Hlavní navigace

René Zavoral: Na digitalizaci jsme připraveni, chybí nám ale potřební partneři

26. 4. 2016
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc
Prvních sto dní ve funkci, ambiciózní plány a aktuální změny v Českém rozhlasu podle režie nového generálního ředitele René Zavorala.

Na zítřejším veřejném zasedání Rady Českého rozhlasu představí jeho generální ředitel René Zavoral některé zamýšlené změny, ať už personální, koncepční, nebo strategické. O jeho aktuálních záměrech se dozvíte z rozsáhlého rozhovoru, vzniklého tři měsíce po zvolení Zavorala generálním ředitelem.

Na čem právě pracujete?

Od 1. března jsme zavedli novou organizační strukturu. V souvislosti s ní finalizuji organizační a podpisový řád, proběhne ještě pár personálních změn u některých stanic a odborů. Od 1. května dojde například ke sloučení odboru rozhlasových poplatků a oddělení obchodu. V čele nově vytvořeného útvaru bude žena, která přijde z vnějšku a bude mít na starosti výnosovou část rozpočtu Českého rozhlasu. S tím souvisí i úprava rozpočtu, na konci dubna předložím Radě Českého rozhlasu jeho aktualizaci na letošní rok.

Od května chcete spustit také úřad ombudsmana. Kdo jím bude?

Milan Pokorný, současný šéfredaktor týdeníku Rozhlas. Věřím, že pro vedení dialogu s posluchačskou veřejností je ideálním kandidátem.

Co bude řešit? Na co si posluchači stěžují?

Základem budou určitě připomínky k programu.

Ne ke zpravodajství?

To určitě také. Někdo si stěžuje na hudební profil Radiožurnálu, jiný na objektivitu publicistiky, někomu vadí přehršle znělek, jinglů a dalších „komerčních prvků“, jak jim říkají. Věřím, že díky zavedení funkce ombudsmana dojde k celkovému navýšení posluchačských námětů.

Jaké budou ombudsmanovy pravomoci a nebude pro posluchače i nadále efektivnější obracet se se stížnostmi na Radu Českého rozhlasu?

Určitě nechceme zasahovat do kompetencí Rady, ta bude i nadále řešit stížnosti adresované jí. I dnes řeší Rada jen menší výčet došlých námětů, maily a dopisy posluchačů chodí na více adres a rozhlas věnuje maximální snahu, aby se jim věnoval a odpovídal na ně. Od ombudsmana očekávám pravidelný reporting, jaká témata v posluchačských námětech převládají. S jejich souhrnem pak zase já seznámím vedení rozhlasu a budeme s nimi dále pracovat. Předpokládám, že ombudsman bude mít pravidelné okénko pro komentování došlých námětů i ve vysílání celoplošných stanic, například v magazínu Erko nebo v pořadu Kontakt na Dvojce.


Autor: Český rozhlas

René Zavoral

Co vaše dlouhodobější plány?

Aktuálně připravuji programové prohlášení vedení rozhlasu. Proběhlo strategické sezení top managementu, které se pokusilo nadefinovat strategické cíle na šest let trvání mého mandátu.

Jakou roli v nich hraje rozhlasová digitalizace?

Ze strany rozhlasu určitě velkou. Ale poptávka po digitalizaci rozhlasu je nízká hlavně ze strany politické sféry, jen těžko hledáme adekvátního partnera. Rozhlas je na digitalizaci připraven, má připravenou strategii rozvoje DAB vysílání i bez pomoci státu, ale věřím, že se nám povede přesvědčit poslance a vládu, že jde o věc budoucnosti.

Politická reprezentace evidentně není pod tlakem zvnějšku, jako tomu bylo a je u televizní digitalizace.

Proto je musíme přesvědčit zespodu. A nejde o otázku, jestli internet, nebo DAB, bude se samozřejmě jednat o oboje, ale rozhlas musí být v této oblasti průkopníkem. Do rozhlasové digitalizace se pochopitelně musí zapojit nejen státní správa, ale i ostatní broadcasteři nebo třeba autoprůmysl. Jsme součásti několika iniciativ a pracovních skupin na ministerstvu kultury, ministerstvu průmyslu a obchodu, Českém telekomunikačním úřadě, ale upřímně, za poslední rok se v oblasti rozhlasové digitalizace nic převratného neudálo.

