Hlavní navigace

Proč Čína najednou propadla blockchainu a co si od něj slibuje?

Autor: Depositphotos
Karel Wolf

Je současné čínské šílenství okolo blockchainu jen politický omyl? Co znamená pro řadové Číňany, svět a jaký bude mít dopad na svět kryptoměn a veřejného blockchainu?

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Když čínský prezident Si Ťin-pching během jedné ze série kolektivních přednášek politbyra komunistické strany Číny vyjádřil 24. října oficiální podporu blockchainové technologii, bral jsem to ještě s větší rezervou než podobná prohlášení a iniciativy u nás. Čínská reakce na vcelku nevinný politický proslov ale nabrala takové obrátky, že se k ní nelze alespoň stručně nevyjádřit.

Ještě v lednu byla Čína naladěna silně „antiblockchainově“, tedy alespoň co se otevřeného veřejného blockchainu týče. The Cyberspace Administration of China (CAC) vydala 10. ledna balík regulatorních opatření (framework), která se pokoušela ulovit bájnou chiméru, totiž zkrotit veřejné blockchainové platformy. Provozovatelé jejich infrastruktury (například mineři, provozovatelé nodů) dostali novou povinnost na vyžádání cenzurovat obsah (produkci, duplikaci, publikování nebo šíření) a umožnit orgánům přístup k uloženým údajům a kontrolovat totožnost uživatelů (registrace skutečných jmen uživatelů prostřednictvím národního ID nebo telefonního čísla) podle pravidel Pekingu.

Samotné kryptoměny byly (s určitou výjimkou u Bitcoinu) v Číně donedávna sprosté slovo. Nyní Čína zdánlivě úplně otočila a přešla do opačného extrému: blockchain je národním zájmem s vysokou prioritou a o Bitcoinu a Ethereu se Číňané učí i prostřednictvím populární vládní agitační aplikace Xuexi Qiangguo (přeložitelné jako „Studuj a posil velký národ“). Stačilo na to jedno politické vyjádření a několik dní. Co se vlastně stalo? Opravdu Čína najednou obrací?

Co se stalo v souvislostech

Vše začalo vcelku obecným politickým prohlášením na přednášce věnované vývoji a trendům blockchainových technologií: „Je nezbytné použít blockchain jako důležitý průlom pro nezávislou inovaci základních technologií, vyjasnit hlavní směr, zvýšit investice, zaměřit se na řadu klíčových technologií a urychlit vývoj technologie blockchain a průmyslové inovace,“ to je ve velké zkratce vše, co Si Ťin-pching řekl a z čeho okamžitě začala šílet čínská (a posléze i západní) média. 

Jenže čínský politický styl komunikace se od toho euro-amerického diametrálně liší. Dva tisíce let kultivovanou tradici vyjadřování a komunikace v náznacích se nepovedlo přerušit ani velké kulturní revoluci, a tak je potřeba naučit se podobná vyjádření číst jinak, než jak jsme zvyklí. Tak to alespoň zjevně dělají samotní Číňané. 

Prohlášení vyvolalo několik zajímavých reakcí, vedle okamžitého leč zřejmě jen dočasného spiku na bitcoinovém cenovém grafu vůči fiat měnám a nákupního šílenství „blockchain related“ akcií na burze „v čínském Silicon Valley“ – Šen-čenu začaly čínské sociální sítě cenzurovat obsah a odkazy na články, které hovoří o blockchainu negativně nebo ve spojení s podvody a, což je zajímavější, v Číně velmi populární vládní agitační aplikace Xuexi Qiangguo (Study for becoming powerful nation) začala doporučovat MOOC univerzitní kurz pekingské Univerzity Čching-chua, který je de facto úvodem do Bitcoinu a Etherea.

Abychom ovšem byli přesní, kurz oficiálně nemá ani jednu z populárních kryptoměn v názvu, je mnohem neutrálnější a nese prosté označení „Úvod do technologie blockchainu“. Zajímavé je ale zjištění, že univerzita, která patří mezi devět nejelitnějších vzdělávacích institutů v zemi, disponuje vlastním „centrem pro výzkum blockchainových technologií“. 

Na druhé straně víme, že čínské Centrum pro informační a průmyslový rozvoj (prestižní vládní vědecká instituce spadající přímo pod ministerstvo průmyslu a technologií) již nějaký čas (konkrétně od května loňského roku) publikuje poměrně zajímavé hodnocení kryptoměn a projektů, které jsou na nich založené, a to navzdory tomu, že kryptoměny s výjimkou Bitcoinu nemají v Číně žádný oficiální status, a například ICO jsou dokonce od roku 2017 v zemi explicitně zakázány.

Report je samozřejmě značně výběrový, z celkového množství více než 3000 kryptoměn a digitálních tokenů obsahuje jen 35 projektů. Čínský parlament také o dva dny později schválil dlouho očekávaný zákon o kryptografii, který má usnadnit výzkum a byznysovou aplikaci kryptografie domácím firmám a vytvořit rámec pro novou regulaci. Zákon byl mimo jiné dlouho očekáván coby framework pro kryptoměny a jejich implementaci do byznysu. A když už jsme u frameworků, zákon připravuje půdu také ještě pro jeden velký projekt, který je ke kryptoměnám zajímavým ideologickým protipólem – státní digitální měnu.

