Hlavní navigace

Radim Pařízek (Digital Broadcasting): DVB-T2 chceme udržet primárně jako bezplatnou platformu

24. 1. 2019
Doba čtení: 14 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc
Jednatel společnosti Digital Broadcasting rekapituluje loňský rok v oblasti zemské digitální televize, komentuje spory s placeným platformami a představuje plány na rok budoucí.

Jak hodnotíte loňský rok? Z pohledu operátora zemského televizního vysílání šlo bezesporu o turbulentní období…

Celý loňský rok se nesl ve znamení takřka neustálých proměn a zavádění technologických a jiných novinek, protože přechod na DVB-T2 je koncipován jako poměrně razantní a dynamická akce. Navíc ohledně otázky kompenzací za přechod na technologicky efektivnější platformu a souběžné vysílání v původním DVB-T a nově zaváděném DVB-T2, Evropská komise dodnes nedokončila prenotifikační řízení. Přitom potřebné technické vybavení už je zakoupeno a zapojeno a potřebné peníze investovaly obě firmy, které se provozováním zemského televizního vysílání v České republice živí, tedy my a České Radiokomunikace. A ani jedné současnou pozici nezávidím, ale jinak jsme prostě postupovat nemohli. Vědomě jsme šli do určitého rizika, ale pokud je naším cílem udržet zemské vysílání bez poplatků, jiná možnost prostě nebyla.

Mohl by opravdu nastat scénář, že by kompenzace za souběžné vysílání nebyly evropskými orgány proplaceny?

Jsem přesvědčen, že to dobře dopadne. Na kompenzace za přechod na DVB-T2 máme jasný nárok. Je to změna v podnikatelském prostředí vynucená Evropskou unií pro uvolnění pásma 700–800 MHz a nikdo nemůže bez následků měnit stávající poměry na trhu.

O jak velké částce bychom se bavili?

Pro nás jde o částku, která v tuto chvíli výrazně přesahuje sto milionů korun.

To by ale pro Digital Broadcasting bylo likvidační, ne?

Nebylo, máme prozřetelně vytvořeny potřebné rezervy. Občas se totiž dříve objevil nějaký zájemce o koupi firmy, a proto jsem se rozhodl pro strategii vytvoření dostatečných rezerv, právě pro případ nějaké nenadálé události. Případné nevyplacení kompenzací by tak pro nás nebylo až tak likvidační, ale samozřejmě by snížilo ekonomické výsledky naší činnosti. Na zmírnění ztrát by se zřejmě museli podílet i naši klienti, stejně jako by tomu asi bylo u Českých Radiokomunikací. Zřejmě by se mírně navýšily ceny za distribuci signálu. Proto také v současnosti všichni vyjednáváme, ale jsem si jistý, že případné nevyplacení bychom přežili jak my, tak České Radiokomunikace.

A těch více než sto milionů, to jde čistě o techniku potřebnou k uskutečnění přechodu?

Jedná se o odpisy nově zakoupených technologií DVB-T2 a náklady související s provozem přechodových sítí. Ale jak jsem říkal, jiná cesta, která by byla citlivější pro domácnosti, resp. pro televizní diváky, prostě není a já věřím, že se v České republice už historicky zemské vysílání zdarma natolik zdomácnělo, že se nejen udrží, ale ještě tu s námi dlouhou dobu bude. Vždyť ho stále používá kolem šedesáti procent obyvatel! A dokonce v poslední době narůstá. Je pravda, že jsme v tomto ohledu jistý atyp, minimálně v rámci střední Evropy, ale jsou státy, které mají pokryto zemským vysíláním takřka celé své území. Ať už se jedná o Španělsko, Velkou Británii, nebo třeba Skandinávii. Samozřejmě existují i opačné extrémy, třeba v Německu je penetrace terestrické televize pod deset procent, na Slovensku okolo patnácti, ale to je samozřejmě dáno i geografickými a vývojovými podmínkami.

Věříte tedy, že nakonec z vašeho pohledu vše dobře dopadne?

Určitě, i když celkovou atmosféru zhoršují iniciativy např. České asociace satelitních operátorů, která si kvůli klamavým reklamám, jakou byl třeba symbolický pohřeb DVB-T, vysloužila už i předběžná opatření soudu. Jejich aktivity matou hodně diváků a my musíme často zápasit s negativními dopady jejich komunikace. Ale osobně si myslím, že nemají šanci celý proces jakkoliv zvrátit, maximálně se jim podaří o nějaký ten procentní bod snížit penetraci terestrické platformy. O to jim vlastně jde.


