Hlavní navigace

První 3D televizor Sony KDL-40LX900: konverze 2D-3D, výborný obraz i resampling

30. 6. 2010
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: 115393
Ještě donedávna se konverzí obrazu 2D na 3D chlubila na našem trhu jediná firma, Samsung. Teď už jsou dvě. Testoval jsem první kus 3D televizoru Sony, který ji rovněž ovládá a je tak „čerstvý“, že ještě ani den před vydáním této recenze (29. června 2010) neměl stanovenu koncovou cenu. Vedle samotné konverze pak nabízí i některé unikátní funkce jako senzor upozorňující, že se díváte na televizor z příliš malé vzdálenosti a nová, nyní skutečně vylepšená, multimédia, respektive přehrávání filmů v DivX, a to včetně titulků, což jsme doposud u modelů Sony pro rok 2010 neviděli.

Řada televizorů LX je u Sony jediná, která jde na trh s kompletní výbavou pro sledování 3D filmů a stereoskopického televizního vysílání. V ceně dostanete dvoje brýle a zabudovaný synchronizační vysílač. Druhá 3D řada – HX – je už „pouze“ 3D Ready, takže se brýle i synchronizační vysílač, který je externí, dokupují zvlášť.

Sony KDL-40LX900

Televizor je bez rámu – průhledný plast jde až do krajů, kde se střetává s krytem zadní strany. Bohužel plast se nejen velice snadno zapatlá, ale špatně se i čistí.

Bravia LX má podsvícení Edge LED (diody v rámu) a v případě zapůjčeného modelu KDL-40LX900 (odhadovaná cena kolem 50.000 Kč) úhlopříčku 102 cm. Později mají být v prodeji i verze s úhlopříčkami 132 cm (KDL-52LX900, okolo 80.000 Kč) a 152 cm (KDL-60LX900, okolo 90.000 Kč), které už budou standardně vybavovány i satelitním tunerem DVB-S. Ten u tohoto modelu chybí. Pokud ho ale chcete, sáhněte po variantě KDL-40LX905, kde zabudován je.

Sony KDL-40LX900 - multimédia, manažer souborů, video

Ovládání větší části hlavního menu umožňuje nyní „kolovat“, tedy přejet z poslední položky rovnou na první, aniž byste se museli vracet. Zvláště důležité je to u funkce Bravia Internet Video, kde máte k dispozici přes 20 video kanálů.

Sláva: máme tu standardní ovládání menu

Instalace je důkladná (pomalá) a po výběru mezi pozemním DVB-T (můj případ) a kabelovým (DVB-C) příjmem se automaticky prolaďují i analogové kanály. Následné setřídění je vysloveně ukázkové – najedete na příslušný kanál, ťuknete do OK (stanice se „vysune“ ze seznamu), následně ji umístíte na vybranou pozici (šipkami dolů či nahoru) a opět ťuknete do OK, což stanici „zasune“ na patřičné místo.

Tou ještě lepší zprávou však je, že se Sony konečně umoudřilo (doufejme) a navrhlo menu, ve kterém se dá „kolovat“. Nemusíte tedy – jak bylo doteď zvykem i u modelů roku 2010 – odmačkat všechny položky zpět na hlavní lištu (kupříkladu u video stanic jich je hodně přes 20), ale můžete rovnou přejet na opačný konec a vybrat si další. Jde to sice zatím je vertikálně (u horizontálního menu nikoli) a kupříkladu u menu na tlačítku „Options“ to rovněž nefunguje, ale i tak doufám, že to nebude jen „omyl“ tohoto modelu. Doufejme, že půjde o standardní přístup Sony. A abych ještě nezapomněl: univerzální a programovatelný dálkový ovladač je opět příjemně prohnutý směrem dovnitř, má velmi dobré rozložení, tlačítko zapnutí/vypnutí i ze zadní strany a modré podsvícení tlačítek. To je ovšem natolik nevýrazné, že pokud je neznáte zpaměti, jejich popisky ve tmě nepřečtete.

Sony KDL-40LX900 - EPG

Jak vidíte, EPG si nepamatuje multiplex, na kterém jste delší dobu nebyli. Abyste viděli program, musíte na chvíli přepnout alespoň na jednu ze stanic.

