Hlavní navigace

Proč si Čína posvítila na blockchain a co to znamená pro svět

Karel Wolf

The Cyberspace Administration of China vydala balík regulatorních opatření, která se pokoušejí zkrotit blockchainové platformy. Dají se totiž využít jako způsob k obcházení cenzury.

Doba čtení: 6 minut

The Cyberspace Administration of China (CAC) vydala 10. ledna balík regulatorních opatření (framework), která se pokoušejí zkrotit blockchainové platformy. Podle regulace musí s platností od 15. dne příštího měsíce v Číně operující blockchainové platformy a provozovatelé jejich infrastruktury (tedy i provozovatelé nodů) být připraveni na vyžádání cenzurovat obsah (produkci, duplikaci, publikování nebo šíření) a umožnit orgánům přístup k uloženým údajům a kontrolovat totožnost uživatelů (registrace skutečných jmen uživatelů prostřednictvím národního ID nebo telefonního čísla) podle pravidel Pekingu.

S tím vším je spojena spousta byrokracie a papírování (provozovatel blockchainové služby si například bude muset u CAC 10 dní před spuštěním své služby podat žádost a vyplnit příslušné dotazníky, musí být sám maximálně podchycený). V případě porušení hrozí pokuty i trestní stíhání. V praxi tedy nejde o nic jiného než o pokus vložit za velký čínský firewall novou, ven prosakující službu.

Peklo pro byznys i těžební operace

Zatímco taková nařízení mohou nepříjemně zasáhnout do byznysu čínských blockchainových společností, v Číně vzniklých blockchainových platforem a určitě jsou také dobře vynutitelná u privátních a konsorciových blockchainů, jako zcela donkichotská snaha působí, pokud jde o blockchain veřejný (typicky blockchain Bitcoinu, nebo třeba Etherea), a to z důvodu jeho přirozené rezistence vůči cenzuře, pseudonymitě transakcí i jejich praktické nepodvrhnutelnosti.

Přesto právě na něj míří regulace především. Jasné nám to bude, pokud si poskládáme více střípků dohromady.

Zaprvé na jednom místě dokumentu CAC zmiňuje, že předpisy, které vstoupí v platnost příští měsíc, mají vést ke „zdravému a řádnému rozvoji tohoto odvětví“ a v navazujícím textu chválí některé vlastnosti, které jsou typické právě pro kontrolovatelné privátní blockchainové platformy, a naopak jdou proti principům fungování veřejného blockchainu.

Ono ostatně už ten podivný a v praxi po technologické stránce nevynutitelný zákaz provozovatelům blockchainových technologií (rozumějme hlavně těžících a verifikujících nodů) „produkovat, duplikovat a publikovat, nebo šířit jakýkoli obsah, který zakazuje čínské právo“ v sobě obsahuje de facto výčtem vyjmenované veškeré základní aktivity nodů, nad kterými všemi má poctivý participant sítě prakticky nulovou kontrolu. Pokud by se totiž pokusil nařízení vyhovět a vysílat například do sítě upravený obsah (což síť vyhodnotí jako útok), dojde k jeho odmítnutí, vadné bloky osiří, nebo vznikne rozdvojení původního blockchainu – fork (paralelní blockchain), zatímco ten původní se nezmění.

Proč ale čínským cenzorům leží veřejné blockchainy tolik v žaludku? Celé snažení čínského byrokratického aparátu má na svědomí loňský rok, kdy se čínští uživatelé internetu celkem dvakrát úspěšně vyhnuli cenzuře tím, že zaznamenali obsah dvou zakázaných článků coby součást transakce na veřejně přístupný blockchain Etherea, kam dosah cenzorů nesahá.

Skandál, o kterém se svět neměl dozvědět

První případ se objevil loni v dubnu, kdy se coby poznámka k jedné transakci na Ethereum blockchainu objevil otevřený dopis bývalé studentky North University of China Yue Xin, kterou vysoká škola opakovaně zastrašovala, aby nemluvila o sexuálních útocích, které na škole zažila. Aktivisté z řad disentu využili prostor pro poznámku k transakci, aby na blockchainu zanechali otevřený dopis napsaný studentkou přístupný v necenzurované podobě celému světu.