Autor: Karel Choc

Radim Pařízek

Vnímáte některé argumenty ČASO jako relevantní? Že třeba mohl Český telekomunikační úřad nebo expertní komise ministerstva průmyslu, která připravovala přechod na DVB-T2, postupovat v určitých ohledech jinak a jejich připomínkám předejít?

Nutnost celého procesu přechodu vysvětlovali všichni jeho aktéři průběžně celou dobu, ať už v médiích, nebo prostřednictvím různých PR aktivit. Prostě zemské televizní vysílání musí odevzdat část kmitočtového spektra pro jiné účely. To si vynutila Evropská unie. Ale pro zástupce placených platforem je zásadní jediné – předpokládají, že každého diváka, kterého odradí od DVB-T, získají oni. Proto si myslím, že i kdybychom vysvětlovali celý přechod sebelépe, tak nám prostě nebudou chtít porozumět nebo budou dělat, že nám nerozumí.

Jakou další přidanou hodnotu kromě toho, že je zdarma, byste prezentoval divákům v souvislosti s přechodem na DVB-T2?

V DVB-T2 je možné umístit daleko více televizních kanálů nebo vysílat v kvalitnějším rozlišení obrazu. Třeba oproti IPTV má zemské vysílání jasnou výhodu v tom, že jej může sledovat každý. Ale když budou televizní služby fungovat přes LTE nebo 5G sítě, kvůli kterým se vlastně celý přechod uskutečňuje, budou muset využívat obousměrného provozu, který může v jistou dobu zahltit kapacitu celé sítě tak, že už prostě dalšího diváka neobslouží. Typicky se to může stát třeba během finále hokejového nebo fotbalového mistrovství světa.

Což se jedné IPTV platformě občas stává…

Přesně tak. V ten moment se prostě síť ve vytížených lokalitách zablokuje pro všechny a celý její provoz zkolabuje. Právě robustnost zemské platformy, kdy počet uživatelů vlastně není ničím limitován, považuji za její nepopiratelnou výhodu. Navíc hodně diváků si prostě zvyklo, že příjem zemské televize je zadarmo. Pochopitelně je možné u terestrického vysílání využívat podobné služby jako u kabelového nebo satelitního vysílání, třeba zpětné zhlédnutí pomocí HbbTV, které považuji za velmi sofistikované a dobře fungující řešení.

Využíváte obousměrného provozu HbbTV ke zjišťování sledovanosti vašich pořadů nebo nějakých dalších údajů o divácích, kteří sledují vaše programy?

Pochopitelně odbavujeme HbbTV vysílání, využívá ho většina našich klientů. Někteří využívají HbbTV i na měření sledovanosti. V našem multiplexu není vysílání HbbTV povinné, ale dobrovolné. Celý tento segment je v začátcích, ale v rámci hybridního vysílání jde dělat mnohem více věcí a přesně tímto směrem se bude ubírat i samotné televizní vysílání.

Vaše stanice Rebel nebo Relax využívají HbbTV?

Zatím nijak zásadně. Občas na reklamní kampaně a zmiňované zjišťovaní sledovanosti.

A připravujete nějaké hybridní projekty?

Ano, ale aktuálně máme úplně jiné priority. Momentálně se maximálně věnujeme další výstavbě a nutným změnám technologií v souvislosti s přechodem na DVB-T2. To se nám daří a dalším oblastem se budeme určitě více věnovat v budoucnu.


Autor: Karel Choc

Radim Pařízek

Na druhou stranu právě menší firmy a stanice jsou zatím de facto jediné, kdo dává nějakou přidanou hodnotu DVB-T2 v podobě HD programů, které v DVB-T nevysílají a ani nevysílaly. Ať už se jedná o Primu Comedy Central, JOJ Family, nebo dvě regionální televize, Polar a V1. 

To je logický důsledek nastavení českého trhu. Velké televizní skupiny dostávají peníze od satelitních, kabelových a IPTV operátorů za HD programy a já jim je přeju, ale jakmile by svůj HD obsah zpřístupnily bezplatně, okamžitě by o tyto prostředky přišly. Jejich přístup je proto naprosto pochopitelný, i když poněkud omezuje možnosti programové nabídky v DVB-T2.

