Hlavní navigace

Proč Britové diskutují o rušení televizních poplatků? Vláda argumentuje dětmi i seniory

Autor: BBC
Filip Rožánek

Placení médií veřejné služby z televizních a rozhlasových poplatků funguje desítky let. Teď se však o zrušení tohoto modelu diskutuje i tam, kde historicky vznikl – ve Velké Británii.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Mediální scénou ve Velké Británii otřásly plány konzervativní vlády na zásadní změnu financování a fungování veřejnoprávní BBC. Konzervativci na jednu stranu mluví o tom, že si celý svět váží produkce této pramatky veřejnoprávních médií, vláda ale zároveň tvrdí, že televize už nemůže fungovat jako doteď.

Byla to právě Velká Británie, kde vznikl model financování televize a rozhlasu, jenž je nezávislý na komerčních vlivech, ale zároveň také na státním rozpočtu nebo dotacích. Systém televizních poplatků, které platí médiím přímo občané, potom zkopírovaly státy po celém světě. Ustupují od něj až v posledních letech, hlavně po ekonomické krizi anebo v důsledku technologických změn. Hledá se přitom varianta, která bude stejně tak funkční jako poplatky, anebo alespoň nejméně špatná.

Britský systém výběru televizních poplatků je přísný. Od roku 2003 je jejich neplacení trestným činem. Je protizákonné instalovat nebo používat přijímač bez pravidelné úhrady poplatků. V roce 2018 bylo kvůli obcházení povinnosti platit televizní poplatky odsouzeno 121 203 lidí. Soudy jim uložily různě vysoké pokuty, průměrná výše sankce byla 176 liber (v přepočtu zhruba 5300 korun).

Ke zjištění neplatičů smí BBC ze zákona používat různá technická zařízení, která odhalí používání televizoru v domácnosti. U dveří také může zazvonit smluvní inspektor, ačkoliv přímo do bytu vstoupit nesmí. V krajním případě si může zajistit příkaz k domovní prohlídce. Mnohem častěji se ale na místě objeví dodávka, která podle posledních dostupných údajů umí zaměřit konkrétní místnost s televizorem do vzdálenosti 60 metrů, pokud je přijímač zapnutý alespoň po dobu 20 sekund. Přesný princip fungování ani technické parametry BBC nezveřejňuje.

Neplatičů jsou dlouhodobě jednotky procent. Vláda Borise Johnsona zveřejnila 5. února 2020 plán, podle kterého by neplacení poplatků už nebylo trestným činem, ale bylo by posuzováno mírněji. Vyhlásila kvůli tomu veřejnou konzultaci, ve které argumentuje, že je potřeba přiměřenější a sociálně citlivější řešení například s ohledem na důchodce.

Dnes už bývalá ministryně kultury Nicky Morganová ve svém projevu na začátku února zdůraznila, že britskému televiznímu trhu se daří dobře, mimo jiné díky tomu, že má ve svém jádru tak renomovanou instituci, jako je BBC. „Celosvětově je BBC vnímána jako maják britských hodnot. Je to jedna z nejuznávanějších a nejdůvěryhodnějších značek, která každý týden oslovuje přes 400 milionů lidí po celém světě,“ podotkla.

V roce 2018 investovala BBC do natáčení původní tvorby ve Velké Británii čtyřikrát více než Netflix, Amazon Prime a další streamingové služby dohromady. Exministryně popsala roli veřejné služby jako tvůrce společných okamžiků, při nichž se semkne národ – ať už jde o sportovní přenosy, důležité události, vynikající dramatickou tvorbu nebo dokumenty.

BBC však podle vládní pozice potřebuje změnu, aby obstála ve výzvách, které přinese další desetiletí. „Mění se způsoby, jak nacházíme obsah, jak si z něj vybíráme a jak ho sledujeme. V podstatě to jediné, co se nemění, jsou projevy ministrů kultury o tom, že se mediální scéna mění,“ vtipkovala exministryně. Připomněla celosvětovou oblibu Netflixu, blížící se start Disney+, rozvoj platforem typu Apple TV+ nebo Amazon Prime nebo divácké návyky mladých lidí, kteří nechápou, proč by měli čekat, až něco poběží v konkrétní dobu v televizi.

Na internetu přitom BBC i tradiční komerční stanice s novými hráči prohrávají. Zatímco videoslužby jako BBC iPlayer nebo All4 sledují uživatelé v průměru pouhých osm minut denně, u Netflixu a podobných služeb je to 26 minut. Výzkum provedený telekomunikačním úřadem Ofcom zjistil, že současné britské děti znají Netflix nebo YouTube více než BBC. „A úkolem BBC přece není jen vyhovět dnešním nárokům, ale také se připravit na budoucí nároky,“ podotkla exministryně.

S posunem vnímání mediálního světa souvisí právě i navrhovaná dekriminalizace televizních poplatků. Podle stanoviska Johnsonovy vlády mají být tresty v demokratické společnosti přiměřené a spravedlivé s ohledem na spáchaný prohřešek. „Vláda si uvědomuje, že mohou panovat určité nejasnosti ohledně toho, kdy je placení televizního poplatku nutné, zatímco metody vymáhání mohou naopak působit tvrdě. Může to vyvolávat stres a úzkost, hlavně u těch nejzranitelnějších v naší společnosti,“ prohlásila Morganová.

Celá diskuse totiž souvisí také se změnou televizních poplatků pro seniory starší 75 let. Od roku 1999 za ně televizní poplatky hradila vláda. Zjednodušeně by se dalo říct, že se důchodci na televizi dívali zdarma. Úlitbu zavedenou labouristickou vládou Gordona Browna ale už konzervativci nechtějí dále udržovat. Od června 2020 budou muset poplatky ze svého hradit i senioři. Týká se to zhruba tří milionů domácností. Osvobozeny budou jen tehdy, pokud mají velmi nízké příjmy. Vláda má za to, že by BBC měla poplatky hradit za důchodce v podstatě sama sobě, respektive své divizi TV Licensing.

Pokud vláda dekriminalizaci televizních poplatků prosadí, začne platit nejdříve od dubna 2022.

Zastánci BBC se obávají, že je tato veřejná konzultace začátkem mnohem horších útoků na veřejnoprávní média. Mezi konzervativci a BBC panuje dlouhodobě napětí, které se ještě zhoršilo po posledních parlamentních volbách. Premiér se netají svým skeptickým pohledem na fungování BBC a její robustnost.

V už zmíněném projevu exministryně nastínila, že se vláda v letech 2022–2024 podrobněji zaměří na řízení BBC a její povinnosti. Především však chce rozhodnout, zda v prosinci 2027 neskončí i celý systém televizních poplatků – tak jako se to už stalo ve skandinávských zemích, v Belgii nebo v Nizozemsku. Termín, kdy by měly poplatky skončit, je určen platností stávající Charty BBC, což je základní dokument určující rámec veřejné služby.

Najít ten správný nový model financování nebude jednoduché a diskuse bude bezpochyby velmi bouřlivá. Sociolog Václav Štětka, který působí na Loughborough University, třeba na svém Twitteru podotkl: „BBC je zdaleka nejužívanější mediální značkou v UK, která za stejný poplatek jako prémiové předplatné Netfilxu nabízí nesrovnatelně větší objem a rozmanitost programů, včetně zpravodajství či dětských pořadů. Rušit tenhle úspěšný, globálně kopírovaný model je kulturní barbarství.“

Velké emoce vyvolala informace nedělního vydání The Times, které s odvoláním na anonymní poradce premiéra Borise Johnsona napsalo, že by BBC měla do budoucna přejít na stejný model předplatného jako Netflix, osekat počet svých televizních kanálů a prodat většinu svých rozhlasových stanic.

Podle posledních zpráv se ale zdá, že situace není tak jednoznačná. Premiér Boris Johnson „dává přednost reformě před revolucí“, jak napsaly The Times v úterý. S nahrazením televizních poplatků dobrovolným předplatným prý osobně nesouhlasí.