Hlavní navigace

Requiem za Google Plus. Byl problém v tom, že byl příliš dobrý?

10. 10. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Google
Síť, která ve své době přišla s nevídanou mírou ochrany soukromí, nakonec, zdá se, paradoxně končí kvůli obřímu úniku uživatelských dat.

Sedm let a stovky milionů dolarů investic jsou konečně formálně odpískány. Google se zdánlivě zničehonic rozhodl vzdát se své tvrdošíjné snahy držet svoji sociální síť při životě a v pondělí oficiálně oznámil, že do deseti měsíců ukončí Google+ pro koncové uživatele. Byl to dlouho plánovaný a dlouho odkládaný krok? Uspíšilo jej pondělní odhalení The Wall Street Journal? O něčem můžeme maximálně spekulovat, jisté je ale jedno, končí se tak pomalu jedna zvláštní éra. Období, kdy byly sociální sítě typu Facebook natolik cool, že je chtěl i Google.

Jak ukázal počátkem roku průzkum společnosti eMarketer, mladí uživatelé ztrácí o tradiční sociální sítě, jako je Facebook, zájem, nahrazují je mobilní aplikace pro sdílení foto- a videoobsahu. V pořadí již osmý pokus Google získat lístek do VIP klubu vlivných sociálních sítí tak byl pravděpodobně také tím posledním.

Google+ se tak po sedmi letech živoření zařadil po bok Orkutu, nešťastné akvizice Jaiku a projektů, jako je Wave či Lively. Google+ je přitom jeden z největších zavíraných projektů Googlu vůbec a je lehkou ironií, že jeho startu těsně předcházelo odříznutí desítky jiných neúspěšných projektů, jejichž rozpočet měl být přesměrován právě do rozvoje Google+. Za všechny připomeňme třeba vyhledávač Vark.com (původně asi 50milionová akvizice), Desktop, Fast Flip (novinové výstřižky v Google News), údržba softwarového balíku Google Pack, Google Web Security, Image Labeler, Notebook, Sidewiki či sledované odkazy Subscribed Links.

Klesající zájem mladších uživatelů není jediným problémem. Evropské GDPR, které začalo platit letos v květnu, také zkomplikovalo provozovatelům sociálních sítí život. Společnostem například ukládá do 72 hodin informovat o jakémkoli uniku citlivých uživatelských dat, a to pod hrozbou pokuty až 2 % zisku společnosti. Přesně do takového scénáře by spadala i podle deníku The Wall Street Journal zamlčená chyba v jednom z Google+ API, která minimálně 438 aplikacím umožnila přístup k více než 500 000 uživatelských účtů.

Jediné štěstí pro Google je, že se odhalení incidentu odehrálo v březnu, tedy relativně těsně před tím, než evropské nařízení vstoupilo v platnost. Provozovat sociální síť typu Facebook zkrátka dneska není žádný med, a to nejen na starém kontinentu. Dokládá to ostatně i jarní kauza kolem Facebooku a neoprávněného využití dat uživatelů firmou Cambridge Analytica.

Byl Google+ mrtvé dítě od začátku?

Google do své poslední sociální sítě vkládal velké ambice. Měla být tržním vyzyvatelem Facebooku s mnohem větším důrazem na přizpůsobení a striktně řízeným tokem informací. Googlu se dokonce po jejím spuštěním na nepatrnou chvilku podařilo vyvést z míry i samotného Marka Zuckerberga.

Jenže Google spouštěl Google+ v době, kdy byl Facebook už na poli sociálních sítí suverénním vítězem. Přesto ale nepřicházel úplně s prázdnou. Vedle triumfu v podobě uživatelů Google účtů nabídl i řadu na svou dobu velmi pokročilých funkcí.

Facebook, v daném segmentu neohrožený vládce trhu, po nějaký čas na technologie Google pouze reagoval – například akvizicemi Instagramu v roce 2012 nebo WhatsApp v roce 2014.

Unikátní funkce, o které nikdo nestál

Revoluční měl být u Google+ především přístup k bezpečnosti. Rozdělení kontaktů do skupin (+Circles) umožňovalo selektivní sdílení obsahu a lepší přehled o tom, kam které informace putují (rodinné jen rodině, na profil šéfa se zase nedostala fotka z úterní párty v pracovní době). Něco, v době vzniku sítě, na konkurenčním Facebooku prakticky nemyslitelného, přestože nějaká forma řízení informačního toku existovala i tam. Navzdory dobovým průzkumům a myriádám článků v médiích, které naznačovaly, jak lidem záleží na jejich soukromí a bojí se, co všechno na ně skrze Facebook může prásknout, se ukázalo, že to s tou obavou z nechtěného sdílení nebude zase tak žhavé. Tedy alespoň ne natolik, aby lidé začali síť aktivně používat.

