Hlavní navigace

Proč není dobrý nápad dělat z bitcoinu zákonné platidlo

23. 6. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Kryptoměnová komunita přivítala krok El Salvadoru, tedy uzákonění bitcoinu v zemi jako zákonné platidlo, většinou pozitivně. Byl k němu ale skutečně důvod a je kryptoměna coby „legal tender“ vůbec dobrý nápad?

Když před 14 dny Nayib Bukele, mladý prezident El Salvadoru, nasadil na svůj Twitter profilový obrázek s laserovýma očima a dostal svou malou zemi do otvíráků předních světových ekonomických médií díky zákonu, který z bitcoinu dělá v zemi „legal tender“, tedy zákonné platidlo, překvapilo mě převážně nekritické nadšení, které tento krok doprovázelo v bitcoinové a vlastně celé kryptoměnové komunitě. Proč to ale nemusí být vůbec dobrý nápad?

Právní status zákonného platidla, tedy prostředku směny, které zákon přikazuje věřiteli přijmout za nominální hodnotu, kdykoli jsou mu předloženy ke splacení peněžního dluhu nebo závazku, dnes ve většině zemí světa nemají v celém svém rozsahu ani tradiční měny. Toto privilegium má podle dnes již možná trochu zastaralých zákonů zpravidla ve skutečnosti jen hotovost. Parlament státu, který je menší než Česká republika a jehož HDP tvoří sotva 0,05 % globální ekonomiky, se ale 9. června rozhodl schválit legislativní návrh podaný vlastním prezidentem, který tuto zažitou tradici od září postaví na zadní. Bude ale první národní bankovnictví na bitcoinu fungovat?

Není náhodou, že oznámený krok od počátku provází volatilita zvýšená oběma směry. Zatímco před týdnem se ještě dolarová hodnota (dolar je mimochodem druhým zákonným platidlem El Salvadoru) pohybovala okolo 38 000 dolarů, nyní osciluje mezi 28,6–34 tisíci dolary za bitcoin. Ještě v květnu přitom byla tato hodnota přes 58 tisíc dolarů. 

Vysoká volatilita je u nejstarší kryptoměny téměř rutinní záležitost a s přihlédnutím k její dlouhodobě deflační povaze (díky chytré kombinaci lidské psychologie a pravidelně klesající emisi) se s ní dá pomocí různých hedgeovacích nástrojů nebo díky rozloženým nákupům (či prodejům) docela dobře pracovat. Navzdory tomu je ale taková volatilita důkaz, že máme co do činění mnohem více s komoditou, a to komoditou poměrně extrémní povahy, a ne s penězi, které by kterákoli příčetná vláda chtěla jako vynucené zákonné platidlo.

To samozřejmě vůbec neznamená, že by byl bitcoin jako měna úplně nepoužitelný, při dodržení všech „OPSEC“ zásad (pravidel operační bezpečnosti) je to dobrý způsob, jak zaplatit protistraně a vyhnout se přitom sledování Velkého bratra, nebo jak provést transakční výměnu se stranou, které úplně nedůvěřujete. Bitcoin je také legitimní způsob, jak posílat kapitál do rozvojových zemí z našeho „západního“ světa a vyhnout se při tom drakonickým poplatkům od finančních služeb, které se na remitence platby specializují. 

Uplatnění najde také tam, kde je potřeba obejít sankce či sponzorovat službu nebo třeba autora, který se dostal na index amerického ministerstva financí (a odvozeně pak velkých karetních společností i bank). To je totiž schopné díky výjimečné pozici dolaru v přeshraničních platbách rozhodovat prakticky všude ve světě o odříznutí konkrétního byznysu, nebo dokonce celé ekonomiky od napojení na globální finanční systém. 

To jsou všechno užitečné vlastnosti bitcoinové transakční sítě a dělají z něj za správných okolností vhodnou alternativu ke konvenčním měnám s nuceným oběhem. To ale neznamená, že je zároveň životaschopnou alternativou k fiat měnám.

Co znamená mít bitcoin coby zákonné platidlo

Pokud budete od letošního září podnikat v El Salvadoru, budete muset bitcoin povinně jako platbu akceptovat, neboť zákonné platidlo nemůže příjemce z definice odmítnout, pokud se jedná o splátku úvěru nebo platbu za zboží a služby. 

Dosud byla taková transakce v zemi dobrovolná, tedy legální, ale nepovinná. Země samotná nemá od roku 2001 vlastní měnu, svůj „colon“ opustila ve prospěch dolaru, od něhož si slibovala zkrocení inflace a růst HDP díky povzbuzení obchodu s USA. Tento krok lze do značné míry považovat při pohledu zpátky za úspěšný. Lví zásluhu na tom ale má hlavně chování samotných Spojených států, které jsou hlavním obchodním partnerem země. Pokud k dolaru přibude jako legal tender bitcoin, není moc pravděpodobné, že se bude opakovat stejný scénář. To je ale vlastně nyní v principu nepodstatné. Co je ale důležitější, je fakt, že podle nového zákona bude možné „všechny peněžní závazky (vyjádřené v amerických dolarech), které existovaly před datem účinnosti tohoto zákona, splatit v bitcoinech“.

