasového vysílání prezentovali své projekty a snažili se přesvědčit Radu pro rozhlasové vysílání (RRTV), že právě jim mají být přiděleny konkrétní kmitočty na další období. Největší počet licenčních řízení se konal v letech 1996 a 2002. Od té doby se zásahem RRTV obsah našeho rozhlasového éteru příliš neměnil.

Od roku 2009 se pak oficiálně o stávající kmitočty nesoutěží – výměnou za závazek, že se bude v říjnu 2025 digitalizovat. Novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon č. 196/2009 Sb.) to uvádí následovně:

Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí, který vysílá na základě licence udělené mu Radou pro rozhlasové a televizní vysílání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a který se písemně zaváže, že bude ve svém vysílání podporovat přechod na zemské digitální rozhlasové vysílání a na základě usnesení vlády o přechodu na zemské digitální rozhlasové vysílání ukončí analogové vysílání, je oprávněn písemně požádat Radu o udělení transformační licence, na základě které bude oprávněn vysílat do 10. října 2025.

Na rozdíl od obou televizních digitalizací je tedy konec analogového vysílání účastníky teoreticky dopředu stvrzen. Za to si až na 16 let užívají výhodu klidu zbraní při soutěžení o frekvenční příděly.

Původní představa, že více kmitočtů nebude možné v analogovém prostředí dát vysílatelům k dispozici, vycházela z tehdejší praxe koordinace rozhlasových vysílačů na převážně (z pohledu pokrytí) lukrativnější kóty. Rozplynula se kolem roku 2005. Od té doby došlo ke koordinaci bezpočtu městských „dokrývačů“ malých výkonů, které umožnily řadě stanic expandovat po celé republice, byť za cenu postupného zhoršování příjmu už vysílajících stanic.

Kromě dalších systémových benefitů je hlavním úkolem digitalizace pozemského rozhlasového vysílání zajistit všem dnes vysílajícím stanicím obdobné, v praxi pak znatelně lepší podmínky pro pokrytí obyvatel a území, než mají dnes.

Stav vysílání VKV-FM

Pro rozhlasové vysílání z více než 900 vysílačů a dokrývačů (míněno technických prostředků pro odvysílání jednoho programu na jedné frekvenci) je v ČR využito přes 500 lokalit. Pro vysílání soukromých stanic slouží přibližně 730 vysílačů a dokrývačů. Z toho přibližně 510 vysílá vyzářeným výkonem do 200 W, cca 200 do 10 kW ERP (Efective Radiated Power) a jen 25 vysílačů využívá výkon nad 10 kW ERP. Oporou pro tyto počty mi byl aktuální seznam VKV-FM vysílačů v České republice


Autor: Karel Mikuláštík

Většina rozhlasových stanic působí v rámci programových sítí pokrývajících více regionů. Podle názvů se jedná o 56 stanic. Pokud si však dovolíme uvažovat Hitrádia a Fajn rádia v různých podobách za síť stanic stejného programu, dostaneme se na 30 síťovaných stanic se 4 až téměř 90 vysílači.

Stanic pouze s lokální, respektive regionální působností (s jedním, dvěma nebo třemi vysílači) je jen 16, z nichž polovina působí v Praze. Maximální počty soukromých stanic přijímatelných prostřednictvím VKV-FM v jednotlivých okresech se pohybují od 15 do 18 (spočítáno zjednodušeně na základě geografické příslušnosti vysílače). Výjimkou je Praha, kde působí 24 stanic. Následující tabulka pro jednotlivé kraje více postihuje i případné přesvity z okolí.

Kraj

Maximální počet přijímatelných soukromých stanic

Jihočeský

23

Jihomoravský

24

Karlovarský

15

Královéhradecký

10

Liberecký

17

Moravskoslezský

19

Olomoucký

16

Pardubický

17

Plzeňský

16

Praha

24

Středočeský

18

Ústecký

16

Vysočina

20

Zlínský

21

Téměř polovinu privátních stanic s nadregionální působností vlastní tři mediální domy: Radio United Broadcasting ze skupiny GES Media Asset, Media Bohemia a Active Group (dříve Lagardere Active). Několik dalších firem vlastní vždy po dvou stanicích.

Následující mapky ukazují působnost stanic největších mediálních domů a vysílací lokality v jednotlivých okresech. U výkonnějších vysílačů je počítáno s možností přesvitu do okolních okresů dle zkušeností autora. Jednopísmenné zkratky označují konkrétní stanice, příslušnost písmene ke stanici by měla být intuitivní. 

U celoplošných stanic Impuls a Frekvence 1 uvažuji pro zjednodušení působnost ve všech okresech, proto se v mapkách nevyskytují.


Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Programové sítě rozhlasových stanic pracují v některých regionech s různou mírou nezávislosti na centrálním programu. Primárně se jedná o vysílání regionální reklamy, program může být proložen regionálními moderátorskými vstupy, případně vázán se sítí pouze hudebním playlistem nebo zvukovým obalem. Předpokládáme, že v konkrétním regionu nedává smysl šířit více mutací téže sítě.

Smyslu digitalizace pozemního rozhlasového vysílání jsme se věnovali v předchozím textu.

Dostupné rozhlasové systémy

V Evropě byly pro digitální rozhlas standardizovány a Evropskou vysílací unií doporučeny systémy DAB+ a DRM+.

DAB+ využívá několikanásobně širší frekvenční spektrum než analogové VKV-FM. Kmitočtové příděly jsou plánovány v III. pásmu – na frekvencích přibližně v rozsahu 180–230 MHz. V závislosti na zvoleném zabezpečení přenosu a datové rychlosti umožňuje přenášet více než deset rozhlasových stanic. Z pohledu využití frekvenčního spektra je tak spíš analogií televizních multiplexů. 

Obdobně také vkládá mezi provozovatele rozhlasové stanice a posluchače nový článek – provozovatele multiplexu. Je to citelné hlavně v případech, kdy si dnes rozhlasová stanice provozuje svůj vysílač vlastními prostředky. Naopak pro provozovatele vysílacích služeb, který na jedné lokalitě obsluhuje více VKV-FM vysílačů různých stanic, implementace DAB+ znamená, že stávající stanice bude moci obsloužit jedním zařízením a ještě zbylou kapacitu nabídne dalším stanicím.

DAB+ vysílání probíhá řadu let v několika evropských zemích. Díky tomu je i pro náš trh k dispozici široká paleta přenosných přijímačů, dají se koupit Hi-Fi komponenty nebo autorádia podporující tento systém. Je otázkou, jestli si časem najde cestu i do mobilních telefonů.

DRM+ respektuje šířkou spektra kmitočtový rastr VKV-FM 100 kHz, je tedy užší než spektrum analogového systému. Umožňuje přenášet jednu, případně dvě stanice. Z pohledu přístupu k frekvenčnímu spektru je do značné míry analogií k VKV-FM. Pásmo VKV (87,5–108 MHz) je také domovským pásmem tohoto systému. Díky možnosti využívat jednofrekvenční sítě může v budoucnosti přinést revoluci využití tohoto pásma.

Aktuálně ale o nasazení tohoto systému v Evropě hlasitěji uvažuje pouze Rusko. Konsorcium DRM své síly investuje především do propagace a podpory budování sítí DRM30 pro střední a krátké vlny v odlehlejších částech světa, především v Indii a Brazílii.

K zásadnější propagaci možností DRM+ a soutěži s DAB+ v Evropě prakticky nedošlo. Není tedy překvapením, že několik vzorků přenosných přijímačů pro DRM+ jsme dosud mohli vidět pouze na propagačních fotografiích čínských výrobců.

Přesto se nedá vyloučit, že se díky přítomnosti modulů pro příjem VKV-FM v řadě moderních přístrojů jednoho dne díky softwarovým aktualizacím náhle objeví bezpočet DRM+ přijímačů. Nejsnáze například v mobilních telefonech nebo multimediálních přístrojích, u kterých je možné provádět aktualizace jejich firmware přes internet. Nástup DRM+ se však zřejmě nedá očekávat dříve, než dojde k utlumení stávajícího analogového vysílání na VKV-FM.

Požadavky na sítě DAB+

Maximální počet soukromých rozhlasových stanic aktuálně operujících na VKV-FM v jednotlivých okresech a krajích indikuje potřebu vybudovat alespoň dvě vrstvy DAB+ multiplexů. Minimálně z pohledu možnosti vysílat regionálně cílenou reklamu je potřeba počítat s tím, že DAB+ sítě budou muset do určité míry respektovat regionální členění ČR a umožnit vysílání několika mutací vysílaných programů.

Analogicky k televiznímu vysílání uvažujme dva typy sítí.

První kategorií jsou sítě výkonných vysílačů na dominantních kótách, v našich podmínkách vlastněných a provozovaných Českými Radiokomunikacemi. Disponují složitými anténními systémy s velkým ziskem, které umožňují i s relativně nižšími výkony koncových stupňů vysílačů docílit velkých vyzářených výkonů. S malým počtem vysílačů dokáží velmi dobře pokrýt území celé ČR.

U rozhlasového vysílání se na rozdíl od televize používají ve velké míře přenosné přijímače s prutovou anténou umístěné uvnitř budov. Ve městech, která nemají v blízkosti „svůj“ vysílač, může být u tohoto typu sítě problematičtější pokrytí náročnějších vnitřních prostor. Naopak pokrytí venkovských oblastí tímto typem sítí je velmi efektivní. Z dřívějších zkušeností se dá odhadnout, že se z vysílacích věží Českých Radiokomunikací nebude šířit DAB+ signál jiného majetkově nespřízněného operátora.