Volají po ní vůbec sami posluchači?

Zatím je to spíše záležitost několika fajnšmekrů než masové poptávky. Osvěta se dělá hůř, když není dostatečné pokrytí ani penetrace přístroji. Snažíme se povědomí o DAB vysílání navýšit, naposled třeba spuštěním projektu DAB Praha. Zatím je ale povědomí o rozhlasové digitalizaci velice nízké. Je samozřejmě otázkou, zda veřejnost vůbec poptává větší programovou nabídku. Tuzemský rozhlasový trh je velmi saturovaný. Musíme posluchače naučit, že od digitalizace mohou očekávat další doprovodné služby, o kterých toho zatím bohužel moc nevědí.

A spolupráce s výrobci automobilů?

To je ale spojený kruh. My jsme připraveni jednat, logicky se nabízí Škoda nebo Hyundai, ale jejich ochota, pokud neexistuje jasná strategie pro budoucnost, je samozřejmě minimální. Kdyby podobná strategie existovala, určitě by reagovali jinak. Dnes už řada aut DAB systém umí, ale je nutné vytvořit legislativní zázemí a zajistit potřebné podmínky pro jeho další rozvoj. Samozřejmě se neobejdeme bez spolupráce s komerčními vysílateli a přiznávám, že v této oblasti jsme úplně na začátku a už dlouho je jasné, že jejich zájem je nulový. Věřím, že i jim by digitalizace mohla určité výhody přinést. Ale tato diskuse nebude jednoduchá.


Autor: Český rozhlas

René Zavoral

Pojďme zpátky k dění v rozhlasu. Už celkem dlouho mu chybí ekonomický ředitel…

Zrušil jsem náměstka pro správu a provoz, od 1. března existuje spojený úsek ekonomiky a správy, který řídím sám. Ekonomický odbor svého vedoucího má, je jím Martin Vojslavský, který svou funkci vykonává velmi dobře. Jinak budoucí ředitel ekonomiky a správy je už jasný delší dobu, ale jeho jméno zatím říci nemohu, do doby, než si vypořádá své závazky k současnému zaměstnavateli. Nastoupit by měl k 1. červenci, ale budeme se snažit, aby to bylo třeba o měsíc dříve. Přichází z vnějšího prostředí, je ve stejném věku jako zbytek mého managementu a řadu let fungoval jako krizový manažer.

Prý by to mohl být jeden z vašich protikandidátů z výběrového řízení na generálního ředitele.

Tak to není pravda.

Jaký pro vás byl posun od ředitele odboru komunikace přes programového ředitele až do pozice generálního ředitele?

Zkušenosti z programové a neprogramové linie jsou ideální pro výkon funkce generálního ředitele. Tři roky ve vedení programu mi hodně rozšířily obzory a věřím, že nabyté zkušenosti teď budu moci patřičně zúročit. Jako šéf strategického rozvoje jsem se naučil, že oddělovat programové a neprogramové divize od sebe je nefér, protože jedno bez druhého nemůže fungovat. Za posledních skoro pět let, co jsem ve vedení rozhlasu, se povedlo jasně stanovit portfolium stanic a jejich charakteristiku. Na tom chci dále stavět, nechci nic zásadního měnit, jen dále zlepšovat. Žádnou zásadní revoluci v positioningu a charakteristikách stanic nechystám. Naučil jsem se velké míře diplomacie, protože program a vysílání vytvářejí autorské osobnosti, které vyžadují dialog a diskusi.

Když už jsme u diskuse, nedávno proběhla jedna veřejná věnovaná stanici Vltava, měla by proběhnout další o Dvojce. Co si od nich slibujete?

Tato iniciativa vychází primárně od Rady Českého rozhlasu, ke které jsme se rádi připojili, protože zpětná vazba je pro nás důležitá. Za jejich organizaci jsem rád, další věnovaná Dvojce proběhne 11. května. Je pravda, že na diskusi věnované Vltavě jsem se nic zásadního nedozvěděl, ale to je vlastně dobře. Potvrdilo se, že kurz arte stanice sázející na kulturní posluchače, který jsme zvolili, je pro Vltavu tím pravým. Byly nám vytýkány některé drobnosti, ale šlo spíše o kosmetické připomínky, určitě ne systémové. Každopádně tam padla řada názorů, které musí vzít nejen vedení stanice, ale i celého programu, v potaz.

