Hlavní navigace

Přichází rozvědka. Nová organizace bojuje proti sledování internetu státem

Autor: DBaS
Jan Sedlák

Neformální iniciativa Digitální bezpečnost a soukromí upozorňuje na problematickou novelu zákona o vojenském zpravodajství.

Připravovaná novela zákona o vojenském zpravodajství, která ministerstvu obrany umožní instalovat „internetové odposlechy“ bez posvěcení soudem, budí nemalé obavy. Novela se zaštiťuje zajištěním lepší kybernetické bezpečnosti Česka, na její problematická místa už jsme ale upozorňovali v našich dvou článcích.

Podobné obavy stojí také za vznikem webové petice aktuálně běžící na adrese prichazi.rozvedka.cz, která novelu označuje za Orwellův zákon. Za peticí stojí nově zformovaná organizace nazvaná Digitální bezpečnost a soukromí (DBaS), která o problematice hovořila i před pár dny na konferenci CCC v Hamburku (video níže). Jejími hlavními tvářemi jsou zakladatel pražského hackerspace Brmlab Pavel Růžička a IT experti Štefan Šafár a Marek Sebera.

„Impulsem k založení [organizace] byla především situace vyplývající z aktuálního průběhu legislativního procesu kolem novely zákona o vojenském zpravodajství, který by, pokud by byl přijat v podobě, jak byl navržený, dával této tajné službě do té doby bezprecedentní práva nad českým internetem. Práva v takové šíři, že by jim je mohla závidět i StB,“ vysvětluje pro Lupu Růžička.

Rovnováha mezi obranou a soukromím

„Aktuálně navrhovaná novela zákona je z mnoha ohledů velmi nešťastně koncipovaná nebo formulovaná, a proto naše snahy cílí na to, aby mimo jiné prostřednictvím informování veřejnosti a následně vyvolané diskuse nebyla novela zákona v aktuální podobě přijata,“ dodává.

DBaS také uvádí, že chápe potřebu kybernetické bezpečnosti státu, ale chce rozumný balanc mezi ní a respektováním soukromí uživatelů a možnostmi zneužití pravomocí.

Zakladatelé DBaS popisují jako virtuální platformu pro komunikaci v rámci skupiny odborníků z oblasti informačních technologií, práva a dalších oborů a zainteresované veřejnosti.

„Nad aktuálním tématem připravované novely zákona o vojenském zpravodajství se utvořila skupina spolupracujících jednotlivců a různých dalších organizací, vnímali jsme tedy potřebu vystupovat jako jedna entita,“ navazuje Růžička.

S organizací podle něj aktuálně spolupracují řádově desítky lidí. Seznam podporovatelů nevede a prozatím ani nezveřejnila jejich jména. Skupina nemá žádnou hierarchii a prozatím ani nemá potřebu být státem uznanou organizací. Také finanční investice mají být minimální. „Každý přispívá, jak umí a jak je schopen,“ popisuje Růžička.

Online petice

Prozatím jedinou náplní činnosti DBaS je právě aktivita kolem vojenského zpravodajství, v případě potřeby v budoucnu může pracovat také na dalších tématech. „Do budoucna bychom se rádi drželi tématu vybalancovávání rozumně implementované bezpečnosti při maximálně možném zachování svobody a soukromí,“ říká Růžička.

Online petici na serveru Petice24.com zatím podepsalo asi 200 lidí (server ale neověřuje, jestli jde o unikátní jedince, signatář pouze musí podpis potvrdit kliknutím na odkaz, který mu přijde e-mailem). Co s ní má DBaS v plánu, zatím není zcela jasné. Elektronická petice každopádně v Česku nespadá pod petiční zákon a není závazná, protože neobsahuje vlastnoruční podpisy. 

„Takto sestavenou petici lze ale vhodným způsobem podat k vyřízení příslušnému úřadu, který pak má alespoň povinnost se k ní vyjádřit. Hodně záleží na rychlosti, s jakou budou přibývat podpisy, a s tím, jak bude probíhat legislativní proces,“ brání zvolený způsob sbírání podpisů Růžička.

KL17_hlasovani

Novela zákona o vojenském zpravodajství se má ve sněmovně opět řešit 10. ledna tohoto roku.

Na snahy více regulovat a sledovat internet v posledních měsících upozornilo více organizací. Kampaň Přichází cenzor se snažila zvrátit možnost blokování webů na ministerstvu financí a Anonymous ze stejného důvodu útočili na weby Agrofertu.

Našli jste v článku chybu?