Druhá kategorie sítí využívaná ostatními novými operátory DAB+ nebude vyrůstat na zelené louce. Využije stávající městské lokality využívané pro VKV-FM i některé z pohledu pokrytí zajímavé lokality vlastněné přímo potenciálními DAB+ operátory nebo pronajaté od třetích stran – například od mobilních operátorů.

Městské lokality umožňují zpravidla instalovat jen jednodušší anténní systémy a využívat nižší vyzářené výkony. Podobně jako na VKV-FM vyvstává pro docílení dobrého pokrytí uvnitř budov potřeba realizovat DAB+ vysílače ve většině větších sídel, tam, kde není možné instalovat vysílač na vyšší kóty vhodné k pokrytí rozsáhlejšího okolí.

Druhá kategorie DAB+ sítí si vyžádá instalaci většího počtu vysílačů, které ve městech zajistí lepší pokrytí uvnitř budov. Pokrytí venkovských oblastí bude závislé na výběru výše položených lokalit zprostředkovávajících překryvné pokrytí nad městskými vysílači.

Simulace pokrytí

Podle databáze německého telekomunikačního úřadu došlo z německé strany ke koordinaci DAB+ kmitočtových sad pro 20 hlavních vysílačů Českých Radiokomunikací. Závěr koordinace z ostatních okolních států z veřejně dostupných pramenů není dosud znám.


Autor: Karel Mikuláštík

Zmíněné koordinace směřovaly na nejkritičtější umístění vysílačů z pohledu maximálního použitelného vyzářeného výkonu i radiové viditelnosti z vysílací věže. Vyzářené výkony nabývají 10 nebo 20 kW, často se směrovými omezeními k hranicím ČR.

Zkoordinované kmitočty jsou využitelné i pro další operátory na koordinačně méně kritických lokalitách. Podobně se pod koordinace hlavních vysílačů mohou „schovat“ další vysílače Českých Radiokomunikací – namátkou třeba Chomutov, Domažlice, Vimperk nebo Svitavy a Nové Město.

Pro představu, jak by mohla vypadat DAB+ síť nového operátora, jsem posbíral některé stávající lokality využité pro VKV-FM, aktuální DAB+ i vysílání DVB-T/2 a provedl simulaci jejich pokrytí za pomoci radioamatérského softwaru. Síť obsahuje i „výherní“ lokality, jako jsou například Klínovec, Milešovka, Černá hora v Krkonoších, Kleť nebo Klatovy-Doubrava. Dominanci pokrytí jednotlivých vysílačů označují v mapkách různé barvy. U většiny z přibližně 70 lokalit jsem uvažoval vyzářený výkon 1 kW, u vybraných pak 5 kW.


Autor: Karel Mikuláštík

Pokrytí bylo počítáno pro všesměrovou přijímací anténu ve výšce 1,5 m nad terénem a úroveň elektromagnetického pole lepší než 35 dBuV/m. Na území označeném výpočtem jako pokryté se úrovně elektromagnetického pole mohou lišit až o 70 decibelů. Nejslabší signál je v zelených a žlutých oblastech. Zde se dají očekávat problémy s pokrytím uvnitř budov. Nejsilnější signál je naopak v místech označených červeně a fialově. Následující mapky umožňují srovnání zásahu obou výše zmíněných typů sítí.


Autor: Karel Mikuláštík

Autor: Karel Mikuláštík

Pro zdárné nastartování procesu digitalizace pozemského rozhlasového vysílání je potřeba zajistit realizaci alespoň dvou DAB+ sítí s celostátní působností. Případně alternativně více sítí tak, aby v každém regionu byly k dispozici minimálně dvě sítě nabízející dostatečnou kapacitu stávajícím provozovatelům rozhlasového vysílání. Nové multiplexy musejí respektovat regionalizaci reklamního trhu.

PR Summit tip Sponzoring2

Rozhlasová digitalizace je obzvlášť atraktivní pro mediální domy vlastnící větší počet stanic s celostátní působností, ale dosud limitovaným pokrytím v různých oblastech – dostanou možnost rozšířit pokrytí všech svých stanic na téměř celé území ČR.

Otázkou pro nejbližší měsíce je výběr budoucích operátorů DAB+ multiplexů a jejich motivace k budování sítí tak, aby byly k dispozici v dostatečném předstihu před rokem 2025. Zazní určitě také otázka možného spoluvlastnictví DAB+ multiplexů provozovateli stanic spojená se zajištěním neutrality pro přístup do sítí DAB+.

Anketa

Budou soukromá rádia v roce 2025 celoplošně vysílat v DAB+?