Hlavní navigace

Red Hat: Jak opustit svůj hlavní produkt a vylétnout na vrchol

30. 10. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Joeppoulssen / Depositphotos
Jak se Red Hat dostal na pozici linuxové jedničky a proč nakonec odsunul svůj hlavní produkt na druhou kolej? Podívejte se s námi do historie opensourcové společnosti.

Přibližně kolem Halloweenu roku 1994 dokončil Marc Ewing svou první linuxovou distribuci a pojmenoval ji Red Hat Linux. Název byl připomínkou jeho pobytu na Carnegie Mellon University, kde jej všude doprovázela právě červená čepice.

Spolužáci i učitelé brzy začali doceňovat Ewingovu počítačovou zdatnost a červená čepice posloužila k jeho snadné identifikaci. Nevíš něco s počítačem? Zeptej se muže v červené čepici!

Jak se začaly psát dějiny Red Hatu

Vraťme se ale ještě o rok zpět. V roce 1993 zakládá Bob Young coby obchodník pronajímající psací stroje svůj druhý byznys – firmu ACC Corporation, která prodává média s linuxovou distribucí Slackware a další software, který bychom dnes označili jako otevřený, ale tehdy pro něj ještě chybělo vhodné pojmenování.

Linux byl v té době chápán spíše jako hračka amatérů, geekovské hobby. Ač většina lidí měla praktickou zkušenost hlavně s PC s MS DOSem, každý přeci jasně věděl, že „Solaris je mnohem lepší než nějaký Linux.“ Jenže proprietární unixové řešení dělalo z uživatelů rukojmí, kdežto v Linuxu si mohli všechno poskládat podle svých potřeb. A to se časem ukázalo jako mnohem zásadnější než rychlost a pár vychytávek.

A právě tento aspekt se stal také hlavní Youngovou prodejní mantrou. Jak se později ukázalo, nevybral si vůbec špatně.

Nyní pro změnu poskočíme dva roky dopředu. Píše se rok 1995 a Young se rozhoduje od Marca Ewinga jeho projekt koupit. Linuxový developer a obchodník si padnou do noty a v šicí komoře Youngovy ženy oficiálně spouštějí Red Hat Linux. Po vzoru všech ostatních tehdejších linuxových byznysů jde především o prodej disket (později CD) s distribucí, teprve s odstupem přicházejí servery a hlavně služby – budoucí jádro veškerého open source byznysu.

Samotná distribuce těží zejména z příspěvků komunity, díky čemuž se může rozvíjet rychleji a hlavně efektivněji než proprietární software. Na oplátku do komunity pro změnu nějaký vlastní kód vrací. Byznysově to kupodivu funguje. Red Hat během svého IPO (úpisu akcií) 11. srpna 1999 dosahuje osmého největšího zisku za první den v historii Wall Street a upoutává tím na sebe pozornost světa velkých peněz.

Téhož roku provádí Red Hat svou první akvizici – kupuje společnost Cygnus Solutions. Ta zajišťuje komerční podporu pro svobodný software a sdružuje programátory softwarových produktů GNU (ladicí software, programové nástroje pro vytváření a správu binárních kódů). Na akvizici později navážou nákupy společností jako WireSpeed, C2Net či Hells Kitchen Systems.

V únoru 2000 vyhlašuje web InfoWorld Red Hat počtvrté v řadě operačním systémem roku, konkrétně se tehdy jednalo o verzi Red Hat Linux 6.1. V dalším roce Red Hat pokračuje v růstu skrze akvizice – získává společnost Planning Technologies a v roce 2004 kupuje od AOL iPlaneta a okamžitě z něj dělá open source (samotný termín open source se poprvé objevil v roce 1998).

Úkrok stranou

Ač všechno zatím vypadá idylicky, opak je ve skutečnosti pravdou. Podnikat po splasknutí dot.com bubliny čistě v open source byznysu nebyl žádný med. Dokládají to ostatně i dnes již dávno mrtvé linuxové značky jako Caldera, TurboLinux nebo Mandrake.

Kdy a kde udělal Red Hat odbočku, která jej zavedla na vrchol, namísto toho, aby jej svedla do propasti, kde skončila řada ostatních? Rozdíl byl v jednom zpětně velmi důležitém detailu – opuštění koncových uživatelů a přeorientování se na byznysová řešení.

V březnu 2002 firma poprvé představila Red Hat Linux Advanced Server, o rok později přejmenovaný na Red Hat Enterprise Linux (RHEL). Red Hat tak pod vedením Paula Cormiera (coby šéfa inženýrství) vyměnil nenáročný Red Hat Linux a s ním i jeho typickou klientelu za těžce byznysový RHEL. Za odměnu získal mocné spojence v podobě firem jako IBM, HP, Oracle a Dell, které oznámily jeho platformě podporu.

Krok to určitě nebyl bezbolestný, neboť vedle nespokojených koncových uživatelů, kteří se cítili zrazeni, reptalo i velké množství softwarových inženýrů, kteří chtěli pracovat na Red Hat Linux, a ne na nové byznysové platformě. Řada lidí také proto z firmy odešla.
Rozhodnutí se přesto ukázalo jako vizionářské. Enterprise sféra byla nadšená a v prosinci 2005 získal Red Hat po druhé v řadě nejvyšší skóre v průzkumu CIO Insight Vendor Value Survey. Další milník přišel v roce 2009, kdy Red Hat nahradil dosavadní CIT Group v akciovém indexu Standard & Poor 500.

No a zbytek je historie. Red Hat roste a roste, akvizice střídá akvizici (zmiňme alespoň JBoss – vyvíjející OSS middleware a společnost Amentra, poskytovatele služeb systémové integrace), jeho roční příjmy se za loňský rok vyšplhaly na téměř tři miliardy dolarů. Red Hat se přitom stal vůbec první čistě open source společností, která dosáhla ročního příjmu přes miliardu dolarů. Poprvé se jí to podařilo v roce 2012, kdy se roční příjem společnosti vyhoupl na 1,13 miliardy dolarů.

Kam kráčí Red Hat?

Přestože Red Hat vydělal díky Linuxu slušný balík peněz a přežil tam, kde řada jiných linuxových firem pohořela (čest výjimkám, jako je SUSE), jeho hlavní energie je dnes už nasměrována jinam.

BRAND24

Podobně jako společnosti v roce 2003 možná zachránilo krk nepopulární, leč prozíravé přeorientování na enterprise segment, nyní podobným stylem směřuje do oblak a mezi „kontejnery“. Společnost se snaží prorazit s OpenStackem v cloudu a pokouší se dominovat v kontejnerové správě, o čemž výmluvně svědčí v květnu dokončená akvizice CoreOS (předního hráče v Kubernetes).

Jak se bude Red hatu dařit nyní, když byl sám pohlcen ještě větší rybou? Nemohly být akvizice z poslední doby jen účetním trikem, jak zamaskovat ve skutečnosti stagnaci? Pokud ano, povedl se mu exit na výbornou, IBM totiž zaplatilo za převzetí o 63 % více, než na kolik si akcií Red Hatu cenil ještě během páteční uzavírky burzy trh.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).