Základní obrazovka Google Plus rozložením připomíná Facebook
archiv Lupa.cz

Takhle vypadala základní obrazovka Google+ v roce 2011

Dalším esem v rukávu měla být synergie s dalšími službami. Integrace s vyhledávačem, sofistikovaný videochat (+Hangouts), RSS feed (+Sparks), který umožňoval získat z internetu stream informací na zvolené téma, nebo na svoji dobu velmi pohodlný přístup z mobilního telefonu a skupinový chat (+Huddle). Některé z těchto funkcionalit ztratily na atraktivitě prakticky okamžitě, jiné konkurence nemohla dohnat celá léta (třeba screensharing) a některé pokročilé kolaborativní funkce nemá Facebook dodnes. Ani o ty ale mezi uživateli nebyl zjevně dostatečný zájem.

Z technického pohledu výborné nástroje nedokázaly lidem přirůst k srdci a navzdory tomu, že Google opticky navyšoval čísla tím, že automaticky vytvořil účet každému uživateli Google účtu, nikdy nedokázal vytvořit dostatečný síťový efekt. Podle analýzy Kevina Andersona z roku 2015 síť využívalo aktivně 4 až 6 milionů lidí, to je zhruba čtvrtina lidí, kteří se na Google+ dobrovolně registrovali skrze pozvánky během betatestu.

Podívejte se, jak Google+ těsně po svém startu v roce 2011 vypadal:

Dnes se o aktivním užívání hovořit snad ani nedá: „90 % návštěv je kratších než pět sekund,“ přiznává pokorně sám Google. Síť nezachránil ani pokus soustředit se místo uživatelských informačních feedů na budování komunit.

Nebo byl problém v tom, že prostředí Google+ bylo tak dobré? Možná byly striktně filtrovaný informační tok a kolaborativní nástroje v korporátní kvalitě prostě jen esencí dokonalé nudy. Přesto se kalifornský technologický gigant nevzdával a ještě loni síť, které prakticky denně ubývali aktivní uživatelé, tvrdošíjně vylepšoval. Prakticky k dokonalosti například dovedl skrývání spamů a nesmyslných příspěvků, takže síť ve finále vypadala ještě pustěji.

Google se ale možná na opuštění potápějící se lodě chystal již dlouho. Začalo to už v roce 2015 nenápadnou přeměnou Google+ Photos na službu Google Photos, napojenou přímo na úložiště Drive, a pokračovalo zrušením otravné povinnosti vlastnit Google+ profil pro práci s YouTube. Jako třešnička následoval přesun lokalizačních funkcí do Hangouts a dalších služeb Googlu. Mimochodem, právě díky YouTube vznikalo v minulosti velké množství jinak zcela neaktivních Google+ profilů.

Konec s dvojitou ironií

Síť, která měla přinést do světa sociálních sítí do té doby neslýchanou míru ochrany soukromí, nakonec, zdá se, paradoxně končí právě kvůli obřímu úniku uživatelských dat. Vedle kontinuálního úbytku uživatelského zájmu byla hlavním hřebíčkem do rakve podle všeho právě chyba v jednom z Google+ People API, která umožňovala neoprávněné přístupy k osobním datům uživatelů.

BRAND24

Zmiňovanou chybu totiž podle deníku Wall Street Journal (paywall) Google letos na jaře před veřejností úmyslně zatajil, protože se obával poškození své pověsti a toho, že by se na firmu soustředila pozornost regulátorů. Uzavřením Google+ se tak Google může vyhnout i případnému vysvětlování a popotahování, kterého si Facebook při skandálu s Cambridge Analytica užil více než dost.

Aby byla ironie dvojitá, PR oddělení společnosti, které se dříve pokoušelo čísla o počtu uživatelů umě zamlžit, aby vypadala větší, než ve skutečnosti jsou, nyní otočilo a udělalo z ostudy výhodu. Únik ve skutečnosti prý nebyl tak hrozný, neboť sít ve skutečnosti stejně nikdo nepoužíval. Tuhle ránu do vlastních zad si snad už nezasloužil navzdory své relativní nezáživnosti ani Google+.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).