Vynikající EPG, ale bez „pamatováka“

Elektronický programový průvodce (EPG) je opět osmidenní a při vstupu do něj se vám nepřeruší ani obraz (k dispozici je malý náhled), ani zvuk. Navíc se na LCD panel ještě vešlo několik řádků podrobnějšího popisku. Přesně tak to mám rád! Škoda, že televizor „zapomíná“ program stanic, respektive multiplexů, na které nebyl delší dobu přepnut, což v praxi znamená, že je musíte dálkovým ovladačem alespoň projet. Na pořad se můžete nechat i upozornit, což sice televizor nezvládá v okamžiku, kdy jste v prohlížení multimédií, ale kupodivu zvládá, i když je televizor vypnut do pohotovostního režimu.

Sony KDL-40LX900 - Bravia Internet Video - FIFA World Cup

Sony podepsalo smlouvu s FIFA, takže si nyní můžete přes funkci Bravia Internet Video vyvolat FIFA World Cup Collection s informacemi o jednotlivých šampionátech či velkých hráčích (v angličtině)

Na internet a třeba i na fotbal

Ještě než se dostanu třeba k fotbalu, zmínka o rozhraních – ta mají na zadní straně kryt, takže ven jdou jen kabely. Část rozhraní je i na levém boku, kde překvapivě najdete i dvojici HDMI. Na pravém boku je pak ovládání, včetně tlačítka pro úplné vypnuté přístroje.

A teď k internetu – bezdrátovému, protože jiný momentálně nemám jak vyzkoušet. Wi-Fi je zabudované a jeho zprovoznění snadné. Typicky ale musíte znát alespoň základní parametry vaší sítě. Připojit se můžete buď klasicky zadáním parametrů, nebo přes WPS a zmáčknutí tlačítka nebo zadání kódu na rozbočovači. Příjemné je, že po provedení operace, si televizor automaticky síť otestuje a sdělí vám, zda se připojení povedlo či nikoli. Jakmile jste na síti sítí, můžete využít funkcí Bravia Internet Video a Bravia Internet Widgets (počasí apod.). Narozdíl například od konkurenční funkce Panasonic Viera Cast, která nabízí jednotné zastřešovací prostředí, tady si vyvoláváte rovnou příslušnou skupinu služeb, jako například videokanál AXN, FIFA World Cup Collection či YouTube. Děláte to buď přes menu, nebo si rovnou na dálkovém ovladači zvolíte Bravia Internet Video či Bravia Internet Widgets.

Většina aplikací je v angličtině, lokalizaci do češtiny najdete u ovládání serveru youtube.com a u stanice AXN, která zatím nabízí asi šest seriálů v češtině.

Sony KDL-40LX900 - funkce - vzdálenostní varování

Tzv. Vzdálenostní varování upozorní děti, že sedí příliš blízko (cca metr) a případně televizor i vypne

Vysoká cena, spousta nových možností

Mezi ty zcela nové patří senzor vzdálenosti hlídající především děti, aby nebyly u obrazovky blíže než metr a tzv. senzor přítomnosti, který upravuje nastavení obrazu a zvuku podle toho, zda jste u televizoru nebo ne. Vše je zajištěno kamerou umístěnou ve spodním rámu, která vás snímá a software následně rozpoznává tváře, přičemž to prý zvládá pro až pět lidí (nikdy mi jich tam tolik nesedělo…).

Pokud třeba před obrazovkou delší dobu nejste, dokáže se panel zcela vypnout (dobu lze nastavit ručně nebo ji nechat na automatice) a puštěný je tak pouze zvuk. Zajímavou funkcí je rovněž sledování vaší pozice před televizorem a následné posunutí stereo váhy na tu nebo onu stranu. Možnosti úpravy parametrů obrazu odpovídají ceně. Přednastavené jsou tři režimy, ale k tomu si ještě přičtěte sedm dalších, které najdete v menu pod názvem „Volba scény“. Zapnout/vypnout navíc můžete i režim „Theatre“.

Pokud chcete parametry ovlivnit ručně, zvolit můžete mj. poměr červené a zelené, barevnou teplotu a v pokročilém nastavení pak korekce černé, „Zjasnění bílé“, „Vyvážení bílé“, gama korekce a mj. i volbu na kterou je třeba dávat si pozor – „Živé barvy“. Pokud jde o formáty obrazu (poměr stran) ty jsou přepracovány do podoby, která vám při výběru rovnou ukazuje, jak bude obraz skutečně vypadat. Možností je pět, včetně režimu 14:9 a v menu si ještě navíc můžete zvolit režim, do kterého se televizor přepne v okamžiku, kdy mu přijde obraz v poměru stran 4:3. To dnes určitě uplatníte.

