Začátek května měl být ve znamení oslav zpravodajského kanálu ČT24. „V dobrém i ve zlém“, jak říká propagační slogan, je tu s námi dvacet let. Navíc prezident podepsal velkou mediální novelu, takže se po sedmnácti letech zvýší televizní poplatky.
Místo toho se řeší přešlapy generálního ředitele Jana Součka, kterého se Rada České televize dokonce chystá zbavit funkce. Pokud nejméně dvanáct radních skutečně podpoří návrh na jeho odvolání, bude to poprvé od roku 2002. Tehdy na podzim televizní rada odvolala z funkce Jiřího Balvína.
Televizní rada se měla za běžných okolností sejít až ve středu 14. května. Události posledních dnů však přiměly sedm členů rady, aby požádali o svolání mimořádného zasedání. To se uskuteční v úterý 6. května. „Rychleji to vzhledem k našemu jednacímu řádu nejde,“ poznamenal na Facebooku radní Pavel Matocha.
Program mimořádného zasedání bude mít dva hlavní body. Nejprve chtějí radní diskutovat o aktuální situaci v České televizi, poté by měla přijít na řadu debata k samotnému návrhu na odvolání generálního ředitele. Začátek jednání bude už v 10 hodin dopoledne. Dá se očekávat bouřlivá atmosféra a velmi dlouhá výměna názorů mezi ředitelem a radními.
Jan Souček opakuje, že sám se funkce nevzdá. Poukazuje na to, že Česká televize má za sebou úspěšný rok 2024. Argumentuje především sledovaností: Česká televize byla opět v celodenních číslech lídrem trhu, její zpravodajský a sportovní kanál mají velký úspěch i v evropském srovnání. Připisuje si také významný podíl na podobě schválené mediální novely, zejména prosazení automatického zvyšování poplatků na základě inflace.
Ztráta spojenců
Generální ředitel ztratil podporu části lidí, kteří pro něj v červnu 2023 hlasovali a vybrali ho do funkce. Další skupina radních ho „nemusí“ dlouhodobě, dosud ale neměla takovou sílu, aby Jana Součka mohla odvolat. Zákon požaduje, že na odvolání ředitele se musí shodnout nejméně dvě třetiny členů, to je dvanáct osob. Šéf České televize nyní dokázal zdánlivě nemožné: v odporu proti sobě spojil tak rozdílné členy rady jako jsou Lubomír „Xaver“ Veselý a Vlastimil Ježek.
Dvanáct hlasů pro odvolání se tedy v současném složení Rady ČT velmi pravděpodobně najde. Pouze jeden radní, Ladislav Mrklas, veřejně říká, že by odvolání nepodpořil a přešlapy generálního ředitele nepovažuje za tak závažné, aby se kvůli tomu musel po roce a půl hledat nový šéf. Asi nakonec nebude v tomto postoji osamocen, příznivců Jana Součka však výrazně ubylo.
Čím tedy naštval radní natolik, že nepočkají ani na řádnou schůzi a chtějí jednat už o týden dřív? Někteří o své motivaci mluví veřejně, jiní byli ochotni se podělit neoficiálně a argumentaci si schovávají až na mimořádné jednání.
Poslední kapkou pro ně bylo chování generálního ředitele v minulém týdnu. Vadí jim také jeho nevhodný způsob komunikace s kontrolním orgánem, jemuž posílá svá stanoviska a o několik hodin později je vydá na svém blogu, aniž by si je radní stihli přečíst.
Jan Souček minulý týden zveřejnil na sociálních sítích sadu příspěvků, ve kterých mimo jiné uvedl, že čelí „neúspěšným pokusům o vydírání“. Podle něj trvají už řadu týdnů. „Dostal bych bonus a nebudu odvolán, pokud propustím Václava Moravce a nebudu vymáhat škodu po členech Rady, kteří v roce 2020 nezákonně odvolali Dozorčí komisi,“ napsal generální ředitel.
