Hlavní navigace

Rada ČT napumpovaná emocemi. Řediteli seškrtala bonus a žádá hloubkový audit

 Autor: Karel Choc, Internet Info
Noví členové Rady České televize se pustili do práce. Zpochybňují ekonomickou kondici televize, výroční zprávu o hospodaření za loňský rok ale nakonec schválili. Do televize chtějí pozvat auditory s mezinárodní zkušeností.
Filip Rožánek 25. 6. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Teprve podruhé se Rada České televize sešla v obměněném složení a výsledkem už jsou první větší změny, které ovlivní fungování televize v příštích měsících a letech. Středeční jednání nepostrádalo emoce, když si radní vyměňovali názory na ekonomické pojmy, sledovanost nebo odměnu generálnímu řediteli.

Noví členové, kteří usedli do rady v posledních třech měsících, se už před svým zvolením netajili ostře kritickými postoji k současnému hospodaření České televize. Shodovali se na tom s některými poslanci ANO, komunistů, Trikolory nebo SPD. Kritický postoj k současnému managementu a hospodaření byl při hlasování o nových radních ve sněmovně dobrým vodítkem, kdo se do Rady ČT nakonec probojuje.

Ani ve středu se na radě nechodilo pro silná slova daleko.

„Nejsem zásadně proti valorizaci televizních poplatků, ale v momentě, kdy se ucpou všechny díry v Titanicu,“ prohlásil třeba nový radní Roman Bradáč. Sám byl v minulosti manažerem České televize, řídil ČT24 a neúspěšně kandidoval na generálního ředitele. Ve výběrovém řízení ho porazil Petr Dvořák.

Dvořák se proti srovnávání s Titanicem okamžitě ohradil. Bradáč se za svůj příměr nakonec omluvil, neodpustil si však poznámku, že na palubě se sice hraje, ale v podpalubí je spousta vody.

Členka rady Hana Lipovská pro změnu svou argumentaci prokládala alegoriemi z lékařského prostředí. Hodnotit výroční zprávu o hospodaření je podle ní něco jako hodnotit technickou kvalitu rentgenového snímku. „Měli bychom řešit, jestli pacient má nádor benigní (nezhoubný, pozn. red.),nebo maligní (zhoubný, pozn. red.),“ tvrdila.

Takový příměr byl neúnosný pro finančního ředitele České televize Davida Břinčila. „Česká televize není žádný pacient. Česká televize je zdravá a přizpůsobuje se realitě,“ opáčil na slova Hany Lipovské.

Podobně se radní mezi sebou i s televizními manažery dohadovali, zda je možné označovat výsledek hospodaření České televize jako deficitní. Vedení televize to odmítá a varuje před šermováním s odbornými ekonomickými pojmy. Celkové příjmy a výdaje jsou podle manažerů vyrovnané. Noví radní tvrdí, že televize čerpá z televizních poplatků víc, než kolik jich vybere.

Neshledávám důvody ke vznesení podstatných výhrad k výroční zprávě jako dokumentu, což nevylučuje náměty a doporučení na jeho průběžné zkvalitňování,“ řekl radní Pavel Kysilka, ekonom a bankéř. Dodal však: „Považuji za naprosto klíčové vyslovit výhrady k vlastnímu hospodaření ČT, konkrétně vůči jeho neudržitelnosti ve střednědobém horizontu, a vyzvat k předložení střednědobého plánu ze strany vedení ČT, který představí řešení problému a stane se závazným dokumentem pro sestavování ročních rozpočtů i ročních plánů činnosti ČT.“

O neudržitelném hospodaření mluví radní i vedení televize delší dobu, každá strana však problém vidí z jiného úhlu. Vedení upozorňuje, že se Česká televize potýká například s klesající reálnou hodnotou televizního poplatku, který je už 12 let ve stejné nominální výši, ale reálně se na něm podepisuje inflace. Varuje také před nápady osvobozovat velké skupiny obyvatel od placení poplatku. Petr Dvořák na zasedání rady i v rozhovorech opakuje, že pokud se poplatky do budoucna nezvýší, bude muset Česká televize za několik let řešit, kterých činností se vzdá.

Tato neudržitelnost není viditelná z porovnání výnosů a nákladů, které jsou dlouhodobě vyrovnané; v rámci nich tedy neexistuje deficit. To je nicméně v modelu fondového hospodaření a v situaci existence rezervy automatické: do výnosů se mechanicky načerpá taková částka, aby se sobě výnosy a náklady rovnaly,“ argumentuje Kysilka.

Je důležité zmínit, že tento účetní princip, tzv. fondové hospodaření, je jednak jedním ze standardně užívaných modelů, a dále, že v ČT byl aplikován jako adekvátní volba dlouho před navýšením televizního poplatku v roce 2008,“ dodává.