Sony KDL-40LX900 - funkce - čidlo vzdálenosti

Čidlo přítomnosti reaguje na diváka a podle potřeby snižuje úroveň podsvícení. Může ale také – při delší nepřítomnosti – přepnout panel do úsporného režimu.

Měření spotřeby

Televizor jsem tentokráte měřil hned po nainstalování. Jakmile ho vypnete síťovým tlačítkem, spotřeba klesne na nulu. Jinak za provozu bylo po hodině měření minimem 47 wattů a maximem 99 wattů při průměrné spotřebě 88 W. Zarazilo mě ale, že spotřeba kolísala podle druhu scény více, než je u LED obvyklé. Nakonec jsem však přišel na to, že už z továrny je volba „Senzor osvětlení“ nastavena na „zapnuto“, což vše vysvětluje, spolu se zapnutým senzorem přítomnosti (televizor přes kameru zjišťuje, kolik lidí před ním sedí a dokonce i kde), takže v okamžiku když jsem na chvíli odběhl, televizor to zaregistroval. Určitě si ale také na chvíli přepnul panel do nějakého úsporného režimu – odtud oněch hodně nízkých, 47 W – což odpovídá i tomu, že při poslechu rozhlasových stanic a zvoleném spořiči obrazovky klesla spotřeba na prakticky stejnou hodnotu.

Sony KDL-40LX900 - fotografie - nastavení režimu obrazu

Manažer souborů, respektive zabudovaný přehrávač, nyní umí titulky filmů v DivX a velice rychle zobrazuje i velké fotografie. U nich je specialitkou možnost nastavit si zvláštní režim obrazu. Vedle tří voleb tu najdete i možnost zobrazit snímky v originále, tedy tak, jak byly vyfoceny.

Kompatibilita… zajímavá! Anebo že by se Sony vážně lepšilo?

V DivX mě televizor hodně překvapil. Pravda, z tří filmů s tím samým kodekem XviD mi jeden nepřehrál a dva ano, nicméně mě překvapil – světe div se – titulky. A dokonce ve správné češtině! Abychom se ale neradovali úplně – použitý font je natolik tenký, že jsem měl potíže přečíst ho ze dvou metrů. Jinak si televizor poradil i s AVCHD, resp. H.264 a zvládl také ukázku v MPEG-2 připravenou pro vypálení DVD. Problém neměl ani s některými nahrávkami z mobilních telefonů označených koncovkami MP4, i když odmítl vzít „transportní stream“ (TS) s ukázkou ve 3D.

Práce s fotografiemi v JPG je výborná – velice rychle se totiž natahují, a to včetně objemných snímků ze zrcadlovky Nikon D5000 a i barvy jsou příjemné, byť lehce vytažené. Muziku Sony zvládá pouze na základní úrovni, tedy v MP3, i když včetně datového toku 320 Kb/s. Souborový manažer se pohodlně ovládá (pokud tedy zapomenu na neustále poskakující menu před očima) a názvy souborů se ukazovaly v plné češtině. Stejně pohodlný je i pohyb po jednotlivých adresářích, přičemž se vám většinou ukazují i náhledy souborů, které televizor zvládne přečíst.

Pokud zasunete USB paměť, objeví se pouze oznámení, které za chvíli zmizí a nic se nestane i přesto, že v menu můžete nastavit příslušnou akci. Nicméně ať jsem vybral jakoukoli volbu, přepnout jsem se do souborového manažeru musel vždy ručně, za pomoci „Home“. Velmi příjemné bylo, že dálkový ovladač nemá pro multimédia sdružená tlačítka, takže tu jsou samostatná pro přeskok po kapitolách a rychloposuv! Nedivte se mému nadšení – poslední dobou mám na tohle v televizorech smů­lu.

Ovládání multimédií je tedy podstatně pohodovější než jinde, ale musíte přijít na jednu specialitku. Mezi tlačítky totiž chybí „Pause“. To je kupodivu umístěno na tlačítku „Enter“ uprostřed šipkových kláves, i když to nikde naznačeno není.