Takto formulované oznámení se dotklo hned několika radních najednou. „Tvrzení o vydírání považuji za nesmysl,“ reagoval předseda Rady ČT Karel Novák. „Pokud někdo do veřejného prostoru vnese takhle vážné obvinění, tak má být adresný a má říct, kdo ho vydírá. Určitě není vydírán radou jako celkem, to vylučuji. Určitě ho nevydírám já. Já takové věci nedělám,“ zdůraznil další radní Vlastimil Ježek.
Herda do zad
Generální ředitel sliboval, že ohledně údajného vydírání bude sdílnější v pátek. Odbor komunikace na setkání pozval jen vybrané novináře. Tím Jan Souček opět naštval část radních a navíc také zaměstnance televize, kteří zveřejnili protestní stanovisko vůči selektivnímu přístupu veřejné instituce k novinářům. Zvukový záznam ze setkání s ředitelem poté zveřejnil server Médiář.
„Tlak na propuštění Václava Moravce se začal stupňovat od počátku letošního roku a jak už jsem napsal, stala se z něj podmínka pro to, aby mi rada přiznala bonus. Když jsem dal najevo, že nejsem numismatik a koupit se nedám, přišla výhružka odvoláním. Když jsem neustoupil, tak mi bylo 10. března letošního roku, dva dny před konáním rady, sděleno, že dostanu výtku, a to se také stalo. Už předem mi bylo naznačeno, abych to nevnímal nějak fatálně, že to je ‚přátelská herda do zad‘, abych konečně začal konat,“ tvrdil před novináři Jan Souček.
Konkrétní důkazy v podobě textových zpráv si schovává na mimořádné zasedání rady. Žádné právní kroky kvůli vydírání ještě neudělal. „Milý Honzo Součku, já tě vyzývám, abys přestal šermovat slovíčkama a abys hned teď šel na policii a řekl, kdo tě vydíral,“ vzkázal mu v živém vysílání na internetu radní Lubomír „Xaver“ Veselý.
O bonusu pro generálního ředitele za loňský rok se hlasovalo na začátku dubna úplně stejně jako loni, zjednodušenou delfskou metodou. Nejprve každý z radních anonymně písemně hlasoval o výši bonusu, kterou by doporučoval generálnímu řediteli přiznat na základě kritérií ve smlouvě. Všechny hlasovací lístky byly seřazeny podle velikosti od nejnižšího navrhovaného bonusu po nejvyšší.
Z navržených hodnot vznikl medián. O tomto mediánu proběhla diskuse a ve druhém kole tajného hlasování pak radní opět navrhovali, zda by měl být bonus vyšší nebo nižší. Na výsledné číselné řadě bylo znát, že někteří svůj návrh upravili. „Nicméně i ve druhém případě medián vyšel stejně jako v prvním hlasování,“ upozornil radní Tomáš Řehák.
Generální ředitel tedy dostal za loňský rok odměnu ve výši jedné měsíční mzdy. To je rekordně málo. Radní nedali řediteli žádný prostor na polemiku – o bonusu rozhodovali v době, kdy byl v nemocnici a hlasování odmítli odložit.
Výtky k práci
Už dříve radní odhlasovali výtku Janu Součkovi za jeho personální politiku. Nelíbilo se jim, že manažeři propuštění ve zkušební době dostali odstupné, respektive konkurenční doložku. Generální ředitel se hájil, že lidé na určitém stupni řízení už od prvního dne dostávají citlivé informace a je v zájmu České televize, aby nemohli hned přejít ke konkurenci.
Výtka mířila také k začerňování smluv. Podle radních se nezměnilo nic zásadního na dlouhodobé praxi Kavčích hor. Tato výtka je však zřejmě nejslabším místem výhrad vůči generálnímu řediteli. Radní ji odhlasovali, ačkoliv ještě ani neskončila kontrola, kterou si sami vyžádali od svého ekonomického poradního orgánu.