Jednáte s některými broadcastery o možnosti podmíněného příjmu jejich HD kanálů nebo o nějaké formě placeného terestrického vysílání?

Tohle je záležitost provozovatelů televizních programů. My jsme připraveni jim vysílat signál, který nám dodají k šíření. DVB-T2 jsme pojali primárně jako bezplatnou platformu a chceme ji takovou i udržet. Je to rozhodně zásadní faktor, který dokáže udržet zemské vysílání co nejdéle ve stávajících vysokých číslech jeho penetrace. V budoucnu budou stejně diváci v domácnostech přijímat televizní programy jako mix různých platforem. Budou se na něm také podílet jak nové LTE a 5G sítě, tak satelitní a kabeloví operátoři, což se už v podstatě děje. Dnes jsou domácnosti využívající jen jednu platformu pro příjem, ale jsou i domácnosti, které využívají různé platformy pro hlavní televizi a jiné pro další zobrazovače v domácnosti. Jedná se o přirozený vývoj, jakým způsobem se diváci dostávají k televiznímu vysílání.

Jaký je zájem vašich klientů o regionálně omezené vysílání, které by měl ve finální podobě DVB-T2 sítí dál nabízet pouze vámi provozovaný Multiplex 24?

Podle vládní strategie přechodu na DVB-T2 je náš Multiplex 24 jediný, který bude stejně jako v současnosti Multiplex 4 plně regionalizovatelný. V DVB-T se jednalo o třináct regionů, v DVB-T2 jich bude dokonce čtrnáct. Bude možné oddělit od sebe také Pardubický a Hradecký kraj, což v DVB-T nešlo. Zájem o regionální vysílání je poměrně velký a je daný i historicky tím, že jsme převzali vysílače původního Multiplexu 4, který provozovala Telefónica O2, a už při přechodu z analogového na digitální vysílání byl určený pro regionalizaci a možnost odpojovaného vysílání ve všech krajích. Proto také v DVB-T2 umožníme regionálním vysílatelům, aby využívali území jednotlivých krajů pro potřeby svého vysílání.

A jak velký je ten zájem – je na každý kraj jedna televize, nebo jich je více?

Zatím vychází víceméně na každý kraj jedna regionální stanice. Většinou jsou to televize sdružené do Asociace krajských televizí, kterou vede Alois Valtr. Máme ale už i náznaky, že by se v některých krajích mohly spustit i další regionální televizní programy. Zatím jsme to ale moc neřešili, chceme počkat, jak se situace vyvine, kolik zájemců vlastně bude. Já si nejsem tak úplně jist, že se mohou v každém kraji uživit třeba dvě regionální televize…

V Praze určitě a na severu by to také nemusel být problém, třeba aglomerace v rámci slezské pánve nabízí slušný zásah.

Primárně to ale záleží na jejich strategickém rozhodnutí a to nelze předjímat. Navíc existují ještě úplně malé lokální stanice, u kterých se v tuto chvíli řeší, jestli jim zůstanou nějaké malé zbytkové kmitočty pro jejich lokální pokrytí. Je otázkou, jestli vůbec zbydou nějaké lokální kmitočty pro podobné televize, nebo jestli je bude vysílat Multiplex 26 pro Českou televizi. Z našeho pohledu je samozřejmě ideální, aby televize pokryla celý kraj. Ale jak jsem říkal, obávám se, že odebráním pásma 700 MHz se množství kmitočtů výrazně zúžilo a logicky se musí nejprve pokrýt hlavní celoplošné multiplexy a teprve pak může ČTÚ vyhodnotit situaci, jestli zůstanou, či nezůstanou mezinárodně zkoordinovatelné volné kmitočty pro ty nejmenší lokální televize.

Jeden čas se podobná regionální a lokální média označovala za budoucnost nebo trend, kam by novinařina a obecně mediální svět měl směřovat. Registrujete třeba zájem o rozjetí nějakého nového podobného projektu?

Zatím ne. Ale myslím si, že regionální zpravodajství získává větší váhu, to je pravda. Každého zajímá, co se děje u něj ve městě, čtvrti, vesnici. V jeho ulici. Zřejmě další velký počet kmitočtů pro krajská vysílání nejspíš nebude, i když jejich budoucnost zatím čeká na rozhodnutí ČTÚ. Nevidím nějaký zásadní pohyb v segmentu regionálních televizí, leda to, že se pokoušejí diskutovat s ČTÚ o přidělení kmitočtů pro sebe. Ano, sem tam nějaké město zprovozní malou „pětiwattovou“ televizi, ale rozhodně nevnímám v tomto ohledu nějaké velké oživení.