Jak a kdo bude určovat množství bitcoinů (mBTC, satoshi) nezbytné k úhradě dluhu? Podle jaké ceny? Bude vycházet z dolarové hodnoty bitcoinu v době vzniku dluhu, nebo až bude dluh splatný? Podle středového kurzu jedné referenční centralizované burzy, průměru spočítaného z více burz? Pomineme-li fakt, že dolarová hodnota takového závazku může v rozmezí pouhých dnů kolísat i o desítky procent, otevírá se zde zajímavý prostor pro manipulaci. Ta se navíc nemusí dotýkat jen občanů a obchodních partnerů samotného El Salvadoru. Pokud bude částka dostatečně zajímavá, můžeme se stát svědky manipulací na spotovém trhu (zejména referenčních burzách), které bitcoin za poslední roky nepamatuje.

Možná se ale nic z toho nestane, protože rychlost oběhu bitcoinu v El Salvadoru ve skutečnosti vůbec nevzroste. Ostatně, proč by měla? V silně býčí fázi trhu, kdy téměř každý očekává, že se hodnota jeho bitcoinového portfolia znásobí, kdo by byl tak bláhový a kupoval za něj zboží? V opačném případě hrozí zase scénář, kdy obchodníci nebudou chtít bitcoin uchovávat a budou jej pouze prostřednictvím platební brány konvertovat zpět na fiat. Bitcoin v takovém scénáři míří okamžitě zpátky na trh, čímž ještě více roste jeho nabídka a spotová cena klesá o to rychleji. K takovému scénáři může přispívat i sám stát, který bude hledat způsob, jak se s co nejmenší ztrátou (nebo největší ziskem) zbavit bitcoinů, které získal z výběru daní.

Pokud je bitcoin používán správně, tedy při dodržení všech operačních bezpečnostních zásad, umožňuje mimo jiné dosáhnout poměrně vysoké míry anonymity. Pokud tedy díky zakotvení bitcoinu coby zákonného platidla dojde v zemi k jeho masovějšímu rozšíření (jako se to stalo ve městě El Zonte), může také rapidně vyrůst podíl černé ekonomiky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Nesystémové peníze jsou skvělá věc, zejména pro opt-out z nevyhovujícího finančního systému, nikdo ale nikdy netvrdil, že je to také  skvělá věc pro zajištění fungování státu.

Podtrženo sečteno, bitcoin jako zákonné platidlo ekonomice El Salvadoru nejen nemusí nijak pomoci, ale s poměrně zajímavou pravděpodobností ji může rovnou destabilizovat a destabilizovat u toho (dočasně) objevování ceny bitcoinu jako bonus. To, že El Salvador již nyní, tedy těsně po oznámení, čelí vyšším úrokovým sazbám, naznačuje, že si to nemyslím jen já sám.

Bitcoin jako legal tender v El Salvadoru je ale problematický i mezinárodně. Jednotlivé státy většinou definují měnu právě jako zákonné platidlo vlastního nebo jiného státu. Tato podmínka umožňuje si navzájem uznávat jednotlivé národní měny a znemožňuje formálně uznat jiná platidla. Má to svůj důvod. Pomineme-li autoritativní režimy, kde je snadné zákonem něco přikázat a kde se nemusí tolik hledět na logiku, způsobilo by povolení výjimky slušný bolehlav. Když bude výjimka pro bitcoin, proč není pro jiné kryptoměny a pro jiné digitální měny nebo tokeny (třeba privátní stablecoiny, ingame kredity, letecké míle)? Právníci v demokratických režimech by měli žně.

Salvadorský prezident Bukele své rozhodnutí podpořil dvěma argumenty. Vysokou tržní kapitalizací bitcoinu, která by se mohla promítnout do HDP země, a usnadněním remitenčních plateb. Takzvaná tržní kapitalizace bitcoinu, což je velmi diskutabilní a velmi málo vypovídající číslo, od té doby poměrně příznačně klesla o téměř 100 miliard dolarů (momentálně se pohybuje okolo 598 miliard). Navíc tržní kapitalizace vypovídá hlavně o tom, nakolik si vlastníci bitcoinů svůj majetek cení (počítá se jako tržní cena jednoho bitcoinu vynásobená počtem všech aktuálně vytěžených), nikoli o ochotě jej dále investovat, ať již v El Salvadoru, nebo kdekoli jinde. 

UX DAy - tip 2

Bitcoinová kultura navíc povzbuzuje právě spíše k držení aktiva, které v dlouhodobém horizontu zatím vždy na své hodnotě stoupalo, než k jeho roztáčení v ekonomice. Ale ani opačný scénář nemusí být zrovna tím, co si prezident země představuje. Cizinci nakupující za BTC v zemi například nemovitosti mohou přispívat k růstu cen, ale ne nutně HDP. Nic nového totiž aktivně nevytváří ani nepřispívají k rozvoji místní infrastruktury či byznysu.

Druhým argumentem jsou remitence, tedy finanční prostředky, které zasílají ekonomičtí migranti ze země zaměstnání zpět do země původu. Zde Bukelovo rozhodnutí skutečně určitý smysl dávat může. Je nepsaným pravidlem, že jsou podobné příjmy pro rozvojové země druhým nejvýznamnějším zdrojem kapitálu hned po přímých zahraničních investicích. Jen za loňský rok dělaly remitenční platby 23 % HDP země, tedy asi 5,9 miliardy dolarů. Bitcoin a kryptoměny obecně se osvědčily jako velmi efektivní a ve srovnání s tradičním finančním systémem velmi levný způsob přeshraničních plateb. Bude to ale stačit, obzvlášť s přihlédnutím k faktu, že El Salvador má jednu z nejslabších penetrací internetem v obou Amerikách?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).