Na její příchod se Čínská lidová banka (centrální banka Čínské lidové republiky) připravuje již od roku 2014 a zdá se, že jsme právě svědky předpřípravných prací před jejím oficiálním spuštěním. Hlavními benefity mají být (oficiálně) výrazně nižší náklady na oběh (alespoň oproti hotovosti) a (neoficiálně) prakticky neomezená kontrola nad penězi v oběhu. 

Celý projekt je dle slov guvernéra Čínské lidové banky Yi Ganga již „téměř hotov“, přičemž finalizace začala podle zmínek Yi Ganga v médiích silně akcelerovat po představení projektu Libra americkou společností Facebook. Guvernér nicméně nedávno připustil, že projekt bude vyžadovat ještě sérii zkoušek a další podpůrný výzkum, takže zatím není stanoveno žádné finální datum ani roadmapa projektu.

Zelená pro kryptoměny?

Shrnuto a podtrženo, současné šílenství okolo Si Ťin-pchingova blockchainového proslovu na 18. kolektivní přednášce politbyra komunistické strany Číny je s největší pravděpodobností hodně přehnané a jeho chybná interpretace může souviset jak s asijskou tendencí ke kolektivnímu jednání, tak i s tendencí Číňanů za každým náznakem vidět víc, než bylo ve skutečnosti řečeno (ze které si utahoval již ve 14. století literát Luo Guanzhong ve svém slavném románu Romance tří království). 

Ostatně rétorika oficiálních médií strany v posledních několik dnech dává tušit, že reakci, kterou proslov vzbudil, strana úplně nezamýšlela. Noviny jako Renmin Ribao (Lidový deník) publikují statě o tom, že by se lidé měli vyhýbat „podvodným kryptoměnám“ a v ekonomicky orientovaných čínských médiích se začala objevovat srovnání současné investorské honby na akcie blockchainových firem s bublinou peer-to-peer financování, ve které se utopily pravděpodobně stovky miliard juanů řadových Číňanů.

Co přesně si od blockchainu Čína slibuje, není úplně jasné. Čínská lidová banka se již dříve nechala slyšet, že blockchain (podle vyznění pravděpodobně veřejný) je pro její plánovanou digitální měnu nepoužitelný, protože se obtížně škáluje, je neefektivní a pro velké množství transakcí nepoužitelný. 

Veřejný blockchain jde navíc proti všemu, o co Čína usiluje, tedy mít pokud možno všechno a všechny pod kontrolou. Není to ostatně zase až tak dávno, kdy čínské úřady zavíraly zpravodajské účty na WeChatu jenom proto, že referovaly o kryptoměnách a blockchainových projektech, a co zakazovaly hotelům v Pekingu pořádat akce propagující kryptoměny, případně kdy Národní rozvojová a reformní komise navrhla zakázat, nebo omezit těžbu kryptoměn, protože ohrožuje infrastrukturu v zemi a je (prý) neekologická (tento poslední návrh byl nakonec zrušen).

Vrcholem čínských snah o zkrocení veřejného blockhainu byl ale na začátku článku zmíněný balík regulatorních opatření z dílny TCAC. Podle této regulace musí být v Číně operující blockchainové platformy a provozovatelé jejich infrastruktury připraveni na vyžádání cenzurovat obsah (produkci, duplikaci, publikování nebo šíření) a umožnit orgánům přístup k uloženým údajům a kontrolovat totožnost uživatelů (registrace skutečných jmen uživatelů prostřednictvím národního ID nebo telefonního čísla). Pravidla, kterým je při participaci na veřejném blockchainu jen těžko možné kompletně vyhovět, mají původ ve dvou incidentech z loňského roku, kdy se čínští uživatelé internetu celkem dvakrát úspěšně vyhnuli cenzuře tím, že zaznamenali obsah dvou zakázaných článků jako součást transakce na veřejně přístupný blockchain Etherea.

Jen těžko si lze představit, že by Čína v tomto směru najednou kompletně otočila, maximálně nepatrně povolí otěže, protože asi není v jejím zájmu vést s kryptoměnami otevřený boj. To navíc může platit zase jen do té doby, než se jí situace začne opět vymykat z rukou.

Tipli listopad2

Co zbývá, jsou privátní a konsorciové blockchainy, což je technologie, která postrádá prakticky veškeré výhody veřejného blockchainu (necenzurovatelnost, absenci prostředníka, decentralizovanost) a skýtá na oplátku jen omezené scénáře skutečně smysluplného efektivního využití (týkají se hlavně řízení podnikových procesů). Firmy se navíc do implementace těchto řešení zatím moc nehrnou a zcela paradoxně tam, kde se piloty nejčastěji dělají, by zpravidla dával větší smysl blockchain veřejný. Opravdu chce být Čína světovým leaderem na tomto obskurním niché trhu? Myslím, že o tom lze úspěšně pochybovat.

Si Ťin-pchingovou veřejně vyjádřenou podporou blockchainu navíc zpochybňují i někteří Číňané (byť asi příliš ne ti, co v Číně žijí). „Stojí za to diskutovat o tom, zda je vhodné použít sílu celého národa k propagaci konkrétní technologie,“ prohlásil například Ding Shuang, hlavní ekonom Standard Chartered Bank.