Jan Souček přitom upozorňuje, že v listopadu začaly v televizi platit nové postupy při publikování smluv ve státním registru. Vedení si nezávisle na radě objednalo posudek od renomované právní kanceláře. Ta na základě namátkového vzorku smluv konstatovala, že současná podoba začerňování už není přehnaná a vyhovuje předpisům.
Problémová komunikace
Třetí výtka mířila ke komunikaci ohledně mediální novely. Radním se nelíbilo, že generální ředitel v rozhovorech mluvil o vypínání několika stanic České televize, pokud by se nezvýšily poplatky. Nic takového nemůže udělat bez předchozího souhlasu kontrolního orgánu. Jan Souček k této výhradě uvedl, že na novinářský dotaz popsal varianty budoucího vývoje a zavírání stanic ohlašoval i jeho předchůdce ve funkci, aniž by to rada kritizovala.
Komunikaci České televize komplikuje fakt, že tisková mluvčí Vendula Krejčová ohlásila odchod k 30. dubnu. Její agendu sice už převzal zástupce, ten ale minulý týden odjel na dovolenou. Novinářské dotazy tedy odbavují zbývající zaměstnanci tiskového oddělení.
Televize v reakci na kritiku pátečního výběrového setkání s novináři zveřejnila nepodepsaný status na sociální síti X, v němž poučuje o rozdílu mezi tiskovou konferencí a setkáním s generálním ředitelem.
Nepozvaným redakcím nejprve tvrdila, že se páteční brífink svolával narychlo a měl jen velmi omezenou kapacitu. Novináři, kteří se akce účastnili, však potvrdili, že kapacita místnosti byla dostatečná. Radní chtějí s generálním ředitelem diskutovat také o této záležitosti.
Česká televize zároveň v pátek zahájila vymáhání škody po deseti členech Rady ČT, kteří v roce 2020 hlasovali pro odvolání Dozorčí komise. Toto odvolání později Nejvyšší správní soud zrušil jako nezákonné, takže čtyři z pěti odvolaných členů podali žaloby kvůli ušlému zisku.
V důsledku těchto žalob musí televize kvůli chybnému rozhodnutí radních vyplatit celkově částku 3,5 až 4 miliony korun. Čtyři z radních, kteří tehdy pro odvolání Dozorčí komise hlasovali, jsou stále členy Rady České televize. Jde o Pavla Matochu, Lubomíra „Xavera“ Veselého, Romana Bradáče a Jiřího Šlégra.
Pokud tedy generální ředitel tvrdí, že ho někdo vydíral, aby škodu nevymáhal výměnou za udržení ve funkci, vlastně tím ukazuje na tuto čtveřici.
Jak dlouho vydrží nástupce?
Jestliže Rada České televize generálního ředitele opravdu odvolá, začne běžet maximálně tříměsíční lhůta, ve které musí vybrat nového šéfa. V médiích i ve veřejném prostoru se už objevují různá jména potenciálních kandidátů. Jsou mezi nimi například šéf zpravodajství ČT Petr Mrzena, programový ředitel Milan Fridrich, bývalá manažerka TV Nova Libuše Šmuclerová a další.
Naopak bývalý ředitel Petr Dvořák se už do České televize vracet nechce. Dvanáct let ve vedení stanice označil pro Aktuálně.cz za hezkou, ale uzavřenou kapitolu. Věnuje se už jiným projektům.
Nový ředitel či ředitelka by se ujímal funkce v létě, krátce před volbami do sněmovny (ty budou pravděpodobně začátkem října).
Podle průzkumů má největší šanci na vítězství hnutí ANO, které otevřeně mluví o tom, že jedním z prvních kroků by bylo převedení České televize na státní financování, potažmo sloučení s Českým rozhlasem. Ani nově vybraný manažer by tedy nemusel vydržet celé funkční období.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU