Hlavní navigace

Prohlížeč Brave: utopistický projekt, který si sám pod sebou řeže větev?

4. 12. 2019
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

Brave je postavený na Chromiu, láká uživatele na rychlejší a soukromější prohlížení, včetně implementace Toru, a slibuje změnit monetizaci obsahu na internetu.

Prohlížeč Brave jsem poprvé testoval během uzavřené bety v roce 2016 a pak mu přestal věnovat pozornost. Uživatelská zkušenost byla tehdy tragická a plány tvůrců působily tak megalomansky, že jsem projekt odepsal jako „tohle nemůže nikdy fungovat“.

Druhou šanci ode mě dostal prohlížeč, který si nicméně po celou dobu dokázal udržet alespoň částečnou pozornost i mainstreamového publika a médií, až kvůli tomuto článku, který volně navazuje na vydání jeho první stabilní verze letos v listopadu.

Od uzavřené betaverze prošel prohlížeč dramatickou proměnou, z polotovaru se stal celkem slušně použitelný produkt a udála se i spousta dalších věcí, včetně velmi úspěšného a trochu kontroverzního ICO utility tokenu BAT v květnu 2017 (legendárních 35 milionů dolarů za 30 vteřin). Jsou tedy dnes karty rozdány jinak? Vezměme to pěkně popořadě.

Co se dozvíte v článku
  1. Historie projektu
  2. Ostrá verze
  3. Rychlost a blokování reklam
  4. Ochrana soukromí a Tor
  5. Boj proti internetové reklamě vlastní internetovou reklamou
  6. Brave Ads a kryptotoken BAT
  7. Reklamní systém, který si tak trochu kálí do vlastního hnízda

Historie projektu

Za projektem stojí startup Brave Software, který v květnu 2015 založili Brendan Eich (autor JavaScriptu a spoluzakladatel Mozilly) a vývojář Brian Bondy. Jejich cílem nebylo nic menšího než zbavit web čím dál dotěrnější reklamy na obsahových webech.
Přestože soukromí na internetu bylo již tehdy hojně diskutovaným tématem a micro-targeting se čas od času probojoval i do mainstreamových médií, problematika trackovacích nástrojů a vytváření prediktivních profilů byla přeci jenom tehdy ještě hlavně doménou odborné diskuze. Dnes již vypadá situace maličko jinak (v roce 2018 se z online soukromí stalo velké veřejné téma) a minimálně v tomto ohledu autorům nelze upřít určité vizionářství.

V lednu 2016 přišel Brave Software s první uzavřenou betaverzí prohlížeče Brave, který měl integrovaný systém na blokování reklamy a plány na pokročilejší privacy funkce a svérázný monetizační model založený de facto na injektáži reklamy z vlastního reklamního systému do cizího obsahu. Fungovat měl tak, že uživatelům, kteří přistoupí na zobrazování reklamy ze systému a vytváření profilu jejich uživatelského chování, bude prohlížeč vyplácet část zisku z provozu reklamního systému.


Logo prohlížeče Brave

V červnu 2018 přišla na svět další betaverze s pilotní verzí tohoto dříve avizovaného pay-to-surf modelu, která obsahovala okolo 250 předvybraných reklam a vyznačovala se mimo jiné tím, že posílala velmi detailní data o chování prohlížeče zpátky do Brave Software. Ve stejný měsíc Brave oznámil také přidání podpory Toru v desktopové verzi prohlížeče pro mód privátního prohlížení.

V prosinci téhož roku firma oznámila kompletní přechod na Chromium, předchozí verze byly totiž postavené na Muonu, což je fork frameworku Electron, který kombinuje Chromium rendering engine s Node.js, kvůli lepší bezpečnosti. Kompletní příklon k Chromiu představoval určitý kompromis mezi bezpečností a snadnou udržovatelností kódu.

V červnu letošního roku začal Brave testovat nový algoritmus pro blokování reklamy částečně inspirovaný populárními adblockery uBlock Origin a Ghostery. Kromě jiného byl kompletně napsán v Rustu a oproti předchozímu algoritmu, který byl napsán v C++, má být v průměru 69× rychlejší.

Ostrá verze

Posledním známým milníkem je vydání první stabilní verze 1.0 13. listopadu 2019. Společnost se při této příležitosti pochlubila, že má 8,7 milionu aktivních uživatelů na měsíční a přibližně 3 miliony uživatelů na denní bázi (prohlížeč je multiplatformní a podporuje Android, iOS, Windows 10, macOS i Linux).

To sice z pohledu dominantních hráčů na poli internetových prohlížečů působí jako poměrně směšné číslo, z téměř nulové báze za tři roky jde ale již o docela zajímavý výkon. Se stabilní verzí společnost také spustila svůj dlouho očekávaný kontroverzní reklamní systém, který blokuje původní reklamu umístěnou na web vydavatelem a nahrazuje ji reklamou z vlastního systému.

K participaci na tomto v podstatě hijackingu cizího obsahu se snaží motivovat uživatele tím, že s nimi sdílí 70 % příjmů ze svého reklamního systému. Systém má podle společnosti za sebou již 475 reklamních kampaní od společností jako Intel, Pizza Hut, nebo Home Chef, pravděpodobně je v tom ale započítán hlavně testovací provoz z bety. Celý model trochu připomíná reklamní systém Acceptable Ads programu Adblock Plus, ten se ovšem s uživateli o nic dělit nehodlá.

Rychlost a blokování reklam

Díky tomu, že se z Chromu (jeho podíl na trhu je dnes podle Statcounteru téměř 65 %) stal standard pro tvorbu webů, nemá prakticky žádný z prohlížečů postavených na Chromiu problém s načítáním stránek nebo s rychlostí, byť samotný Chrome drží dlouhodobě prim. Přesto (snad právě kvůli blokování trackerů a reklamních systémů třetích stran) Brave v našem subjektivním testu i některých parametrech (u benchmarků Kraken 1.1 a Speedometer 2.0) Chrome předstihl. Jen celkové skóre Basemark Web 3.0 (636.64 Brave vs. 648.33 u Chrome) dává tušit, že Chrome se své svrchované pozice jen tak vzdát nehodlá.

Prohlížeč, tak jak jej uživatel dostane k dispozici hned po instalaci bez nutnosti cokoli měnit, blokuje reklamy a známé i neznámé trackery a cross-site cookies (pomocí machine learningu). Všechny tyto funkce nesou souhrnné označení Shields.

V toolbaru prohlížeče nalezneme stylizovanou ikonu lví hlavy, která ukazuje, kolik prvků na stránce prohlížeč zablokoval (na stránce Lupa.cz je to například 5 prvků, u iDnesu dvojnásobek) s tím, že podobně jako u adblockerů lze jednotlivé prvky ručně povolit (pokud se stránka kvůli tomu zobrazuje jako rozbitá, neběží některá z funkcionalit, nebo jenom chcete nechat váš oblíbený web trochu vydělat). Co se rozbitosti webů týče, z našeho malého testování vychází funkce Shields o něco lépe než jako reference nainstalovaný uBlock Origin (ve verzi 1.24.2).

Ochrana soukromí a Tor

Brave jde nicméně, co se ochrany soukromí týče, ještě dále, mimo jiné vynucuje HTTPS připojení všude, kde je to technicky možné. A v ochraně soukromí nabízí i další možnosti.

Při zapnutém privátním režimu v Chromu nebo Firefoxu prohlížeč udělá zjednodušeně to, že nově otvíranou relaci odizoluje od hlavní relace a uložených uživatelských dat. Brave posouvá privátní prohlížení na novou úroveň tím, že v režimu privátního prohlížení umožňuje otevřít „Nové soukromé okno s podporou Toru“ a učinit tak prohlížení skutečně privátní.

Uživatel tak ale musí učinit vědomě – je potřeba kliknout na ikonu nabídky z pravé strany panelu vyhledávače a vybrat možnost „New Private Window with Tor“, nebo zmáčknout kombinaci kláves ALT+SHIFT+N. Tato možnost, tak jak je v prohlížeči v současné době přítomná, mi bez vysvětlení jakéhokoli dalšího kontextu přijde popravdě trochu kontroverzní.

Snadná dostupnost Toru bez dalšího vysvětlení principu jeho fungování a bezpečného používání (prohlížeč přitom očividně svou filosofií minimalistických konfiguračních možností cílí na běžné uživatele) může napáchat více škody než užitku. Okno prohlížeče s podporou Toru se mimochodem otevírá maximalizované na celou obrazovku (asi pro snazší fingerprinting).

Boj proti internetové reklamě vlastní internetovou reklamou

Eich již na začátku prohlašoval, že jeho prohlížeč bude hlavně reklamní platformou s vlastním prohlížečem (browser based ad tech platform). Povedlo se mu to? „V našem modelu dostane férovou část peněz dodavatel obsahu i uživatel, který poskytuje informace a svoji pozornost,“ vysvětloval Eich dávno před tím, než byl reklamní systém pro prohlížeč hotov.

Již základní princip fungování takového systému přitom v sobě nese stopu kontroverze, jak ostatně svědčí v pořadí již druhá žaloba německého vydavatelství Axel Springer na Eyeo kvůli Adblock Plus, který se vydal trochu podobnou cestou.

