Hlavní navigace

Profily tranzitních operátorů -- Telia IC

18. 4. 2002
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Dnes konečně dostojíme svému slibu a začneme vám představovat tranzitní operátory působící na českém trhu. Prvním odvážlivcem, který si nechal nahlédnout pod technologickou a obchodní pokličku, je Telia International Carrier. KPNQwest, který byl původně plánován jako první, se objeví v některém z dalších pokračování.

Telia International Carrier (dále jen Telia IC) je jednou z divizí švédského operátora Telia. Telia je švédský ILEC, tj. dominantní operátor. V této souvislosti je třeba zmínit zprávy o spojení firem Telia a Sonera (finský ILEC) pod jednu hlavičku. Pro náš trh však pravděpodobně nebude mít toto spojení velký význam, neboť Sonera v České republice žádné významné aktivity nevyvíjí.

Snahy Telie, stejně jako všech skandinávských ILEC, se soustředily po pokrytí vlastního trhu z velké části na zbytek Skandinávie, Pobaltí a Polska. Oproti Telenoru, jenž rozvíjel satelitní služby, se Telia rozhodla vybudovat panevropskou páteřní síť a stát se tzv. „carrier's ca­rrier“ – wholesale operátorem. Prvním předpokladem je vybudování vlastní infrastruktury, která počíná na chráničkách, pokračuje přes vlákna, vlnové délky, klasické transportní služby, hlasové služby, lokální služby (kolokace) a končí u IP.

Takovou síť s názvem Viking Network postupně Telia staví (nyní pokrývá 25 států Evropy). Kromě Evropy také Telia IC disponuje podíly ve společnostech provozujících optické kabely přes Atlantik (kde má zajištěn přístup ke kapacitám) a vlastní sítí v USA. Výhodou takového řešení je, že náklady na provoz nejsou vysoké, značná je však počáteční investice. Telia nicméně nevyhodila oknem peníze za licence na mobilní sítě UMTS (především v Německu a Velké Británii), tudíž je mohla zakopat do optické infrastruktury. Nad Viking Network potom Telia IC provozuje IP síť TeliaNet. Páteřní okruhy TeliaNet mají kapacitu 10 Gb/s v úplném jádře, respektive 2,5 Gb/s na jeho okrajích.

Telia IC byla na našem trhu spojována především s aktivitami společnosti InWay, která její služby přeprodávala, ovšem před několika měsíci došlo v souvislosti s připojením České republiky na páteřní transportní síť k nárůstu aktivit a Telia IC se stala „viditelnější“.

IP infrastruktura je reprezentována autonomním systémem (AS) 1299 v Evropě, resp. 1833 v USA. Připojení k tomuto AS je možné pouze přímo (Telia IC nemá speciální tranzitní AS pro Českou republiku), nepřímé prostřednictvím jejích zákazníků (viz již zmiňovaný InWay).

Telia IC vlastní podíly ve společnostech provozujících transatlantické kabely AC-1 a TAT-14, což jí zaručuje potřebnou kapacitu pro spojení na americký kontinent. Díky vlastní síti v USA (východní i západní pobřeží) je Telia považována za Tier-1 poskytovatele – pokud tedy netrváme na původním smyslu rozdělení, kdy tier-1 bylo pět základních kamenů Internetu.

Národní IP infrastruktura tranzitní páteře je připojena dvěma okruhy o kapacitě 2,5 Gb/s vedoucími do Drážďan (s napojením na německou část sítě TeliaNet) a Varšavy. Okruh do Vídně by měl vzniknout v tomto roce. Propojení je uskutečněno na technologii SDH, běžící po vlnové délce, rozhraní je samozřejmě PoS (Packet-over-SoNET/SDH).

Tranzitní síť má na našem území dva POPy. První je umístěn v kolokačním centru společnosti SITEL v lokalitě Nad elektrárnou, kde působí velká část tranzitních operátorů v České republice. Druhý na Viničních Horách, kde je i technologické centrum InWay. V těchto místech je Telia IC schopna připojit zákazníky za portovou cenu (do ceny služby se nezapočítává cenu okruhu).

Telia IC také „nemá valných předsudků“, které se týkají typu připojení. To je možné realizovat klasickými sériovými okruhy (E1, E3), různými variantami Ethernetu (10Base-T, 100Base-TX/FX, 1000Base), technologií ATM či pomocí PoS (STM-1, STM-4, STM-16). Je otázkou, jak by se tvářila na exotické protokoly, jako je například DPT/SRP od CISCO Systems – ale protože páteřní směrovač je značky stejné, neměl by tu vzniknout problém.

Vyjma IP služeb Telia IC na českém trhu nabízí operátorům také služby tranzitu usenet news, IPv6 konektivity, tranzitu VPN (de facto manažované předávání tunelů) nebo služby pro ICP (zákazník je ICP s vlastním AS). Z tranzitních služeb pak SDH, ATM není podporováno. Na ještě nižších úrovních síťového modelu je možnost pronájmu vlnové délky, celého vlákna, případně chráničky.

Síť Telia IC je postavena na technologiích Lucent Technologies (DWDM zařízení), Marconi (SDH prvky), pro IP služby slouží směrovače Juniper Networks (super core backbone) a CISCO Systems (core backbone a access).

BRAND24

Za svojí komparativní výhodu oproti ostatním operátorům považuje Telia IC fakt, že provozuje vlastní síť (a její rozsah), což jí umožňuje mít přímou kontrolu až na fyzickou úroveň, a případný upgrade je tedy možné dělat flexibilně (plánování upgrade nastává v případě 50procentního zatížení okruhu, realizován je při zatížení 70 procent). Jako hlavní výhodu bere ovšem fakt, že prodává konektivitu pouze operátorům, a tak nekonkuruje svým zákazníkům.

Jako strategický cíl si Telia IC vytkla být jedním ze třech největších operátorů na evropském i českém trhu. Tento cíl je i v České republice dost ambiciózní i přesto, že dva největší tranzitní operátoři se slučují. Stále tu zůstává UUNET a TeleGlobe nedávno získalo další velké kontrakty. I přes tuto konkurenci zatím dokázala Telia IC získat zákazníky jako InWay, Casablanca IT nebo eTel (všechny kolem E3). Pokud zabereme i transportní služby, Telia IC dodává 2,5 Gb/s okruh do Polska síti GÉANT, na který je v České republice připojena síť CESNET2. Takže startovací pozice je dobrá a je otázkou dalšího vývoje, zda tento cíl bude naplněn. K metodice profilu je třeba říci, že posíláme seznam otázek vybraným operátorům a následně jejich odpovědi konfrontujeme na osobní schůzce s realitou. Tento způsob fungování jednak zaručuje stejnou tématickou bázi, umožňuje nám prohlédnout jednoduché PR triky a případně zamezit vzájemnému nepochopení otázek.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý konzultant v oblasti Internetu, telekomunikací, videa a komercionalizace technologických výsledků výzkumu a vývoje. Pohybuje se na rozhraní akademické vs. komerční sféry a internetové infrastruktury vs. přenosů videoobsahu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).