Hlavní navigace

Přinášíme vám účet, ze kterého se posadíte na zadek

14. 6. 2004
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Horentní účty za telefon, způsobené přesměrováním dial-upu na speciální linky se zvýšenou tarifikaci, začínají znovu trápit uživatele. Tentokráte je situace horší v tom, že přesměrování mají zřejmě na svědomí viry, které přepojují uživatele bez jejich vědomí na tuzemské speciální datové služby, jako je Datarif Českého Telecomu.

Vzpomínáte ještě na aféry s extrémně vysokými telefonními účty, které počátkem loňského roku tolik potrápily řadu uživatelů dial-upu? Podle údajů Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS ČR) dostávali postižení od Českého Telecomu účty v průměru na 22.000 korun a maximem prý bylo 113.000 korun. Příčin bylo více, ale rozhodující vliv zřejmě měly tzv. dialery – programy, umísťované nejčastěji na stránky s obsahem pro dospělé, které uživatele nějak „oblafly“ a přiměly jej k tomu, aby odsouhlasil změnu svého dial-upového připojení z dosavadního na podstatně dražší připojení přes tzv. žluté linky se speciální tarifikací, kde minuta přijde až na 60 korun.

Pochopitelně kolem toho vzniklo velké pozdvižení a kauze se intenzivně věnovala mnohá média (viz např. mé články Kauza vysokých telefonních účtů a jeho pokračování). Telekomunikační operátoři to nemohli nechat zcela bez odezvy, a tak někteří z nich začali být alespoň opatrnější a jiní zavedli některá konkrétní opatření.

Český Telecom například „vyvedl“ k 1. květnu 2003 datové služby z původních žlutých linek (začínajících na 900, 906 a 909, určených jen pro poskytování hlasových služeb) na speciální „datové linky“ začínající na 976 a pojmenoval příslušnou službu jako Datarif. Přispěly k tomu jistě i požadavky číslovacího plánu veřejných pevných sítí, které nepočítaly s využitím „hlasových“ žlutých linek i pro datové služby, konkrétně pro internetový dial-up.

Současně Český Telecom zavedl i konkrétní opatření zaměřená proti zneužívání jeho služby Datarif (viz web Českého Telecomu):

  • cena za volání na Datarif je v rozmezí 5 – 50 Kč/min.,
  • maximální délka spojení účastníka bude 20 minut,
  • informování účastníka o ceně za službu bude jasné a zřetelné,
  • v případě porušení těchto podmínek může Český Telecom přistoupit k omezení služby provozovatele (rozuměj: toho, ke komu hovor směřuje).

Po „vyvrcholení“ celé kauzy v březnu loňského roku došlo naštěstí k utlumení – opatření, zavedená Českým Telecomem i dalšími operátory, možná zaúčinkovala a nejvíce snad pomohla osvěta a medializace, která uživatele Internetu seznámila s podstatou nebezpečí a naznačila, co a jak mají dělat – od obecného „dávat si pozor“ a „přemýšlet vlastní hlavou“ až po explicitní zablokování hovorů na tzv. žluté linky ze svého pevného telefonu (viz služba Omezení odchozích hovorů u Českého Telecomu).

Nyní se ale zdá, že se celý problém vrací zpět, a to v ještě horší podobě. Výmluvným důkazem je i to, že Český Telecom svolává na zítřek (úterý 15. června 2004)

tiskovou konferenci, jejímž tématem jsou novinky u problematiky zneužívání linek se zvláštním tarifem, podvodná volání u datových a hlasových služeb. V prezentaci budou i informace o zcela novém viru, který vysledoval Český Telecom, a.s."

Co se děje?

Pokud mohu soudit, stížností postižených není zatím tolik jako při „první vlně“. To by mohlo znamenat, že dopady nejsou ještě tak velké, a vhodnou medializací a osvětou snad půjde předejít dalším škodám. Bude to potřeba o to více, že „druhá vlna“ se zdá být vůči uživatelům ještě zákeřnější než vlna první a že ani opatření, zavedená telekomunikačními operátory, nedokázala nebezpečí zneužití eliminovat.

Jeden příklad „z druhé vlny“ visí přímo na webu Českého Telecomu v podobě ohlasu přímého postiženého (příspěvek ze 4. května 2004, v diskusi na konci této stránky). Autor v něm píše o

Tak jsem zase dalsi…

Uz radeji nic nerikam a proste to jen zaplatim… takhle jste to chteli C. Telecome?

Domu mi prisel vytiskly formular reklamace,ktery je pro vsechny zakazniky stejny… jen se v nem meni jmena a cisla koncovych stanic. Jako asi bonus zdarma jsem dostal za posledni mesic podrobny vypis hovoru, kde je jasne uvedeno, ze mi muj pocitac jisteho dne v breznu vytocil na 29 minut cislo 976 501 122.