Druhý případ se týká medicínského skandálu s celostátním dopadem. Ten vypukl poté, co vyšlo najevo, že firma Changchun Changsheng Biotechnology z provincie Ťi-lin uvedla na trh přes 250 000 nefunkčních novorozeneckých vakcín proti smrtelným bakteriálním onemocněním záškrtu, černému kašli a tetanu. V Číně mají podobná odhalení, která velmi často zahrnují potravinářské a medicínské produkty, tradici. V roce 2008 tak například zemřelo šest dětí a 300 tisíc se jich přiotrávilo melaminem po pití kontaminovaného sušeného mléka, předloni zase prasklo, že v zemi byly prodány nesprávně uchovávané vakcíny v hodnotě 90 milionů dolarů, a loni musel být pro změnu stáhnut srdeční lék poté, co evropský regulátor zjistil, že obsahuje karcinogenní nečistoty. Samotná Changchun Changsheng také neměla skandál celonárodních rozměrů poprvé.

Čínská vláda se snaží podobné zprávy poměrně rychle cenzurovat, neboť je přesvědčena, že mají potenciál destabilizovat společnost (lidé například ztrácí důvěru v místní zdravotnický systém). Rychle zcenzurovaný by proto byl také obsah investigativního bloggerského článku „Král vakcín“, který rozkrývá, jak se čínský farmaceutický gigant přeměnil ze státní na soukromou společnost a stal se díky prodeji vadných vakcín jejich největším výrobcem a distributorem v zemi. Snahu o cenzuru, která nevyšla, v daném případě ještě urychlil i fakt, že šlo o první podobně velký skandál, který se odehrál za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v době svého nástupu podobné nešvary kladl za vinu předchozí vládě a sliboval jejich definitivní konec.

Jakou roli v kauze sehrál blockchain

Článek se stal v Číně okamžitě virálním hitem, z oficiálního internetu byl ale stažen poměrně rychle (v řádu hodin), a to včetně veškerých repostů na nejpopulárnějších sociálních médiích v zemi – WeChat a Weibo. Čínská cenzura ale nepočítala s tím, že někoho napadne obětovat poplatek 0,00777432 ETH, dnes něco přes jeden dolar, a umístí osudný text na Ethereum blockchain, kde zůstane v nezměněné podobě (nejspíš) na věčné časy.

Dostat blogspot z dosahu čínských cenzorů přitom bylo vlastně triviálně jednoduché. Stačilo vzít v přepočtu asi 0,001 ETH  (dnes asi 0,13 centů), které autor poslal na svoji vlastní adresu 0×C72Bd346A00f48a62cccdF4­793cfF8DD2C096aC8, a obětovat 0,00777432 ETH na transakční poplatek. Samotný článek byl opět přiložen k transakci coby metadata.

Součástí protokolu je totiž možnost ke každé transakci připojit poznámku nebo jiný druh informace. Protože blockchain Etherea je veřejný, kdokoli s transakčním ID (u Etherea je to tzv. TxHash) si může danou informaci přečíst. A protože je záznam uložený na několika tisícovkách nodů (asi 8 000) po celém světě, je rozhodně mimo dosah čínských úřadů. Čím hlouběji pak transakce v blockchainu propadne, tím nereálnější je šance na její případné podvržení prostřednictvím úspěšného „51% útoku“ na síť.

Když blockchain nejde cenzurovat

Na fungování sítě Etherea, které je (byť oproti Bicoinu dost v mezích) decentralizovaná a běží po celém světě, nová čínská regulace nic nezmění, tím pádem ani na možnosti zde nadále podobným způsobem zveřejňovat pro cenzory nepohodlné informace. Čínská snaha o potlačení veřejného blockchainu je tedy stejně tak očividná a svým způsobem i pochopitelná, jako je naivní (ostatně jako jakákoli snaha cenzurovat programový protokol).

Interka19

Hlavním dlouhodobým výsledkem tak bude hlavně pokračující přesun těžebních operací a dalšího navázaného blockchainového byznysu mimo Čínu. V krátkodobém horizontu to ovšem vzhledem k současné koncentraci těžby v Číně kvůli levné elektřině ze S'-čchuanu může způsobit zajímavé turbulence v hashrate.

Nejvíce negativního dopadu budou mít ovšem nová pravidla na ty, kteří žádnou hrozbu pro čínský aparát nepředstavují a kteří vždycky byli ochotní pravidlům vyhovět. Když už ale Čína nemůže veřejný blockchain zcenzurovat, pokusí se alespoň ztížit k němu svým občanům přístup. Bude zajímavé sledovat, jak moc se jí to bude s rychle stoupající technickou gramotností obyvatel dařit. 

Našli jste v článku chybu?