A většina z uvedených čtrnácti regionálních televizí už má svůj vysílací řetězec převedený do HD?

Předpokládám, že už všichni pracují v HD. V naší síti v tuto chvíli v HD vysílá ostravský Polar a východočeská V1.

Oni by měli v HD skončit?

To nevím, záleží pochopitelně na tom, kolik budou za vysílání v HD kvalitě ochotni zaplatit. Ta cena je stále odvislá od množství datového toku využitého pro daný kanál.

Proto by ale v rámci podpory DVB-T2 platformy dávalo smysl jejich provozovatele nějak motivovat…

My samozřejmě můžeme šířit jejich HD obsah jako bonus, ale jen do doby, než se nám naplní daná kapacita sítě. A ta už se pomalu plní, i když zatím je to ještě únosné. Každopádně regionální televize mají svůj smysl, jasně to vnímám i na regionálních rádiích, protože lidé chtějí vědět, co se děje u nich ve městě, v jejich čtvrti a ulici.

Ideálně i vidět sám sebe.

Ano, i to mohou. Já si prostě myslím, že opravdu regionální vysílání je potřebné a zasloužilo by si i jistou politickou podporu, protože ve formě zemského vysílání, které jeho diváci přijímají zdarma, pro ně znamená neoddiskutovatelnou výhodu.


Autor: Karel Choc

Radim Pařízek

Jaké máte plány do letošního roku? Přechodovou DVB-T2 síť s číselným označením 13 už máte vybudovanou?

V zásadě ano. Kopíruje dnes pokrytí Multiplexu 4, zprovoznili jsme 62 vysílačů. Vystavěli jsme k tomu dalších 12 vysílačů. Ty jsou v provozu jak pro přechodovou síť 13, tak pro Multiplex 4. Je možné v ní odpojovat jen 6 regionů z důvodu nedostatku kmitočtů pro přechod. Zatím jsem nezahájili provoz PS 13 z lokality Jáchymov–Klínovec, kterou můžeme spustit až při přechodu na finální Multiplex 24. Dále naši subdodavatelé v lokalitách Adamov a Holoubkov ještě nemají přechodovou síť DVB-T2 v provozu. O jejich spuštění v současné době jednáme. A budeme se snažit dokrýt ještě některé další lokality.

Kolik?

V současnosti analyzujeme pokrytí výpočty i reálným měřením v terénu. Až budeme mít relevantní data, pak vyhodnotíme, kolik dalších lokalit ještě bude potřeba dokrýt. Nyní je předčasné se bavit o počtu a době spuštění.

Jedná se o desítky, nebo jednotky vysílačů?

Opravdu k tomu nemám nyní žádné informace. Je také třeba si k tomu uvědomit, že každým malým vysílačem, který má svou nezanedbatelnou cenu a samozřejmě i další náklady, navyšujete výslednou cenu za šíření signálu.

Máte tedy víceméně pokryto a přechodové DVB-T2 vysílání poběží do poloviny roku 2020. Znamená to tedy, že ten nejturbulentnější vývoj skončil loňským rokem?

Z našeho pohledu ano, splnili jsme všechno, co jsme slíbili, z čehož mám velkou radost. Postavili jsme skvělý tým a věřím, že budeme stejně i pokračovat. Nechci se chválit, ale věřím, že dnes nás už i odborná veřejnost bere jako relevantního hráče na telekomunikačním trhu. Kromě aktuálního vyhodnocování zmiňovaných dokrývačů, už se můžeme jenom chystat na další vývoj od poloviny roku 2020, kdy už bude vysílat jen Multiplex 24. Primárně nám jde o to, aby vysílače obou providerů (DB a ČRa) byly co nejvíce u sebe, aby pokud možno vysílaly v podobném směru a diváci neměli problém s nějakým složitým přelaďováním antén nebo hledáním programů.

Co dalšího letos čeká televizní trh?