Diskuse o Dvojce bude asi výživnější…

Dvojka je mnohem složitější stanice, protože jde o plnoformátovou multižánrovou stanici rodinného typu, která dnes už v podstatě nemá v Evropě obdoby. Řada nedávných změn byla myšlena i provedena dobře, ale některé prostě nevyšly, což se dnes může projevovat i na její klesající poslechovosti. Jsem na diskusi zvědav, zda zazní něco zásadního ke směřování stanice, které bych měnit nechtěl, ale na názory posluchačů se určitě těším.

K Radiožurnálu a zpravodajství jako celku podobnou diskusi neplánujete?

Zatím ne. Ve zpravodajství aktuálně probíhají změny pod vedením Jana Pokorného. Od 1. května nastoupí jako jeho zástupce Martin Ondráček. Čekám i na jeho příchod a pak se budeme bavit o koncepci celé publicistiky a zpravodajství. Pro mě je zásadní, aby se Plus a Radiožurnál doplňovaly a Plus nebyl jen Radiožurnálem bez hudby, ale plnohodnotnou alternativou pro ty, kdo vyžadují hlubší vhled do událostí.

Považujete rozchod s BBC za chybu? Nebo vám jejich kuratela nechybí?

Stojím si za tím, že jinak celá situace dopadnout nemohla, ale nechci se už vracet do minulosti. Plus je projekt, který vznikl na kvalitním základě, hledá si svoji cestu, a že je to dobrá cesta, potvrzuje i stoupající počet posluchačů. Věřím, že s lepším VKV pokrytím bude i nadále stoupat. Plus se musí zbavit některých historických reziduí, protože i když obsahově jde bezesporu o kvalitní stanici, v oblasti formy má stále co zlepšovat.

Mluvíte o aktivistické novinařině?

Jsem velkým odpůrcem aktivistické žurnalistiky, u média veřejné služby nemá co pohledávat. V tomto duchu má Plus určitě co dohánět, protože i když ze samotného poslechu necítím žádné zásadní tendence, občas přeci jen něco probleskne. Budu akcentovat nestrannost a pestrou škálu názorů i osobností.

Pomohou vám k tomu analýzy Rady Českého rozhlasu, jako třeba ta nedávná, která se věnovala zpravodajství o dění na Ukrajině?

Dovedu si to představit, ale mnohem radši budu, když ke kvalitnějšímu vysílání napomohou interní analýzy a činnost šéfredaktorů a editorů. Podobné otázky budu mnohem radši řešit pomocí vlastních rozhodnutí a vlastního uvážení.

S aktuální podobou Radiožurnálu jste spokojen?

Celkem ano. Povedlo se mu vydobýt si slušnou pozici, i když pořád podle mě nedosáhl takového množství počtu posluchačů, jaké by mohl mít. Svoji úlohu ale plní bezezbytku. Těším se na některé chystané projekty, jako je oslava padesáti let divadla Járy Cimrmana.

Chystáte také letecké manévry s Lucií Výbornou…

Ano, jde o projekt Sedm, kdy Lucka za sedm dní navštíví sedm kontinentů a na každém se sejde s jedním zajímavým a prestižním respondentem. Aktuálně finalizujeme portfolium hostů.

A co náklady na takovou akci? Z poplatků ji asi hradit nebudete…

To byla samozřejmě základní podmínka schválení celého projektu, aby náklady byly z naprosté většiny pokryty sponzory. Někteří už jsou domluveni. Projekt by měl proběhnout letos na podzim.


Autor: Český rozhlas

René Zavoral

Martin Ondráček se do rozhlasu vrací po intermezzu ve vedení videoserveru Playtvak.cz. Posílí rozhlas tvorbu videoobsahu, vzniknou třeba další Odhalení?

Určitě ano. Jsem přesvědčen, že rádio se v dnešní době bez obrázků neobejde, jen klasické vysílání už dávno nestačí. Multimedializace je něčím, čemu se chci do budoucna více věnovat i z pohledu poskytnutých financí, nejen personálních posil.