Další případ mi podrobněji popsal jeden postižený čtenář, kterému přišel účet na téměř 17 tisíc korun (za volání zpočátku dubna). U něj se jednalo o napadení virem a celou věc pochopitelně reklamoval přímo u Českého Telecomu. Ten reklamaci neuznal, s odůvodněním ve smyslu:

za ‚cizí‘ využití zařízení – počítače – tel. aparátu, které mění své připojení bez vůle Českého Telecomu, nemůže nést naše společnost odpovědnost.

Případy, kdy viry, trojské koně či jiné druhy „zlého kódu“ přesměrují uživatele bez jeho vědomí jinam, na linku se zvýšenou tarifikací, nejsou žádnou novinkou pod sluncem ani v České republice. Novinkou může být to, že tvůrci takovýchto kódů zřejmě zareagovali na tuzemskou službu Datarif, zabudovali ji do svých „produktů“ a své oběti nyní přesměrovávají právě na ni. Uvidíme, s čím konkrétním přijde zítra Český Telecom.

Souvislosti

Pro správné pochopení celého problému je třeba rozlišit mezi telekomunikačním operátorem, jenž „provozuje telefonní číslo“, na které je postižený uživatel Internetu přesměrován, a „provozovatelem služby“, k němuž je přesměrovaný hovor veden, a on jej nějakým způsobem „zpracovává“ (např. na něm poskytuje nějaký obsah nebo připojení k Internetu atd.).

Který telekomunikační operátor je „provozovatelem“ konkrétního telefonního čísla na službě se zvýšenou tarifikací, je veřejně dostupnou informací a můžete si to snadno zjistit v databázi ČTÚ (zde, konkrétní výpis pro čísla od 976 zde). Uvidíte, že to zdaleka není jenom Český Telecom, ale že datové služby na číslech začínajících na 976 poskytují i další alternativní operátoři.

Stejně tak se z konkrétního telefonního čísla dozvíte i to, na kolik přijde jedna minuta hovoru – je to podle čtvrté a páté číslice. Takže například pro číslo 975 50 11 22 přijde jedna minuta hovoru na 50 korun. Šestá a sedmá číslice pak udává „provozovatele služby“ neboli subjekt, jehož „službu“ koncoví účastníci využívají – třeba i nedobrovolně – a ke kterému také směřují peníze inkasované od koncových účastníků (pochopitelně po odečtení „provize“ telekomunikačních operátorů, která se typicky pohybuje v desítkách procent).

Identita tohoto „provozovatele služby“ však byla až dosud pečlivě střeženým tajemstvím, a kam až má paměť sahá, telekomunikační operátoři nikdy neprozradili identitu žádného takového zákazníka. Prý proto, že to tak mají dohodnuto ve vzájemné smlouvě se svým zákazníkem.

Právě to je ale jeden z klíčových momentů: z pohledu poškozených je tím, kdo je podvedl, právě tento „provozovatel služby“. Pokud telekomunikační operátoři trvají na tom, že jeho identitu nemohou veřejnosti ani postiženým sdělit, pak jen přilévají olej do ohně a obrací negativní publicitu ještě více proti sobě. Pokud se navíc staví do pozice prostředníka, který za nic nemůže – ani na straně uživatele ( kde to způsobuje virus), ani na opačné straně (kde vše zajišťuje poskytovatel služby) – ale nekompromisně si vynucují zaplacení svých služeb, pak celý problém jen dále eskalují.

Deklarace typu „Provozovatel služby Datarif v síti společnosti Český Telecom se smluvně zavazuje, že (…) informování účastníka o ceně za službu bude jasné a zřetelné“ se také míjí účinkem, protože smluvní vztah je mezi Českým Telecomem a provozovatelem služby a ne mezi Českým Telecomem a tvůrcem viru či jiného zlomyslného kódu. Navíc to nijak neřeší situace, kdy „provozovatel služby Datarif“ není v síti Českého Telecomu (ale je připojen přes jiného operátora, a eventuální pravidla musí stanovit tento alternativní operátor).

BRAND24

Existuje tedy něco konkrétního, co pro řešení celého problému mohl a měl udělat právě Český Telecom, v jehož síti se nachází zdaleka nejvíce uživatelů dial-pu, a tedy i potenciálních o­bětí?

Ano, existuje. Například to, aby Českým Telecom vybavil své dial-upové zákazníky vhodným programem chránícím před nežádoucí změnou jejich vytáčeného připojení. Loni, v důsledku problémů s „první vlnou“, to Český Telecom již málem udělal. Pojal úmysl zakoupit licenci na program OptimAccess Dial, upravit jej pro své potřeby (např. opatřit logem, vlastním návodem atd.) a distribuovat jej svým uživatelům. Dokonce požádal několik novinářů o spolupráci s otestováním programu a s doporučením eventuálních změn před jeho distribucí. Byl jsem jedním z těch, kteří program testovali a sepsali k tomu své připomínky. Tím ale vše skončilo, Český Telecom svůj záměr nakonec nerealizoval.

Měli jste někdy problém s dialerem?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).