Pokud bude letošní rok stejný jako ten loňský a předloňský, tak věřím, že Česká republika úspěšně přejde z DVB-T na DVB-T2. Finální přelaďování začne v průběhu října–listopadu tohoto roku a skončí na konci května 2020. Musíme pouze vydržet ústrky a pomluvy některých našich konkurentů z jiných vysílacích platforem. Nakonec jsem rád, že svoji komunikaci natolik přehnali, až nám vlastně pomohli a přeji jim tímto vše nejlepší do nového roku. S Českými Radiokomunikacemi jsme nyní na jedné lodi „přechodu“, takže v tuto chvíli v dobré shodě. Stejný zájem sbližuje (smích). Úspěšný přechod na DVB-T2 a uvolnění pásma 700 MHz bude nejen zárukou dalšího rozvoje zemského televizního vysílání, ale i dobrá vizitka našich politiků a expertů, kteří se na vládní strategii podíleli, v rámci Koordinační expertní skupiny MPO vedenou někdejším předsedou rady ČTÚ Pavlem Dvořákem, který pro DVB-T2 v České republice udělal velký kus poctivé práce, a rovněž odborníky z ČTÚ.

Jak se daří vašim dalším aktivitám, třeba televizním a rozhlasovým stanicím, které provozujete?

Rádia a televize jsou stálice, které stále fungují. Asi jedinou změnou je spuštění stanice Rebel 2 Slušnej kanál, který budeme dělat pro opravdu mladé diváky. Ale rocková muzika má natolik široký záběr, že chceme tu věkovou hranici ještě více snížit.

Pak ovšem nastává otázka, jestli mladí vlastně poslouchají rock. Jestli nedávají přednost třeba korejskému popu…

Samozřejmě, že se naše vysílání musí pohybovat mezi různými příbuznými žánry.

Co rádio Dálnice?

To považuji osobně za velký úspěch, když před deseti lety vzniklo, zablokovaly celoplošné stanice jeho provoz, na vládu chodily stížnosti, nebylo to moc příjemné. RRTV napadali žalobami 9 let. V roce 2017 se celá situace definitivně vyřešila, vystavěli jsme síť a chceme ji i dál rozšiřovat. Věřím, že i s ohledem na aktuální stav na D1 a dalších dálnic a dálničních přivaděčů bude teprve její význam narůstat. To se již děje a nárůst jeho poslechovosti a nesčetné ohlasy posluchačů registrujeme. Navázali jsme spolupráci s různými institucemi, které se dopravě věnují, od Ministerstva dopravy přes Ředitelství silnic a dálnic, policii včetně dopravní policie, BESIP až po Národní dopravní informační centrum v Ostravě. V tuto chvíli jsme schopni podávat posluchačům vyčerpávající koordinované a aktuální informace o situaci v dopravě v celé ČR.

Bude se tedy rozšiřovat do nějakých dalších lokalit?

Ano, snažíme se o to. Navíc jsme se spojili s rádiem Hey, se kterým sdílíme dopravní informace a společné promo. Z mého pohledu se jedná o první specializované rádio v ČR. V tomhle případě dopravní. U nás specializovaná rádia v podstatě neexistují, pominu-li vysílání pro děti nebo Vltavu pro milovníky vážné hudby. Specializované rádio zaměřené na dopravu má několik zásadních výhod. Za prvé můžete okamžité a často rychle se měnící dopravní info poslouchat s rukama na volantu a očima na silnici před Vámi. Nemusíte brát do ruky telefon či věnovat pozornost displeji. Za druhé v rádiu řešíme nejen aktuální situaci, ale také prevenci, sociální chování řidičů a vše další, co s dopravou souvisí. A za třetí všechny celoplošné i regionální stanice se mohou dopravní situaci věnovat jen po omezenou dobu, protože si potřebují udržet posluchače a generovat poslechovost. De facto tam, kde oni končí, Rádio Dálnice teprve začíná, protože pro nás není muzika dominantním prvkem vysílání. Často už se stalo, že jsme čtvrt hodiny nevysílali ani kousek písničky, právě kvůli aktuálnímu vývoji situace během dopravní zácpy nebo jiného kolapsu.

BRAND24

A jak na vysílání rádia Dálnice slyší reklamní zadavatelé?

Jsme příjemně překvapeni. Nejde jen o výrobce aut, ale i benzínové pumpy, asociace pojišťoven a v podstatě množství firem a prodejců všeho, co nějak s automobilismem souvisí. Navíc, jak začínají od dálnic mizet billboardy, hledají klienti nové cesty a reklamní prostor a dostanou se třeba i na Rádio Dálnice. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).