Třeba zmíněná Sedmička s Lucií Výbornou se pro natáčení videí přímo nabízí.

S tím určitě počítáme, stejně jako se sociálními sítěmi a dalšími platformami.

Zatím jsme nezmínili Rádio Junior. I tam nedávno došlo k personální změně…

Od dubna má Junior novou vedoucí programu, kterou je jeho moderátorka Klára Nováková. Bylo to přání šéfredaktorky stanice Zory Jandové. Junior je bezesporu dobrým počinem, který v nabídce Českého rozhlasu má své místo. Je ale složité oslovit děti od tří do dvanácti let, v tomto rozpětí vidím minimálně čtyři samostatné cílové skupiny. Stávající vedení stanice se musí potýkat s nižšími financemi, než by si představovalo, ale na druhou stranu má k dispozici kompletní zázemí Českého rozhlasu. Je ale pravda, že kvalitních tvůrců pořadů pro děti a mládež na trhu moc není. Často tak nejde ani tak o peníze, jako o dobrý nápad.

Sleduje Radioprojekt skupinu dětských diváků starších čtyř let?

Ne. Musíme se spokojit s návštěvností internetových stránek nebo mobilní aplikace. Nedělám si iluze, že by to byly desetitisíce dětí, ale čísla generovaná na internetu nejsou zlá. Ale konkurence platforem je hodně silná.

Chtěli byste na metodice Radioprojektu něco změnit?

Na to se mi těžko odpovídá. Samozřejmě by se mi líbilo audiometrové měření, ale to je pro rozsah českého trhu příliš drahé. Jsme tak odkázáni na Radioprojekt a osobně věřím, že jeho realizátoři dělají vše, co mohou, aby šlo o respektovaný výzkum. Ale dnes už nevnímám poslechovost jen skrze Radioprojekt. I Radě předkládám čísla internetové poslechovosti, návštěvnost mobilních aplikací nebo počet stažení podcastů. Je jasné, že podobné technologie postupně nahrazují lineární poslech.

Změnilo se i vaše oddělení výzkumu.

Spojil jsem analytiky s rešeršním oddělením, výsledný útvar vede Josef Baxa. Ale hlavou rozhlasového výzkumu zůstává i nadále Václav Hradecký. Výzkumníci i rešeršisté poskytují analytický servis programovým divizím.

Novou šéfredaktorku a studio má i Wave. Co s ním bude dál?

Wave si vydobyl pevnou pozici v portfoliu stanic Českého rozhlasu. V dohledné době se asi neobjeví na VKV, bude vysílat na internetu a dalších digitálních platformách, ale tak je to podle mě správně. Stanice pro mladé má být tam, kde se mladí posluchači reálně nacházejí. Wave má ze strany vedení rozhlasu velkou podporu, třeba zmíněné nové studio nebylo zrovna zanedbatelnou investicí. Fandím i nové šéfredaktorce Ivě Jonášové. Našlápnuto má Wave dobře a je jen na něm, jak se šance chopí. Já rád pomohu minimálně po té finanční stránce. Léta mi Wave přišel jako undergroundová stanice, ukřivděná, že musela odejít z VKV. Ale tato kauza je už nějakých osm let stará, podle mě se dnes musí Wave tvářit jako sebevědomá stanice, která si je vědomá vlastní síly a která ukáže posluchačům, že má smysl ji poslouchat.

Iva se hodně angažovala v oblasti komunitních médií. Dostanou podobné projekty prostor i na Wavu?

To je oblast, kterou může Wave velmi dobře reflektovat, třeba co se týče studentských rádií. Ale to je spíš na další jednání. Ani Wavu, ani Českému rozhlasu neublíží, když bude s komunitními médii spolupracovat. A u Wavu musí tato tematika pochopitelně rezonovat asi nejvíce.

Další streamy á la ČRo Jazz neplánujete?

Zatím ne. Na papíře i v hlavě máme připravený sportovní stream, který zatím vysílá ad hoc. Na stole mi leží koncepce regulérní low cost sportovní stanice, máme připravenou dražší i levnější variantu, ale nejdřív potřebuji vědět, jestli je po takovém vysílání vůbec na trhu poptávka.

Je sport vůbec ještě veřejnoprávním tématem?