Rada České televize před několika měsíci zavázala generálního ředitele k tomu, aby na začátku roku 2024 disponovala televize rezervou 700 milionů korun. Nyní rada žádá, aby jí před schvalováním rozpočtu na rok 2021 předložil střednědobý plán, jak tento limit naplnit ve všech oblastech činnosti České televize.

Podle Kysilky jsou v zásadě možné čtyři kombinovatelné strategie – navýšení poplatku, mechanické škrty, levnější řešení ve vývoji, výrobě a nákupu a zvýšení hospodárnosti všech činností.

Radní jednomyslně odsouhlasili Kysilkův návrh, aby Česká televize najala renomovanou poradenskou instituci s mezinárodní zkušeností v oblasti veřejnoprávních médií, která provede jednorázovou hloubkovou analýzu nákladů a dá svá doporučení. Výběr bude trvat několik měsíců, Česká televize musí postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

9 z 15 radních nakonec podpořilo i návrh nového radního Pavla Matochy, který k odsouhlasené výroční zprávě o hospodaření připojuje toto stanovisko: „Rada konstatuje, že přestože z hlediska přijatého účetního (fondového) modelu je hospodaření ČT za rok 2019 účetně vyrovnané, z hlediska rozdílu mezi ročními příjmy z televizních poplatků za daný rok a jejich čerpáním do výnosů je deficitní, a tedy dlouhodobě neudržitelné.“

Výroční zprávu o hospodaření za rok 2019 nakonec podpořilo 10 radních z 15.

Se spoustou věcí, které byly ve zprávě pana Kysilky obsaženy, vřele souhlasím. S čím mám zásadní problém, je používání slova deficit, protože je to ekonomická veličina. Hospodaření ČT není deficitní, neutrácí víc peněz, než má k dispozici. S tím zásadně nesouhlasím, dá se to opřít o výroky auditorů, žádný z nich to nezpochybnil od roku 2004 a všechny výroky auditorů od roku 2011, kdy řídím ČT, jsou bez výhrad,“ namítal před hlasováním generální ředitel Petr Dvořák. 

Podle něj je však zároveň dobře rozvinout debatu nejen o financování ČT, ale také o šíři veřejné služby, kterou má poskytovat. Takové rozhodnutí by mělo padnout nejpozději v roce 2022.

O třetinu nižší odměna

Určitým signálem o změně nálad v televizní radě bylo také hlasování o roční odměně generálního ředitele. Podle své manažerské smlouvy má nárok až na desetinásobek měsíčního příjmu, tedy 2,42 milionu korun. Kontrakt mu určuje deset kritérií, podle nichž se o přidělení bonusu rozhoduje. Patří mezi ně vyrovnané hospodaření, kvalita programové nabídky nebo vývoj podílu České televize na trhu.

Až do loňského roku pokaždé Petr Dvořák dostal bonus v plné výši. Letos byla většina radních pro snížení odměny o třetinu. Generální ředitel tedy obdrží 1,6 milionu korun.

Radikálnější postoj zastávala radní Hana Lipovská, která generálnímu řediteli nechtěla přidělit vůbec žádnou odměnu. Při hlasování ji ale podpořili jen Luboš Xaver Veselý, Pavel Matocha a Roman Bradáč. Pavel Matocha podotkl, že při neveřejném pracovním jednání rady padly celkem čtyři návrhy s různou výší navrhované odměny, žádný ale nepočítal s bonusem ve výši 100 procent.

Důvodem je rozladění služebně starších členů rady kvůli složitějšímu jednání s generálním ředitelem při přípravě rozpočtu na letošní rok. Ten byl nakonec schválen až 19. února 2020. 

Content tip témata

„Stále ještě žijeme v právním státě. V něm platí smlouvy a pravidla. Moje pracovní smlouva má kritéria, o nichž můžeme diskutovat, zda jsou dobrá, špatná, pevná nebo vágní. A na základě nich by měla rada vyhodnotit, zda televize fungovala, nebo ne. Podle mě fungovala velmi dobře, nejen z hlediska programu, kdy byla nejsledovanější televizí na trhu, ale také z hlediska kvalitativních parametrů,“ komentoval debatu o své odměně Petr Dvořák.

Rada nakonec při středečním jednání pověřila radního Pavla Kysilku, aby do konce září předložil návrh nových kritérií pro roční odměnu generálnímu řediteli. Podmínky odměny jsou však součástí manažerské smlouvy, proto o nich rada bude muset jednat i s Petrem Dvořákem.

Středeční jednání Rady ČT jsme celé sledovali v průběžné online reportáži.