Sony KDL-40LX900 - 3D brýle

Brýle pro 3D jsou výborné. Díky širokým postranicím vás neruší okolní světlo a také dobře sedí. Pozor by si měli dát jen „brýlatí“. Nemusí se do nich s vlastními brýlemi vejít. Já to měl těsné…

Výtečné „opravdové“ 3D

Efekt jsem zkoušel jak na BD disku od Samsungu s ukázkami z animáku Monsters vs. Aliens, tak na ukázkách Panasoniku, které jsou velmi rozmanité (Sony u nás v době testování ještě ukázky nemělo). A protože televizor neumí přehrát soubory v tzv. transportním streamu (koncovka TS), nemohl jsem vyzkoušet ukázky LG. I tak toho bylo více než dost.

Ukázky jsem pouštěl z 3D Blu-ray přehrávače Panasonic DMP-BDT300, který jsem měl v té době k dispozici spolu s 3D televizorem Panasonic TX-P50VT20E. A protože jsem prostě jen zaměnil jeden 3D televizor za druhý (první byl Panasonic), mohu říci, že ve srovnání si Sony vedl velmi dobře. Detaily byly výborně ohraničené, efekty s rozumnou hloubkou (dá se seřídit, stejně jako efekt při konverzi 2D-3D) a jen tu a tam jsem u animované ukázky Monsters vs. Aliens narazil na jakýsi nádech rozostřenosti. Pamatujte ale, že 3D působí na každého trochu jinak, takže mě možná jen šálily mé dvakrát obrýlené oči.

V čem se s Panasonikem tenhle televizor porovnat určitě nedá, jsou pohledové úhly při sledování 3D. Zatímco u Panasoniku můžete jít prakticky zcela do stran dokud brýlím nevypadne synchronizace (přes 170 stupňů), tady je to určitě znatelně méně. Pokud tedy zajdete za hranici, uvidíte například u ukázky z korálového útesu ryby dvojitě. Jinak jsem byl opravdu spokojen a dojem odpovídal tomu, co jsem viděl při návštěvě továrny Sony DADC, kde nám pouštěli, i když na podstatně větší úhlopříčce, než na velikosti 102 cm, záběry z připravovaného 3D Blu-ray disku OceanWorld. Tam se nás na televizor s úhlopříčkou tuším 152 cm dívalo asi deset.

Sony KDL-40LX900 - volby na tlačítku Option

Kvůli volbách pro 3D nemusíte do menu – vyvoláte je zmáčknutí tlačítka „Option“

Konverze 2D-3D: jiná a zatím nemastná

Konverzi z 2D do 3D jsem zkoušel důkladně, a to jak na filmech z BD disků (Madagaskar 2 a Casino Royale) a čtyřech dílech Ohněm a mečem na DVD, tak na filmech a seriálech v DivX a také televizním vysílání z DVB-T. Ke spuštění konverze 2D-3D stačí jen zmáčknout tlačítko na dálkovém ovladači a okamžitě jste přepnuti. Prostorový efekt, respektive jakási plastičnost scény, byla prakticky vždy minimální a nepatrně hlubším dojmem začal působit až v okamžiku, kdy jsem přepnul „Efekt simulovaného 3D“ na „Vysoký“. Při srovnání se Samsungem byl dojem prostoru výrazně nižší. Teprve po delším sledování a hraní s parametry jsem si uvědomil jeden zásadní rozdíl – tady je ona zmiňovaná plastičnost sice opravdu nižší, ale zato je prakticky stálá. Ať se totiž scéna mění jak chce, je hloubka obdobná a nemění se ani zdaleka tak výrazně jako u Samsungu. Že by zcela jiný algoritmus? Vypadá to tak.

Konec konců ale ani u Samsungu jsem se příliš nechytal s Madagaskarem 2 pouštěným z Blu-ray disku (u něj byl efekt kupodivu výraznější při záznamu v DivX), takže kdo ví, která cesta je správná. To uvidíme až za pár let, protože Samsung by potřeboval vyrovnanost 3D efektu, Sony zase větší hloubku…

Ještě jsem moc nezmínil o brýlích. U těch jsem měl co dělat, abych se do nich vešel se svými – dioptrickými – brýlemi. Seděly mi ale dobře a jejich největší výhodou je, že díky širokým postranicím není sledování 3D rušeno okolním světlem, respektive jeho záblesky, jako tomu je typicky u Panasoniku. Napájení brýlí obstarává knoflíková baterie (akumulátorová verze není) a udáváno je až 100 hodin provozu.