V principu spočívá schéma takového reklamního systému v tom, že nejprve zablokujete vydavateli obsahu na webu reklamu a posléze mu nabídnete, že ji můžete vrátit zpět do uživatelského prohlížeče, když bude inzerovat prostřednictvím vašeho vlastního (údajně etičtějšího) systému. To ale není největší problém.

Brave Ads a kryptotoken BAT

Uživatel prohlížeče se musí do participace na reklamním systému aktivně přihlásit, což učiní ze současných 8,7 milionu uživatelů pravděpodobně jen nepatrný zlomek. Reklamní systém se navíc pro interakci a clearing mezi protistranami rozhodl nevyužít nepřeberných možností současného finančního systému, ale využít kryptoměny, respektive vlastního proprietárního utility tokenu BAT. Tím se minimálně pro vydavatele a běžné inzerenty stal ještě méně přívětivý.

Oficiálním důvodem pro vlastní token měla být větší transparentnost a minimalizace podvodů v digitální reklamě. Ironií je, že nejvíce podvedení se dnes mohou cítit „investoři“, kteří nakoupili token během ICO v květnu 2017 s vidinou budoucího rychlého zbohatnutí.

BAT je standardní Ethereum ERC-20 token, který má sloužit pro výměnu mezi inzerenty, vydavateli a uživateli. Pokud se uživatel rozhodne participovat na Brave Rewards, začnou se mu zobrazovat reklamy ze systému Brave Ads a za to si může každý měsíc nárokovat určitý objem BAT tokenu, který se mu ukládá v integrované peněžence v prohlížeči. Uživatelé se přitom mohou rozhodnout, kolik reklam jsou ochotni vidět za hodinu (maximální limit je 5, zřejmě kvůli robotům), více voleb momentálně systém neumožňuje.

Samotná peněženka je okamžitě dostupná prakticky ihned po instalaci prohlížeče v předkonfigurovaném stavu a princip jejího fungování musí snadno pochopit i pověstná cvičená opice. Kromě přijímaní a odesílání BAT tokenu umožňuje například „tipping“ obsahu na vybraných platformách prostřednictvím jednoduchého platebního tlačítka, které se zobrazí přímo pod příspěvkem. Funkci lze otestovat například u Twitteru nebo na Redditu. 

Oproti současným reklamám na webu nejsou reklamy z Brave Ads součástí webu, ale vyskakují na uživatele v podobě notifikací, které zobrazí inzerci teprve po aktivní interakci (kliknutí). Když už se reklama otevře, otevře se nicméně rovnou na celou obrazovku (byť v samostatné kartě prohlížeče). Zajímavé na systému je, že generování uživatelského reklamního profilu a cílení reklam se odehrává výhradně na uživatelově zařízení, inzerenti ani Brave Systems tak nezískávají data k vytváření prediktivních profilů.

Reklamní systém, který si tak trochu kálí do vlastního hnízda

Otázka samozřejmě zní, zda má takovýto systém vůbec šanci uspět (revoluci v monetizaci internetového obsahu ponechme raději stranou). Osobně o tom značně pochybuji a volba (trochu nadbytečného) vlastního digitálního tokenu je myslím tou nejmenší překážkou.

V prvé řadě se totiž na podobných pokusech v minulosti ukázalo, že platit lidem za to, že si budou zobrazovat vaši reklamu, je cesta do pekel. Inzerenti tímto způsobem ještě nikdy nepřilákali vytouženou cílovou skupinu, ale většinou jen někoho, kdo touží získat „zadarmo“ nějaký ten kredit navíc, a dříve či později hlavně armádu botů, kteří podstupují celý tento otravný proces za uživatele.

BRAND24

Historie internetu je plná odstrašujících příkladů, včetně těch z kryptosféry (svědčí o tom dnes již naštěstí dost uvadající kultura bitcoinových faucetů). Ač to tak nemusí vždycky na první pohled vypadat, inzerenti chtějí cílit hlavně na lidi, které jejich reklama může v určitý životní okamžik skutečně zaujmout. CTR zkreslené a nafouknuté motivovanou expozicí navíc ztrácí téměř jakoukoli vypovídací hodnotu. Ani motivace pro vydavatele není v kontextu současného rozdělení příjmů z internetové reklamy zrovna dvakrát silná.

Technických problémů si s sebou ale nese systém více. Limitované trackování znamená také limitované možnosti cílení a v praxi řádově nižší efektivitu než současné internetové reklamní systémy, anonymní uživatel pak inzerenty nezajímá již prakticky vůbec. V neposlední řadě je pak současná uživatelská databáze směšně malá na to, aby dokázala vytvořit základ alespoň trochu přesvědčivé reklamní sítě. A to pomíjím její interní bias daný tím, že Brave vybudoval svoji současnou uživatelskou komunitu především na uživatelích, kteří z principu nenávidí zobrazování jakékoli internetové reklamy.   

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).