Sport doprovází velká komerce, to je bohužel fakt, ale nemohu kvůli tomu vytěsnit vrcholový sport z vysílání Českého rozhlasu. Naopak musím poskytnout prostor menšinovým sportům, stejně jako to dělá ČT Sport. A obecně se zabývat sportem jako fenoménem nebo jako životním stylem, ne jen v jeho vrcholové formě.

Je snazší získat rozhlasová práva oproti těm televizním?

Je to v podstatě to samé, náklady jsou sice nižší, ale i tak jsou pro nás dost drahé. Navíc EBU, které jsme členy, na poli sportovních práv poslední dobou ztrácí a některé podniky se tak pro nás stávají nedostupnými.


Autor: Český rozhlas

René Zavoral

Nemluvili jsme ještě o oblasti nových médií. Plánujete třeba opustit univerzitní síť a začít na webech Českého rozhlasu prodávat reklamu?

Nad zavedením reklamy zatím neuvažujeme. Spolu s Alexandrem Píchou svoláme na květen nebo červen programovou konferenci věnovanou čistě oblasti nových médií. Na internetu děláme spoustu věcí, ale o některých z nich neví ani veřejnost a často ani sami zaměstnanci.

V této oblasti se rozhlasu vždy dařilo…

Daří se nám i teď. Rád bych do chystané strategie promítl dlouhodobější vize, protože technologie se neustále vyvíjejí. Z pohledu rozhlasových webů je naprostou nutností najít jasné priority, někdy mi připadá, že chytáme padesát zajíců na jednom poli, ale ani jednoho pořádně. Musíme připravit strategii, která témata akcentovat, a provést inventuru webových stránek. Dost témat se dá uspat a jinde naopak přidat. Nová média mají velkou prioritu, ale na rozpočtu nebo personálních kapacitách to ne vždy bylo patrné. Bez nových médií se dnes moderní kvalitní rádio veřejné služby zkrátka dělat nedá.

Potýkáte se při prodeji reklamy na stanicích Českého rozhlasu s problémem jejich vyprodanosti?

Stanice jako Radiožurnál problém s prodejem nemají, ale u některých stanic je to horší.

To se týká třeba regionů?

Regionů, ale třeba i Vltavy, je to otázka poslechovosti. Z mého pohledu má větší potenciál než reklama oblast sponzoringu. Míra naplněnosti není obecně taková, jakou bych si představoval, ale on obecně klesá balík reklamních investic do rádií.

Jak hodnotíte rozhodnutí opustit prodej skrze Media Master?

Už dva roky se nám daří naplňovat stanovené výnosy jen pomocí vlastních lidí. Má to samozřejmě i svá negativa, kolegové v obchodě jsou vytíženi prodejem klasické reklamy a nezbývá jim tolik času na hledání příležitostí právě třeba pro zmíněný sponzoring, ať už jde o některé naše počiny v oblasti CSR, nebo kulturní projekty. Dlouhodobě nemáme sponzora symfonického orchestru Českého rozhlasu nebo některých soutěží.

A co by měly změnit regionální stanice?

Platí, že se musí stát kulturními centry daných krajů. Jejich rezervy vidím v oblasti literární, hudební a dramatické tvorby, proto také prosazuji revizi stávajícího stavu. Je otázkou, jak řešit ukotvení tvůrčích stanic v regionech, zda byla dva roky stará struktura lepší než ta stávající. Každopádně jsou to autonomní subjekty, které se musí soustředit na hyperregionální tematiku a být ve své oblasti partnerem a průvodcem posluchače. A musí figurovat v první desítce poslechovosti stanic ve svém kraji.

BRAND24

To není až tak ambiciózní plán.

Není, ale jsou kraje, kde naše stanice nejsou ani v té první desítce. Podle mě mají dost prostoru pro vlastní program, toho centrálně sdíleného tam zase tolik není. Musí posílit vlastní tvorbu a centrála jim v tom ráda pomůže.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Od roku 2016 do února 2019 vedl DigiZone.cz. Do redakce přišel z týdeníku Marketing & Media. V minulosti působil jako marketingový manažer Českého rozhlasu, redaktor týdeníku Strategie nebo reportér pořadu Občanské judo.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).