Sony KDL-40LX900 - detail

Designově je televizor navržen opravdu skvostně. Jen kdyby se povrch tolik nešpinil a nebyl na něm vidět každý dotek prstu.

Návrat do starých časů, ale v jaké ceně!

Poslední léta jsem testoval celou řadu televizorů Sony nejrůznějších tříd, ale musím říci, že KD-L32EX600 a KDL-32NX500 z letošní modelové řady 2010, jejichž testy vyšly na tomto serveru, mě opravdu nijak neuchvátily, byť nebyly nejlevnější.

S touhle Bravií jako bych se vrátil do dob, kdy tohle jméno bylo synonymem nejvyrovnanější řady plochých televizorů nejen na českém trhu. Do doby, kdy se našinec mohl spolehnout na kvalitní obraz a kvalitní resampling z PAL do HD, a to jak u levných, tak i u drahých modelů (samozřejmě částečně poplatný ceně). Je sice trochu smutné, že jsem musel dospět až někam k padesáti tisícům a jedné z vlajkových lodí, abych tohle mohl prohlásit. Ale takový je život a vždycky nejste jen nahoře.

Sledování televize - 200

Vyřešte digitální příjem televize na e-shopu DigiZone.cz!

Máte doma starý analogový televizor a potřebujete přejít na digitální příjem televize? Nebo jste se rozhodli pořídit satelit a nevíte, jak na to? Sledujte už satelitní programy a chtěli byste přijímač, který zvládne rozluštit televizi ve vysokém rozlišení obrazu (HD)? Řešíte potíž s televizní anténou nebo rozvody? Se vším vám poradí e-shop DigiZone.cz. Nejlevnější ceny, kvalitní zboží, zásilka až do domu nebo osobní převzetí na některé z kamenných prodejen. Vyberte si právě teď!

Doufám, že Sony přežije svoje experimenty a vrátí se ke svým kořenům. Tenhle televizor rozhodně patří nejen k nejlepším ve své cenové relaci, ale i k nejlepším 3D televizorům na našem trhu. Efekt 3D je z Blu-ray disku vynikající, včetně detailů, a i když konverze 2D-3D má na Samsung co dohánět, efekt je stabilní a je to první krok, který nepochybně musí do budoucna učinit i další výrobci. Proto je dobře, že ho Sony udělalo už teď, i když to bylo zjevně hodně narychlo.

BRAND24

Firma by rovněž měla něco udělat s rychlostí reakce na vyvolání některých funkcí, která někdy může být na hranici únosnosti. Berte to ale jen jako upozornění, protože já tenhle televizor mohu jen doporučit. Osobně bych si možná ještě připlatil pár korun za verzi se satelitním tunerem. Pokud to ovšem budou rozumné peníze. Jinak to jistí nejspíše satelitní DVB-S set-top box TechniSat, pochopitelně ve verzi HD.

Parametry televizoru Sony KDL-40LX900
Cena nestanovena (kolem 50.000 Kč)
Úhlopříčka, formát 102 cm (40"), 16:9
Obrazovka LCD, 1 920×1 080 bodů, další parametry neudány
Tuner a zvuk analogový, DVB-T, DVB-C (vše HDTV, MPEG-4), zesilovač 2× 10 W, virtuální zvuk
Přehrává (udáváno) přes USB: MP3, JPG (RAW), video MPEG-1, MPEG-4, DivX (s titulky), AVC, AVCHD
Spotřeba 100 W; pohotovostní režim: 0,2 W nebo 20 W (zapnuta volba rychlého spuštění)
Vstupy/výstupy vzadu: 2× HDMI, SCART, digitální optický audiovýstup, Ethernet (LAN); na boku: 2× HDMI, USB, YUV, PCMCIA (CI+), sluchátka, VGA (PC), PC audio zvuk, stereo audio (cinch); zabudované Wi-Fi
Rozměry (švh); hmotnost 994×686×290 (bez podstavce 64) mm; 23,7 kg

Balení obsahuje

  • 2× brýle
  • dálkový ovladač
  • 2× mikrotužkové baterie (AAA)
  • natáčitelný podstavec
  • napájecí kabel (běžný, dvoužilový)
  • uživatelská příručka přímo v televizoru, v papírové podobě dostanete stručnou

Foto: autor a Sony

Co byste si raději zvolili pro sledování 3D?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).